ZP�T
D�LE
[Obsah] [�vod]
[Pred 1] [Pred 2] [Subjekt]
[Atribut] [Objekt] [Adv
1] [Adv 2] [Adv 3] [Adv
4] [Adv 5] [Dopln�k] [Pomocn�]
[Exd] [Coord-Apos] [Parentese]
[Komplexn� 1] [Komplexn�
2] [Zbytek] [a-�] [d-ch]
[i-k] [l-m] [n]
[�-o] [p] [q-�]
[s] [�-u] [v]
[w-�] [Znaky1] [Znaky2]
*4.2.8.1
AuxS. <<auxsposi>>*
*4.2.8.2
AuxK. <<auxkbezn>>
<<auxknadp>>*
*4.2.8.3
AuxX. <<auxxzach>>*
*4.2.8.4
AuxG. <<auxgnepr>>
<<auxgtypy>
[auxgpzav] [auxguvoz]
[auxgzkra]
[auxgrado]
[auxgnadb]
[auxglisp]
[auxgsloz]>*
4.2.8 Grafick�
symboly (interpunkce); ko�en stromu AuxS,
AuxK,
AuxX,
AuxG.
Interpunkc� se rozum� v�echny grafick�
symboly, kter� nejsou sou��st� slov ani ��sel psan�ch ��slicemi. P�edev��m
jde o ��rku, kter� se zpracov�v� zvl�tn�mi pravidly a m� obecn� i jinou
funkci (nejb�n�ji dost�v� afun
AuxX - viz kap. 4.2.8.3
AuxX), d�le pak o te�ku, otazn�k, vyk�i�n�k,
st�edn�k, dvojte�ku, z�vorky a uvozovky v�ech druh�, hv�zdi�ky, lom�tka
apod. Funkce se t�mto dal��m interpunk�n�m symbol�m p�id�luje podle jejich
postaven� ve v�t�: bu� jde o interpunkci stoj�c� na konci v�ty a odd�luj�c�
danou v�tu od dal�� v�ty (viz kap. 4.2.8.2
AuxK), nebo jde o interpunkci uvnit� v�ty
(ta nejb�n�ji dost�v� afun
AuxG
- viz kap. 4.2.8.4
AuxG). Zvl�tn� p��pad tvo�� p�idan� symbol
#, kter� tvo�� ko�en stromu (viz kap. 4.2.8.1
AuxS).
Pro ve�kerou interpunkci (krom� ko�ene
AuxS, u kter�ho se to st�t nem��e)
plat� pravidla o ExD. Vis�-li tedy
interpunkce v d�sledku elipsy ve strom� jinde, ne� by norm�ln� m�la, nahrazuj�
se afuny AuxK,
AuxX, AuxG
(stejn� jako afuny b�n�ch v�tn�ch
�len�) afunem ExD.
4.2.8.1 Ko�en
stromu AuxS.
auxsposi
Posice ko�ene stromu.
Ke ka�d�mu
segmentu, kter� je p�edm�tem na�� anal�sy, je automaticky nav�c p�id�n
symbol #.
Tento symbol v�dy tvo�� vrchol sv�ho stromu a je ji� p�edem automaticky
ozna�en afun AuxS.
Za b�n�ch
okolnost� na n�m vis� predik�t hlavn� v�ty (s afun
Pred)
a koncov� interpunkce (viz kap. 4.2.1
Pred a 4.2.8.2 AuxK).
V p��pad� ne�pln�ch v�t neobsahuj�c�ch predik�t vis� na symbolu # jeden
�i v�ce uzl� s afun
ExD,
kter� mohou b�t p��padn� zav�eny p�es pomocn� AuxP
nebo AuxC
(viz kap. 4.3.1 ExD).
Ve specifick�ch
p��padech m��e b�t mezi symbolem #
a predik�tem (Pred)
pod�adic� spojka s afun AuxC
(viz ��st exdnevet
(Elipsa cel� ��d�c� v�ty) v kap. 4.3.1
ExD).
V�echny
zm�n�n� �leny mohou nav�c b�t koordinovan� (na ko�eni bude viset uzel s
afun
Coord
,viz 4.4.1
Coord), nebo m��e j�t o parentesi (�len
dostane p��ponu _Pa,
viz 4.5 Parentese).
