ZP�T      D�LE
[Obsah] [�vod] [Pred 1] [Pred 2] [Subjekt] [Atribut] [Objekt] [Adv 1] [Adv 2] [Adv 3] [Adv 4] [Adv 5] [Dopln�k] [Pomocn�] [Grafick�] [Exd] [Coord-Apos] [Parentese] [Komplexn� 2] [Zbytek] [a-�] [d-ch] [i-k] [l-m] [n] [�-o] [p] [q-�] [s] [�-u] [v] [w-�] [Znaky1] [Znaky2]

*4.6.1 P��m� �e�. <<prrecvyz>> <<prreczac>>*
*4.6.2 Adresy a jm�na osob a instituc�. <<adresyza>>*
*4.6.3 V�razy s ��slovkami, ��slice v r�zn�ch funkc�ch. <<cislmnoz>> <<cislvice>> <<cislgeni>> <<cislarit>> <<cislkody>>*
*4.6.4 Odkazovac� slova. <<toodkazo>> <<uadvodka>> <<takovyod>>*
*4.6.5 Hranice dativu voln�ho a vazebn�ho.*
*4.6.6 Souslov�, fraseologismy. <<sousloza>>*
*4.6.7 Doprovod. <<doprovza>>*
*4.6.8 Reflexivn� se, si. <<sereflex>> <<sireflex>>*
*4.6.9 Srovn�vac� obraty se spojkami jako a ne�. <<zasrovna>>*
*4.6.10 Cizojazy�n� slo�ky rozeb�ran�ho textu. <<cizozach>>*
*4.6.11 Bibliografick� �daje. <<biblzach>>*
*4.6.12 Slo�en� �esk� jm�na. <<slozzach>>*
*4.6.13 Voln� p�ipojen� v�tn� �leny. <<volnzach>>*

4.6 Komplexn� jevy.

    D�le jsou pops�ny n�kter� jevy, kter� se t�kaj� v�ce kategori� a je nutno je popisovat souhrnn�.



4.6.1 P��m� �e�.

prrecvyz    V�znam p��m� �e�i.

    P��m� �e� reprodukuje to, co n�kdo �ekl (co si myslel), p��mo, doslova. Uvozovac� v�ta uv�d�, kdo �e� pronesl, jak�m zp�sobem, za jak�ch okolnost� apod. Jde tu tedy o dvoj� p�smo �e�i, o jazykov� projevy dvou mluv��ch: mluv��ho, kter� referuje, vypravuje, a mluv��ho, jeho� �e� se p��mo pron��, reprodukuje.

    Polop��m� �e� nen� graficky vyzna�ena uvozovkami a nepou��vaj� se v n� v�echny t�i mluvnick� osoby, n�br� jen osoba t�et�. Nevlastn� p��m� �e� se od p��m� v p�smu li�� jen t�m, �e nen� od p�sma vypr�v��e odd�lena graficky. Ur�ujeme je stejn�m zp�sobem a podle stejn�ch kriteri� jako �e� p��mou.

    P�esto�e se n�kdy u p��m� �e�i mluv� o voln�m spojen� v�t, analysujeme ji (polop��mou, nevlastn� p��mou i p��mou) stejn� jako �e� �ist� nep��mou.


prreczac    Zachycen� p��m� �e�i.

    P��m� �e� se d�v� obvykle do uvozovek. Uvozovac� v�ta st�v� p�ed p��mou �e�� nebo za n�, anebo je do p��m� �e�i vlo�ena. P�edch�z�-li p�ed p��mou �e��, odd�luje se dvojte�kou, je-li do p��m� �e�i vlo�ena nebo stoj�-li za n�, odd�luje se ��rkami (��rkou); vyk�i�n�k nebo otazn�k za p��mou �e�� nahrazuje tuto ��rku, jako na konci v�ty ji nahrazuje te�ka. Ve�ker� tato interpunk�n� znam�nka se zav�uj� na ��d�c� �len p��m� �e�i. Viz kapitoly 4.2.8.2 AuxK, 4.2.8.3 AuxX a 4.2.8.4 AuxG (v t� hlavn� ��sti auxgpzav (Z�vorkovac� interpunkce) a auxguvoz (Uvozovac� interpunkce)).

