Povrchově-syntaktickou realizací valenčního doplnění se rozumí povrchová struktura tohoto doplnění tak, jak je reprezentována na analytické rovině anotace (tj. na rovině nižší, kde jsou již jako jednotky anotace použita všechna slova z povrchového vyjádření věty). V zápisu povrchově-syntaktické realizace valenčního doplnění jsou tedy zapsány vlastnosti tohoto valenčního doplnění na analytické rovině:

Občas je v zápisu povrchově-syntaktické realizace nutné použít i konkrétní lema (například předložky).

V PDT se na rozdíl od původního systému zápisu známého z literatury o valenci používá rozšířený, formalizovaný zápis realizací jednotlivých členů rámce, který umožňuje jednotně zachytit jak jednoduché případy (požadavek na určitý pád závislého členu, bez ohledu na slovní druh a jiné charakteristiky), tak i případy frazémů (viz dále 5.2.2.2 - "Valenční rámce frazémů a složených predikátů"), často velmi komplikované.

Zápis závislosti. Pro zápis závislosti používáme hranaté závorky ( [ ] ) a pro oddělení sesterských uzlů čárku ( , ). Zapíše se tedy:

Zápis slovnědruhových a morfematických vlastností. Požadavky na slovnědruhové a morfematické charakteristiky jednotlivých uzlů se zapisují ve velmi zkrácené formě (pomocí jednoho znaku na každou kategorii) za oddělovací symbol, kterým je tečka nebo dvojtečka (o rozdílu mezi tečkou a dvojtečkou jako oddělovačemi lematu a morfologické části zápisu viz 10.5 - "Zápis valenčních rámců a jeho sémantika"), v pořadí: slovní druh, rod, číslo, pád, stupeň. Požadavek na akuzativ se tedy zapíše: .4, požadavek na plurál lokálu: .P6. Pokud není některá z těchto kategorií v zápisu povrchově-syntaktické realizace uvedena, znamená to, že valenční doplnění může v konkrétní větné struktuře nabývat v rámci této kategorie jakýchkoli hodnot.

Příklady zápisu povrchově-syntaktických realizací:

V zápisu povrchově-syntaktické realizace valenčního doplnění se v určitých případech uvádějí i lemata (analytické formy, tj. ta lemata, která přímo korespondují s morfologickým slovníkem) závislých (analytických) uzlů, která jsou součástí realizace daného valenčního doplnění: předložky, podřadicí spojky a také závislé části frazeologických spojení (k nim viz 5.2.2.2 - "Valenční rámce frazémů a složených predikátů"). Například požadavek na závislou klauzi připojenou spojkou že se zapíše: že[.v].

Pro lepší čitelnost a snazší zápis se v zápisech požadavků na určité předložkové vazby používají zkratky (uvedené výčtem, viz 10.5.5 - "Zkrácené zápisy realizací"). Například zkrácenému zápisu na+4 odpovídá nezkrácený zápis: na-1[.4].

Srovnej další příklady zápisu povrchově-syntaktických realizací:

V zápisu slovnědruhových a morfematických vlastností jsou pro každé valenční doplnění zapsány všechny formy, které se v analyzovaných datech vyskytly, včetně různých stylistických variant. V zápisu slovnědruhových a morfematických vlastností se nezapisují pouze ty pravidelné změny forem, které jsou důsledkem syntaktických transformací (například pasivizace, reciprocity); k těmto pravidelným změnám forem, které nejsou zaznamenávány ve valenčním rámci viz 5.2.2.3 - "Pravidelné změny v povrchově-syntaktické realizaci (nezaznamenávané ve valenčním rámci)".

U obligatorních volných doplnění se může zápis povrchově-syntaktické realizace vynechat, pokud se dané valenční doplnění vyjadřuje pro daný funktor obvyklými prostředky. V takovém případě je pak na místě explicitního zápisu povrchově syntaktické realizace uveden jen symbol hvězdičky ( * ). U aktantů je však povrchově-syntaktická realizace uvedena vždy.

Složitější zápis mají valenční rámce pro frazeologická spojení (viz 5.8 - "Frazémy") a složené predikáty (viz 5.9.3 - "Složené predikáty"), ve kterých je jako jedno z valenčních doplnění uvedena i závislá část spojení (s funktorem CPHR nebo DPHR).

