5.9.3. Složené predikáty
Předcházející  5.9. Víceslovné predikáty  Další

5.9.3. Složené predikáty

Složeným predikátem rozumíme víceslovný predikát (viz 5.9 - "Víceslovné predikáty") složený z významově vyprázdněného slovesa, které ve větě vyjadřuje zejména aktualizační slovesné významy, a z nějakého substantiva (často označujícího děj nebo stav), které nese hlavní lexikální význam celého spojení.

Složený predikát tvoří jednu víceslovnou lexikální jednotku, ke které je většinou možné nalézt odpovídající synonymní vyjádření pomocí jednoslovného predikátu. Srov.:

Existence adekvátního synonymního vyjádření pomocí jednoslovného predikátu však není podmínkou pro chápání jistého spojení významově vyprázdněného slovesa a význam nesoucího substantiva jako složeného predikátu.

U jednotlivých složených predikátů rozlišujeme:

Slovesná část složeného predikátu se může nominalizovat, pak jde o spojení dvou jmen (například: věnování pozornosti; pozornost věnovaná dětem).

!!! Nominalizace složených predikátů nejsou v PDT zachyceny (v datech není pomocí specifického funktoru CPHR signalizována jejich složenost).

!!! V PDT bylo třeba označit zejména všechny složené predikáty v konstrukcích s kontrolou typu 1 (viz 8.2.4.4 - "Typ 1: Infinitiv (jehož valenční doplnění je kontrolováno) závislý na slovesném predikátu kontroly") a složené predikáty, jejichž jmenná část má nějaké vlastní valenční doplnění, jehož slovosledné postavení může způsobovat neprojektivitu konstrukce (viz 9.3.4 - "Projektivita tektogramatického stromu"). Seznam složených predikátů byl tedy těmito hledisky značně limitován. Jsme si vědomi toho, že ve výsledné anotaci určitě nejsou označeny všechny víceslovné predikáty, které by bylo možné považovat za složené predikáty. Je pravděpodobné, že se v PDT vyskytují další kandidáti na složené predikáty, které jsme zatím za složený predikát neoznačili.

Podtyp kvazimodálních a kvazifázových sloves. Základem složených predikátů jsou víceslovné predikáty, v jejichž významu není obsažen modální nebo fázový význam (srov. příklady výše). Jako podtyp složených predikátů pak chápeme a zachycujeme také kvazimodální a kvazifázová slovesa, jejichž slovesná část je tvořena jiným slovesem než slovesem "být" a jejichž neslovesná část je tvořena substantivem (například: mít schopnost, dostat chuť; viz 5.9.2.1 - "Kvazimodální a kvazifázová slovesa"). Pro základní typ složených predikátů i pro podtyp kvazimodálních a kvazifázových sloves platí stejná pravidla anotace popsaná v této sekci, v textu oba typy proto dále nerozlišujeme.

5.9.3.1. Vlastnosti slovesné a jmenné části složených predikátů

5.9.3.1.1. Vlastnosti slovesné části složených predikátů

Ze sémantického hlediska jsou pro slovesnou část složených predikátů charakteristické následující vlastnosti:

  • slovesnou část složeného predikátu představuje významově vyprázdněné užití nějakého slovesa, které má mimo složený predikát (v bezpříznakovém užití) svůj vlastní význam; srov.:

    • dostat knihu

      = bezpříznakové užití slovesa dostat.

    • dostat rozkaz

      = složený predikát dostat rozkaz.

  • význam celého složeného predikátu je dán významem jmenné části složeného predikátu, nikoli primárně významem slovesa, slovesná část složeného predikátu ve větě vyjadřuje zejména aktualizační slovesné významy.

  • jednotlivá slovesa, která vstupují do slovesné části složeného predikátu, jsou provázána videm (dostat, dostávat), synonymickou řadou (dostat, získat) a u kvazifázových sloves (viz 5.9.2.1 - "Kvazimodální a kvazifázová slovesa") všemi fázemi průběhu děje (dostat, mít, ztratit).

5.9.3.1.2. Vlastnosti jmenné části složených predikátů

Pro jmennou část složených predikátů jsou charakteristické následující vlastnosti:

  • jmennou část složeného predikátu představují ve většině případů deverbativní substantiva, může jít ale i o jména nedeverbativní; srov.:

    • učinit rozhodnutí, přiznání, pokus, omezení, opatření, kontrolu;

    • mít možnost, povinnost, schopnost, zodpovědnost, právo, šanci, příležitost.

