ZPĚT
DÁLE
[Obsah] [Úvod]
[Pred 1] [Pred 2] [Atribut]
[Objekt] [Adv 1] [Adv
2] [Adv 3] [Adv 4] [Adv
5] [Doplněk] [Pomocné]
[Grafické] [Exd] [Coord-Apos]
[Parentese] [Komplexní 1]
[Komplexní 2] [Zbytek]
[a-č] [d-ch] [i-k]
[l-m] [n] [ň-o]
[p] [q-ř] [s]
[š-u] [v] [w-ž]
[Znaky1] [Znaky2]
<<sbvymeze>>
<<sbvyjadr>
[sbnomina]
[sbadjekt]
[sbzajmen] [sbvzzajm]
[sbneoheb]
[sbcitate] [sbgenzap]
[sbgencas]
[sbgenpri]
[sbprepad]
[sbcislov] [sbinfini]
[sbvvvzta]
[sbvvspoj]
[sbdative] [sbzajcoz]
[sbnezuvo]>
<<sbzamobj>>
4.2.2 Podmět
(subjekt) Sb.
INFO
SB.
Na začátku si v části sbvymeze
řekneme, co je to subjekt (Sb),
vymezíme si jej.
Hlavní obsah této kapitoly tvoří násedující
část sbvyjadr, která
je rozčleněna podle jednotlivých typů vyjádření subjektu. Sb
lze vyjádřit podstatným jménem v nominativu (sbnomina),
přídavným jménem (sbadjekt),
zájmenem (sbzajmen),
vztažným zájmenem (sbvzzajm),
slovem neohebným (sbneoheb),
citátem (sbcitate),
genitivem záporovým (sbgenzap),
genitivem částečným (sbgencas),
genitivem od původu přivlastňovacím (sbgenpri),
předložkovým pádem (sbprepad),
číslovkou (sbcislov),
infinitivem (sbinfini),
vedlejší větou se vztažným zájmenem (sbvvvzta),
vedlejší větou spojkovou (sbvvspoj),
dativem (sbdative),
zájmenem což v nepravé větě vztažné (sbzajcoz)
a může být uvozen spojkou než (sbnezuvo).
Na závěr si ještě v části sbzamobj
povíme něco o záměně funkcí Sb
a Obj u problematických konstrukcí.
Odkaz
na Šmilauerovu NS:
Odd 2 dvojčlenné věty 4
II. (kompletní).
sbvymeze
Vymezení subjektu.
Podmětem
(subjektem) klause může být prakticky libovolná konstrukce, na kterou je
možno se zeptat otázkou kdo (co). Subjekt je vždy závislý na predikátu,
což znamená, že technicky je zavěšen na uzlu, který má v hlavní větě afun
Pred, ve vedlejší
větě nese funkci této vedlejší věty (viz část predvyme
v kap. 4.2.1
Přísudek).
Pokud
stojí zdánlivý subjekt mimo větu (například "Voda,
to je základ mlékaření"), považujeme
jeho vyjádření za parentesi (viz kapitolu 4.5.4
ExD_Pa).
sbvyjadr
Vyjádření subjektu.
Subjekt bývá
nejběžněji vyjádřen podstatným jménem nebo zájmenem v nominativu, ale může
být vyjádřen i jakýmkoli jiným druhem slovním.
sbnomina
Subjekt vyjádřený podstatným jménem v nominativu.
Popisované vyjádření Sb
je tučně zvýrazněno:
sbadjekt
Subjekt vyjádřený přídavným jménem.
Popisované vyjádření Sb
je tučně zvýrazněno:
sbzajmen
Subjekt vyjádřený zájmenem.
Popisované vyjádření Sb
je tučně zvýrazněno:
sbvzzajm
Subjekt vyjádřený vztažným zájmenem.
Popisované vyjádření Sb
je tučně zvýrazněno:
sbneoheb
Subjekt vyjádřený slovem neohebným.
Popisované vyjádření Sb
je tučně zvýrazněno:
sbcitate
Subjekt vyjádřený citátem.
Popisované vyjádření Sb
je tučně zvýrazněno:
sbgenzap
Subjekt vyjádřený genitivem záporovým.
Popisované vyjádření Sb
je tučně zvýrazněno:
sbgencas
Subjekt vyjádřený genitivem částečným.
Popisované vyjádření Sb
je tučně zvýrazněno:
Pozor! Genitiv partitivní sice může
být Sb, ale je-li ve větě nějaký
kvantitativní údaj, který ho řídí, je Sb
řídící uzel tohoto údaje a genitiv jeho Atr
(srov. ze stromů napadalo hodně jablek).
