5.2.3. Valence jednotlivých sémantických slovních druhů
Předcházející  5.2. Valence  Další

5.2.3. Valence jednotlivých sémantických slovních druhů

V této sekci popisujeme specifické jevy valence u jednotlivých sémantických slovních druhů:

Popisujeme zejména specifika vytváření valenčních rámců, v konkrétních případech jsou uváděna i pravidla pro zachycování valence v tektogramatických stromech. Souhrnně jsou pravidla pro zachycení valence v tektogramatických stromech popsána v 5.2.4 - "Zachycení valence v tektogramatických stromech".

!!! Valenční rámce substantiv, adjektiv a adverbií ve valenčním slovníku jsou vůbec prvním pokusem zpracovat pro češtinu problematiku valence u těchto slovních druhů formou slovníku. Valenční slovník substantiv, adjektiv a adverbií je proto třeba považovat za pracovní variantu určenou pro značkování tektogramatických stromů v PDT. Pracovní především proto, že podoba některých valenčních rámců je stále ještě předmětem diskuze, a pak z důvodu určité neúplnosti slovníku.

5.2.3.1. Valence sloves

Valence sloves je na tektogramatické rovině valencí základní. Sloveso je centrem věty. Ohodnocení uzlů závislých na uzlu reprezentujícím řídící sloveso (přidělení konkrétních funktorů) je určováno právě syntaktickými vlastnostmi tohoto řídícího slovesa, jeho valencí.

Během anotování se při uplatňování výše popsané teorie valence (5.2.1 - "Pojetí valence") na konkrétní slovesa vynořily i některé další otázky a bylo nutné přijmout i některá dílčí rozhodnutí ohledně vytváření valenčních rámců pro určité případy slovesné valence. Tato dílčí a prozatímní rozhodnutí se týkala zejména následujících oblastí:

Specifická problematika valence slovesných frazeologických spojení je popsána v 5.8.2 - "Slovesná frazeologická spojení", valence složených predikátů je popsána v 5.9.3.3 - "Valenční rámce složených predikátů", valence slovesa být je popsána v 7.2 - "Konstrukce se slovesem "být"". Valenční rámce v souvislosti s reciprocitou viz 5.2.4.2.1 - "Valenční rámce a reciprocita".

5.2.3.1.1. Konkrétní, abstraktní a frazeologické významy slovesa

Při vytváření valenčních rámců jednotlivých sloves rozlišujeme na nejobecnější rovině tři vrstvy významů:

  • významy konkrétní.

    Konkrétní významy slovesa jsou takové významy daného slovesa, které přímo vyplývají z jeho lexikální sémantiky, jsou to jeho významy základní (původní), nepřenesené.

  • významy abstraktní.

    Abstraktní významy slovesa jsou takové významy daného slovesa, které vznikají metaforickým (přeneseným) užitím významů konkrétních.

  • významy frazeologické.

    Frazeologické významy nese dané sloveso tehdy, vystupuje-li jako součást nové víceslovné lexikální jednotky (víceslovného predikátu; viz 5.8 - "Frazémy" a 5.9 - "Víceslovné predikáty").

Ve valenčním slovníku rozlišujeme konkrétní, abstraktní a frazeologické významy slovesa vždy různými valenčními rámci, nikoli primárně funktory pro jednotlivá valenční doplnění. Jednomu slovesu tak může být přiřazeno dva a více (co do funktorů a povrchově-syntaktické realizace) stejných rámců, z nichž však každý reprezentuje jiný význam tohoto slovesa. Srov.:

  • valenční rámce pro významy slovesa hltat:

    • ACT(.1) PAT(.4)

      hltal polední jídlo

    • ACT(.1) PAT(.4)

      hltá miliardu za miliardou

Abstraktní význam slovesa zachycujeme primárně sémanticky méně vyhraněnými funktory aktantů.

V těch případech, ve kterých je konkrétní význam úzce spjat s významy funktorů pro volná doplnění (zejména s funktory pro místní určení), rozlišujeme abstraktní a konkrétní význam pomocí funktorů. Srov.:

  • valenční rámce pro významy slovesa ustoupit:

    • ACT(.1) DIR1(*)

      ustup od něho, ať ho můžu praštit

    • ACT(.1) PAT(od+2)

      ustoupil od myšlenky

  • valenční rámce pro významy slovesa vycházet:

    • ACT(.1) DIR1(*)

      rodiče vycházejí z domu, paprsky vycházejí ze středu

    • ACT(.1) PAT(z+2)

      vychází z předpokladu

Abstraktní významy slovesa se často úzce stýkají s významy víceslovných predikátů, zejména s významy složených predikátů (zachycených pomocí funktoru CPHR, viz 5.9.3 - "Složené predikáty") a s významy slovesných frazémů (zachycenými pomocí funktoru DPHR, viz 5.8.2 - "Slovesná frazeologická spojení"). Základní rozdíl mezi abstraktními slovesnými významy a významy frazeologickými (významy víceslovných predikátů) spočívá v tom, že v případě frazeologického významu vystupuje sloveso jako součást nové víceslovné lexikální jednotky a teprve jako celek (se závislými částmi) vytváří nový význam.

Všechny typy - konkrétní význam, abstraktní význam i frazeologické významy - vyjadřuje například sloveso přijít nebo sloveso mít: Srov.:

  • valenční rámce pro významy slovesa přijít:

    • konkrétní význam:

      ACT(.1) DIR3(*)

      přišel do Prahy

    • abstraktní význam:

      ACT(.1) PAT(k+3)

      přijít k penězům, k zápalu plic

    • složený predikát:

      ACT(.1) CPHR(s-1[{nápad,návrh,myšlenka,požadavek,řešení,...}.7])

      přišel s nápadem dopsat diplomku

    • slovesný frazém:

      ACT(.1) DPHR(na-1[svět.S4])

      přišel na svět v Americe

  • valenční rámce pro významy slovesa mít:

    • konkrétní význam:

      ACT(.1) PAT(.4) ?ORIG(od+2,z+2)

      mít dům od matky; m. zahradu z dědictví; m. angínu; m. to za pakatel.MEANS; m. peníze za úklid.CAUS; m. peníze, aby pomáhal.AIM; m. za vítězství.CAUS nový bod

    • abstraktní význam:

      ACT(.1) PAT(.4)

      mít pravdu; m. zvuk; m. ponětí, potuchu; m. aférku; m. dost práce; m. svátek; m. premiéru; m. vystoupení; m. koncert; m. pohřeb

    • složený predikát:

      ACT(.1) CPHR({zájem,...}.4)

      Má zájem o práci.

    • slovesný frazém:

      ACT(.1) DPHR(zelený.FS4)

      nový letoun má zelenou, mládí m. zelenou

!!! Konzistence rozlišení těchto typů významů u různých sloves je ve valenčním slovníku nízká, jde o problematiku, kterou je třeba ještě detailně zpracovat.

5.2.3.1.2. Delimitace významů u některých sloves s akuzativní vazbou

Při tvoření rámců u některých skupin sloves s potenciálně valenční akuzativní vazbou vznikla otázka, zda u konkrétního slovesa vidět dva odlišné významy a přidělit mu dva valenční rámce (rámec s obligatorním patientem a rámec bez tohoto patientu), nebo oba významy zobecnit do rámce jednoho (rámec s fakultativním patientem).

Tento problém vzniká zejména:

  • u sloves s významem "provádění nějaké činnosti",

  • u sloves, která se užijí ve významu "umět provádět nějakou činnost".

Slovesa s významem "provádění nějaké činnosti". U sloves s významem "provádění nějaké činnosti" vidíme tři významově odlišné skupiny:

  • slovesa, u kterých je možné si činnost, která se provádí, představit jako externí objekt a v konkrétních případech, ve kterých se nejedná jen o zobecněnou činnost implicitně obsaženou v lexikálním významu slovesa, lze tuto činnost i lexikálně vyjádřit jménem v akuzativu.

    Těmto slovesům (tančit, cvičit, trénovat) přiřazujeme jeden valenční rámec s fakultativním patientem. Srov.:

    • sloveso tančit:

      • Celý večer tančili.

        = tj. nějaké tance

      • Nejraději tančí valčík.

      Valenční rámec:

      ACT(.1) ?PAT(.4)

    • sloveso cvičit:

      • Jirka denně cvičí.

        = tj. nějaké cviky

      • Budu cvičit nové cviky.

      Valenční rámec:

      ACT(.1) ?PAT(.4)

  • slovesa, u kterých je obtížné si v zobecněných užitích slovesa představit nějaký externí objekt vyjadřující činnost, která se provádí, nicméně v konkrétních případech, ve kterých se nejedná jen o zobecněnou činnost, lze tuto činnost lexikálně vyjádřit jménem v akuzativu.

    Těmto slovesům (plavat, běhat, podnikat) přiřazujeme dva valenční rámce: valenční rámec jen s aktorem pro zobecněný význam a valenční rámec s aktorem a patientem pro konkrétní význam. Srov.:

    • významy slovesa plavat:

      • Anna plave závodně.

        Valenční rámec:

        ACT(.1)

      • Plaval dvacet bazénů denně / plaval motýlka.

        Valenční rámec:

        ACT(.1) PAT(.4)

    • významy slovesa podnikat:

      • Kamarád už dlouho podniká.

        Valenční rámec:

        ACT(.1)

      • Jirka podniká velké cesty.

        Valenční rámec:

        ACT(.1) PAT(.4)

  • Od výše uvedených dvou skupin sloves s významem "provádění nějaké činnosti", je třeba odlišovat slovesa, která též mají význam "provádění nějaké činnosti", ale činnost, která se provádí, nutně vyžaduje nějaký předmět, bez kterého nelze tuto činnost provádět.

    Tato slovesa (kousat, kouřit, kojit) mají v rámci vždy obligatorní patiens. Srov.:

    • Kouřil doutníky.

      Valenční rámec pro tento význam slovesa kouřit:

      ACT(.1) PAT(.4)

Slovesa užitá ve významu "umět provádět nějakou činnost". Řada sloves s potenciální akuzativní vazbou nese v jednom ze svých dílčích významů přídavnou sémantiku slovesa umět. V tomto významu v hloubkové struktuře akuzativní patiens nevidíme a dílčí význam "umět provádět nějakou činnost" odlišujeme samostatným valenčním rámcem bez patientu. Srov.:

  • Pepíček už mluví.

    Valenční rámec pro tento význam slovesa mluvit:

    ACT(.1)

  • Ale ještě nečte.

    Valenční rámec pro tento význam slovesa číst:

    ACT(.1)

  • Anička hovoří hezky německy.

    Valenční rámec pro tento význam slovesa hovořit:

    ACT(.1)

5.2.3.1.3. Hranice mezi aktantem, obligatorním volným doplněním a volným doplněním

V 5.2.1 - "Pojetí valence" jsou popsána základní pravidla určování aktantů a volných doplnění. Vzhledem k tomu, že sémantika aktantů není příliš vyhraněná, je v řadě případů rozlišování na ose aktant - obligatorní volné doplnění - volné doplnění problematické.

Přijaté konvence pro některé z těchto problematických případů popisujeme v této sekci:

5.2.3.1.3.1. Obecné tendence při nezřetelné hranici mezi aktantovou pozicí a pozicí obligatorního volného doplnění

V řadě případů nebývá zřetelné, zda konkrétní valenční pozice je pozice aktantová, nebo zda jde o pozici obligatorního volného doplnění (základní pravidla rozlišování viz 5.2.1 - "Pojetí valence"). Při nejasnosti zvážíme, které vlastnosti pro danou valenční pozici platí.

Pro aktant platí:

  • forma doplnění je jednoznačná a zřetelně určovaná slovesem,

  • doplnění je sémanticky méně vyhraněné.

Pro obligatorní volné doplnění platí:

  • podle dialogového testu (viz 5.2.1.2 - "Kritéria určování obligatorních a neobligatorních doplnění") je doplnění sémanticky obligatorní (aktant může být i fakultativní),

  • doplnění může být realizováno zpravidla v jakékoliv formě obvyklé pro volné doplnění s daným funktorem,

  • doplnění je sémanticky velmi vyhraněné, odpovídá vymezení volného doplnění s daným funktorem.

Obligatorními volnými doplněními jsou obvykle volná doplnění místa a způsobu v těch pozicích, ve kterých mohou být vyjádřena jakoukoliv formou obvyklou pro volné doplnění s daným funktorem. Srov.:

  • valenční rámec pro jeden z významů slovesa vyjít:

    ACT(.1) DIR1(*)

    vyšel z domova, paprsek v. ze středu

  • valenční rámec pro jeden z významů slovesa nacházet se:

    ACT(.1) LOC(*)

    nachází se v Praze

  • valenční rámec pro jeden z významů slovesa stát:

    ACT(.1) ?PAT(.4) EXT(*)

    vstupenka nás dnes stojí jen 50 Kč, s.ho to balík peněz

Při nejasnosti, zejména v případech, kdy není zřetelná hranice mezi aktantem a volným doplněním vyskytujícím se jen v několika konkrétních formách, dáváme přednost zapsání dané pozice jako pozice aktantové. Srov.:

  • valenční rámec pro jeden z významů slovesa řídit se:

    ACT(.1) PAT(.7;podle+2)

    řídili se manuálem, podle manuálu

    Druhá valenční pozice není zapsána jako obligatorní volné doplnění s funktorem CRIT.