4.2.8.2 Koncov�
symbol v�ty AuxK.
INFO
AUXK.
Tato kapitola m� jen dv� ��sti. V ��sti
auxkbezn jsou pops�na v�echna
b�n� ukon�en� v�t a to, jak se k nim chov�me. V ��sti auxknadp
je pak uk�z�n p��klad novinov�ho nadpisu a jeho dohodnut� zav�en�.
Odkaz
na �milauerovu NS:
O� I. A. (��ste�n�).
auxkbezn
B�n� v�ty.
Koncov� interpunkce
v�ty je ozna�ena speci�ln� analytickou funkc� AuxK.
Je-li na konci v�ty n�kolik interpunk�n�ch symbol�, jsou takto ozna�eny
v�echny. Tato funkce je (jako jedna z m�la) p�i�azena koncov� interpunkci
ji� p�i p��prav� dat pro ru�n� anotov�n�. Je v�ak t�eba v�dy zkontrolovat,
zda interpunkce nem� jinou funkci (mohlo by j�t nap�. o te�ku za zkratkou
apod., kdy by bylo t�eba pou��t funkci AuxG,
nebo o p��pad kdy se v jednom strom� vyskytuje v�ce AuxK,
potom je t�eba je doplnit manu�ln� podle n�sleduj�c�ch konvenc�). Norm�ln�
ukon�en� v�ty te�kou ukazuje p��klad:
Je-li (obvykle
z technick�ch d�vod�, p�edev��m d�ky nedokonalosti programu pro rozpozn�v�n�
hranic v�t) v jednom strom� t�eba zachytit v�ty dv�, pou�ije se funkce
AuxK
i pro interpunkci ukon�uj�c� ostatn� v�ty. Ve v�sledn�m korpusu by se takov�
"v�ta" ji� nem�la vyskytnout (bude se opravovat ru�n�). Z�vorky vyskytuj�c�
se v p��klad� vis� dle pravidel o obecn� interpunkci na ��d�c�m �lenu uvozen�
��sti v�ty.
Je-li na
konci v�ty pouze jedin� interpunk�n� symbol, zastupuj�c� symbol� v�ce (nap�.
kdy� oznamovac� v�ta kon�� zkratkou n�sledovanou te�kou, ale v textu je
te�ka jen jedna, jak je podle pravopisn�ch pravidel obvykl�), m� koncov�
interpunkce v�ty nejni��� prioritu, tedy p��slu�n�
uzel se pova�uje za sou��st v�ty a nikoli koncovou interpunkci:
Typografick�
konvence nut� n�kter� interpunk�n� symboly zm�nit p�irozen� po�ad�. I v
takov�ch p��padech postupujeme tak, �e interpunkci v��me na uzel, kam
p�irozen� pat��. Vznikne t�m neprojektivn� strom. To ilustruje n�sleduj�c�
p��klad. Uvozovky jsou zde zav�eny podle pravidel o obecn� interpunkci
na ��d�c�m slov� toho podstromu, kter� je jimi uvozen. Koncov� te�ka vis�
na ko�eni stromu, i kdy� "slovosledn�" p�edch�z� uzav�raj�c� uvozovky.
Ve v�t�in�
p��pad� se koncov� interpunkce zav�uje na ko�en stromu (kde je ostatn�
�asto zav�ena ji� programem pro p��pravu dat). Zvl�tn�m zp�sobem se ale
p�istupuje ke "koncov�" interpunkci, kter� evidentn� n�le�� n�jak� samostatn�
v�tn� klausi (nap��klad p��m� �e�i nebo parentesi - oba tyto p��pady zachycuje
p��klad), a to i v p��pad�, �e le�� na konci v�ty (i tehdy vlastn� pln�
dv� funkce, z nich� my d�me p�ednost funkci ukon�en� parentese �i p��m�
�e�i). V tomto p��pad� se tato "koncov�" interpunkce zav�s� na predik�t
nebo jin� technicky ��d�c� uzel
klause, ke kter� n�le�� (obdr�� tak� afun
AuxK).
Chyb�-li tento ��d�c� uzel, zav�s� se zmi�ovan� "koncov�" interpunkce na
nejbli��� vy��� uzel a obdr�� afun
ExD.
auxknadp
Nadpisy a �ifry.