Podrobněji se o tomto problému píše v části cislgeni
(Genitiv ve funkci Sb, Obj a ve funkci jejich Atr) v kapitole 4.6.3
Výrazy s číslovkami, číslice v různých funkcích.
sbgenpri
Subjekt vyjádřený genitivem od původu přivlastňovacím.
Popisované vyjádření Sb
je tučně zvýrazněno:
sbprepad
Subjekt vyjádřený předložkovým pádem.
Jde o předložkové pády s významem podílnosti,
přibližnosti.
Popisované vyjádření Sb
je tučně zvýrazněno:
sbcislov
Subjekt vyjádřený číslovkou.
Pro podrobnější
informace nahlédni do kapitoly 4.6.3
Výrazy s číslovkami, číslice v různých funkcích a také do kapitoly
4.6.9
Srovnávací obraty se spojkami jako a než.
Popisované vyjádření Sb
je tučně zvýrazněno:
sbinfini
Subjekt vyjádřený infinitivem.
Popisované vyjádření Sb
je tučně zvýrazněno:
Poznámka: Slovo lze
je syntaktickým slovesem a tvoří přísudek slovesný jednoduchý (část predslje
v kap. 4.2.1
Přísudek), nejde tedy o modální sloveso (část predslsl)
a infinitiv zde může zastávat funkci subjektu.
sbvvvzta
Subjekt vyjádřený vedlejší větou se vztažným zájmenem.
Popisované vyjádření Sb
je tučně zvýrazněno:
sbvvspoj
Subjekt vyjádřený vedlejší větou spojkovou.
Subjektová
věta může být uvozena spojkami že, aby, -li,
zda, jak, když.
Popisované vyjádření Sb
je tučně zvýrazněno:
sbdative
Subjekt vyjádřený dativem.
Popisované vyjádření Sb
je tučně zvýrazněno:
sbzajcoz
Subjekt vyjádřený zájmenem což v nepravé větě vztažné.
Spojení vět,
z nichž druhá je uvozena vztažným zájmenem což,
považujeme za koordinaci, kde což
je ve druhé větě určeno jako větný člen, který zastupuje (viz část cozacozj
v kapitole 4.4.1
Coord).
Popisované vyjádření Sb
je tučně zvýrazněno:
sbnezuvo
Subjekt uvozený spojkou než.
Popisované vyjádření Sb
je tučně zvýrazněno:
sbzamobj
Zaměnitelnost subjektu s objektem.
Při přidělování
analytické funkce Sb a Obj
dochází často k jejich záměně, a to v:
pasivních konstrukcích
predikativních konstrukcích,
kdy je subjekt vyjádřen infinitivem
případech, kdy je subjekt vyjádřen
větou
V případě
pochybnosti lze je možné použít jednoduchý test - dosadit podstatné jméno
ženského rodu vzoru žena, u něhož jsou formy nominativu a akusativu různé.
Například ve větě "Hitlerovi se nepodařilo tisíciletou
říši ustavit" je slovo "ustavit"
subjektem - lze říci "žena se podařila",
nikoli "ženu se podařila".
Podobně je tomu i v jiných případech:
nalezly se finance - nalezla se žena,
uvádí se, že Tibet je okupován - uvádí
se pravda,
navrhuje se, aby přídavky činily - navrhuje
se kravina,
konstatuje se, že je vše v pořádku - konstatuje
se nepravda.
<<sbvymeze>>
<<sbvyjadr>
[sbnomina]
[sbadjekt]
[sbzajmen] [sbvzzajm]
[sbneoheb]
[sbcitate] [sbgenzap]
[sbgencas]
[sbgenpri]
[sbprepad]
[sbcislov] [sbinfini]
[sbvvvzta]
[sbvvspoj]
[sbdative] [sbzajcoz]
[sbnezuvo]>
<<sbzamobj>>
ZPĚT
DÁLE
[Obsah] [Úvod]
[Pred 1] [Pred 2] [Atribut]
[Objekt] [Adv 1] [Adv
2] [Adv 3] [Adv 4] [Adv
5] [Doplněk] [Pomocné]
[Grafické] [Exd] [Coord-Apos]
[Parentese] [Komplexní 1]
[Komplexní 2] [Zbytek]
[a-č] [d-ch] [i-k]
[l-m] [n] [ň-o]
[p] [q-ř] [s]
[š-u] [v] [w-ž]
[Znaky1] [Znaky2]