  • valenční rámec pro jeden z významů slovesa mluvit:

    ACT(.1) PAT(pro+4;proti+3;{prospěch,neprospěch}..S4/AuxP[v-1,.2],v-1[{prospěch,neprospěch}.S4[.u#]])

    to mluví pro nás

    Druhá valenční pozice není zapsána jako obligatorní volné doplnění s funktorem BEN.

Obligatorní volná doplnění v opozici k aktantům také s výhodou využíváme k odlišení abstraktních a konkrétních významů slovesa (viz 5.2.3.1.1 - "Konkrétní, abstraktní a frazeologické významy slovesa").

5.2.3.1.3.2. Hranice mezi adresátem a benefaktorem

Problematická je hranice mezi dvěma sémanticky si navzájem blízkými doplněními: mezi aktantem - adresátem (funktor ADDR) a volným doplněním - benefaktorem (funktor BEN). Tato dvě doplnění si konkurují u sloves s jasnou akuzativní a potenciální dativní valencí: jak adresát, tak benefaktor může být vyjádřen jménem v dativu. Adresát navíc může být realizován i prototypickou formou benefaktoru, tj. předložkovým pádem pro+4.

Při určování valenčních rámců sloves s potenciální dativní valencí je rozhodující jednak kritérium valence (dané doplnění je/není v hloubkové struktuře valenční), jednak sémantika daného doplnění. V zásadě platí, že:

  • slovesná dativní doplnění, která se dají zaměnit přivlastňovacím zájmenem nebo adjektivem (které rozvíjí akuzativní doplnění), jsou zpravidla nevalenční a mají funktor BEN. Srov.:

    • Amputovali mu.BEN nohu.

      = jeho nohu

      Valenční rámec pro tento význam slovesa amputovat:

      ACT(.1) PAT(.4)

    • Barvil jí.BEN vlasy.

      = její vlasy

      Valenční rámec pro tento význam slovesa barvit:

      ACT(.1) PAT(.4)

    • Líbal Janě.BEN ruku.

      = Janinu ruku

      Valenční rámec pro tento význam slovesa líbat:

      ACT(.1) PAT(.4)

  • tam, kde záměna dativu v přivlastňovací zájmeno nebo adjektivum není beze změny významu možná, je dativní doplnění valenční a má funktor ADDR. Oba typy dativních doplnění - benefaktor a adresát - pak mohou rozlišovat různé významy téhož slovesa. Srov.:

    • valenční rámce pro významy slovesa nosit:

      • Nosil mu/Janovi.BEN batoh.

        = Nosil jeho/Janův batoh.

        Valenční rámec:

        ACT(.1) PAT(.4)

        nosit vodu

        nosil mu.BEN (kamarádovy) batohy

      • Nosil mu/Janovi.ADDR batoh.

        Valenční rámec:

        ACT(.1) PAT(.4) ?ADDR(.3)

        nosit tatínkovi knihy

        DIR3 do knihovny

        nosil mu.ADDR (kamarádovi) batohy

  • u sloves, u kterých jsou v hloubkové struktuře vedle aktoru zřetelně ještě další dvě doplnění, chápeme doplnění v dativu, i přestože jej lze zaměnit přivlastňovacím zájmenem nebo adjektivem (které rozvíjí akuzativní doplnění), jako adresát. Záměnu dativu přivlastňovacím zájmenem nebo adjektivem tu navíc nelze provést beze změny významu v každém kontextu.

    U sloves s významem "přemísťování" zde navíc dochází ke konkurenci mezi doplněním s funktorem ADDR a některým směrovým určením; k této konkurenci viz 5.2.3.1.5.2 - "Konkurence adresátu a doplnění místa".

    Srov.:

    • významy slovesa přinést:

      • Přinesl jí.ADDR tašku na poštu.

        = přinesl jí její tašku

        Záměna její tašku nemusí vždy platit.

        Valenční rámec:

        ACT(1) PAT(4) ADDR(.3,pro+4)

      • Přinesl krabici na poštu.DIR3

        = Přinesl (něčí) krabici poště.

        Valenční rámec:

        ACT(1) PAT(4) DIR3(*)

    • významy slovesa odebrat:

      • Odebral nám.ADDR tři body z tabulky.DIR1

        Záměna naše body nemusí vždy platit.

        Směrové určení z tabulky považujeme za volné doplnění s funktorem DIR1.

        Valenční rámec:

        ACT(1) PAT(4) ADDR(.3)

      • Odebral jí.BEN krev ze žíly.DIR1

        = Odebral její krev ze žíly.

        Dativ jí zde považujeme za volné doplnění s funktorem BEN.

        Valenční rámec:

        ACT(.1) PAT(.4) DIR1(*)

    • Zaplatil učitelce.ADDR (dceřiny) hodiny angličtiny.

      Zaplatil dceři.BEN hodiny angličtiny.

      Valenční rámec pro tento význam slovesa zaplatit:

      ACT(.1) PAT(.4) ?ADDR(.3) ?EFF(za+4)

    Při konkrétním užití těchto sloves je třeba vždy pečlivě zvážit, který valenční rámec dané užití slovesa nejlépe popisuje.

  • forma dativu je prototypický adresát, forma pro+4 je prototypický benefaktor. U těch sloves s valenčním adresátem, u kterých forma dativu alternuje s formou pro+4 (obě formy lze ve větě zaměnit beze změny významu), považujeme však obě formy za alternativní povrchově-syntaktickou realizaci adresátu (ve valenčním rámci jsou tyto realizace zapsány u funktoru ADDR obě). Srov.:

    • Přinášel úřednici.ADDR dopis. = Přinášel pro úřednici.ADDR dopis.

      Valenční rámec pro tento význam slovesa přinášet:

      ACT(1) PAT(4) ADDR(.3,pro+4)

    • Přivezl mamince.ADDR květiny. = Přivezl pro maminku.ADDR květiny.

      Valenční rámec pro tento význam slovesa přivézt:

      ACT(1) PAT(4) ADDR(.3,pro+4)

    O tom, že adresát může nabývat předložkové formy pro+4, svědčí zejména příklady s koordinací, například:

    poskytoval mu bydlení a pro Alenu taky

    zajistil nám pobyt a pro sebe taky

    zaručil nám i pro ně stejné podmínky

    V těch případech, kdy jsou u konkrétního užití slovesa s valenčním adresátem přítomna doplnění v obou formách, má doplnění v dativu funktor ADDR a doplnění vyjádřené formou pro+4 je volné doplnění s funktorem BEN. Srov.:

    • Přinesl jí.ADDR pro tatínka.BEN dopis.

!!! Všechny případy jsou tedy řešeny tak, že doplnění s funktorem BEN není nikdy součástí valenčního rámce. Stanovení hranice mezi adresátem a benefaktorem se stále ukazuje jako velmi problematické a zůstává nadále otevřenou otázkou.

5.2.3.1.3.3. Hranice mezi origem a volným doplněním s funktorem DIR1

Sémanticky si též mohou u jednoho slovesa konkurovat doplnění s funktory ORIG a DIR1, a to u těch sloves, která mají valenční akuzativní patiens a mohou být ještě doplněna potenciálně valenčním doplněním s významem "místa" či "původu".

Problém spočívá v tom, že nelze vždy jednoznačně určit, zda dané sloveso předpokládá doplnění s významem "místa" (doplnění s funktorem DIR1), nebo zda přepokládá doplnění s významem "původu" (doplnění s funktorem ORIG). Význam vyžadovaného doplnění je zastřen a může být v konkrétních případech suplován doplněními obou významů.

V jedné potenciálně valenční pozici se tu vedle významů obou funktorů, kříží i dvě povrchově-syntaktické realizace: forma z+2 (typická pro doplnění s funktorem DIR1) s formou od+2 (typickou pro origo). Slovesa tohoto typu dělíme do dvou skupin podle toho, jakou povrchově-syntaktickou realizaci svého potenciálně valenčního doplnění umožňují:

  • může-li doplnění s významem "původu/místa" u daného slovesa být realizováno jak formou z+2, tak formou od+2, chápeme obě formy jako sémanticky totožné a ve valenčním rámci zachycujeme tuto pozici jako fakultativní aktant s funktorem ORIG. Srov.:

    • Půjčil si od banky.ORIG peníze. = Půjčil si z banky.ORIG peníze.

      Valenční rámec pro tento význam slovesa půjčit si:

      ACT(.1) PAT(.4) ?ORIG(od+2,z+2)

    • Dostal angínu od kolegyně.ORIG / Dostal infekci z vody.ORIG

      Valenční rámec pro tento význam slovesa dostat:

      ACT(.1) PAT(.4) ?ORIG(od+2,z+2)

    • Dostal od banky.ORIG příslib. = Dostal z banky.ORIG příslib.

      Valenční rámec pro tento význam slovesa dostat příslib:

      ACT(.1) CPHR({odškodnění, prostor, doporučení, informace, impuls, možnost, nabídka, návrh, odpověď, povolení, pokuta, přednost, příležitost, příslib, přístup, rada, slib, souhlas, ujištění, rozkaz, úkol, zákaz, zpráva,...}.4) ?ORIG(od+2,z+2)

    • Obdržel od úřadu.ORIG povolení. = Obdržel z úřadu.ORIG povolení.

      Valenční rámec pro tento význam slovesa obdržet:

      ACT(.1) PAT(.4) ?ORIG(od+2,z+2)

    • Čerpal od kolegy.ORIG informace. / Čerpal z knihy.ORIG informace.

      Valenční rámec pro tento význam slovesa čerpat:

      ACT(.1) PAT(.4) ?ORIG(od+2,z+2)

    V těch případech, ve kterých jsou u konkrétního užití slovesa s valenčním origem přítomny obě formy, má doplnění realizované formou od+2 funktor ORIG a doplnění vyjádřené formou z+2 je volné doplnění ve funkci DIR1. Srov.:

    • Půjčil si od tatínka.ORIG z účtu.DIR1 značnou sumu.

  • může-li doplnění s významem "původu/místa" u daného slovesa být realizováno jen formou z+2, většinou preferujeme význam "místa" před významem "původu" a doplnění v této formě zachycujeme buď jako obligatorní volné doplnění s funktorem DIR1, nebo jen jako volné doplnění, které se nepromítne do valenčního rámce těchto sloves. Srov.:

    • Odečítat dané hodnoty z celkové sumy.DIR1

      Valenční rámec pro tento význam slovesa odečítat:

      ACT(.1) PAT(.4) DIR1(*)

    • Zisky plynou z jejich účtů.DIR1

      Valenční rámec pro tento význam slovesa plynout:

      ACT(.1)

    • Dotoval výdaje ze státních rezerv.DIR1

      Valenční rámec pro tento význam slovesa dotovat:

      ACT(.1) PAT(.4)

V jednotlivých konkrétních případech může nastat ještě problematičtější situace. Význam "původu/místa" může být vyjádřen doplněními tří funktorů a je žádoucí tyto tři významy (vzhledem k lexikálnímu významu slovesa) rozlišovat i třemi valenčními rámci. Srov.:

  • významy slovesa pocházet:

    • Zvuky pocházejí z různých nástrojů.PAT

      Zboží pochází od tuzemských výrobců.PAT

      Doplnění s formou z+2, od+2 má funktor PAT na základě principu posouvání (viz 5.2.1.4 - "Kritéria určování aktantů (princip posouvání)").

      Valenční rámec:

      ACT(.1) PAT(z+2,od+2)

    • Matka pocházela z Moravy.DIR1

      Valenční rámec:

      ACT(.1) DIR1(*)

    • Kronika pochází ze 12. století.TFRWH

      Valenční rámec:

      ACT(.1) TFRWH(*)

Pomocí funktorů ORIG a DIR1 rozlišujeme také abstraktní a konkrétní význam slovesa (viz i 5.2.3.1.1 - "Konkrétní, abstraktní a frazeologické významy slovesa"), srov.:

  • významy slovesa vymáčknout:

    • vymáčknout z obyvatel / od obyvatel.ORIG daně

      Valenční rámec:

      ACT(.1) PAT(.4) ?ORIG(od+2,z+2)

    • vymáčknout z citrónu.DIR1 šťávu

      Valenční rámec:

      ACT(.1) PAT(.4) DIR1(*)

!!! Stanovení hranice mezi origem a doplněním s funktorem DIR1 se stále ukazuje jako problematické a zůstává nadále otevřenou otázkou.

5.2.3.1.3.4. Hranice mezi aktanty s funktory PAT/ORIG a EFF a volnými doplněními s funktory DIR1 a DIR3

U relativně početné skupiny sloves, která vyžadují doplnění s významem "počátečního" a "koncového stavu", se rozhodujeme mezi dvojicí funktorů PAT/ORIG - EFF a dvojicí DIR1 - DIR3.