�l�nky v
n�kter�ch novin�ch standardn� za��naj� stylem, kter� popisuje tento p��klad.
Zp�sob zav�en� byl stanoven dohodou.
4.2.8.3 ��rka
AuxX.
auxxzach
Zachycen� interpunk�n�ch ��rek.
��rka
se pou��v� k odd�len� klaus� a k odd�len� �len� koordinace nebo aposice.
S v�jimkou p��padu, kdy ��rka zastupuje hlavn� uzel koordinace �i aposice,
je jej� funkce v�dy AuxX (nebo ExD).
Pokud zastupuje hlavn� uzel koordinace, dost�v� afun
Coord (viz
t� kap. 4.4.1
Coord). Zastupuje-li hlavn� uzel aposice, dost�v� afun
Apos (viz t� kap. 4.4.2
Apos). Z�vislost ��rky (sm�rem k jej�mu
��d�c�mu uzlu) je podobn� jako u ostatn� interpunkce technick�, nikoli
gramatick�.
1.
��rka odd�luj�c� vedlej�� v�tu se v�� na (technicky) ��d�c� uzel vedlej��
v�ty, co� je bu� spojka s funkc� AuxC
v p��pad� vedlej��ch v�t spojkov�ch nebo jin� ��d�c� uzel vedlej�� v�ty
(obvykle p��sudek u vedl. v�t vzta�n�ch) s p��slu�nou funkc�; je-li p��sudek
elidov�n nebo chyb� spojka, v�� se na nejbl��e nad��zen� uzel a dostane
funkci ExD (viz kap. 4.3.1
ExD). Pokud je vedlej�� v�ta vlo�en� a
ob� jej� odd�luj�c� ��rky jsou ve v�t� p��tomny, v�� se ob� na tent��
uzel.
2.
Odd�luje-li ��rka parentesi, v�� se na (technicky) ��d�c� uzel parentese.
Je-li (gramaticky) ��d�c�m �lenem parentese uzel s hodnotou funkce ExD_Pa,
pak se ��rka (nebo ob� ��rky, pokud je parentese vlo�ena uprost�ed v�ty)
v�� na nejbli��� vy��� uzel a dostane funkci ExD
(pozor, nikoliv ExD_Pa).
To se t�k� i jak�koli jin� interpunkce odd�luj�c� parentesi (z jedn�
strany nebo z obou stran).
3.
��rky odd�luj�c� v�ty �i �leny spojen� sou�adn� (tedy jde o koordinaci)
se v�� na p��slu�nou koordina�n� spojku �i jinak vybran� koordina�n� uzel
s afun
Coord
(ale, a, nebo�, proto
apod.). N�kdy se ale m��e st�t, �e i pro zaveden� tohoto koordina�n�ho
uzlu jsme nuceni vyu��t ��rku. Bude to ��rka, kter� bude posledn� v �ad�
a bude tedy ozna�ena Coord.
Ostatn� odd�lovac� ��rky s funkc� AuxX
se zav�s� na ni . Podrobn� se o koordinaci prav� v kap. 4.4.1
Coord.
4.
Dojde-li ke kombinaci v�ce jev�, st�v� se, �e n�kter� ��rka ve v�t�
chyb�. P�esn�ji �e�eno jedna ��rka pln� v�ce funkc� najednou a p�itom se
vyskytuje pouze jako jedin� uzel. P�i rozhodov�n�, kterou z jej�ch funkc�
ve strom� zachyt�me, v��me takovou ��rku "co nejv��e". Vyskytne-li se
soub�h ��rky hlavn� koordina�n� s funkc� Coord
a jin� ��rky (s funkc� AuxX nebo
ExD) p�irozen�
tak m� p�ednost funkce koordina�n�. P�i soub�hu koordina�n� ��rky s funkc�
AuxX
a jin� ��rky ji zav�s�me na ve strom� nejv��e polo�en� uzel, na kter�m
by mohla viset. Doch�z�-li k soub�hu ��rek na t�e �rovni stromu (nap�.
p�i soub�hu ��rky uzav�raj�c� vedl. v�tu s ��rkou otev�raj�c� nebo koordina�n�)
provede se zav�en� podle t�chto priorit:
1) koordina�n� ��rka s funkc� Coord,
2) ��rka otev�raj�c� vedl. v�tu,
3) koordina�n� ��rka s funkc� AuxX,
4) ��rka uzav�raj�c� vedl.v�tu.