    Vztah mezi uvozovac� v�tou a p��mou �e�� �e��me n�sleduj�c�m zp�sobem:

    1) ��d�c� �len uvozovac� v�ty je sloveso, kter� vy�aduje Obj nebo Sb, ale tento �len ve v�t� chyb�. (P��pad chyb�j�c�ho Sb nastane p�edev��m tam, kde bude uvozovac� v�ta pasivn�.) ��d�c� �len p��m� �e�i dost�v� funkci chyb�j�c�ho �lenu, tj. Obj nebo Sb.
    N�sleduje p�t p��klad�. V prvn�m stoj� uvozovac� v�ta za p��mou �e��, vid�t je zav�en� interpunkce. V druh�m a t�et�m je uvozovac� v�ta vlo�ena do p��m� �e�i, p�i�em� jednou jde o vlo�en� doprost�ed klause a jednou o vlo�en� mezi dv� klause koordinovan�. �tvrt� p��klad ukazuje situaci, kdy uvozovac� v�ta stoj� p�ed p��mou �e��, p��m� �e� zastupuje Sb (te�ka vis� jako koncov�). V p�t�m p��pad� je pou�ito afun ExD, nebo� p��m� �e� nen� �plnou v�tou (zde jde o v�tu jedno�lennou). Pokud by ��d�c�m �lenem p��m� �e�i byl predik�t, dostal by samoz�ejm� jako v jin�ch p��padech afun Obj.
    Pozn�mka k zav�en� interpunkce ve druh�m a t�et�m p��klad�:
    P��m� �e� v p��klad� t�et�m je koordinac�. Proto se ��rka za prvn� ��st� �e�i, kter� je uvnit� uvozovek pou�ije jako koordina�n� symbol (s afun Coord), a zbyl� druh� ��rka bude zav�ena jako uvozovac� interpunkce. Naproti tomu v p��klad� druh�m koordina�n� symbol nepot�ebujeme (nejde o koordinaci), a tak budou uvozovac� interpunkc� ��rky ob�.
 

"To v���m!" op��ila Cilka,
"Karel," �ekl Tonda, "nep�i�el",
"Karel nep�i�el," �ekl Tonda, "nem�l �as",
# �eklo se: "Pr��.",
"Bor�vky," odpov�d�la.
     P��klady sloves, kter� maj� (p�i u�it� v aktivu) p��mou �e� jako Obj:
  • praven� (pravit, ��ci, op��it, odpov�d�t, pt�t se, ...)
  • p�iveden� k pozn�n� (ozn�mit, nazna�it, ...)
  • citov� zabarven� (vr�et, ...)
  • vn�m�n� (sly�et, ...)
  • v�le (sl�bit, nab�zet, navrhovat, doporu�ovat, radit, ��dat, prosit, ...)
  •     P��klady sloves, kter� maj� p��mou �e� jako Sb:

  • vn�m�n� (zn�t v u��ch, ...)
  • pozn�n�, my�len� (napadnout, prol�tnout hlavou, ...)
  •     2) Nelze pou��t krit�rium (1), do uvozovac� v�ty si v�ak m��eme domyslet �a �ekl�, ��ekl a�, �p�i�em� �ekl� apod. Rozeb�r�me pak souv�t� jako koordinaci dvou v�t, ��d�c� �len p��m� �e�i dost�v� funkci ExD_Co (proto�e nad n�m chyb� ��ekl�).
        V p��kladech p1 a p2 nen� �emu p�id�lit funkci Coord, situaci tedy �e��me standardn� pomoc� ExD.    V p��klad� v je ��st vynechan� uvozovac� v�ty �a �ekl� v souv�t� obsa�ena. Spojka "a" zde tedy pln� svoji b�nou koordina�n� funkci, slovo "�ekl" je ale op�t vypu�t�no, uzly "hned" a "je", kter� by z�visely na tomto vypu�t�n�m "�ekl", proto obdr�� afun ExD_Co.

    to bude �patn�, zapochyboval,
    "Karel," podrbal se, "nep�i�el",
    p1 # Tonda se podrbal: "Karel zase nep�i�el.",
    p2 # "�e je kluk na p�d�?" poslouch�.,
    v # P�ijde a hned: "Kde je ve�e�e?".
     