Vzhledem k tomu, že význam "počátečního" a "koncového stavu" je v mnoha případech širší než prostý směrový význam "odkud - kam" a u některých sloves nelze o významu "odkud - kam" vůbec uvažovat, zachycujeme význam "počátečního" a "koncového stavu" ve valenčních rámcích sloves pomocí sémanticky méně vyhraněných aktantů PAT/ORIG a EFF (zpravidla fakultativních). Srov.:

  • Překládal text z češtiny.ORIG do němčiny.EFF

    Valenční rámec pro tento význam slovesa překládat:

    ACT(.1) PAT(.4) ?ORIG(z+2) ?EFF(do+2)

  • Změnila účes z kudrn.ORIG na rovné vlasy.EFF

    Valenční rámec pro tento význam slovesa změnit:

    ACT(.1) PAT(.4) ?ORIG(z+2) ?EFF(na+4,v+4,do-1[.4]))

  • Výroba klesla z tisíce.PAT kusů na pět set.EFF

    Valenční rámec pro tento význam slovesa klesnout:

    ACT(.1) ?PAT(na+4) ?ORIG(z+2)

Pomocí dvojice funktorů PAT/ORIG - EFF a dvojice DIR1 - DIR3 také rozlišujeme abstraktní a konkrétní význam slovesa (viz 5.2.3.1.1 - "Konkrétní, abstraktní a frazeologické významy slovesa"), srov.:

  • významy slovesa přecházet:

    • přecházet z dvousměnného provozu.ORIG na třísměnný provoz.PAT

      Valenční rámec:

      ACT(.1) PAT(k+3,na+4,v+4) ?ORIG(od+2,z+2)

    • přecházet z jedné strany.DIR1 silnice na druhou {strana.DIR3}

      Valenční rámec:

      ACT(.1) DIR1(*) DIR3(*)

5.2.3.1.3.5. Status volného doplnění "záměru" (INTT) po slovesech s významem "pohybu"

Významová blízkost volného doplnění záměru (funktor INTT) a doplnění místa (funktory DIR3 nebo LOC) po slovesech s významem "pohybu" způsobuje v některých případech nejistotu, zda doplnění s významem funktoru INTT nevytěsňuje z rámce obligatorní místní doplnění.

Konkurence doplnění s funktory DIR3 a INTT je dána sémantikou řídícího slovesa s významem "pohybu"; tato slovesa mají jednak konkrétní význam "pohybu", mohou však nést i modální význam "záměru". Přednostně však indikují lokální nebo směrové doplnění, doplnění s funktorem INTT je u nich až druhořadé. Voluntativní modalitu chápeme jako přídatný, druhořadý význam, který se vrství na základní význam "pohybu". Při stanovování valenčních rámců těchto sloves dáváme proto přednost jednomu valenčnímu rámci s obligatorním doplněním místa pro oba významy slovesa (pro konkrétní význam "pohybu" nebo "přemísťování" i pro sloveso s voluntativní modalitou). Doplnění s funktorem INTT tedy není u těchto sloves součástí valenčního rámce, ale je jen volným doplněním slovesa. Srov.:

  • sloveso přijít:

    • Přišel na koupaliště.DIR3

    • Přišel se koupat.INTT

    • Přišel se koupat.INTT na koupaliště.DIR3

    Valenční rámec pro tento význam slovesa přijít:

    ACT(.1) DIR3(*)

  • sloveso vydat se:

    • Vydal se do lesa.DIR3

    • Vydal se na jahody.INTT

    • Vydal se do lesa.DIR3 na jahody.INTT

    Valenční rámec pro tento význam slovesa vydat se:

    ACT(.1) DIR3(*)

  • sloveso dojít:

    • Došel do obchodu.DIR3

    • Došel pro nákup.INTT

    • Došel do obchodu.DIR3 pro nákup.INTT

    Valenční rámec pro tento význam slovesa dojít:

    ACT(.1) DIR3(*)

!!! Nicméně necháváme otevřenou otázku, zda by doplnění s funktorem INTT nemělo být obligatorním členem rámce v případech, kdy voluntativní modalita má v sémantických rysech slovesa prioritní postavení před významem "pohybu", případné místní doplnění by tu naopak bylo volné; srov.:

  • Jdu se oženit.

    = hodlám, chci se oženit.

  • Jdu jí napsat.

    = hodlám, chci jí napsat.

5.2.3.1.4. Hranice mezi funktory pro aktanty

V řadě případů není u aktantových pozic zřejmé, které z funktorů pro aktanty daným pozicím připsat.

Srovnej:

  • u slovesa bránit nemusí být zřetelné, zda druhá a třetí valenční pozice odpovídá patientu a efektu, nebo patientu a adresátu; srov.:

    • bránit děti před nebezpečím

      Při tomto užití by lépe vyhovoval rámec s ADDR(.4) a PAT(před+7;proti+3).

    • bránit majetek před zloději

      Při tomto užití by lépe vyhovoval rámec s PAT(.4) a EFF(před+7;proti+3).

    Ve valenčním slovníku nejsou tyto případy řešeny konzistentně, ale v zásadě platily následující tendence:

    • pokud je akuzativní pozice vyjadřována převážně životnými jmény, je ve valenčním rámci zapsána přednostně jako ADDR(.4) a předložkové doplnění jako patiens.

    • pokud se v akuzativní pozici mohou střídat jména životná a neživotná, je akuzativní pozice zapsána jako PAT(.4) a předložkové doplnění má funktor EFF.

    Valenční rámec pro sloveso bránit má tedy podobu:

    ACT(.1) PAT(.4) ?EFF(před+7;proti+3)

    bránit město před Švédy, proti nim

5.2.3.1.5. Konkurence doplnění různých funktorů při zachování významu slovesa

Při tvorbě valenčních rámců se ukázalo, že u některých skupin sloves může jedna z valenčních pozic slovesa být obsazena doplněními s různými funktory a význam slovesa se přitom nemění (nebo se mění jen velmi málo). Hovoříme o konkurenci valenčních doplnění.

Konkuruje si zpravidla vyjádření této pozice aktantem na straně jedné a obligatorním volným doplněním na straně druhé. Konkurovat si však může i vyjádření jedné pozice několika různými volnými doplněními. Zatím jsme zaznamenali následující typy konkurencí:

Případy konkurence jsou řešeny dvěma způsoby:

V následujících sekcích jednotlivé typy konkurencí popisujeme podrobněji.

5.2.3.1.5.1. Konkurence různých doplnění způsobu

Pozice valenčního doplnění způsobu může být obsazena doplněními s různými způsobovými funktory: MANN, CRIT, ACMP, BEN, MEANS, CPR (viz 6.6 - "Funktory pro vyjádření způsobu a jeho specifických variant") a vždy jde o tentýž význam slovesa, tedy i o tentýž valenční rámec. Srov.:

  • začal jednat zbrkle.MANN

  • jedná prostřednictvím médií.MEANS

  • jedná podle regulí.CRIT

  • jedná proti rozhodnutí.BEN úřadu

  • jedná s razancí.ACMP a bez diskutování.ACMP

  • jedná otrocky.CPR

Pozice obligatorního doplnění způsobu je ve valenčním rámci zapsána jako pozice alternativní. Pomocí symbolu svislítka ( | ) jsou v jedné valenční pozici odděleny zápisy konkurenčních doplnění s různými funktory, kterými může být toto obligatorní doplnění způsobu vyjádřeno. Pro každé sloveso s obligatorním doplněním způsobu je zvlášť stanoveno, kterými konkurenčními doplněními způsobu může být obligatorní pozice realizována, neplatí totiž, že každé konkurenční obligatorní doplnění způsobu může být realizováno všemi možnými konkurenčními způsobovými doplněními.

Příklady valenčních rámců sloves s obligatorním doplněním způsobu:

  • valenční rámec pro jeden z významů slovesa skončit:

    ACT(.1) MANN(*)|CRIT(*)|ACMP(*)|BEN(*)|CPR(*)|MEANS(*)

    jméno skončilo písmenem M.MEANS, s. na M.MEANS

    tak.MANN s. páteční úvodníky

    text s. akademicky.CPR

    slovo s. bez přízvuku.ACMP

    věta s. v náš prospěch.BEN

    paragraf s. tradičně.CRIT

    dopis skončil:"Miluji tě.".MANN

  • valenční rámec pro jeden z významů slovesa chovat se:

    ACT(.1) MANN(*)|CRIT(*)|ACMP(*)|BEN(*)|CPR(*)

    chová se laskavě.MANN

    ch. se podle pravidel.CRIT

    ch. se otrocky.CPR

    ch. se bezchybně.ACMP

    ch. se ku prospěchu věci.BEN

Zachycení valence sloves s konkurenčním valenčním doplněním způsobu v tektogramatických stromech viz 5.2.4.3.1 - "Zachycení valence sloves s konkurenčními valenčními doplněními".

!!! Alternativní pozice byly zavedeny jen ve valenčních rámcích sloves. U odpovídajících deverbativních substantiv je ve valenčním rámci zapsáno jen obligatorní volné doplnění s funktorem MANN.

5.2.3.1.5.2. Konkurence adresátu a doplnění místa

Jedním z častých případů konkurence aktantu a obligatorního volného doplnění v jedné valenční pozici při zachování významu slovesa je konkurence adresátu a místního nebo směrového určení (tedy doplnění s funktorem ADDR na straně jedné a doplnění s funktory LOC a DIR3 na straně druhé, případně konkurence adresátu na straně jedné a doplnění s funktorem DIR1 na straně druhé).

V případě této konkurence je pro daný význam slovesa vytvořeno tolik rámců, kolik je konkurenčních doplnění; konkurují-li si například v jedné valenční pozici doplnění tří funktorů (ADDR, LOC a DIR3), jsou pro daný význam slovesa vytvořeny tři valenční rámce. Dochází tu tak k porušení základního pravidla: jednomu významu zde neodpovídá jeden valenční rámec, ale několik rámců (viz i 5.2.1.5 - "Vztahy mezi významy slovesa a valenčními rámci"). Srov.:

  • konkurence ADDR, DIR3 a LOC u slovesa podat:

    • podat stížnost úřadu.ADDR

    • podat stížnost na úřad.DIR3

    • podat stížnost na úřadě.LOC

    Zdá se, že doplnění úřadu.ADDR, na úřad.DIR3 a na úřadě.LOC nemění význam slovesa. Prozatím jsou však ve valenčním slovníku pro tento jeden význam tři valenční rámce:

    • ACT(.1) CPHR({důkaz,informace,návrh,oznámení,podnět,protest,stížnost,výpověď,zpráva,žádost,žaloba,...}.4) ADDR(.3)

      podat stížnost úřadu

    • ACT(.1) CPHR({důkaz,informace,návrh,oznámení,podnět,protest,stížnost,výpověď,zpráva,žádost,žaloba,...}.4) DIR3(*)

      podat stížnost na úřad

    • ACT(.1) CPHR({důkaz,informace,návrh,oznámení,podnět,protest,stížnost,výpověď,zpráva,žádost,žaloba,...}.4) LOC(*)

      podat stížnost na úřadě

  • konkurence ADDR a DIR1 u slovesa odebrat:

    • odebrat děti rodičům.ADDR

    • odebrat děti od rodičů.DIR1

    Zdá se, že doplnění rodičům.ADDR a od rodičů.DIR1 nemění význam slovesa. Prozatím jsou však ve valenčním slovníku pro tento jeden význam dva valenční rámce:

    • ACT(.1) PAT(.4) ADDR(.3)

      odebrat nám tři body, o. jim peníze z platu; za neoprávněný start.CAUS

    • ACT(.1) PAT(.4) DIR1(*)

      odebrat mouku z pytle, o. vzorek ze zboží, o. děti od rodičů ; o. mu.BEN krev ze žíly

Zachycení valence slovesa s konkurenčním valenčním doplněním v tektogramatických stromech viz 5.2.4.3.1 - "Zachycení valence sloves s konkurenčními valenčními doplněními".

5.2.3.1.5.3. Konkurence různých doplnění místa

Řada sloves s významem "umísťování něčeho někam/někde" (umístit, zakotvit, zapsat) a s významem "zaujímání místa" nebo "změny polohy" (usednout) vyžaduje doplnění lokálního nebo směrového určení, tedy doplnění s funktorem DIR3 nebo s funktorem LOC, přitom užití jednoho nebo druhého doplnění může a nemusí znamenat změnu ve významu slovesa (o tomto významovém rozdílu viz i 6.4.3.1 - "Hraniční případy u funktoru DIR3"). Například:

  • konkurence DIR3 a LOC u slovesa umístit:

    • Umístil obrázek na nástěnku.DIR3

      = obrázek původně nebyl na nástěnce.

    • Umístil obrázek na nástěnce.LOC

      = obrázek buď byl v rámci plochy nástěnky pouze umístěn na vhodné místo, nebo původně nebyl na nástěnce.

    Doplnění na nástěnce.LOC i na nástěnku.DIR3 může, ale také nemusí vyjadřovat jiný význam. I vzhledem k možnému významovému rozdílu přiřazujeme tomuto slovesu prozatím dva valenční rámce:

    • ACT(.1) PAT(.4) LOC(*)

      umístit miminko v ústavu

    • ACT(.1) PAT(.4) DIR3(*)

      umístit miminko do ústavu

Zachycení valence slovesa s konkurenčním valenčním doplněním v tektogramatických stromech viz 5.2.4.3.1 - "Zachycení valence sloves s konkurenčními valenčními doplněními".

5.2.3.1.6. Valenční doplnění s významem "stavu"

Do valenčních rámců sloves vstupují i doplnění s obecným významem "stavu". Tato doplnění jsou vymezena v 6.13.2 - "Atribut pro význam "stavu"".

U těch sloves, u kterých je doplnění s významem "stavu" i doplnění s významem nejbližšího funktoru obligatorní, jsou oba významy (stavový i nestavový, například místní) odlišeny dvěma valenčními rámci. Pro doplnění s významem stavu se v zápisu povrchově-syntaktické realizace před zápisem slovnědruhových a morfematických vlastností použije symbolu rovnítka ( = ). Srov.:

  • významy slovesa ocitnout se:

    • Ocitl se ve městě.

