ZP�T
D�LE
[Obsah] [�vod]
[Pred 1] [Pred 2] [Atribut]
[Objekt] [Adv 1] [Adv
2] [Adv 3] [Adv 4] [Adv
5] [Dopln�k] [Pomocn�]
[Grafick�] [Exd] [Coord-Apos]
[Parentese] [Komplexn� 1]
[Komplexn� 2] [Zbytek]
[a-�] [d-ch] [i-k]
[l-m] [n] [�-o]
[p] [q-�] [s]
[�-u] [v] [w-�]
[Znaky1] [Znaky2]
<<sbvymeze>>
<<sbvyjadr>
[sbnomina]
[sbadjekt]
[sbzajmen] [sbvzzajm]
[sbneoheb]
[sbcitate] [sbgenzap]
[sbgencas]
[sbgenpri]
[sbprepad]
[sbcislov] [sbinfini]
[sbvvvzta]
[sbvvspoj]
[sbdative] [sbzajcoz]
[sbnezuvo]>
<<sbzamobj>>
4.2.2 Podm�t
(subjekt) Sb.
INFO
SB.
Na za��tku si v ��sti sbvymeze
�ekneme, co je to subjekt (Sb),
vymez�me si jej.
Hlavn� obsah t�to kapitoly tvo�� n�seduj�c�
��st sbvyjadr, kter�
je roz�len�na podle jednotliv�ch typ� vyj�d�en� subjektu. Sb
lze vyj�d�it podstatn�m jm�nem v nominativu (sbnomina),
p��davn�m jm�nem (sbadjekt),
z�jmenem (sbzajmen),
vzta�n�m z�jmenem (sbvzzajm),
slovem neohebn�m (sbneoheb),
cit�tem (sbcitate),
genitivem z�porov�m (sbgenzap),
genitivem ��ste�n�m (sbgencas),
genitivem od p�vodu p�ivlast�ovac�m (sbgenpri),
p�edlo�kov�m p�dem (sbprepad),
��slovkou (sbcislov),
infinitivem (sbinfini),
vedlej�� v�tou se vzta�n�m z�jmenem (sbvvvzta),
vedlej�� v�tou spojkovou (sbvvspoj),
dativem (sbdative),
z�jmenem co� v neprav� v�t� vzta�n� (sbzajcoz)
a m��e b�t uvozen spojkou ne� (sbnezuvo).
Na z�v�r si je�t� v ��sti sbzamobj
pov�me n�co o z�m�n� funkc� Sb
a Obj u problematick�ch konstrukc�.
Odkaz
na �milauerovu NS:
Odd 2 dvoj�lenn� v�ty 4
II. (kompletn�).
sbvymeze
Vymezen� subjektu.
Podm�tem
(subjektem) klause m��e b�t prakticky libovoln� konstrukce, na kterou je
mo�no se zeptat ot�zkou �kdo (co)�. Subjekt je v�dy z�visl� na predik�tu,
co� znamen�, �e technicky je zav�en na uzlu, kter� m� v hlavn� v�t� afun
Pred, ve vedlej��
v�t� nese funkci t�to vedlej�� v�ty (viz ��st predvyme
v kap. 4.2.1
P��sudek).
Pokud
stoj� zd�nliv� subjekt mimo v�tu (nap��klad "Voda,
to je z�klad ml�ka�en�"), pova�ujeme
jeho vyj�d�en� za parentesi (viz kapitolu 4.5.4
ExD_Pa).
sbvyjadr
Vyj�d�en� subjektu.
Subjekt b�v�
nejb�n�ji vyj�d�en podstatn�m jm�nem nebo z�jmenem v nominativu, ale m��e
b�t vyj�d�en i jak�mkoli jin�m druhem slovn�m.
sbnomina
Subjekt vyj�d�en� podstatn�m jm�nem v nominativu.
Popisovan� vyj�d�en� Sb
je tu�n� zv�razn�no:
sbadjekt
Subjekt vyj�d�en� p��davn�m jm�nem.
Popisovan� vyj�d�en� Sb
je tu�n� zv�razn�no:
sbzajmen
Subjekt vyj�d�en� z�jmenem.
Popisovan� vyj�d�en� Sb
je tu�n� zv�razn�no:
sbvzzajm
Subjekt vyj�d�en� vzta�n�m z�jmenem.
Popisovan� vyj�d�en� Sb
je tu�n� zv�razn�no:
sbneoheb
Subjekt vyj�d�en� slovem neohebn�m.
Popisovan� vyj�d�en� Sb
je tu�n� zv�razn�no:
sbcitate
Subjekt vyj�d�en� cit�tem.
Popisovan� vyj�d�en� Sb
je tu�n� zv�razn�no:
sbgenzap
Subjekt vyj�d�en� genitivem z�porov�m.
Popisovan� vyj�d�en� Sb
je tu�n� zv�razn�no:
sbgencas
Subjekt vyj�d�en� genitivem ��ste�n�m.
Popisovan� vyj�d�en� Sb
je tu�n� zv�razn�no:
Pozor! Genitiv partitivn� sice m��e
b�t Sb, ale je-li ve v�t� n�jak�
kvantitativn� �daj, kter� ho ��d�, je Sb
��d�c� uzel tohoto �daje a genitiv jeho Atr
(srov. ze strom� napadalo hodn� jablek).