        3) N�kdy se m��e st�t, �e n�jak� v�rok, cit�t ap. stoj� ve v�t� v n�jak� jin� funkci. ��d�c� �len tohoto v�roku dost�v� funkci �lenu, kter� zastupuje (nej�ast�ji Adv). Tento zp�sob pou��v�me pouze v p��pad�, �e ��dn� z p�edchoz�ch nen� skute�n� mo�n�! Nejedn� se potom ji� o p��mou �e�, kterou ch�peme tak, �e v �pln� form� je v�dy objektem (p��p. subjektem) n�jak�ho uvozen�.
    rozkaz zn�l: Neustoupit!.
     

    4.6.2 Adresy a jm�na osob a instituc�.

        Upozorn�n�:
        V�echna pravidla uveden� v t�to kapitole plat� hlavn� pro adresy a jm�na �esk�. P�i p��tomnosti cizojazy�n�ch element� je t�eba respektovat tak� (a to p�ednostn�) pravidla uveden� v kapitole 4.6.10 Cizojazy�n� slo�ky rozeb�ran�ho textu.


    adresyza    Zachycen� adresy.

        Pokud je mo�nost - je-li adresa je zaps�na syntakticky spr�vn�, rozebereme ji podle b�n�ch zvyklost�, to znamen�, �e jej� ��sti vis� zpravidla vedle sebe s funkc� Adv.
        U jmen osob plat�, �e hlavn� je p��jmen�, na n�j zav�ujeme jm�no a v�echny p��padn� tituly, kter� ozna�ujeme Atr.

    ���n�k Karel �ernoch bydl� ve 3. pat�e v Kubel�kov� ulici na �i�kov�.
     
        Netvo��-li adresa syntaktickou sou��st v�ty, plat� n�sleduj�c� pravidla:

        1) Pokud je u adresy uvedeno jm�no adres�ta (osoby �i instituce), vis� nejv��e.
        2) Na jm�n� vis� vedle sebe adresa a telefon.
        3) Zvol�me ��d�c� uzel cel� adresy. Stane se j�m ��d�c� uzel t� ��sti adresy, kter� m� nejvy��� prioritu v n�sleduj�c�m seznamu (bez ohledu na vlastn� po�ad� v textu): st�t, zem�, provincie, kraj, okres, m�sto (obec), �tvr� (��st), ulice (n�m�st�, m�sto), budova (hotel, ��ad, ...), patro, po�tovn� schr�nka, odbor. Ostatn� ��sti vis� v�echny na tomto ��d�c�m uzlu a maj� afun Atr.
        4) Jednotliv� ��sti adresy (jm�no, ��d�c� ��st i v�echny ostatn�) rozebereme obvykl�m zp�sobem (�esk� je atributem republiky, Kr�lov� atributem Hradce, 13 atributem Bo�ivojovy ulice).
        5) PS� nen� samostatnou ��st� adresy - je jako Atr sou��st� t� ��sti adresy, ke kter� pat��. U n�s je to v�dy m�sto, i kdy� konkr�tn� PS� m��e m�t i men�� rozsah.
        6) Interpunkce typu ��rky vis� v�dy na hlavn�m uzlu t� ��sti, kter� p�edch�z�, jen interpunkce z�vorkovac� podle b�n�ch pravidel cel� na tom, co uzav�r�.
        7) Slo�en� ��sla zab�raj�c� v�ce ne� jeden uzel (sm�rovac� �i telefonn�) se v�� pod sebe zleva doprava.

    kontakt: Firma Vy�inka, Kubel�kova 9, 13000 Praha 3, tel 6231012,
    V�ed, tel./fax: (069) 23 13 98, l. 260.
     
     
        Jm�na firem rozeb�r�me tak, �e ��d�c�m uzlem je to slovo, kter� se sklo�uje. U souslov� "firma Vy�inka" se v�t�inou sklo�uje slovo "firma", b�v� tedy v��e. Naproti tomu zkratky (jako sro, as �i vos) v�t�inou pova�ujeme za Atr n�zvu spole�nosti, vnit�n� tyto zkratky rozeb�r�me tak� podle jejich syntaxe.
    jednali jsme s a. s. Filutou a firmou Vy�inka,
    Filuta s. s r. o.,
    Filuta s. r. o.,
    Filuta a. s.,
    Filuta v. o. s..
     
        Z uveden�ho vypl�v�, �e ��d�c�m �lenem m��e b�t nam�sto n�zvu spole�nosti i zkratka (uzel "s"), pokud nen� n�zev v p��slu�n�m p�d�. To proto, aby bylo dosa�eno shody. Nikdy v�ak nejde o vztah aposi�n�.
    s a. s. Filuta,
    s a. s. Filutou.
     