      Valenční rámec:

      ACT(.1) LOC(*)

    • Ocitla se pod tlakem.

      Valenční rámec pro "stavový" význam:

      ACT(.1) LOC(=)

    • Ocitla se bez prostředků.

      Valenční rámec pro "stavový" význam:

      ACT(.1) ACMP(=)

  • významy slovesa přijít:

    • Přijít do města.

      Valenční rámec:

      ACT(.1) DIR3(*)

    • Přijít do jiného stavu.

      Valenční rámec pro "stavový" význam:

      ACT(.1) DIR3(=)

5.2.3.1.7. Valenční rámce sloves cizího původu

Při určování valenčního rámce sloves cizího původu se opíráme o valenci jejich českých synonym. Valence "cizího" a českého slovesa se tedy ve většině případů shoduje. Srov.:

  • valenční rámec slovesa emigrovat je analogický valenčnímu rámci pro jeden z významů slovesa vystěhovat se:

    • valenční rámec slovesa emigrovat:

      ACT(.1) DIR1(*)

      kamarád emigroval z vlasti do USA

    • valenční rámec pro jeden z významů slovesa vystěhovat se:

      ACT(.1) DIR1(*)

      vystěhoval se z města na venkov

  • valenční rámec slovesa disponovat je analogický valenčnímu rámci pro jeden z významů slovesa nakládat:

    • valenční rámec slovesa disponovat:

      ACT(.1) PAT(s+7) MANN(*)|ACMP(*)|CRIT(*)|CPR(*)

      disponoval se zásobami neopatrně, d. s materiálem proti pravidlům

    • valenční rámec pro jeden z významů slovesa nakládat:

      ACT(.1) PAT(s+7) MANN(*)|ACMP(*)|CRIT(*)|CPR(*)

      umí zacházet s časem

  • valenční rámec slovesa demontovat je analogický valenčnímu rámci pro jeden z významů slovesa rozebrat:

    • valenční rámec slovesa demontovat:

      ACT(.1) PAT(.4) ?EFF(na+4)

      demontoval ponorkovou základnu, d. celý plot na malé kousky

    • valenční rámec pro jeden z významů slovesa rozebrat:

      ACT(.1) PAT(.4) ?EFF(na+4)

      rozebrat Říp na kamenivo, r. celý dům

Další příklady:

  • dislokovat jako umístit,

  • deportovat jako vyhostit,

  • meditovat jako uvažovat,

  • devalvovat jako znehodnotit,

  • absolvovat jako zakončit.

5.2.3.2. Valence substantiv

!!! Jako hesla se do slovníku dostala pouze substantiva, která se vyskytla ve zpracovávaných textech, a z těchto substantiv se do slovníku dostala pouze:

  • substantiva, která jsou v analyzovaných stromech rozvita aspoň jednou některým ze slovesných aktantů: ACT, PAT, ADDR, ORIG a EFF.

  • verbální substantiva (na -ní a -tí), která jsou řídícím členem neslovesných frazeologických spojení (na kterých závisí uzel s funktorem DPHR; viz 5.8.1 - "Neslovesná frazeologická spojení"). Ostatní substantiva, která jsou řídícím členem neslovesných frazeologických spojení, nejsou ve valenčním slovníku všechna.

  • substantiva, která vstupují do složeného predikátu jako jeho jmenná část (mají funktor CPHR).

Do valenčního slovníku nejsou systematicky zahrnuta substantiva se substantivními valenčními doplněními MAT a APP.

5.2.3.2.1. Základní pojetí valence u substantiv

Při stanovování valenčních rámců substantiv (platných v hloubkové struktuře) hodnotíme významy substantiva především podle různého stadia v procesu substantivizace a rozdělujeme je na dvě základní skupiny:

  • substantiva označující děj nebo stav.

    Substantiva, která vyjadřují děj nebo stav, jsou převážně substantiva odvozená ze sloves syntaktickou derivací. Patří mezi ně zejména substantiva verbální a také některá substantiva dějová.

  • substantiva neoznačující děj nebo stav (označují substanci, případně vlastnost nebo okolnost).

    K substantivům, která neoznačují děj nebo stav, řadíme několik typů substantiv:

    • deverbativní substantiva odvozená ze sloves lexikální derivací,

    • nedeverbativní substantiva odvozená z jiných slovních druhů,

    • primární substantiva (neodvozená ze synchronního hlediska).

Přechodný typ substantiv. Řada verbálních a dějových substantiv, která v jednom kontextu označují děj nebo stav, označuje v jiném kontextu substanci. Představují tzv. přechodný typ substantiv. K přechodnému typu patří ta verbální a dějová substantiva, u kterých nelze bez kontextu jednoznačně rozhodnout, zda se jedná o substantivum označující děj nebo stav (o substantivum odvozené syntaktickou derivací), nebo o substantivum označující nějakou substanci (o substantivum odvozené lexikální derivací). Zatím předpokládáme, že na základě kontextu lze v konkrétním případě vždy rozhodnout, o který ze dvou typů se jedná.

Třídění substantiv viz i 5.2 - "Třídění substantiv".

Substantivum, které může mít význam jak děje nebo stavu, tak význam substance, má minimálně dva valenční rámce (pro každý ze svých významů alespoň jeden). Ve valenčním slovníku jsou však zachycujeme hlavně ty významy substantiv, které se vyskytly v anotovaných datech.

Valenční rámce odvozených substantiv jsou posuzovány vzhledem k valenčním rámcům svých základových slov. Valenční rámce primárních substantiv jsou posuzovány samostatně.

!!! O chování a typech valenčních členů u substantiv nelze (zatím) říci mnoho obecných závěrů, řada valenčních rámců je ještě předmětem diskuze a teoretického zkoumání. Lze proto hovořit spíše o vypozorovaných tendencích.

Základní pravidla (tendence) pro stanovování valenčních rámců substantiv jsou:

  • deverbativní substantiva označující děj nebo stav vyjadřují některý z významů svého základového slovesa a v principu sdílejí valenční rámce základového slovesa (co do počtu, druhu a statutu obligatornosti jednotlivých doplnění). Ve valenčních rámcích těchto substantiv nastávají vzhledem k valenčním rámcům základových sloves pouze systémové formální změny (k tomu viz 5.2.3.2.3 - "Aktanty a volná doplnění ve valenčních rámcích substantiv").

  • ve valenčních rámcích odvozených substantiv, která neoznačují děj, dochází vzhledem k valenčním rámců základových slov k redukci valenčních doplnění. Zachovaná valenční doplnění se neposouvají na pozice redukovaných doplnění. U odvozených substantiv (kromě deverbativních substantiv označujících děj nebo stav) neuplatňujeme princip posouvání aktantů (viz 5.2.1.4 - "Kritéria určování aktantů (princip posouvání)"), aby zůstala zachována analogie se slovesným valenčním rámcem.

  • lexikální derivací dochází u některých deverbativních substantiv k tzv. "zabudování" role. Zabudování role však není podmínkou pro lexikální derivaci ani pro chápání substantiva jako substantiva, které neoznačuje děj. K zabudování role viz 5.2.3.2.1.1 - "Zabudování role".

  • substantivum může mít i několik významů dějových a zároveň několik významů nedějových. Zejména deverbativní substantiva mívají více významů - od významů dějových přes význam výsledku děje k významům plně substantivizovaným (označení konkrétního předmětu). Tento proces substantivizace se projevuje různým obsazením valenčního rámce.

    V dějovém užití (označuje-li děj nebo stav) má substantivum ve valenčním rámci zpravidla všechny aktanty a obligatorní volná doplnění základového slovesa, směrem k plně substantivizovanému významu se z valenčního rámce substantiva vytrácejí slovesné aktanty a vzrůstá vazba na aktanty substantivní. Tyto různé významové nuance substantiva zachycujeme různými valenčními rámci. Srov.:

    • významy a valenční rámce substantiva psaní:

      • dějové významy (analogické ke slovesu psát):

        • psaní dlouhých textů

          Valenční rámec:

          ACT(.2;.7;.u) PAT(.2;.u) ?ADDR(.3)

        • psaní o událostech v Anglii

          Valenční rámec:

          ACT(.2;.7;.u) PAT(o+6) ?ADDR(.3)

      • nedějové významy:

        • psaní mamince (dopis)

          Valenční rámec:

          ADDR(.3)

        • psaní Montblank je také přijatelné (způsob písemného záznamu)

          Valenční rámec:

          ?ACT(.2;.u;.7) ?PAT(.2;.u)

    • významy a valenční rámce substantiva balení:

      • dějové významy (analogické ke slovesu balit):

        • balení másla na jednotlivé porce

          Valenční rámec:

          ACT(.2;.7;.u) PAT(.2;.u) ?EFF(na+4;v+4;do+2)

      • nedějové významy:

        • balení másla ve fólii, dárkové balení vína (výrobek)

          Valenční rámec:

          ?MAT(.2)

        • kniha v brožurkovém balení (způsob provedení)

          Valenční rámec:

          EMPTY

  • I primární substantiva mají valenci. Při určování valenčních doplnění primárních substantiv se řídíme sémantikou valenčního doplnění. Sémanticky vyhraněným valenčním doplněním přiřazujeme substantivní funktory APP nebo MAT. Tam, kde není sémantika valenčního doplnění zřetelná, má valenční doplnění zpravidla funktor PAT. U primárních substantiv neuplatňujeme princip posouvání aktantů (viz 5.2.1.4 - "Kritéria určování aktantů (princip posouvání)"). Srov.:

    • podstata novely

      Valenční rámec pro tento význam substantiva podstata:

      APP(.2;.u)

    • skupina studentů

      Valenční rámec pro tento význam substantiva skupina:

      ?MAT(.2)

    • případ tohoto vozu

      Valenční rámec pro tento význam substantiva případ:

      PAT(.2;.u,s+7)

5.2.3.2.1.1. Zabudování role

U některých substantiv dochází při odvozování ze sloves lexikální derivací k tzv. "zabudování role". Zabudování role však není podmínkou pro lexikální derivaci ani pro chápání substantiva jako substantiva, které neoznačuje děj.

Zabudování role spočívá v tom, že ve významu derivovaného substantiva je obsažen význam některého aktantu (případně volného doplnění) z valenčního rámce základového slovesa. Derivát oproti základovému slovesu v důsledku zabudování role nutně jeden aktant (případně volné doplnění) ze svého valenčního rámce ztrácí.

V důsledku procesu zabudování aktantu neuplatňujeme u substantiv princip posouvání aktantů (o principech posouvání aktantů viz 5.2.1.4 - "Kritéria určování aktantů (princip posouvání)"), aby zůstala zachována analogie s valenčním rámcem slovesa. Je-li například zabudován aktor, neznamená to, že na tuto pozici se posune doplnění v pozici patientu (má-li ji základové sloveso); ve valenčním rámci substantiva se zabudovaným aktorem pozice aktoru jednoduše chybí.

Příklady lexikálně derivovaných substantiv se zabudovaným aktantem (případně volným doplněním) a jejich valenčních rámců:

  • zabudování aktoru:

    • dodávat výrobky obchodníkům

      Valenční rámec pro tento význam slovesa dodávat:

      ACT(.1) PAT(.4) ADDR(.3)

    • dodavatel zařízení firemním obchodům

      Valenční rámec pro tento význam substantiva dodavatel:

      PAT(.2;.u) ?ADDR(.3)

    K zabudování aktoru dochází zejména u činitelských jmen (viz 5.2.3.2.4.3 - "Valenční rámce činitelských jmen").

  • zabudování patientu:

    • vydal všechny peníze za získání bytu

      Valenční rámec pro tento význam slovesa vydat:

      ACT(.1) PAT(.4) ?EFF(za+4)

    • peněžní vydání domácnosti

      Valenční rámec pro tento význam substantiva vydání:

      ?ACT(.2;.u)

    Substantiva se zabudovaným patientem mohou získat valenci na další doplnění, kterým pro jejich sémantickou nevyhraněnost přiřazujeme též funktor PAT (viz k tomu i 5.2.3.2.3 - "Aktanty a volná doplnění ve valenčních rámcích substantiv"). Tento patiens není patientem zděděným od slovesa, ale patientem získaným v procesu lexikální derivace. Srov.:

    • herec skvěle představil Harpagona

      Valenční rámec pro tento význam slovesa představit:

      ACT(.1) PAT(.4)

    • loutková představení o Hurvínkovi

      Valenční rámec pro tento význam substantiva představení:

      ?PAT(o+6)

  • zabudování efektu:

    • psal jí o táboře, že byl moc pěkný

      Valenční rámec pro tento význam slovesa psát:

      ACT(.1) ?PAT(o+6) ?ADDR(.3) EFF(.4;že[.v];aby[.v];.s)

    • dopis Clintona Jelcinovi, dopisy o naší nové práci

      Valenční rámec pro tento význam substantiva dopis:

      ACT(.2;od+2;.u) ?PAT(o+6) ADDR(.3)

    K zabudování efektu dochází zejména u substantiv označujících výsledek děje (viz 5.2.3.2.4.2 - "Valenční rámce substantiv označujících výsledek děje nebo předmět dějem zasažený").