  • jmennou část představuje ve většině případů abstraktum, případy s konkréty se zpravidla zařadí pod bezpříznakové, významově nevyprázdněné užití slovesa; srov.:

    • mít auto.PAT,

    • mít možnost.CPHR.

    Je ovšem třeba rozlišit, zda substantivum, které je primárně abstraktem, a tudíž by mohlo potenciálně tvořit složený predikát, neoznačuje v dané klauzi konkrétum. Srov.:

    • V nejbližší době se ale bude údajně bourat zděná garáž, která nemá stavební povolení.PAT

      Mít povolení ve významu "dovolit" je složený predikát, v tomto případě však nemá spojení tento význam, věta neznamená, že "by se garáž nesměla stavět", ale spíše, že "neexistuje dokument, který by ospravedlňoval její existenci".

    • Nájemce může podle svých požadavků dostat nabídku.CPHR i po telefonu, popřípadě navštívit kancelář společnosti a nabídky.PAT dostane vytištěné.

      Dostat nabídku ve významu "nabídnout" je složený predikát, v druhé části věty však spojení nemá tento význam, jde zřetelně o hmatatelný dokument.

  • jména, která vstupují do složených predikátů, jsou často součástí nějaké sémantické třídy; například:

    • citové prožitky: důvěra, dojem, rozčarování, soustrast, nadšení;

  • jména, která vstupují do složených predikátů, vytvářejí zpravidla synonymické řady, méně často i řady antonymické; srov.:

    • kontakt, spojení, styk, vztah;

    • dohoda, smlouva, kontrakt;

    • pokyn, příkaz, rozkaz;

    • souhlas, svolení;

    • pokuta, sankce, trest;

    • antonymické řady: milost vs. trest; souhlas vs. zákaz.

  • jmenná část bývá stejná pro několik různých slovesných částí (provázaných videm, synonymickou řadou, u kvazifázových sloves všemi fázemi průběhu děje); srov.:

    • dostat chuť,

    • mít chuť,

    • ztratit chuť.

  • jmenná část složeného predikátu může mít následující formy:

    • bezpředložkový akuzativ (ve většině případů):

      • mít potíž.

    • nominativ:

      • padlo rozhodnutí.

    • bezpředložkový instrumentál:

      • hořet nenávistí.

    • bezpředložkový genitiv:

      • pozbýt vtipnosti.

    • předložkový pád:

      • dát se do práce;

      • přijít o možnost.

    !!! Spojení slovesa se jménem v dativu (propadnout apatii, podlehnout zmatku) prozatím jako složený predikát neoznačujeme.

5.9.3.2. Základní pravidla anotace složených predikátů

Složený predikát zachycujeme v tektogramatickém stromě pomocí dvou uzlů: pomocí uzlu reprezentujícího slovesnou část složeného predikátu a pomocí uzlu reprezentujícího jmennou část složeného predikátu.

Uzel reprezentující slovesnou část složeného predikátu má funktor podle funkce celého složeného predikátu ve větné struktuře.

Uzlu závislé jmenné části přiřazujeme speciální funktor CPHR (compound phraseme, zkráceně "část složeného predikátu"), který signalizuje, že nejde o doplnění řídícího slovesa, ale pouze o část víceslovného predikátu (viz i 3.3.3 - "Víceslovné lexikální jednotky zachycené speciálními funktory"). Uzel je zachycen jako přímý potomek uzlu pro slovesnou část.

Příklad:

Vyvolala u něho nadšení.CPHR obr. 5.157

Uzly s funktorem CPHR se nestávají členy souřadných struktur, jsou vždy přímými potomky uzlů pro slovesnou část. Složený predikát chápeme jako jednu lexikální jednotku, souřadně spojovat lze proto na tektogramatické rovině pouze celé složené predikáty.

K valenčním rámcům složených predikátů viz 5.9.3.3 - "Valenční rámce složených predikátů", k zachycování valence složených predikátů viz 5.9.3.4 - "Zachycení valence složených predikátů v tektogramatickém stromě".

Obrázek 5.157. Složený predikát

Složený predikát

Vyvolala u něho nadšení.

