ZPĚT
DÁLE
[Obsah] [Úvod]
[Pred 1] [Pred 2] [Subjekt]
[Atribut] [Objekt] [Adv
1] [Adv 2] [Adv 3] [Adv
4] [Adv 5] [Doplněk] [Pomocné]
[Grafické] [Exd] [Coord-Apos]
[Komplexní 1] [Komplexní
2] [Zbytek] [a-č] [d-ch]
[i-k] [l-m] [n]
[ň-o] [p] [q-ř]
[s] [š-u] [v]
[w-ž] [Znaky1] [Znaky2]
<<pavymeze>>
<<pazachyc>>
<<paaphran>>
*4.5.1
AuxY_Pa.* <<auxypaza>>
*4.5.2
Pred_Pa.* <<predpaza>>
*4.5.3
<afun>_Pa.* <<afunpaza>>
*4.5.4
ExD_Pa.* <<exdpazac>>
4.5 Parentese.
INFO
_PA.
V části pavymeze
se dozvíte, co to parentese je a jaké rozlišujeme její druhy. Jak se obecně
veškerá parentese zachycuje ve stromě, je popsáno v části pazachyc.
Pár slov o rozlišení parentese od aposice nejdete v části paaphran.
Následují čtyři kapitolky, které jsou věnovány námi rozlišovaným čtyřem
druhům parentese:
V 4.5.1
AuxY_Pa., části auxypaza
si přečtete o částicích vztahujících se k celé výpovědi.
4.5.2
Pred_Pa., část predpaza
je o parentesi, která má vlastní přísudek, ale není syntakticky začleněna
do věty.
Parentese, která začleněna je, ať už přísudek má (má formu vedlejší věty),
nebo nemá (jde o jednoduchý větný člen), je popsána v 4.5.3
<afun>_Pa., části afunpaza.
Do 4.5.4
ExD_Pa., části exdpazac
spadá parentese, která se nevešla do kapitol předcházejících - parentese,
v níž chybí přísudek (je vynechán), dále vokativ a samostatný (vyčleněný)
větný člen.
Odkaz
na Šmilauerovu NS:
Odd 6 vsuvka.
pavymeze
Vymezení parentese.
Významově
jde o dodatečné připojení poznámky ke sdělení ve větě. V parentesi mluvčí
obyčejně něco vysvětluje, dodatečně připomíná, vyjadřuje své citové rozpoložení,
omlouvá se, odvolává se apod.
Formální
nutnou podmínkou pro přidělení afun
s koncovkou _Pa
je grafické oddělení - závorky, pomlčky, čárky. Pokud tato podmínka splněna
není, jde o funkci jinou. Například slovo "bohužel"
dostane ve větě "musím
se, bohužel, omluvit" funkci AuxY_Pa,
kdežto ve větě "musím se bohužel omluvit"
funkci AuxY.
Z hlediska
přidělené funkce rozlišujeme v podstatě čtyři druhy parentese.
1) Pokud
se jedná o částici, která by neoddělena dostala funkci AuxY,
dostane graficky oddělená afun
AuxY_Pa (viz kapitoly 4.5.1
AuxY_Pa a 4.2.7.7
AuxY, část auxykvyp).
2) V
případě, že parentese neporušuje větnou stavbu, dostane afun
složenou ze značky její role ve větě, kterou by dostala, kdyby nebyla oddělena,
(Adv, Atr,
...) a z přípony _Pa
a zavěsí se tam, kde by visela normálně (viz kap. 4.5.3
<afun>_Pa).
3) Má-li
parentese formu celé věty (s predikátem) a přitom vybočuje ze stavby věty
(není syntakticky začleněna), dostává afun
Pred_Pa a
zavěšuje se na predikát té klause, do které je zapuštěna (viz kap. 4.5.2
Pred_Pa).
4) Zbývající
případy parentesí dostávají afun
ExD_Pa. Jde o
předchozí typ parentese, který neobsahuje predikát a některé další případy
popsané v kapitole 4.5.4
ExD_Pa.
pazachyc
Zachycení parentese.
Grafické
znaky oddělující parentesi jsou sestry pod uzlem parentesi řídícím:
Předložky
a podřadicí spojky zpravidla příponu _Pa
nedostávají. Pokud řídí parentesi, dostanou svoji běžnou afun
AuxP
či AuxC
a příponu _Pa
přebírá člen visící na nich:
Parentese
může být vícečlenná. Potom její jednotlivé členy visí vedle sebe a oddělovací
symboly jsou dcerami krajních z nich:
paaphran
Hranice mezi parentesí a aposicí.
Pokud jde
o jméno, je podmínkou aposice stejný formální tvar (pád), případně
zkratka:
Jakmile se pád liší, jde většinou o parentesi:
Jak je uvedeno
v části apvymeze
kapitoly 4.4.2
Aposice, podmínka formálního tvaru (pádu)
nemusí být dodržena, pokud jde o adverbiální určení. V tomto případě může
i při rozdílném způsobu vyjádření jít o vztah aposiční:
4.5.1 Ustálená
(pokleslá) parentese AuxY_Pa.
Odkaz
na Šmilauerovu NS:
Odd 6 vsuvka B.
auxypaza
Zachycení AuxY_Pa.
Funkci AuxY_Pa
přidělujeme částicím, které se vztahují k obsahu celé výpovědi, tzn. typům
tradičně zvaným větná příslovce. Jak bylo výše řečeno, pro přidělení funkce
s příponou _Pa
je nezbytné grafické vyznačení (oddělení v textu, např. čárkami).