  • zabudování volného doplnění s významem místa (LOC):

    • škola dětem půjčuje učebnice

      Valenční rámec pro tento význam slovesa půjčovat:

      ACT(.1) PAT(.4) ADDR(.3)

    • půjčovna horských kol

      Valenční rámec pro tento význam substantiva půjčovna:

      PAT(.2;.u) ?ADDR(.3)

    K zabudování volného doplnění s významem místa (LOC) dochází při odvozování názvů míst; ve valenčních rámcích názvů míst dochází často i ke ztrátě pozice aktoru, ale nemusí tomu tak být (například: působiště umělce.ACT, rejdiště zlodějů.ACT). K valenčním rámcům názvů míst viz 5.2.3.2.4.4 - "Valenční rámce substantiv označujících místo činnosti".

  • zabudování volného doplnění s významem prostředku (MEANS):

    • tisknout peníze

      Valenční rámec pro tento význam slovesa tisknout:

      ACT(.1) PAT(.4) ?ORIG(z+2)

    • tiskárna bankovek

      Valenční rámec pro tento význam substantiva tiskárna:

      ?PAT(.2;.u)

    K zabudování volného doplnění s významem prostředku (MEANS) dochází při odvozování názvů prostředků, nástrojů; ve valenčních rámcích názvů prostředků, nástrojů dochází zpravidla i ke ztrátě pozice aktoru. K valenčním rámcům názvů prostředků viz 5.2.3.2.4.5 - "Valenční rámce substantiv označujících prostředek činnosti".

5.2.3.2.2. Třídění substantiv pro potřeby určování valence

Substantiva je vhodné pro potřeby určování jejich valence třídit na několik skupin podle slovotvorného procesu:

  • substantiva odvozená ze sloves (deverbativní substantiva).

    Substantiva odvozená ze sloves vnitřně třídíme podle dvou kriterií:

    1. podle slovotvorné přípony rozdělujeme deverbativní substantiva na:

      • substantiva verbální.

        Termínem verbální substantiva označujeme substantiva odvozená ze sloves pomocí přípony -ní nebo -tí.

        Například: dělání, pokrytí.

      • substantiva dějová.

        Termínem dějová substantiva označujeme deverbativní substantiva, která mohou označovat děj nebo stav, jsou ale odvozena ze sloves pomocí jiných prostředků než příponou -ní nebo -tí.

        Například: výroba, prodej.

      • ostatní deverbativní substantiva.

        Například: učitel, prádelna.

    2. podle typu derivace se deverbativní substantiva rozdělují na:

      • substantiva odvozená ze sloves syntaktickou derivací.

        K substantivům odvezeným ze sloves syntaktickou derivací patří:

        • verbální substantiva označující děj,

        • dějová substantiva označující děj.

      • substantiva odvozená ze sloves lexikální derivací.

        K substantivům odvozeným ze sloves lexikální derivací patří zejména:

        • deverbativní substantiva označující výsledek děje,

        • deverbativní substantiva označující místo činnosti,

        • deverbativní substantiva označující prostředek činnosti,

        • činitelská jména.

  • substantiva neodvozená ze sloves (substantiva nedeverbativní).

    K nedeverbativním substantivům řadíme:

    • substantiva primární (neodvozená) a substantiva odvozená z jiných slovních druhů než ze sloves, zejména:

      • substantiva označující příbuzenské vztahy osob,

      • substantiva označující produkty lidského intelektu (artefakty),

      • substantiva s významem "kontejneru",

      • substantiva označující vlastnosti předmětů a osob.

Valenci v užším slova smyslu (podle vymezení v 5.2.1 - "Pojetí valence") mohou mít substantiva všech těchto skupin.

Tabulka 5.2. Třídění substantiv

Substantiva označující děj nebo stav Substantiva neoznačující děj nebo stav Typ derivace

Slovotvorné hledisko 

verbální a dějová substantiva

předávání cen vítězům

výplata peněz zaměstnancům

syntaktická derivace

Deverbativní substantiva

(odvozená ze sloves)

verbální a dějová substantiva

- se zabudovanou rolí

moje první výplata,

stavba, vydání, balení

- bez zabudované role

modrá dodávka (auto)

lexikální derivace

ostatní substantiva

(se zabudovanou rolí)

učitel, struhadlo,

tiskárna, prádelna

verbální a dějová substantiva

psaní, blahopřání, oznámení,

povolení, rozhodnutí,

výplata, dluh, přínos

přechodný

typ

vlhkost vzduchu,

možnost, schopnost

syntaktická derivace

Nedeverbativní substantiva

- odvozená

z jiných slovních druhů

ostří nože

lexikální derivace

skupina lidí

otec vlasti

pohádka o drakovi

Primární substantiva

(neodvozená)
5.2.3.2.3. Aktanty a volná doplnění ve valenčních rámcích substantiv

Při určování valenčních doplnění substantiv nevystačíme jen se slovesnými aktanty. Pracujeme u nich nejen se slovesnými aktanty: ACT, PAT, ADDR, EFF, ORIG, ale také se specifickým aktantem substantivním - MAT (partitiv).

Substantivní aktant s funktorem MAT. Funktorem MAT označujeme valenční doplnění po substantivech s významem "kontejneru" v širokém smyslu slova. Tato substantiva jsou zpravidla substantiva primární a tvoří určitou, vyjmenovatelnou skupinu. Pro specifický význam tohoto pouze substantivního doplnění proto zavádíme substantivní aktant s funktorem MAT (k funktoru MAT viz 6.10.4 - "MAT"; k valenčním rámcům s funktorem MAT viz 5.2.3.2.4.8 - "Valenční rámce substantiv s významem "kontejneru"").

Obligatorní volná doplnění substantiv. Do valenčních rámců substantiv mohou vedle aktantů vstupovat jako obligatorní i volná slovesná doplnění (zejména s funktory DIR3, LOC, MANN) a volné substantivní doplnění s funktorem APP (k funktoru APP viz 6.10.1 - "APP"; k valenčním rámcům s funktorem APP viz 5.2.3.2.4.9 - "Valenční rámce substantiv označujících vlastnosti předmětů a osob").

!!! Stanovení valenčního rámce substantiv má svá úskalí a problémy. Východiskem pro určování valence substantiv je teorie valence sloves. Ukazuje se, že řada závěrů platných pro valenci sloves, je oprávněná i pro obrovské množství substantiv odvozených od sloves. Určování valenčních rámců deverbativních substantiv vyjadřujících děj je také nejméně problematické. Ukazuje se však, že substantiva mají i svá specifika, pokud jde o jejich valenční chování, projevující se jednak v problematičnosti určování hodnot funktorů u valenčních doplnění, komplikované specifickými valenčními doplněními (s funktory MAT a APP; k tomu viz 5.2.3.2.3.3 - "Hranice mezi patientem a substantivními valenčními doplněními MAT a APP"), jednak v obtížnosti určování hranice mezi obligatorností a fakultativností valenčního doplnění, tedy ve spolehlivosti dialogového testu (k dialogovému testu viz 5.2.1.2 - "Kritéria určování obligatorních a neobligatorních doplnění"). U substantiv neoznačujících děj lze proto hovořit spíše o vypozorovaných tendencích než o pravidlech.

Deverbativní substantiva vyjadřující děj v principu sdílejí (co do počtu a druhu valenčních doplnění) valenční rámec svého základového slovesa (k tomu viz 5.2.3.2.4.1 - "Valenční rámce substantiv označujících děj"). U substantiv neoznačujících děj na ose deverbativní dějová a verbální substantiva - deverbativní substantiva ostatní- nedeverbativní odvozená substantiva - primární substantiva (ve sloupečku v 5.2 - "Třídění substantiv": směr shora dolů):

  • postupně slábne valence na slovesné aktanty, zejména na ty slovesné aktanty, které jsou sémanticky přesněji vymezené (ADDR, EFF).

    Srov.:

    • valenční rámce pro významy substantiva návrh:

      • ACT(.2;.u) PAT(.2,na+4,.f,aby[.v],.c) ?ADDR(.3)

        návrh parlamentu na změnu v ústavě

        (dějové užití)

      • ?ACT(.2;.u) PAT(.2)

        návrh zákona, návrh příslušných smluv

        (nedějové užití (dokument), oproti dějovému užití redukován valenční adresát)

      • ?ACT(.2;.u) ?PAT(na+4)

        návrh na vzetí, na vklad,na stanovení, na zachování, na změny

        (nedějové užití (dokument), oproti dějovému užití redukován valenční adresát)

  • ze slovesných aktantů se nejdéle udržuje sémanticky nejméně zřetelný slovesný aktant - patiens (i primární substantiva mohou mít patiens; viz i 5.2.3.2.3 - "Aktanty a volná doplnění ve valenčních rámcích substantiv").

    Srov.:

    • valenční rámec pro jeden z významů substantiva báseň:

      ?PAT(o+6)

      jeho.AUTH básně o lásce.PAT

    • valenční rámec pro jeden z významů substantiva příklad:

      PAT(.2;.u;.c)

      příklady cen.PAT prací restaurátorů, nesčetně příkladů, jak je.PAT nutné pohlížet na diktatury, dost příkladů toho, že akcionáři zhodnotili.PAT akcie

  • doplnění s významem, který nese slovesný aktant s funktorem ORIG, se stává volným doplněním (viz k tomu 5.2.3.2.3.2 - "Origo u substantiv").

    Srov.:

    • látky z medu.ORIG

      Valenční rámec:

      EMPTY

      Doplnění s významem funktoru ORIG je doplněním volným, nevalenčním.

    • boty z pneumatik.ORIG

      Valenční rámec:

      EMPTY

      Doplnění s významem funktoru ORIG je doplněním volným, nevalenčním.

  • plně substantivizované významy (zejména substantiva primární) mohou mít ve valenčních rámcích substantivní aktant (MAT) a obligatorní substantivní volné doplnění APP.

    Srov.:

    • deverbativní substantivum balení má v jednom ze svých významů (ve významu "kontejneru") valenční rámec:

      ?MAT(.2)

      balení másla.MAT ve fólii, dárkové balení vína.MAT

K hranici mezi patientem a substantivními valenčními doplněními MAT a APP viz 5.2.3.2.3.3 - "Hranice mezi patientem a substantivními valenčními doplněními MAT a APP".

!!! Otázka obligatornosti a fakultativnosti substantivních valenčních doplnění není doposud spolehlivě vyřešena. Rozložení obligatorních a fakultativních doplnění je proto ve valenčních rámcích značně nekonzistentní. Nekonzistence je však přítomná i v samotném stanovování valenčních doplnění pro jednotlivá substantiva a v jejich ohodnocování funktory, neboť na základě pouze několika vypozorovaných tendencí a několika dalších přijatých konvencí popsaných v 5.2.3.2.4 - "Valenční rámce jednotlivých skupin substantiv" nelze úplné konzistence dosáhnout.

Povrchově-syntaktické realizace valenčních doplnění substantiv. Povrchově-syntaktická realizace valenčních doplnění substantiv se liší v závislosti na konkrétních substantivech. V zápisu slovnědruhových a morfematických vlastností jednotlivých valenčních doplnění jsou uváděny všechny možné formy daného valenčního doplnění, které se vyskytly v anotovaných datech. V zápisu se neuvádí pouze forma mezi+7, která je důsledkem vyjádření recipročního vztahu mezi dvěma aktanty daného substantiva (viz 5.2.4.2.1 - "Valenční rámce a reciprocita").

Nejčastější významy a nejčastější formy jednotlivých aktantů jsou popsány v 6 - "Funktory a subfunktory".

5.2.3.2.3.1. Hranice mezi aktorem a substantivním doplněním AUTH

Při zachycování valenčních rámců u substantiv se ukázalo, že doplnění s významem autora, tvůrce artefaktů zachycované u sloves jako aktant s funktorem ACT, se u řady substantiv chová jako volné doplnění:

  • může se vyskytnout u všech (u většiny) substantiv.

    Například:

    básně V. Nezvala.AUTH

    akvarely Fr. Bezděka.AUTH

    Formanův.AUTH Amadeus

    jeho.AUTH kniha

  • může se u substantiva vyskytnout více než jednou.

    Například:

    Smetanova.AUTH Prodaná nevěsta od Sabiny.AUTH

Jako aktor proto zachycujeme doplnění s významem tvůrce produktů jen u deverbativních substantiv označujících výsledek děje (u kterých je patrná analogie se slovesným valenčním rámcem; viz k tomu 5.2.3.2.4.2 - "Valenční rámce substantiv označujících výsledek děje nebo předmět dějem zasažený"). Pro doplnění s významem tvůrce u substantiv označujících produkty lidského intelektu, artefakty byl zaveden nový substantivní funktor AUTH (viz 6.10.2 - "AUTH"). Doplnění s tímto funktorem je vždy doplnění volné.

K substantivům označujícím produkty lidského intelektu, artefakty viz i 5.2.3.2.4.7 - "Valenční rámce substantiv označujících produkty lidského intelektu (artefakty)".

5.2.3.2.3.2. Origo u substantiv

V 5.2.1.1 - "Kritéria určování aktantů a volných doplnění" je origo uveden jako jeden z pěti slovesných aktantů. Zachycování valence u substantiv ukázalo, že u řady substantiv se doplnění s významy funktoru ORIG chovají jako volná doplnění:

  • mohou se vyskytnout u všech (u většiny) substantiv.

    Například:

    boty z pneumatik.ORIG

    nádoba z plechu.ORIG

    kaluž z tajícího sněhu.ORIG

    miliarda od světové banky.ORIG

  • mohou se u substantiva vyskytnout více než jednou.