Jmenná část složeného predikátu zastoupená zájmenem. Jmenná část složeného predikátu může v povrchové podobě věty být zastoupena také nějakým zájmenem, které odkazuje ke jménu, které spolu s řídícím slovesem zájmena tvoří složený predikát. V takovém případě přiřazujeme funktor CPHR i koreferujícímu zájmenu. Koreferenčním vztahem se k zájmenu přenáší i valenční chování slova, na které odkazuje. V povrchové podobě věty pak mohou být vyjádřena i valenční doplnění těchto koreferovaných slov. Tato případná v povrchové podobě věty vyjádřená valenční doplnění koreferovaného slova zachycujeme uzly s funktory podle valenčního rámce koreferovaného slova a závislými na uzlu pro koreferující zájmeno. Srov.:

  • Nejvyšší kontrolní úřad zásadně odmítá obvinění z úniku informací, jež.CPHR (= obvinění) vyslovila na svém středečním zasedání vláda.

    Zájmeno jenž odkazuje k substantivu obvinění; vyslovit obvinění je složený predikát, zájmenu jenž proto přiřazujeme funktor CPHR.

  • Myslím si, že běžné rozhovory, které.CPHR (= rozhovory) novinář příkladně s politiky.ADDR dělá, by této dodatečné úpravě neměly podléhat.

    Zájmeno který odkazuje k substantivu rozhovor s valenčním rámcem: ACT(.2;.u) ?PAT(o+6) ADDR(s+7); dělat rozhovor je složený predikát, zájmenu který proto přiřazujeme funktor CPHR. Výraz s politiky vyjadřuje adresát substantiva rozhovor, ve stromové struktuře bude viset na zájmenu který.

K zájmenům zastupujícím slova s valencí viz i 5.2.4.3.4 - "Zájmena zastupující slova s valencí".

Případy nezachycení složeného predikátu. Jako složené predikáty nezachycujeme případy, ve kterých je potenciální jmenná část složeného predikátu závislým doplněním jiného jména závislého na potenciální slovesné části. Srov.:

  • Trochu.PAT problémů.MAT jsme měli s přepisem.

    Mít problém je složený predikát, mít trochu problémů však jako složený predikát nezachycujeme a slovesu mít přiřazujeme valenční rámec s patientem.

  • Uzavřeli tento typ.PAT smlouvy.APP

    Uzavřít smlouvu je složený predikát, uzavřít typ smlouvy však jako složený predikát nezachycujeme a slovesu uzavřít přiřazujeme valenční rámec s patientem.

  • Získal jedno.PAT ze základních práv.DIR1

    Získat právo je složený predikát, získat jedno z práv však jako složený predikát nezachycujeme a slovesu získat přiřazujeme valenční rámec s patientem.

5.9.3.3. Valenční rámce složených predikátů

Svoji vlastní valenci může mít jak slovesná část, tak jmenná část složeného predikátu. V této sekci popisujeme specifickou problematiku vytváření valenčních rámců u sloves i jmen vstupujících do složených predikátů. Zachycování této valence v tektogramatickém stromě je popsáno v 5.9.3.4 - "Zachycení valence složených predikátů v tektogramatickém stromě".

5.9.3.3.1. Valenční rámec slovesné části složených predikátů

Pro vytváření valenčních rámců slovesné části složeného predikátu platí dvě základní pravidla:

  • jmenná část složeného predikátu (s funktorem CPHR) je zapsána jako člen valenčního rámce podobně jako jeho valenční doplnění.

    Vzhledem k tomu, že jména, která vstupují do složených predikátů, vytvářejí zpravidla synonymické a antonymické řady (viz 5.9.3.1.2 - "Vlastnosti jmenné části složených predikátů"), zapisujeme všechny složené predikáty tvořené jedním slovesem (ve slovesné části) a jednotlivými synonymy (nebo antonymy) zkráceně v jednom valenčním rámci. V zápisu povrchově-syntaktické realizace jmenné části složeného predikátu (u funktoru CPHR) je nejprve ve složených závorkách uvedena synonymická (případně antonymická) řada jmen a teprve za tímto výčtem následuje zápis forem. Seznam lemat je ukončen čárkou a třemi tečkami, čímž je naznačeno, že nejde o úplný výčet třídy přípustných lemat, ale pouze o doposud shromážděné reprezentanty této třídy. Valenční rámce složených predikátů od slovesa učinit vypadají například takto:

    • ACT(.1) CPHR({dojem,...}.4) ADDR(na+4);

    • ACT(.1) CPHR({konec, přítrž,...}.4) ADDR(.3);

    • ACT(.1) CPHR({závěr, shrnutí...}.4) ORIG(z+2);

    • ACT(.1) CPHR({ústupek, nabídka,...}.4) ?ADDR(.3);

    • ACT(.1) CPHR({rozhodnutí, prohlášení, prověrka, expertíza, kontrola, omezení, oznámení, zátah, pokus, krok, opatření, pokrok,...}.4).