    4.6.3 V�razy s ��slovkami, ��slice v r�zn�ch funkc�ch.

    cislmnoz    Zachycen� ��seln�ho vyj�d�en� mno�stv�.

        P�i rozeb�r�n� t�chto vyj�d�en� se ��d�me p�edev��m morfologi� �ten�. Proto�e je v�ak tento probl�m slo�it�j�, jsou stanovena n�sleduj�c� pravidla.
     

        Pravidlo prvn�:

        Rozeb�ran� souslov� rozd�l�me na dv� ��sti - ��st vyjad�uj�c� po�et a ��st vyjad�uj�c� po��tan� v�ci. Za po��tan� v�ci pova�ujeme ve�ker� substantiva s jejich p��padn�m rozvit�m. Toto rozvit� se v�t�inou ur�� podle b�n�ch pravidel o Atr a nen� proto t�eba jej zde podrobn� rozeb�rat. Nad�le tedy budeme za po��tan� v�ci pova�ovat hlavn� uzel t�to ��sti, budeme t� mluvit o representantu ��sti vyjad�uj�c� po��tan� v�ci.
        Za substantiva v�ak pova�ujeme tak� slova typu tis�c, milion, sto, stovka, setina apod., chovaj�-li se tak. V n�sleduj�c�ch p��kladech tak vlastn� nejde o ��seln� vyj�d�en� (nen� zde p��tomna ��st vyjad�uj�c� po�et), nevznikaj� tedy ��dn� probl�my a rozebereme je pouze podle b�n�ch pravidel:

    tis�c lid� sn�dl desetinu tuny vep�ov�ho masa,
    zv�t�zil se stem procent hlas�.
     
        Obecn� lze ��ci, �e ��st vyjad�uj�c� po�et za��n� (p�i prob�r�n� od konce doleva) od prvn� skute�n� ��slovky, p��padn� (jak uvid�me d�le u slo�it�j��ch p��klad� v pravidle t�et�m) tam, kde je pro tuto ��slovku m�sto, ale nen� p��tomna z d�vodu specifick�ho tvaru cel�ho ��sla. I tuto ��st pozd�ji rozebereme tak, �e bude m�t zpravidla jedin� ��d�c� uzel (representant).
        Pozn�mka: uvnit� t�to ��sti se v�ak m��e op�t objevit substantivum a s n�m vno�en� �sek, kter� rozebereme tak, jako by byl dal��m celkem s  '��seln�m vyj�d�en�m mno�stv�' (o tom hovo�� takt� pravidlo t�et�).

        Pravidlo druh�:

        Ur��me, kter� ��st bude ��d�c� a kter� z�visl�. Tento vztah bude ve strom� zachycen t�m, �e representant jedn� ��sti bude zav�en na representant druh� ��sti. P�ednost maj� po��tan� v�ci - je-li u representantu v�c� spln�na shoda, je ��d�c�m on. Nestane-li se v�ak tak, p�eb�r� ��zen� representant po�tu.
        V n�sleduj�c�ch p��kladech jsou ji� p��tomny ob� ��sti a v�dy jsou napln�ny pr�v� jedn�m uzlem, kter� je tak i jejich representantem. Vid�t je zde vz�jemn� z�vislost t�chto ��st�, kdy v prvn�m p��klad� je po��tan� v�c ��d�c� (shoda vid�l vr�ny), ale v p��klad� druh�m propad� do z�vislosti na po�tu (nen� shoda vid�l vran, tedy shoda vid�l p�t).
        ��d�c� uzel ozna�ujeme funkc�, kterou pln� ve v�t� cel� souslov�, z�visl� (representant z�visl� ��sti) ozna�ujeme Atr.

    vid�l �ty�i vr�ny,
    vid�l p�t vran.
     