    Například:

    nábytek z měkkého dřeva.ORIG od příbuzných.ORIG

    boty z kůže.ORIG od tety.ORIG

Origo proto chápeme jako aktant substantiv jen u deverbativních substantiv označujících děj (viz 5.2.3.2.4.1 - "Valenční rámce substantiv označujících děj"), popřípadě u substantiv vyjadřujících výsledek děje nebo předmět dějem zasažený (viz 5.2.3.2.4.2 - "Valenční rámce substantiv označujících výsledek děje nebo předmět dějem zasažený"). U ostatních substantiv se doplnění s funktorem ORIG chová jako volné doplnění. Výše uvedená substantiva mají tedy prázdný valenční rámec.

!!! Status funktoru ORIG u substantiv zůstává otevřeným problémem. Do budoucna je třeba počítat zejména s rozlišením případů nábytek ze dřeva a nábytek od příbuzných, a to nejspíše zavedením nových funktorů pro tyto významy (analogicky k zavedení funktoru AUTH pro autora artefaktů u primárních substantiv, kde též není na místě funktor aktantu ACT; viz 5.2.3.2.3.1 - "Hranice mezi aktorem a substantivním doplněním AUTH").

5.2.3.2.3.3. Hranice mezi patientem a substantivními valenčními doplněními MAT a APP

Patiens je nejméně sémanticky vymezený aktant, proto jej užíváme i pro zachycení sémanticky méně vyhraněných valenčních doplnění substantiv, a to i u substantiv primárních. Specifické valenční významy substantiv zachycujeme substantivními funktory APP a MAT, přičemž tyto funktory přiřazujeme pouze takovým významům substantiv, které jsou "substantivní", nedějové.

Ve valenčním rámci substantiva, ve kterém jsou zapsána doplnění s funktorem APP nebo MAT, by již neměla být zapsána žádná jiná valenční doplnění.

!!! Ukazuje se také, že některé významy zachycované funktorem PAT jsou kandidáty na zavedení nového funktoru. Jde o případy:

kniha o zvířatech.PAT

socha Davida.PAT

5.2.3.2.4. Valenční rámce jednotlivých skupin substantiv

V této sekci popisujeme konvence přijaté pro záznam valenčních rámců v následujících skupinách substantiv:

!!! Při vytváření valenčního slovníku substantiv nebyly ještě všechny konvence zapsané v této sekci takto k dispozici. Konvence vznikaly postupně během vytváření valenčních rámců pro jednotlivá substantiva (a zpětně se do slovníku v úplnosti nepromítly). Valenční rámce nebyly také vytvářeny s ohledem na příslušnost substantiv k různým sémanticky vymezeným skupiny substantiv (jak jsou uvedeny zde), ale vytvářely se pro jednotlivá substantiva podle abecedního pořadí. V důsledku toho mohou být valenční rámce v jednotlivých skupinách substantiv i značně nekonzistentní.

5.2.3.2.4.1. Valenční rámce substantiv označujících děj

Substantiva, která vyjadřují děj, jsou substantiva odvozená ze sloves syntaktickou derivací. Patří mezi ně zejména substantiva verbální a také substantiva dějová. Například:

diskuze, schůzka, zločin, adopce, jednání, zlepšování, budování, hanobení, abdikace, chátrání, adaptace, lpění

Substantivum označující děj (nebo stav) vyjadřuje některé (někdy i všechny) významy svého základového slovesa. Toto základové sloveso je v jednoznačných případech uvedeno v zápisu valenčního rámce v závorce před příklady.

Substantivum si však zpravidla neuchovává všechny významy svého základového slovesa. Repertoár významů deverbativního substantiva označujícího děj nebo stav bývá oproti základovému slovesu chudší.

!!! Odkaz na konkrétní valenční rámec slovesa (s jehož významem se význam substantiva shoduje) ve valenčním slovníku zatím není.

V gramatému sempos mají všechna verbální a dějová substantiva nerozdílně nějakou hodnotu pro sémantické substantivum.

!!! V budoucí fázi anotace se t-lema substantiv označujících děj nebo stav převede na t-lema základového slovesa a v gramatému sempos budou mít tato substantiva hodnotu v (k tomu viz i 4.1 - "Syntaktická a lexikální derivace").

Formální změny ve valenčních rámcích substantiv oproti valenčním rámcům sloves. Verbální a dějová substantiva označující děj tedy v principu sdílejí valenční rámce se základovým slovesem (co do počtu, druhu a statutu obligatornosti jednotlivých doplnění). Ve valenčních rámcích těchto substantiv nastávají vzhledem k valenčním rámcům základových sloves pouze systémové formální změny; například:

  • ACT(.1) → ACT(.2,.u)

  • ACT(.1) PAT(.4) → ACT(.2,.7,.u) PAT (.2)

  • ACT(.1) PAT(.4) → ACT(.7, od+2) PAT(.u)

  • ACT(.1) PAT(.2) → ACT(.7,.u) PAT(.2)

  • ACT(.1) PAT(.2) → ACT(.7) PAT(.u)

  • ACT(.1) PAT(.7) → ACT(.2,.u) PAT(.7)

  • ACT(.1) PAT(jiná forma) → ACT(.2,.7,.u,od+2) PAT(jiná forma)

  • ACT(.1) PAT(o+6) ADDR(.4) → ACT(.7,.u) PAT(o+6) ADDR(.2)

  • ACT(.1) PAT(o+6) ADDR(.4) → ACT(.7) PAT(o+6) ADDR(.u)

  • ACT(.1) PAT(.4) ADDR(.3) → ACT(.7,.u,od+2) PAT(.2) ADDR(.3)

  • ACT(.1) PAT(.4) ADDR(.3) → ACT(.7) PAT(.u) ADDR(.3)

  • ACT(.1) PAT(.7) ADDR(.4) → ACT (.7,.u,od+2) PAT(.7) ADDR(.2)

  • ACT(.1) PAT(.2) ADDR(.4) → ACT(.7,.u) PAT(.2) ADDR(.2)

  • ACT(.1) PAT(.2) ADDR(.4) → ACT(.7) PAT(.2) ADDR(.u)

  • ACT(.1) PAT(o+4,o+6) ADDR(s+7) → ACT(.2,.u) PAT(o+4,o+6) ADDR(s+7)

Seznam je pochopitelně neúplný, má pouze naznačit základní tendence.

Srovnej:

  • valenční rámce pro významy slovesa budovat:

    • ACT(.1) PAT(.4) ?ORIG(z+2)

      budoval věž z kostek

    • ACT(.1) PAT(.4) ?ORIG(na+6)

      budoval kariéru na práci druhých

  • analogické valenční rámce pro významy substantiva budování:

    • ACT(.2;.7;.u) PAT(.2) ?ORIG(z+2)

      budování silnic z místního kamene

    • ACT(.2;.7;.u) PAT(.2) ?ORIG(na+6)

      budování image orchestru na jiných základech

  • valenční rámec pro jeden z významů slovesa hanobit:

    • ACT(.1) PAT(.4)

      hanobit národ

  • analogický valenční rámec pro jeden z významů substantiva hanobení:

    • ACT(.2;.7;.u) PAT(.2;.u)

      hanobení národa některými politiky

  • valenční rámec pro jeden z významů slovesa abdikovat:

    • ACT(.1)

      císař abdikoval

  • analogický valenční rámec pro jeden z významů substantiva abdikace:

    • ACT(.2;.u)

      abdikace jeho předchůdce

  • valenční rámec pro jeden z významů slovesa chátrat:

    • ACT(.1)

      objekt chátrá

  • analogický valenční rámec pro jeden z významů substantiva chátrání:

    • ACT(.2;.u)

      chátrání bytového fondu

Forma genitivu. Mezi možnými formami vyjádření aktantu u substantiva stojí hierarchicky nejvýše genitiv (syntaktický pád adnominální) s alternující formou posesivního adjektiva. Genitiv je primárně preferovaný pro vyjádření patientu. Pokud však není patiens v povrchové podobě věty vyjádřen nebo je vyjádřen jinou formou (například předložkovou skupinou), může být genitivní pozice obsazena jiným aktantem (například aktorem, adresátem). Není vyloučené ani souběžné vyjádření dvou různých valenčních doplnění v genitivu, u některých substantiv vyplývající z valence základového slovesa (například: zbavení ženy.ADDR starostí.PAT), u jiných dané spíše stylistickou neobratností mluvčího (například: adaptace Petra Lébla.ACT Čechovovy hry.PAT).

Předložková forma. Valenční doplnění vyjádřená u slovesa předložkovou vazbou zůstávají u odvozených substantiv zpravidla ve stejné formě. Srov.:

  • valenční rámec pro jeden z významů slovesa lpět:

    • ACT(.1) PAT(na+6)

      lpět na kvalitním výcviku

  • analogický valenční rámec pro jeden z významů substantiva lpění:

    • ACT(.2;.u) PAT(na+6)

      lpění sportovců na soutěžích

Forma adjektiva. Specifickou formou valenčního doplnění substantiva je forma adjektiva. Týká se zejména původně slovesných obligatorních volných doplnění (funktory LOC, DIR3, MANN), která jsou u sloves vyjadřována adverbii. Povrchově-syntaktická realizace obligatorních volných doplnění pomocí adverbií je u substantiv méně častá (například: příjezd domů, pobyt zde), u některých substantiv pak ani není možná (zejména jde-li o doplnění s významem funktoru MANN) a místo ní dochází k vyjádření příslušných doplnění pomocí adjektiv (jde o typ syntaktické derivace). Srov.:

  • Pavel se chová se slušně.MANN

  • slušné.MANN chování

Zcela běžné je pak adjektivní vyjádření neobligatorních volných doplnění (například: zdejší.LOC výskyt, tehdejší.TWHEN pobyt ve východní Evropě, letošní.TWHEN příchod zimy, vysoké.EXT zatížení). Viz k tomu 5.2.4.3.3 - "Funktory nevalenčních doplnění substantiv označujících děj".

I aktant lze vyjádřit adjektivní formou, a to formou adjektiva přivlastňovacího, který alternuje s formou genitivu. Srov.:

  • chování Pavla.ACT;

  • Pavlovo.ACT chování.

  • rozhodnutí Pavla.ACT;

  • Pavlovo.ACT rozhodnutí.

!!! Vyjádření aktantů u substantiv adjektivem nepřivlastňovacím je stále otevřenou otázkou. V případě, že od substantiva nelze odvodit přivlastňovací adjektivum, je pak adjektivní vyjádření příslušného aktantu zřejmě rovnoprávnou variantou k jeho genitivnímu vyjádření. Srov.:

  • rozhodnutí soudu.ACT

  • soudní rozhodnutí

Nicméně možnost vyjádřit aktant substantiva adjektivem nebyla v datech zohledněna. V datech jsou potenciální adjektivní vyjádření aktantů zachyceny s funktorem RSTR, nebo i s jinými funktory, například: MANN (soudní.MANN rozhodnutí).

K funktorům nevalenčních doplnění substantiv označujících děj viz 5.2.4.3.3 - "Funktory nevalenčních doplnění substantiv označujících děj".

!!! U substantiv označujících děj byla v tektogramatických stromech provedena následná kontrola zachycení valence jen u verbálních substantiv na -ní a -tí. U ostatních substantiv označujících děj nemusí proto v tektogramatických stromech být funktory závislých doplnění správně přiřazeny. Viz k tomu 5.2.4 - "Zachycení valence v tektogramatických stromech".

5.2.3.2.4.2. Valenční rámce substantiv označujících výsledek děje nebo předmět dějem zasažený

Substantiva označující výsledek děje nebo předmět dějem zasažený mohou být substantiva primární i substantiva odvozená.

Deverbativní substantiva označující výsledek děje nebo předmět dějem zasažený jsou z hlediska navrhování valenčních rámců jednou z nejproblematičtějších skupin. Jsou to substantiva odvozená ze sloves lexikální derivací, při které často dochází k zabudování efektu nebo patientu (viz 5.2.3.2.1.1 - "Zabudování role"). Patří sem například:

dopis, výplata, výrobek, četba, nákup, kresba, informace, práce, žádost, pojištění, hlášení, setkání, produkce, deklarace, slib, politika, kariéra, zločin

Řada těchto substantiv náleží k tzv. přechodnému typu substantiv (viz 5.2.3.2.1 - "Základní pojetí valence u substantiv"), u kterých bývá v konkrétním kontextu obtížné rozhodnout, zda vyjadřují průběh děje, nebo již jeho výsledek.

Zatímco dějovému užití odpovídá valenční rámec analogický slovesnému, při významu výsledku děje nebo předmětu dějem zasaženého dochází k redukci tohoto odpovídajícího slovesného rámce. Bývá však obtížné určit rozsah této redukce.