Podrobn�ji se o tomto probl�mu p��e v ��sti cislgeni
(Genitiv ve funkci Sb, Obj a ve funkci jejich Atr) v kapitole 4.6.3
V�razy s ��slovkami, ��slice v r�zn�ch funkc�ch.
sbgenpri
Subjekt vyj�d�en� genitivem od p�vodu p�ivlast�ovac�m.
Popisovan� vyj�d�en� Sb
je tu�n� zv�razn�no:
sbprepad
Subjekt vyj�d�en� p�edlo�kov�m p�dem.
Jde o p�edlo�kov� p�dy s v�znamem pod�lnosti,
p�ibli�nosti.
Popisovan� vyj�d�en� Sb
je tu�n� zv�razn�no:
sbcislov
Subjekt vyj�d�en� ��slovkou.
Pro podrobn�j��
informace nahl�dni do kapitoly 4.6.3
V�razy s ��slovkami, ��slice v r�zn�ch funkc�ch a tak� do kapitoly
4.6.9
Srovn�vac� obraty se spojkami jako a ne�.
Popisovan� vyj�d�en� Sb
je tu�n� zv�razn�no:
sbinfini
Subjekt vyj�d�en� infinitivem.
Popisovan� vyj�d�en� Sb
je tu�n� zv�razn�no:
Pozn�mka: Slovo lze
je syntaktick�m slovesem a tvo�� p��sudek slovesn� jednoduch� (��st predslje
v kap. 4.2.1
P��sudek), nejde tedy o mod�ln� sloveso (��st predslsl)
a infinitiv zde m��e zast�vat funkci subjektu.
sbvvvzta
Subjekt vyj�d�en� vedlej�� v�tou se vzta�n�m z�jmenem.
Popisovan� vyj�d�en� Sb
je tu�n� zv�razn�no:
sbvvspoj
Subjekt vyj�d�en� vedlej�� v�tou spojkovou.
Subjektov�
v�ta m��e b�t uvozena spojkami �e, aby, -li,
zda, jak, kdy�.
Popisovan� vyj�d�en� Sb
je tu�n� zv�razn�no:
sbdative
Subjekt vyj�d�en� dativem.
Popisovan� vyj�d�en� Sb
je tu�n� zv�razn�no:
sbzajcoz
Subjekt vyj�d�en� z�jmenem co� v neprav� v�t� vzta�n�.
Spojen� v�t,
z nich� druh� je uvozena vzta�n�m z�jmenem co�,
pova�ujeme za koordinaci, kde co�
je ve druh� v�t� ur�eno jako v�tn� �len, kter� zastupuje (viz ��st cozacozj
v kapitole 4.4.1
Coord).
Popisovan� vyj�d�en� Sb
je tu�n� zv�razn�no:
sbnezuvo
Subjekt uvozen� spojkou ne�.
Popisovan� vyj�d�en� Sb
je tu�n� zv�razn�no:
sbzamobj
Zam�nitelnost subjektu s objektem.
P�i p�id�lov�n�
analytick� funkce Sb a Obj
doch�z� �asto k jejich z�m�n�, a to v:
pasivn�ch konstrukc�ch
predikativn�ch konstrukc�ch,
kdy je subjekt vyj�d�en infinitivem
p��padech, kdy je subjekt vyj�d�en
v�tou
V p��pad�
pochybnosti lze je mo�n� pou��t jednoduch� test - dosadit podstatn� jm�no
�ensk�ho rodu vzoru �ena, u n�ho� jsou formy nominativu a akusativu r�zn�.
Nap��klad ve v�t� "Hitlerovi se nepoda�ilo tis�ciletou
���i ustavit" je slovo "ustavit"
subjektem - lze ��ci "�ena se poda�ila",
nikoli "�enu se poda�ila".
Podobn� je tomu i v jin�ch p��padech:
nalezly se finance - nalezla se �ena,
uv�d� se, �e Tibet je okupov�n - uv�d�
se pravda,
navrhuje se, aby p��davky �inily - navrhuje
se kravina,
konstatuje se, �e je v�e v po��dku - konstatuje
se nepravda.
<<sbvymeze>>
<<sbvyjadr>
[sbnomina]
[sbadjekt]
[sbzajmen] [sbvzzajm]
[sbneoheb]
[sbcitate] [sbgenzap]
[sbgencas]
[sbgenpri]
[sbprepad]
[sbcislov] [sbinfini]
[sbvvvzta]
[sbvvspoj]
[sbdative] [sbzajcoz]
[sbnezuvo]>
<<sbzamobj>>
ZP�T
D�LE
[Obsah] [�vod]
[Pred 1] [Pred 2] [Atribut]
[Objekt] [Adv 1] [Adv
2] [Adv 3] [Adv 4] [Adv
5] [Dopln�k] [Pomocn�]
[Grafick�] [Exd] [Coord-Apos]
[Parentese] [Komplexn� 1]
[Komplexn� 2] [Zbytek]
[a-�] [d-ch] [i-k]
[l-m] [n] [�-o]
[p] [q-�] [s]
[�-u] [v] [w-�]
[Znaky1] [Znaky2]