4.2.8.4 Interpunkce,
ostatn� grafick� symboly AuxG.
INFO
AUXG.
Nejprve si v ��sti auxgnepr
�ekneme, kdy ozna�ujeme interpunkci funkc� AuxG a jak� jsou v�jimky. Druh�
��st auxgtypy je rozd�lena
na n�kolik pod��st�, kter� jsou v�nov�ny jednotliv�m typ�m interpunkce
z hlediska jej� funkce (v�znamu) a zachycen� t�chto typ�. Jde o interpunkci
z�vorkovac�, uzav�raj�c� vy�len�n�nou ��st textu (auxgpzav),
interpunkci uvozovac�, odd�luj�c� ��st textu (auxguvoz),
interpunkci ukon�uj�c� zkratku (auxgzkra),
interpunkci za �adovou ��slovkou (auxgrado),
interpunkci nadbyte�nou (auxgnadb),
interpunkci u spojky "li" (auxglisp)
a interpunkci ve slo�en�ch jm�nech (auxgsloz).
auxgnepr
Vymezen� interpunkce AuxG.
Interpunkce se obecn�
ozna�uje jako AuxG.
Tato funkce je (jako jedna z m�la) p�i�azena ve�ker� interpunkci (s v�jimkou
��rky a interpunkce stoj�c� na konci v�ty) ji� p�i p��prav� dat pro ru�n�
anotov�n�. Je v�ak t�eba v�dy zkontrolovat, zda interpunkce nem� jinou
funkci.
Je-li
koncov�m symbolem v�ty, m��e obdr�et afun
AuxK
(4.2.8.2 AuxK),
��rky zase v�t�inou dost�vaj� afun
AuxX
(4.2.8.3 AuxX),
i kdy� se k nim �asto chov�me stejn�, jako k b�n� interpunkci popsan�
d�le.
Krom�
funkc� AuxG,
AuxK,
AuxX
(p��p. ExD)
m��e (obecn�) interpunkce dostat je�t� afun
Apos
a Coord.
Prvn�m
p��padem je uvozovac� interpunkce druh� ��sti aposice, a to tehdy, kdy�
nelze pro aposi�n� uzel pou��t obvykl�ho v�razu (tj.,
nap�. apod.). Z�vorka, dvojte�ka nebo
jin� uvozuj�c� interpunkce se zde stane aposi�n�m uzlem (Apos);
v p��pad�, �e jde o tzv. z�vorkovac� interpunkci, vis� pak jej� druh� ��st
na tomto uzlu s funkc� AuxG .
K zachycen� aposice bl��e v kapitole 4.4.2
Apos.
P��padem
druh�m je interpunkce koordina�n�. Jednak m��e koordinovat dv� v�ty , jednak
��sti celk�, kter� se b�n� odd�luj� dvojte�kou, jako jsou sportovn� v�sledky
�i z�pisy �asu tvaru hh:mm. P��padn� pohl�dni do kapitoly 4.4.1
Coord.
auxgtypy
Typy interpunkce.
auxgpzav
Z�vorkovac� interpunkce.
Interpunkce
tzv. "z�vorkovac�" (z�vorky a uvozovky v�eho druhu, p��p. i ��rky, maj�-li
pouze "z�vorkovac�" funkci) se v�� na ��d�c� uzel uvozen� ��sti v�ty:
Pokud ��d�c�
�len uz�vorkovan� ��sti, na kter�m m� interpunkce viset, chyb�, pou�ije
se mechanismus 'ExD' pro v�tn� �leny z uz�vorkovan� ��sti i pro interpunkci.
Interpunkce se tedy pov�s� na nejbli��� vy��� uzel a jej� funkce bude ExD.
Je-li v�ak
��d�c� slovo uz�vorkovan� ��sti p��tomno, z�st�v� interpunk�n� funkce nezm�n�na,
a to i tehdy, m�-li ��d�c� slovo samo funkci ExD
(jde o p��pad, kdy je sice elidov�n n�jak� gramaticky nad�azen� �len, av�ak
interpunkce by na tomto �lenu stejn� nevisela).