Srovnej:

  • valenční rámce pro významy substantiva práce:

    • ACT(.2;.u)

      práce restaurátorů je zdařilá

      (nedějové užití)

    • ACT(.2,.u) PAT(na+6)

      práce laboranta na experimentech

      (dějové užití)

    • ACT(.2,.u) PAT(s+7)

      práce laboranta s materiálem

      (dějové užití)

  • valenční rámce pro významy substantiva žádost:

    • ACT(.2;od+2;.u) PAT(na+4)

      žádost na výstavbu stanice

      (nedějové užití)

    • ACT(.2,.u) PAT(o+4;.f;aby[.v];jestli[.v]) ?ADDR(.3)

      žádosti zahraničních výrobců o vývoz výrobků do Kanady, žádost rodičů, aby matrikářka zfalšovala rodný list, jeho žádost o adopci

      (dějové užití)

  • valenční rámce pro významy substantiva informace:

    • ?ACT(.2,.u) PAT(o+6;zda[.v];jestli[.v];že[.v]) ?ORIG(od+2;z+2)

      (zpráva) informace V. Klause o rozhodnutí rady, informace Útvaru architekta, podle našich informací z vlády, informace o městském právu

      (nedějové užití)

    • ?ACT(.2;od+2;.u) PAT(o+6;.c) ?ADDR(.3)

      (informovat) informace, jak měnit podobu, informace, že Bagdád udržuje kontakty, podle informací LN

      (dějové užití)

  • valenční rámce pro významy substantiva setkání:

    • ?ACT(.2,.u) ?PAT(s+7)

      (společenská akce, jednání) slavnostní setkání spisovatelů v Praze, účastníci setkání ocenili přínos

      (nedějové užití)

    • ACT(.2,.u) PAT(s+7)

      (setkat se) setkání premiéra s G. Adamsem, setkání premiérů Maďarska a Slovenska, nová setkání mezi členy komise

      (dějové užití)

Tvůrce produktu jako výsledku děje. Tvůrce produktu (jako výsledku děje) je ve valenčním rámci deverbativního substantiva označujícího produkt (jako výsledek děje) zapsán jako aktor (pozice tvůrce je analogická slovesné pozici aktoru). Avšak u substantiv označujících produkty lidského intelektu, artefakty (viz o nich 5.2.3.2.4.7 - "Valenční rámce substantiv označujících produkty lidského intelektu (artefakty)") není tvůrce produktu (jakožto artefaktu) chápán jako valenční, toto doplnění hodnotíme jako volné doplnění s funktorem AUTH. Srov.:

  • valenční rámec pro jeden z významů substantiva výrobek:

    • ?ACT(.2,.u) ?ORIG(z+2)

      výrobky z drůbeže

  • valenční rámec pro jeden z významů substantiva publikace:

    • ?PAT(o+6)

      obrazová publikace o Praze.PAT od prof. Dvořáka.AUTH

!!! U substantiv označujících výsledek děje a předmět dějem zasažený byla v tektogramatických stromech provedena následná kontrola zachycení valence jen u verbálních substantiv na -ní a -tí. U ostatních substantiv označujících výsledek děje a předmět dějem zasažený nemusí být proto v tektogramatických stromech funktory závislých doplnění správně přiřazeny. Viz k tomu 5.2.4 - "Zachycení valence v tektogramatických stromech".

5.2.3.2.4.3. Valenční rámce činitelských jmen

Jména činitelská jsou substantiva odvozená ze sloves lexikální derivací. Například:

doručovatel, dirigent, divák, učitel, předseda, zájemce, majitel, analyzátor, ochránce, velitel, obchodník, obhájce, volič

Při lexikální derivaci dochází u těchto substantiv k zabudování aktoru (viz 5.2.3.2.1.1 - "Zabudování role"). Oproti základovému slovesu nemají tedy činitelská jména ve valenčním rámci pozici aktoru.

Různá významová užití činitelských jmen jsou zachycena různými valenčními rámci s různým rozložením dalších valenčních doplnění:

  • v nejvíce dějovém užití (při vyjadřování aktuálního procesu činnosti) přejímá činitelské jméno od základového slovesa další doplnění (zpravidla obligatorní patiens). Činitelským jménem však často také vyjadřujeme trvalou vlastnost (profesi, povolání funkci), v takovém významovém užití již činitelské jméno nevyžaduje v hloubkové struktuře žádné valenční doplnění, valenční rámec je tedy zapsán jako EMPTY. Srov.:

    • valenční rámce pro významy substantiva doručovatel:

      • PAT(.2;.u) ?ADDR(.3)

        doručovatel čerstvé pizzy.PAT

      • EMPTY

        poštovní doručovatel

    • valenční rámce pro významy substantiva dirigent:

      • PAT(.2;.u)

        dirigent včerejšího koncertu.PAT

      • EMPTY

        dirigent čs. rozhlasu.APP

    • valenční rámce pro významy substantiva učitel:

      • PAT(.2;.u) ADDR(.2;.u)

        učitelé neslyšících.ADDR

        učitel hudby.PAT

      • EMPTY

        učitel základní školy.APP

  • u některých činitelských jmen, zejména u těch které neoznačují profesi, bývá odlišení procesu činnosti a trvalé vlastnosti obtížné, takovým substantivům přiřazujeme ve valenčním slovníku jen jeden valenční rámec s fakultativním patientem. Srov.:

    • valenční rámec pro jeden z významů substantiva divák:

      • ?PAT(.2;.u)

        divák thrilleru.PAT

        diváci čs. televize.APP

        diváci u obrazovek.LOC

    • valenční rámec pro jeden z významů substantiva předseda:

      • ?PAT(.2;.u)

        předseda dnešní schůze.PAT

        předseda parlamentu.APP

  • u řady činitelských jmen je další rozvití sémanticky obligatorní v obou užitích (při vyjadřování procesu činnosti i při vyjadřování trvalé vlastnosti). Taková činitelská jména mají ve valenčním slovníku jeden valenční rámec s obligatorním patientem. Srov.:

    • valenční rámec pro jeden z významů substantiva žadatel:

      • PAT(o+4)

        žadatel o telefon.PAT

    • valenční rámec pro jeden z významů substantiva majitel:

      • PAT(.2;.u)

        majitel firmy.PAT

  • činitelská jména odvozená od jednoaktantových sloves (jen s aktorem) nejsou rozvíjena dalšími valenčními doplněními, jejich valenční rámec je prázdný. Takovým činitelským jménem je například substantivum cestovatel.

!!! U činitelských jmen nebyla v tektogramatických stromech provedena následná kontrola zachycení valence. V tektogramatických stromech nemusí proto být funktory závislých doplnění správně přiřazeny. Viz k tomu 5.2.4 - "Zachycení valence v tektogramatických stromech".

5.2.3.2.4.4. Valenční rámce substantiv označujících místo činnosti

Substantiva označující místo činnosti jsou zpravidla substantiva odvozená. Většina z nich má prázdný valenční rámec (a tudíž nejsou součástí valenčního slovníku); například: hřiště, hvězdárna, šatna.

Deverbativní substantiva označující místo jsou substantiva odvozená ze sloves lexikální derivací, při níž dochází k zabudování volného doplnění s významem "místa" (viz 5.2.3.2.1.1 - "Zabudování role"). Derivací dochází k výrazné redukci valenčního rámce základového slovesa, substantiva často ztrácejí všechna valenční doplnění základového slovesa a jejich valenční rámec je prázdný. U některých deverbativních substantiv (označujících místo) odvozených od přechodných sloves zůstává zachována pozice valenčního patientu. Například:

sušárna, výdejna, pražírna, čekárna, prodejna, čistírna, tavírna, válcovna, zkušebna

Srovnej:

  • valenční rámec pro jeden z významů substantiva sušárna:

    • ?PAT(.2;.u)

      sušárna mléka.PAT

  • valenční rámec u substantiva výdejna:

    • ?PAT(.2;.u)

      výdejna obnošeného šatstva.PAT

  • valenční rámec pro jeden z významů substantiva pražírna:

    • ?PAT(.2;.u)

      známá pražírna kávy.PAT

Zachovat se však může i valence slovesa nepřechodného. Srovnej:

  • valenční rámec pro jeden z významů substantiva čekárna:

    • ?PAT(na+4)

      čekárna na domov.PAT

      nádražní čekárna

  • působiště umělce.ACT, rejdiště zlodějů.ACT

    !!! Tento typ nebyl v PDT zaznamenán.

!!! U substantiv označujících místo činnosti nebyla v tektogramatických stromech provedena následná kontrola. V tektogramatických stromech nemusí proto být funktory závislých doplnění správně přiřazeny. Viz k tomu 5.2.4 - "Zachycení valence v tektogramatických stromech".

5.2.3.2.4.5. Valenční rámce substantiv označujících prostředek činnosti

Substantiva označující prostředek činnosti jsou zpravidla substantiva odvozená. Většina z nich má prázdný valenční rámec (a tudíž nejsou součástí valenčního slovníku); například: otvírák, šroubovák.

Deverbativní substantiva označující prostředek jsou substantiva odvozená ze sloves lexikální derivací, při které dochází k zabudování volného doplnění s významem "prostředku" (viz 5.2.3.2.1.1 - "Zabudování role"). Derivací dochází k výrazné redukci valenčního rámce základového slovesa, substantiva často ztrácejí všechna valenční doplnění základového slovesa a jejich valenční rámec je prázdný. Pouze u některých deverbativních substantiv (označujících prostředek činnosti) odvozených od přechodných sloves zůstává zachována pozice valenčního patientu. Například:

čistička, přijímač, vysílač, páčidlo, lapač, tahač, tiskárna, sběrač

Srov.:

  • valenční rámec pro jeden z významů substantiva přijímač:

    • ?PAT(.2;.u)

      přijímač zvuku.PAT

  • valenční rámec pro jeden z významů substantiva páčidlo:

    • ?PAT(.2;.u)

      páčidlo něčeho.PAT jiného

!!! U substantiv označujících prostředek činnosti nebyla v tektogramatických stromech provedena následná kontrola zachycení valence. V tektogramatických stromech nemusí proto být funktory závislých doplnění správně přiřazeny. Viz k tomu 5.2.4 - "Zachycení valence v tektogramatických stromech".

5.2.3.2.4.6. Valenční rámce substantiv označujících příbuzenské vztahy osob

Substantiva označující příbuzenské vztahy osob (a substantiva jim blízká) jsou zpravidla substantiva primární, neodvozená. Například:

otec, matka, dcera, přítel, partner, manžel, dědic, člen

Vyjádření příbuzenského vztahu jedné osoby k druhé hodnotíme u těchto substantiv jako doplnění obligatorní. Volné doplnění s významem přináležitosti (funktor APP) je ve valenčních rámcích substantiv označujících příbuzenské vztahy osob (a substantiv jim blízkých) doplněním obligatorním. Srov.:

  • valenční rámec pro jeden z významů substantiva otec:

    • APP(.2;.u)

      duchovní otec nové měny.APP

  • valenční rámec pro jeden z významů substantiva manžel:

    • APP(.2;.u)

      manžel slavné spisovatelky.APP

  • valenční rámec pro jeden z významů substantiva přítel:

    • APP(.2;.u)

      přítel ministra..APP

  • valenční rámec pro jeden z významů substantiva partner:

    • APP(.2;.u)

      náš.APP partner v oblasti energie.REG

!!! Ve valenčním slovníku jsou jen ta substantiva označující příbuzenské vztahy osob, která vyhovují přijatým kritériím pro výběr substantiv do valenčního slovníku (viz 5.2.2.4 - "Valenční slovník"). U substantiv označujících příbuzenské vztahy osob nebyla v tektogramatických stromech provedena následná kontrola zachycení valence. V tektogramatických stromech nemusí proto být funktor APP správně přiřazen. Viz k tomu 5.2.4 - "Zachycení valence v tektogramatických stromech".

5.2.3.2.4.7. Valenční rámce substantiv označujících produkty lidského intelektu (artefakty)

Za substantiva označující produkty lidského intelektu (artefakty) považujeme (primární i deverbativní) substantiva pojmenovávající výsledek vědecké nebo umělecké činnosti (v širokém významu); například:

socha, obraz, román, film, opera, balada, báseň, monografie, memoáry, partitura, pomníček, publikace, stavba, tvorba.

Valenční rámec substantiv označujících artefakty je buď prázdný, nebo je tvořen fakultativním patientem, kterým zde zachycujeme předmět zobrazení (téma). Tvůrce artefaktů zachycujeme jako volné doplnění s funktorem AUTH (viz k tomu 5.2.3.2.3.1 - "Hranice mezi aktorem a substantivním doplněním AUTH"). Srovnej:

  • valenční rámec pro jeden z významů substantiva bajka:

    ?PAT(o+6)

    Ezopovy.AUTH bajky o myši.PAT

  • valenční rámec pro jeden z významů substantiva pomníček:

    ?PAT(.2,.3,.u)

    pomníček France Kafky.PAT

    od sochaře Róny.AUTH

Pozor! U deverbativních substantiv jako například: tvorba, publikace, stavba je třeba rozlišit kontexty, ve kterých tato substantiva vyjadřují činnost a kontexty, ve kterých vystupují jako výsledek této činnosti (chápané jako činnost umělecká nebo vědecká), jako výtvor, a tedy jako artefakt. Tyto významy odlišujeme různými valenčními rámci: v prvním případě mají tato substantiva valenční rámec odpovídající valenčnímu rámci základového slovesa (tedy rámec s aktorem a dalšími valenčními doplněními); v druhém případě mohou mít fakultativně patiens a tvůrce je zachycen jako volné doplnění s funktorem AUTH. Srovnej:

  • významy substantiva publikace:

    • publikace výsledků.PAT voleb

      Valenční rámec:

      ACT(.2,.7,.u) PAT(.2,.u)

      (dějové užití)

    • obrazová publikace o Praze.PAT

      Valenční rámec:

      ?PAT(o+6)

      (artefakt)

  • významy substantiva tvorba:

    • tvorba obchodního plánu.PAT

      Valenční rámec:

      ACT(.2,.7,.u) PAT(.2,.u)

      (dějové užití)

    • Smetanova.AUTH tvorba

      Valenční rámec:

      EMPTY

      (artefakt)

Pozor! Substantiva označující artefakty odlišujeme od substantiv označujících výsledek děje (viz 5.2.3.2.4.2 - "Valenční rámce substantiv označujících výsledek děje nebo předmět dějem zasažený"). Tvůrce produktu jakožto výsledku děje je ve valenčním rámci zapsán jako aktor. Viz k tomu 5.2.3.2.3.1 - "Hranice mezi aktorem a substantivním doplněním AUTH".