        Pravidlo t�et�:

        Zb�v� ur�it strukturu ��sti vyjad�uj�c� po�et. Zde je problematick� mluvit o n�jak� gramatick� z�vislosti, proto bylo zvoleno jedno z vyhovuj�c�ch �e�en�, kter� nehled� opodstatn�n� v tradi�n� mluvnici.
        Celou ��st op�t rozd�l�me na jak�si bloky, z nich� ka�d� bude zastupovat jeden ��d. Nep�jde v�ak p��mo o ��dy v matematick�m smyslu. Bloky budou obsahovat po�et jednotek, des�tek, stovek a d�le tis�c�, milion�, miliard, atd. ��dy jednotek a des�tek budou m�t jednoslovn� (jednouzlov�) vyj�d�en�, ��d stovek ji� m��e b�t ur�en dv�ma slovy (nap�. t�i sta) a vy��� ��dy ji� i slo�it�ji (spojen� p�t set pades�t p�t milion� je jeden blok). Pr�v� u t�chto "v�ceslovn�ch" ��d� se v�ak op�t objev� substantivum vyjad�uj�c� v��ku ��du, a proto je jejich vnit�n� struktura d�na t�mi� pravidly jako struktura celku (tedy ono substantivum je po��tan� v�c, zbytek po�et). Na vy��� �rovni budeme pracovat s hlavn�mi uzly v�ech t�chto ��d� - blok�.
        Zvol�me z nich toti� ��d nejd�le�it�j��, jeho� ��d�c� uzel se tak stane representatem cel� ��sti vyjad�uj�c� po�et, a na n�j nav�s�me v�echny ��dy zbyl�. ��d�c�m ��dem b�v� obvykle ��d nejni���, ale existuj� v�jimky. Pokud je ��st vyjad�uj�c� po�et pod��zena ��sti po��tan�ch v�c�, je ��d�c�m v�dy nejni��� ��d. Je-li v�ak po�et nad��zen v�cem, je ��d�c�m ��dem nejni��� z t�ch, kter� maj� shodu s po��tan�mi v�cmi, co� m��e b�t i druh� p��tomn� ��d v po�ad� zleva.
        V�echny z�visl� ��dy (jejich ��d�c� uzly) ozna��me afun Atr.
        Pro pochopen� ur�en� ��d�c�ho ��du slou�� n�sleduj�c� p��klady, kde jsou p��tomny v�dy pr�v� dva ��dy. V prvn�ch dvou je nad��zena ��st po��tan�ch v�c� a v ��sti po�tu je tedy v�dy naho�e nejni��� ��d. V p��kladech dal��ch jsou po��tan� v�ci pod��zeny po�tu. Nejprve je uk�z�n p��klad se shodou ji� v nejni���m ��d�, kter� je tak ��d�c�m (shoda p�t vran). V posledn�ch dvou p��kladech jsou v�ak ��d�c�mi druh� ��dy, nebo� jsou prvn�mi, kter� maj� shodu (shoda t�icet vran, milion vran, nikoli �ty�i vran).

    vid�l t�icet �ty�i vr�ny,
    vid�l milion �ty�i vr�ny,
    vid�l t�icet p�t vran,
    vid�l t�icet �ty�i vran,
    vid�l milion �ty�i vran.
     
        Uka�me si je�t� n�kter� slo�it�j�� struktury ��sti po�tu, kde bude ��d� v�ce a budou vyj�d�eny v�ceslovn�.
        V p��klad� prvn�m jsou po��tan�mi v�cmi slovo "vr�ny", slovo "dv�" je ji� 'pravou' ��slovkou, a proto cel� zbytek souslov� (tj. "t�i miliony �ty�i sta p�t tis�c t�icet dv�") je ��st� po�tu. Slovo "vr�ny" je v p��slu�n�m rek�n�m tvaru k slovesu "vid�l", bude proto ��d�c�m uzlem cel�ho souslov�. Nyn� rozebereme ��st po�tu. Jednotliv� ��dy jsou: "t�i miliony", "�ty�i sta p�t tis�c", "p�t set", "t�icet" a "dv�". Proto�e ��st po�tu je zde z�visl� na ��sti po��tan�ch v�c�, bude ��d�c�m ��dem ��d nejni���. Uzel "dv�" tedy zav�s�me na uzel "vr�ny" a representanty dal��ch ��d� budeme zav�ovat na n�j. Druh� nejni��� ��d je tvo�en pouze jedn�m uzlem ("t�icet"), kter� tak m��eme zav�sit p��mo na uzel "dv�". Dal�� ��dy ji� obsahuj� substantivn� vyj�d�en� jejich velikosti ("set", "tis�c", "miliony"). Tato substantiva zde budou m�t funkci 'zano�en�ch' po��tan�ch v�c�. Rozebereme ��d "p�t set". Po�tem je zde uzel "p�t", po��tanou v�c� uzel "set", sta�� tedy ur�it jejich vz�jemnou z�vislost. Tvar slova "set" je ��zen ��slovkou "p�t", bude tedy z�visl�. Uzel "p�t" proto zav�s�me na uzel "dv�" a uzel "set" na uzel "p�t". Obdobn� situace je u ��du "t�i miliony", jen z�vislost tam bude opa�n�. Nejslo�it�ji vypad� ��d tis�c�. ��st po�tu je "�ty�i sta p�t" a m� op�t dva ��dy. Po��tan� v�c "tis�c" (zde genitiv) bude z�visl� na po�tu. V ��sti po�tu bude ��d�c�m nejni��� ��d, tedy uzel "p�t" bude zav��n na uzel "dv�" a na n�j samotn� zav�s�me 'v�ci' (uzel "tis�c") i druh� p��tomn� ��d. Z tohoto ��du bude ��d�c�m uzel "sta", uzel "�ty�i" bude zav�en na n�j.
    vid�l t�i miliony �ty�i sta p�t tis�c p�t set t�icet dv� vr�ny.
     