Valenční rámce frazémů. Zejména u frazeologických spojení (zachycovaných pomocí funktoru DPHR) je pak zápis povrchově-syntaktické realizace značně komplikovaný. V zápisu povrchově-syntaktické realizace závislé části frazému obvykle potřebujeme zachytit, že se tato závislá část v povrchové podobě věty skládá z více slov s velmi přesně danými morfologickými kategoriemi a často i s velmi přesně daným lexikálním obsazením. Tyto požadavky zapisujeme přijatým formalizovaným způsobem.

Příklady zápisu valenčních rámců pro frazeologická spojení:

Valenční rámce složených predikátů. Všechny složené predikáty (zachycované pomocí funktoru CPHR) tvořené jedním slovesem (ve slovesné části) a jednotlivými synonymy a antonymy (ve jmenné části) zapisujeme zkráceně v jednom valenčním rámci. V zápisu povrchově-syntaktické realizace jmenné části složeného predikátu (u funktoru CPHR) je nejprve ve složených závorkách ( { } ) uveden seznam přípustných lemat synonym a antonym a teprve za tímto seznamem následuje zápis forem. Seznam lemat je ukončen čárkou a třemi tečkami, čímž je naznačeno, že nejde o úplný výčet třídy přípustných lemat, ale pouze o doposud shromážděné reprezentanty této třídy. Ve valenčních rámcích složených predikátů se neuplatňuje princip posouvání aktantů (viz 5.2.1.4 - "Kritéria určování aktantů (princip posouvání)").

Valenčním rámcům u složených predikátů se věnujeme podrobně v 5.9.3.3 - "Valenční rámce složených predikátů".

V zápisu povrchově-syntaktické realizace valenčního doplnění jsou zaznamenávány všechny formy, které se v anotovaných textech vyskytly, ale ne absolutně všechny. Řada povrchových forem je důsledkem uplatnění nějaké pravidelné (gramatické) změny na původní povrchově-syntaktickou realizaci valenčního doplnění.

Případy, kdy konkrétní povrchově syntaktickou realizaci nezaznamenáváme do valenčního rámce:

Správnost přiřazeného rámce je (při zpětné kontrole) zaručena transformačními (a jinými) pravidly uplatněnými na původní valenční rámec.

Valenční rámce jednotlivých významů slov jsou zapsány ve valenčním slovníku. Valenční slovník obsahuje seznam valenčních rámců sémantických sloves, substantiv, adjektiv i adverbií. Jednotlivé valenční rámce jsou seskupeny podle t-lemat jednotlivých uzlů (k t-lematům viz 3 - "Tektogramatické lema (t-lema)").

Do valenčního slovníku nejsou zahrnuta zástupná t-lemata sémantických sloves, substantiv, adjektiv, adverbií (#Colon, #EmpVerb a další) a t-lemata uzlů těch v povrchové podobě vyjádřených sémantických substantiv a adjektiv, která jsou vyjádřena zájmenem (ve valenčním slovníku tedy nejsou t-lemata: který, jaký apod.) K zájmenům, která zastupují slovo s valencí, viz 5.2.4.3.4 - "Zájmena zastupující slova s valencí".

Valenční slovník byl zpracováván souběžně s anotací dat, jsou v něm tedy zpracována jen ta slovesa, substantiva, adjektiva a adverbia a hlavně ty jejich významy, které se vyskytly v anotovaných datech. Jsou-li například u nějakého slovesa uvedeny dva valenční rámce odpovídající dvěma významům tohoto slovesa, znamená to, že toto sloveso má alespoň uvedené dva významy odpovídající dvěma zapsaným valenčním rámcům; dané sloveso často může mít ještě jiné významy, a tedy i jiné valenční rámce, tyto významy se nevyskytly v anotovaných datech, a proto se nestaly součástí valenčního slovníku.

!!! Do stávající verze valenčního slovníku jsou zahrnuty:

Do valenčního slovníku jsou zahrnuta pouze t-lemata uzlů, které mají v atributu nodetype hodnotu complex. T-lemata uzlů, které reprezentují tradiční slovesa, substantiva, adjektiva, adverbia a které podle pravidel v 2 - "Typy uzlů" nemají v atributu nodetype hodnotu complex, nejsou součástí valenčního slovníku (a to i přesto, že mohou v datech být rozvita aktanty).