Bez něho jde o čistou funkci AuxY.
O této
funkci se píše v kapitole 4.2.7.7
AuxY, kde je část auxykvyp
věnována právě částicím vztahujícím se k celé výpovědi.
Slova,
která mohou obdržet afun
AuxY_Pa,
jsou dána seznamem. Tento seznam je shodný se seznamem vymezujícím
AuxY
k výpovědi. Jediným rozdílem tedy skutečně je pouze grafické oddělení.
Seznam potenciálních AuxY_Pa:
aby,
ať, ať
už, bohudík,
bohužel, jasně,
kdyby,
kupodivu, možná,
naopak, například,
nicméně, nuže, opravdu,
ostatně, patrně,
pravděpodobně, prostě,
prý, přece jen,
samozřejmě, snad,
stejně, tedy, totiž,
věru, vlastně, však,
zřejmě, že.
Ve stromové
struktuře zavěšujeme částici s funkcí AuxY_Pa
na predikát příslušné věty (tak jako běžnou AuxY).
Jedná-li se o více slov, která patří k sobě (přece
jen, ať
už, nikoli dvě samostatné částice -
například kupodivu),
zavěsí se jedno na druhé, přičemž výše bude zpravidla první v řadě. To
dostane potom afun
AuxY_Pa,
kdežto druhé slovo (visící na prvním a nejsoucí tedy hlavním uzlem parentese)
již pouze AuxY.
Slova s afun
AuxY_Pa jsou zvýrazněna tučně:
4.5.2 Větná
forma (nezávislá, obsahující predikát) Pred_Pa.
Odkaz
na Šmilauerovu NS:
Odd 6 vsuvka A., B., někt.
části.
predpaza
Zachycení Pred_Pa.
Afun
Pred_Pa dostává predikát (uzel, který by
dostal afun Pred)
parentetické věty, pokud tato není syntakticky začleněna. Zavěšuje se na
predikát klause, ve které se parentese vyskytuje, případně, pokud je parentesí
celá věta (celý obsah stromu), přímo na počáteční kříž.
Funkcí Pred_Pa
označujeme také výrazy viz, srov.
apod., jsou-li vsunuty do věty. (Pokud takový výraz tvoří hlavní větu,
bývá označen Pred.)
Konstrukce
jako např. "jak uvedl ...", "jak
řekl ...", "jak jsme se dozvěděli"
určujeme také jako Pred_Pa.
Slova s afun
Pred_Pa jsou zvýrazněna tučně:
4.5.3 Větný
člen (závislý, syntakticky začleněný) <afun>_Pa.
Odkaz
na Šmilauerovu NS:
Odd 6 vsuvka A. někt. části.
afunpaza
Zachycení <afun>_Pa.
Tento způsob
zachycení se používá u parentetických větných členů (příp. vedlejších vět),
které neporušují větnou stavbu.
Za parentesi
však nepovažujeme některé konstrukce, jsou-li odděleny pouze čárkami. To
se týká samozřejmě vedlejších vět. Dále pak atributu odděleného čárkami
(chovanci, umístění v ústavu, něco
sebrali), který považujeme za volný
a dostává holou afun
Atr.
Třetím případem je doplněk vyjádřený přechodníkem (viz atvprech
v kap. 4.2.6
Atv, AtvV). Funkcí s příponou _Pa
se v těchto vyjmenovaných případech používá jen tehdy, když je zmíněná
konstrukce oddělena jinými grafickými symboly, pak jde vskutku o parentesi.
Slova s <afun>_Pa
jsou zvýrazněna tučně:
Zvláštní
situace nastane pokud je parentese jedním z členů koordinace, která ovšem
jako celek parentesí není. V takovém případě se přípona _Pa nepoužívá,
neboť ji není kam umístit:
4.5.4 Větný
člen, větná forma (syntakticky nezačleněno; elipsa); samostatný větný člen;
vokativ; citoslovce Exd_Pa.
Odkaz
na Šmilauerovu NS:
Odd 6 vsuvka A., B., někt.
části.
exdpazac
Zachycení ExD_Pa.
Afun ExD_Pa
dostávají:
- všechny součásti parentetických
vět či klausí, ve kterých je vynechán predikát, ať už by plné vyjádření
normálně obdrželo afun
Pred_Pa
(př. p, r) či nějakou <afun>_Pa
(př. a - v tomto případě by šlo o parentetickou atributivní klausi Atr_Pa
- který hraje za Viktorii Žižkov),
- všechny výskyty vokativu
ve větách (př. v),
- osamostatnělé, vyčleněné
výrazy (př. o).
Slova s ExD_Pa
jsou zvýrazněna tučně:
<<pavymeze>>
<<pazachyc>>
<<paaphran>>
*4.5.1
AuxY_Pa.* <<auxypaza>>
*4.5.2
Pred_Pa.* <<predpaza>>
*4.5.3
<afun>_Pa.* <<afunpaza>>
*4.5.4
ExD_Pa.* <<exdpazac>>
ZPĚT
DÁLE
[Obsah] [Úvod]
[Pred 1] [Pred 2] [Subjekt]
[Atribut] [Objekt] [Adv
1] [Adv 2] [Adv 3] [Adv
4] [Adv 5] [Doplněk] [Pomocné]
[Grafické] [Exd] [Coord-Apos]
[Komplexní 1] [Komplexní
2] [Zbytek] [a-č] [d-ch]
[i-k] [l-m] [n]
[ň-o] [p] [q-ř]
[s] [š-u] [v]
[w-ž] [Znaky1] [Znaky2]