!!! U substantiv označujících artefakty nebyla v tektogramatických stromech provedena následná kontrola zachycení valence. V tektogramatických stromech nemusí proto být funktory závislých doplnění správně přiřazeny. Viz k tomu 5.2.4 - "Zachycení valence v tektogramatických stromech".

5.2.3.2.4.8. Valenční rámce substantiv s významem "kontejneru"

Substantiva s významem "kontejneru" jsou zpravidla substantiva primární. Procesem substantivizace mohou však význam "kontejneru" získat i substantiva odvozená od sloves. Například:

dostatek, počet, dávka, skupina, polovina, balení, část, stádo, většina

Substantiva s významem "kontejneru" mají ve valenčním rámci obsazenou pozici substantivního aktantu MAT, která je buď obligatorní, nebo fakultativní. Srov.:

  • valenční rámec pro jeden z významů substantiva balení:

    • ?MAT(.2)

      balení másla ve fólii, dárkové balení vína

  • valenční rámec pro jeden z významů substantiva polovina:

    • ?MAT(.2,.u)

      první polovina letošního roku.MAT

  • valenční rámec pro jeden z významů substantiva stádo:

    • ?MAT(.2)

      dvacetičlenné stádo slonů.MAT

!!! Ve valenčním slovníku jsou jen ta substantiva s významem kontejneru, která vyhovují přijatým kritériím pro výběr substantiv do valenčního slovníku (viz 5.2.2.4 - "Valenční slovník"). U substantiv s významem kontejneru nebyla v tektogramatických stromech provedena následná kontrola zachycení valence. V tektogramatických stromech nemusí proto být funktor MAT správně přiřazen. Viz k tomu 5.2.4 - "Zachycení valence v tektogramatických stromech".

5.2.3.2.4.9. Valenční rámce substantiv označujících vlastnosti předmětů a osob

Substantiva označující různé fyzikální, matematické, charakterové vlastnosti předmětů a osob jsou zpravidla substantiva deadjektivní. Například:

věrnost, hrdost, délka, klackovitost, malichernost, mazanost, možnost, schopnost

Nositele vlastností chápeme i u nedeverbativních substantiv označujících různé vlastnosti předmětů a osob jako valenční pozici, které přiřazujeme buď funktor ACT, nebo substantivní funktor APP:

  • u těch substantiv, u kterých je možná následující analogie, je nositel vlastnosti ve valenčním rámci substantiva zapsán jako aktor.

    • vlhkost vzduchu = vzduch je vlhký

    Srovnej:

    • valenční rámec pro jeden z významů substantiva věrnost:

      • ACT(.2;.u) PAT(.3)

        věrnost jistým hodnotám

    • valenční rámec pro jeden z významů substantiva hrdost:

      • ACT(.2;.u) ?PAT(na+4;že[.v])

        hrdost na historii

    • valenční rámec pro jeden z významů substantiva schopnost:

      • ACT(.2;.u) PAT(.f,.2,k+3,na+4)

        schopnost některých.ACT z nás vytvořit.PAT dokonalejší svět, schopnost podnikatelů.ACT nabízet.PAT služby, jeho.ACT schopnost vcítění.PAT, schopnost sliznice.ACT k adaptaci.PAT, schopnost týmové práce.PAT

  • u těch substantiv, u kterých je možná následující analogie, je nositel vlastnosti ve valenčním rámci substantiva zapsán jako obligatorní volné doplnění s funktorem APP.

    • délka vazby = vazba má délku

    Srovnej:

    • valenční rámec pro jeden z významů substantiva délka:

      • APP(.2;.u)

        délka vazby, délka dovolené

!!! Ve valenčním slovníku jsou jen ta substantiva označující vlastnosti předmětů a osob, která vyhovují přijatým kritériím pro výběr substantiv do valenčního slovníku (viz 5.2.2.4 - "Valenční slovník"). U substantiv označujících vlastnosti předmětů a osob nebyla v tektogramatických stromech provedena následná kontrola zachycení valence. V tektogramatických stromech nemusí proto být funktory závislých doplnění správně přiřazeny. Viz k tomu 5.2.4 - "Zachycení valence v tektogramatických stromech".

5.2.3.3. Valence adjektiv

!!! Jako hesla se do slovníku dostala pouze t-lemata sémantických adjektiv, která se vyskytla ve zpracovávaných textech, a z těchto adjektiv se do slovníku dostala pouze:

  • sémantická adjektiva, která jsou v analyzovaných stromech rozvita alespoň jednou některým ze slovesných aktantů: ACT, PAT, ADDR, ORIG a EFF.

Valenční slovník obsahuje i adverbia, která mají podle pravidel uvedených v 3 - "Tektogramatické lema (t-lema)" t-lema základového adjektiva a v gramatému sempos mají některou z hodnot pro sémantická adjektiva (viz 4.3.1 - "Atribut sempos").

Při stanovování valenčních rámců adjektiv (platných v hloubkové struktuře) pracujeme se dvěma základními skupinami adjektiv:

!!! U adjektiv nebyla v tektogramatických stromech provedena následná kontrola zachycení valence. V tektogramatických stromech nemusí proto být funktory závislých doplnění správně přiřazeny. Viz k tomu 5.2.4 - "Zachycení valence v tektogramatických stromech".

!!! V gramatému sempos mají v této fázi anotace adjektiva označující děj některou z hodnot pro sémantická adjektiva. V budoucí fázi anotace se t-lema adjektiv označujících děj převede na t-lema základového slovesa a v gramatému sempos budou mít tato tradiční adjektiva hodnotu v (viz 4.1 - "Syntaktická a lexikální derivace").

5.2.3.3.1. Valenční rámce deverbativních adjektiv označujících děj

U deverbativních adjektiv odvozených od trpných participií a přechodníků se jedná o syntaktickou derivaci, sémantický význam adjektiva je stejný jako význam základového slovesa: označuje děj.

Deverbativní adjektiva označující děj v principu zachovávají valenční rámec základového slovesa, až na některé systémové změny:

  • adjektiva odvozená od aktivního kmene přítomného i minulého (typ dělající, přišedší) eliminují z rámce pozici aktoru, protože ta je vyjádřena řídícím substantivem. Srov.:

    • Muž.ACT pracuje se dřevem.PAT

      Valenční rámec pro tento význam slovesa pracovat:

      ACT(.1) PAT(s+7)

    • muž pracující se dřevem.PAT

      Valenční rámec pro tento význam adjektiva pracující:

      PAT(s+7)

  • adjektiva odvozená od příčestí trpného (typ udělaný) eliminují z rámce patiens nebo adresát nebo efekt podle toho, které z valenčních doplnění základového slovesa se v pasivu stává subjektem, protože tento člen je vyjádřen v pozici řídícího substantiva. Srov.:

    • Muž.ACT vyrobil hračku.PAT ze dřeva.ORIG

      Valenční rámec pro tento význam slovesa vyrobit:

      ACT(.1) PAT(.4) ?ORIG(z+2)

    • hračka vyrobená mužem.ACT ze dřeva.ORIG

      Valenční rámec pro tento význam adjektiva vyrobený:

      ACT(.7) ?ORIG(z+2)

Adjektiva odvozená od příčestí minulého (typ přilehlý, prošlý) zařazujeme při určování valenčních rámců do skupiny adjektiv ostatních (viz 5.2.3.3.2 - "Valenční rámce ostatních adjektiv").

Pozor! Valenční rámce deverbativních adjektiv označujících děj odvozujeme od valenčních rámců jejich základových sloves, neuplatňujeme v nich tudíž podruhé princip posouvání aktantů (k posouvání aktantů viz 5.2.1.4 - "Kritéria určování aktantů (princip posouvání)").

5.2.3.3.2. Valenční rámce ostatních adjektiv

!!! Podoba valenčních rámců adjektiv, která neoznačují děj, je stále ještě předmětem diskuze. Prozatím lze vyslovit pouze několik dílčích závěrů.

Pro valenční rámce adjektiv neoznačujících děj platí následující závěry:

  • zdá se, že u adjektiv (na rozdíl od substantiv) není důvod k rozšiřování seznamu funktorů známých od sloves. Při stanovování valenčních rámců vystačíme s funktory pro slovesná doplnění.

  • z valenčního rámce je eliminována pozice aktoru (ta je vyjádřena řídícím substantivem).

  • ve valenčních rámcích adjektiv neoznačujících děj neuplatňujeme princip posouvání aktantů (popsaný v 5.2.1.4 - "Kritéria určování aktantů (princip posouvání)").

  • hlavními hledisky pro stanovení valenčního rámce adjektiva je sémantická obligatornost a vazebnost (rekčnost).

  • při konkrétním užití adjektiva dochází často k zevšeobecňování valenčních členů (viz 5.2.4.1 - "Všeobecný aktant a blíže nespecifikovaný aktor"). Tyto případy nehodnotíme jako jiný význam adjektiva, nestanovujeme pro ně proto zvláštní valenční rámec. Srov.:

    • projev srozumitelný každému.PAT

    • srozumitelný projev

    • valenční rámec adjektiva srozumitelný:

      ?PAT(.3)

Příklady valenčních rámců adjektiv:

  • valenční rámec adjektiva znalý:

    ?PAT(.2)

    znalý turistického ruchu

  • valenční rámec adjektiva rozdílný:

    ?PAT(od+2)

    nepříliš rozdílný od chování skupin

  • valenční rámec adjektiva sympatický:

    ?PAT(.3)

    Moskvě nesympatická nabídka, jim sympatický program

    sympatický hlas, projev

  • valenční rámec adjektiva vděčný:

    PAT(za+4) ADDR(.3)

    vděčný Čechům za rozšíření ondatry

  • valenční rámec adjektiva vhodný:

    • ?PAT(k+3,pro+4,na+4)

      vhodný k bezlepkové dietě, vhodný pro tuto funkci

!!! Otázka obligatornosti a fakultativnosti adjektivních valenčních doplnění není doposud spolehlivě vyřešena. Rozložení obligatorních a fakultativních doplnění je proto ve valenčních rámcích značně nekonzistentní.

5.2.3.4. Valence adverbií

!!! Jako hesla se do slovníku dostala pouze t-lemata sémantických adverbií, která se vyskytla ve zpracovávaných textech, a z těchto adverbií se do slovníku dostala pouze:

  • sémantická adverbia, která jsou v analyzovaných strukturách rozvita alespoň jednou některým ze slovesných aktantů: ACT, PAT, ADDR, ORIG a EFF.

  • sémantická adverbia, která jsou řídícím členem neslovesného frazeologického spojení (na kterých závisí uzel s funktorem DPHR; viz 5.8.1 - "Neslovesná frazeologická spojení").

Deadjektivní adverbia mají podle pravidel v 4.1 - "Syntaktická a lexikální derivace" v gramatému sempos některou z hodnot pro sémantická adjektiva a t-lema základového adjektiva. Valenční rámce těchto tradičních deadjektivních adverbií se shodují s valenčními rámci základových adjektiv. Primárních adverbií s hodnotou adv v gramatému sempos, která vykazují nějaké valenční chování, je velmi málo.

O valenci těchto primárních adverbií platí následující dílčí závěry:

  • zdá se, že u adverbií není důvod k rozšiřování seznamu funktorů známých od sloves. Při stanovování valenčních rámců vystačíme s funktory pro slovesná doplnění.

  • ve valenčních rámcích adverbií neuplatňujeme princip posouvání aktantů (popsaný v 5.2.1.4 - "Kritéria určování aktantů (princip posouvání)").

  • hlavními hledisky pro stanovení valenčního rámce adverbia je sémantická obligatornost a vazebnost (rekčnost).

Příklad valenčního rámce sémantického adverbia:

  • valenční rámec pro jeden z významů sémantického adverbia blízko:

    PAT(.3,k+3)

    je blíž umění

Pozor! K sémantickým adverbiím zařazujeme i ustrnulé slovesné tvary (viz 5.5.1 - "Závislé slovesné klauze bez určitého slovesného tvaru"). Tyto ustrnulé tvary si zpravidla ponechávají část z valenčního potenciálu původního slovesa. Srov.:

  • Mluví o jeho zálibách.PAT

    Valenční rámec pro tento význam slovesa mluvit:

    ACT(.1) PAT(o+6;.s) ?ADDR(k+3;na+4)

  • nemluvě o jeho zálibách.PAT

    Valenční rámec pro tento význam sémantického adverbia nemluvě:

    PAT(o+6) (.~)

!!! Otázka obligatornosti a fakultativnosti adverbiálních valenčních doplnění není doposud spolehlivě vyřešena. Rozložení obligatorních a fakultativních doplnění je proto ve valenčních rámcích adverbií značně nekonzistentní.

Předcházející  Nahoru  Další
5.2.2. Valenční rámec a jeho zápis ve valenčním slovníku  Domů  5.2.4. Zachycení valence v tektogramatických stromech