        Druh� p��klad ji� pop��eme stru�n�ji. Po��tan�mi v�cmi je uzel "vran" a proto�e nem� po�adovan� tvar, bude z�visl� na po�tu. ��st po�tu m� dva ��dy: "t�i sta pades�t �ty�i milion�" a "�est set tis�c". Proto�e zde nen� p��tomen ��d jednotek, bude ��d�c�m ��dem nejni��� z p��tomn�ch, tedy "�est set tis�c". Representantem tohoto ��du je uzel "�est", ten proto bude nejv��e. Na n�j zav�s�me po��tan� v�ci (uzel "vran") i representant druh�ho ��du, kter�m bude uzel "pades�t". Vnit�n� struktura obou ��d� by m�la b�t jasn�.
    vid�l t�i sta pades�t �ty�i milion� �est set tis�c vran.
     
        Pov�imn�me si v�ak d�le�it�ho faktu. Hranici mezi ��st� po�tu a ��st� v�c� jsme vedli za slovem "tis�c", kter� zde pova�ujeme za substantivum v genitivu. Stalo se tak proto, �e mno�stv� vran je vyj�d�eno dv�ma ��dy a slova "tis�c"a "milion�" stoj� tedy v jist�m smyslu na stejn� �rovni. V posledn�m p��klad� vid�te, �e je-li p��tomen pouze jeden z t�chto ��d�, m��eme slova "tis�c" a dokonce "set" zahrnout do ��sti po��tan�ch v�c�. ��st po�tu pak tvo�� tedy pouze uzel "�est".
    vid�l �est set tis�c vran.
     
        Dodatek:

        Ani v��e dan� pravidla nepopisuj� v�echny p��pady z�pisu ��seln�ch vyj�d�en�. Problematick� je na p��klad z�pis ��sel desetinn�ch.
        Proto si uvedeme je�t� n�kter� p��klady, kter� zahrnuj� snad v�echny b�n� z�pisy desetinn�ho ��sla. To, zda budou naho�e slova "cel�ch", "desetin" nebo ��sla "2","5" ur�uje morfologie. Funkce p�ipsan� ��d�c�mu �lenu (kter� je p��padn� koordinov�n) samoz�ejm� vypl�v� z jeho syntaktick�ho postaven� ve v�t� (v na�em p��pad� je to subjekt). Pot� p�ijdou na �adu jednotky, jejich� po�et ur�uje z�pis cel�ho desetinn�ho ��sla. V p��kladech je zastupuje uzel se slovem procenta, ale ten nen� toto�n� s t�m, co v��e naz�v�me representantem ��sti po��tan�ch v�c�. Jde o specifick� p��pad zp�soben� dvoj�lennost� z�pisu desetinn�ch ��sel.

    2 cel� a 5 desetin procenta zem�elo,
    5 cel�ch 2 desetiny procenta zem�elo,
    5 cel�ch 5 procenta zem�elo,
    2,2 procenta zem�elo,
    2.5 procenta zem�elo.
     

    cislvice    ��slovky typu "v�ce".