Je-li vedlej��
v�ta (nej�ast�ji p��m� �e�) p�eru�ena uvozuj�c� hlavn� v�tou, pov�s� se
(�asto neprojektivn�) v�echny uvozovky na ��d�c� �len p��m� �e�i, kterou
uvozuj�.
St�v� se, �e z�vorkovac� interpunkce odd�luje
v�ce �len� a nejde p�itom o elipsu. "Z�vorky" se potom zav�s� na
��d�c� uzly krajn�ch �len� vyd�len� ��sti v�ty:
Z�vorkovac� interpunkce se vyskytuje mimo
jin� u p��m� �e�i. T� je v�nov�na samostatn� kapitola 4.6.1
P��m� �e�.
auxguvoz
Uvozovac� interpunkce (dvojte�ka).
P��m� �e� nebo n�kter� koordina�n� v��ty
b�vaj� odd�leny od ��sti, kter� je uvozuje. Nej�ast�ji se pro tento ��el
pou��v� dvojte�ka. T�to interpunkci budeme zde ��kat uvozovac�.
Uvozovac� interpunkci zav�ujeme na
��d�c� uzel uvozovan� ��sti (p��m� �e�i, v��tu). I tady m��e b�t uplatn�no
pravidlo ExD. V p��pad�, �e tento
hlavn� uzel chyb�, zav�s�me uvozovac� interpunkci na nejbli��� vy��� uzel
a p�id�l�me ji afun ExD.
auxgzkra
Interpunkce za zkratkou (te�ka).
Zkratka b�v� v�t�inou ukon�ena te�kou.
Tuto te�ku zav�ujeme p��mo na uzel obsahuj�c� zkratku.
auxgrado
Interpunkce za �adovou ��slovkou (te�ka).
Tak� te�ka za �adovou ��slovkou se zav�uje
p��mo na tuto ��slovku.
auxgnadb
Nadbyte�n� interpunkce (t�i te�ky).
Nadbyte�n� znaky, kter� se ve v�t� vyskytuj�,
zav�ujeme na nejbli��� vhodn� uzel. Nep�ipad�-li n�m vhodn� ��dn� v�zna�n�
uzel, zav�s�me je co nejv��e, ale tak, aby nebyla poru�ena projektivita
stromu.
Nadbyte�n�mi b�vaj� �asto znaky na
m�st� vynechan�ch slov (t�i te�ky). Pro ty je vhodn�m uzlem ten, kde by
visela vynechan� slova. T�i te�ky v�ak tak� �asto b�vaj� sou��st� koordinace
nebo dokonce jej�m ��d�c�m uzlem.
auxglisp
Interpunkce u spojky "li" (poml�ka).
Poml�ka p�ed
"li" se zav�s�
p��mo na tuto spojku, kter� je v�nov�na ��st auxczali
v kap. 4.2.7.1
AuxC.
auxgsloz
Interpunkce ve slo�en�ch jm�nech.
Interpunkci
(nej�ast�ji poml�ky) ve slo�en�ch jm�nech (i ciz�ch) se zav�uj� na rozv�jej�c�
uzly uzlu hlavn�ho, a to z vnit�n� strany. Jak se p�esn� zachycuj� tato
jm�na je pops�no v kapitole 4.6.12
Slo�en� �esk� jm�na a p��padn� 4.6.10
Cizojazy�n� slo�ky rozeb�ran�ho textu.
*4.2.8.1
AuxS. <<auxsposi>>*
*4.2.8.2
AuxK. <<auxkbezn>>
<<auxknadp>>*
*4.2.8.3
AuxX. <<auxxzach>>*
*4.2.8.4
AuxG. <<auxgnepr>>
<<auxgtypy>
[auxgpzav] [auxguvoz]
[auxgzkra]
[auxgrado]
[auxgnadb]
[auxglisp]
[auxgsloz]>*
ZP�T
D�LE
[Obsah] [�vod]
[Pred 1] [Pred 2] [Subjekt]
[Atribut] [Objekt] [Adv
1] [Adv 2] [Adv 3] [Adv
4] [Adv 5] [Dopln�k] [Pomocn�]
[Exd] [Coord-Apos] [Parentese]
[Komplexn� 1] [Komplexn�
2] [Zbytek] [a-�] [d-ch]
[i-k] [l-m] [n]
[�-o] [p] [q-�]
[s] [�-u] [v]
[w-�] [Znaky1] [Znaky2]