  • ve valenčním rámci složeného predikátu nedochází k posouvání aktantů.

    Valenční rámce složených predikátů jsou jediným případem valenčních rámců, u kterých se při jejich zápisu nedržíme principu posouvání aktantů (popsaným v 5.2.1.4 - "Kritéria určování aktantů (princip posouvání)"). Valenční rámec slovesa vstupujícího do složeného predikátu posuzujeme vždy na pozadí valenčního rámce pro bezpříznakové užití tohoto slovesa. Tento rámec je zpracován podle pravidel popsaných v 5.2 - "Valence", včetně pravidel o posouvání. Jedna valenční pozice (aktor nebo patiens) tohoto valenčního rámce pro bezpříznakové užití slovesa se v případě složeného predikátu stává jeho jmennou částí a dostává ve valenčním rámci složeného predikátu funktor CPHR. Nové uplatnění principu posouvání (vlastně jeho zdvojnásobení) by zamlžilo vztahy mezi ekvivalentními valenčními pozicemi v obou valenčních rámcích. Srov.:

    • Vedoucí.ACT dal podřízenému.ADDR výplatu.PAT

      Valenční rámec pro jeden z významů predikátu dát:

      ACT(.1) PAT(.4) ADDR(.3).

    • Vedoucí.ACT dal podřízenému.ADDR příkaz.CPHR přijít.

      Valenční rámec složeného predikátu dát příkaz:

      ACT(.1) CPHR({pověření, podpora, souhlas, zpráva, impuls, odpověď, možnost, příkaz, naděje, popud, příčina, právo, příležitost, signál, šance,...}.4) ADDR(.3).

    • Interpret.ACT se zmocnil skladby.PAT velmi bravurně.

      Valenční rámec pro jeden z významů predikátu zmocnit se:

      ACT(.1) PAT(.2).

    • Zmocnil se ho.PAT strach.CPHR

      Valenční rámec složeného predikátu strach se zmocnil:

      CPHR({strach, nenávist,...}.1) PAT(.2).

    Ostatní valenční pozice jsou ve většině případů do valenčního rámce slovesné části složeného predikátu převzaty z valenčního rámce pro bezpříznakové (sémanticky nevyprázdněné) užití beze změny. Může však dojít k jejich modifikaci. Z tohoto hlediska lze další valenční doplnění slovesné části složených predikátů dělit na:

5.9.3.3.1.1. Valenční rámec slovesné části složeného predikátu odpovídá bezpříznakovému užití slovesa

Ve většině případů platí, že sloveso, které je součástí složeného predikátu, má stejný počet valenčních doplnění jako totéž sloveso užité v bezpříznakovém (sémanticky nevyprázdněném) užití.

Jmenná část složeného predikátu obsazuje zpravidla pozici patientu nebo aktoru tohoto původního bezpříznakového užití slovesa. Případným dalším valenčním doplněním jsou zpravidla přiřazeny tytéž funktory jako při primárním sémanticky nevyprázdněném užití. Srov.:

  • Poskytují jim potravu.PAT

    Valenční rámec bezpříznakově užitého predikátu poskytovat:

    ACT(.1) PAT(.4) ADDR(.3,pro+4).

  • Poskytují jim pomoc.CPHR

    Valenční rámec složeného predikátu poskytovat pomoc:

    ACT(.1) CPHR({dotace, informace, příspěvek, léčení, péče, činnost, možnost, ochrana, podpora, pomoc, záruka, rada-1, služba, půjčka, sleva,...}.4) ADDR(.3).

  • Dostal jsem od otce dárek.PAT

    Valenční rámec bezpříznakově užitého predikátu dostat:

    ACT(.1) PAT(.4,.c) ?ORIG(od+2,z+2).

  • Dostal jsem od otce souhlas.CPHR

    Valenční rámec složeného predikátu dostat souhlas:

    ACT(.1) CPHR({šance, výpověď, odškodnění, prostor, doporučení, informace, impuls, možnost, nabídka,návrh, odpověď, povolení, pokuta, přednost, příležitost, příslib, přístup, rada, slib, souhlas, ujištění, rozkaz, úkol, zákaz, zpráva,...}.4) ?ORIG(z+2,od+2).