        K ��slovk�m v�ce, m�n�, mnoho, m�lo, st�edn� apod. se v nominativu a akusativu chov�me tak, �e na nich m��e z�viset z�rove� Adv i Atr.
        O probl�mu spojky ne� se p��e v kapitole 4.6.9 Srovn�vac� obraty se spojkami jako a ne�, v t�to souvislosti zvl�t� v odstavci IV. Dodatek 3.

    uvid�� mnohem m�n� lid�,
    vypiju v�c ne� p�t piv.
     

    cislgeni    Genitiv ve funkci Sb, Obj a ve funkci jejich Atr.

        U ��slovek jedna a� �ty�i plat� b�n� pravidla napsan� v kapitol�ch o jednotliv�ch v�tn�ch �lenech. Z�vislost i shoda u nich funguje zcela p�irozen�.

    studenti byli t�i,
    vesta mi sta�� jedna.
     
        U ��slov�k v�t��ch (od p�ti v��) v�ak nast�vaj� probl�my. Jde-li o nominativ (u subjektu) �i akusativ (u objektu), je po��tan� v�c ve form� genitivu a shoda p�ejde na ��slovku. Proto�e tento jev je zna�n� problematick�, dohodli jsme se na �e�en�, kter� nen� zcela jazykov� �ist�.
        Genitiv partitivn� tedy sice m��e b�t Sb nebo Obj, ale je-li ve v�t� n�jak� kvantitativn� �daj, kter� ho ��d�, je Sb nebo Obj ��d�c� uzel tohoto �daje a genitiv jeho Atr.
        Genitiv je Sb pouze ve v�t�ch typu tam je lid�, p�ib�v� jich.
    student� (Atr) v hospod� bylo p�t (Sb),
     student� (Atr) p�i�lo na p�edn�ku p�t (Sb),
     na sv�t� je lid� (Atr) habad�j (Sb),
     zeleniny (Atr) je m�lo (Sb),
     zeleniny (Atr) m�me m�lo (Obj),
     zeleniny (Atr) si m��eme vz�t hodn� (Obj),
     zeleniny (Atr) si m��eme vz�t, co uneseme (Obj),
     slu�n�ch lid� (Atr) je jako �afr�nu (Sb),
    piv (Atr) mi sta�� deset (Sb).
     

    cislarit    Zachycen� aritmetick�ch v�raz�.

        Jednoduch� aritmetick� v�razy ve v�t�ch m��eme rozebrat.

    # 1 + 2 = 9 - 6.,
    v�sledek byl w = 5 / 8.
     

    cislkody    Zachycen� n�kter�ch ��seln�ch k�d�.
     
    �ty�l�stek 8/94,
    z�kon 356/1994-128  sb�rky,
    ��slo ��tu 10006 - 21 - 38 23 45.
     

    *4.6.1 P��m� �e�. <<prrecvyz>> <<prreczac>>*
    *4.6.2 Adresy a jm�na osob a instituc�. <<adresyza>>*
    *4.6.3 V�razy s ��slovkami, ��slice v r�zn�ch funkc�ch. <<cislmnoz>> <<cislvice>> <<cislgeni>> <<cislarit>> <<cislkody>>*
    *4.6.4 Odkazovac� slova. <<toodkazo>> <<uadvodka>> <<takovyod>>*
    *4.6.5 Hranice dativu voln�ho a vazebn�ho.*
    *4.6.6 Souslov�, fraseologismy. <<sousloza>>*
    *4.6.7 Doprovod. <<doprovza>>*
    *4.6.8 Reflexivn� se, si. <<sereflex>> <<sireflex>>*
    *4.6.9 Srovn�vac� obraty se spojkami jako a ne�. <<zasrovna>>*
    *4.6.10 Cizojazy�n� slo�ky rozeb�ran�ho textu. <<cizozach>>*
    *4.6.11 Bibliografick� �daje. <<biblzach>>*
    *4.6.12 Slo�en� �esk� jm�na. <<slozzach>>*
    *4.6.13 Voln� p�ipojen� v�tn� �leny. <<volnzach>>*

    ZP�T      D�LE
    [�vod] [Pred 1] [Pred 2] [Subjekt] [Atribut] [Objekt] [Adv 1] [Adv 2] [Adv 3] [Adv 4] [Adv 5] [Dopln�k] [Pomocn�] [Grafick�] [Exd] [Coord-Apos] [Parentese] [Komplexn� 2] [Zbytek] [a-�] [d-ch] [i-k] [l-m] [n] [�-o] [p] [q-�] [s] [�-u] [v] [w-�] [Znaky1] [Znaky2]