Další (třetí) valenční doplnění složeného predikátu. Další (třetí) valenční doplnění slovesné části složeného predikátu (zejména adresát nebo origo) bývá vyjádřeno následujícími formami (formy platí zejména pro ty složené predikáty, jejichž jmenná část je vyjádřena substantivem v akuzativu):

  • dativ.

    Například: dát někomu možnost, poskytnout někomu příležitost.

  • od+2.

    Například: dostat od někoho úkol, získat od někoho právo.

  • z+2.

    Například: nabýt z něčeho dojem, udělat z něčeho závěr.

  • na+4.

    Například: klást na někoho nároky, obrátit na něco pozornost, uvalit na někoho vazbu.

  • v+6 nebo u+2.

    Například: budit v někom nepříjemný pocit, vzbuzovat u někoho pochybnosti.

Dativní doplnění odpovídá zpravidla pozici adresátu (ADDR), vazby od+2 a z+2 většinou vyjadřují origo (ORIG). Poznamenejme, že složené predikáty s valenčním doplněním ve formě bezpředložkového dativu a s vazbou od+2 jsou typickým příkladem složených predikátů, které umožňují vyjadřovat změny v diatezi: zjednodušeně můžeme říct, že zatímco složené predikáty s dativním doplněním vyjadřují aktivní konstrukci, složené predikáty s vazbou od+2 mohou být považovány za pasivní vyjádření téže konstrukce. Srov.:

  • Otec dal synovi souhlas.

  • Syn dostal od otce souhlas.

Vazba na+4 může zřejmě vyjadřovat více sémanticko-syntaktických funkcí. Je častá zejména u sloves, která mají ve svém bezpříznakovém užití obligatorní směrové určení (DIR3) (například slovesa: klást, vrhnout). Jednou z typických forem tohoto směrového určení je také vazba na+4 (například: klást něco na stůl, klást na někoho těžký pytel). Vstupují-li tato slovesa do složených predikátů, vyjádření směrového určení pomocí adverbia už není možné (protože "cíl" děje je zpravidla životný) a zůstává pouze vazba na+4 (například: klást na někoho nároky). Tomuto valenčnímu doplnění slovesné části složeného predikátu ve formě na+4 proto v těchto případech přiřazujeme na místo původního funktoru DIR3 funktor ADDR. Srov.:

  • Klade knihu.PAT na stůl, do skříně, všude.DIR3

    Valenční rámec bezpříznakově užitého predikátu klást:

    ACT(.1) PAT(.4) DIR3(*).

  • Klade na firmu.ADDR vysoké nároky.CPHR

    Valenční rámec složeného predikátu klást nároky:

    ACT(.1) CPHR({nárok, požadavek,...}.4) ADDR(na+4).

U těch sloves, u kterých jsou možné i v rámci složeného predikátu různé formy směrového určení, ponecháváme u třetího valenčního doplnění funktor DIR3. Srov.:

  • Dal květiny.PAT do vázy.DIR3

    Valenční rámec bezpříznakově užitého predikátu dát:

    ACT(.1) PAT(.4) DIR3(*).

  • Dal informaci.CPHR na úřad.DIR3, na odiv.DIR3, k dispozici.DIR3

    Valenční rámec složeného predikátu dát informaci:

    ACT(.1) CPHR({důkaz, informace, návrh, oznámení, podnět, stížnost, zpráva, žádost, žaloba,...}.4) DIR3(*).

Podobně postupujeme i u sloves, která ve svém bezpříznakovém užití mají často místní určení s funktorem LOC, jako součást složených predikátů pak vyžadují valenční doplnění zejména ve formě v+6 nebo u+2, ale může se zřejmě vyskytnout i adverbiální forma, proto i ve valenčním rámci složeného predikátu ponecháváme u třetího valenčního doplnění funktor LOC. Srov.:

  • Probudili v něm.LOC skutečného vůdce.PAT

    Valenční rámec bezpříznakově užitého predikátu probudit:

    ACT(.1) PAT(.4) LOC(*).

  • Probudili v nich.LOC zájem.CPHR o studium.

    Valenční rámec složeného predikátu probudit zájem:

    ACT(.1) CPHR({dojem, nostalgie, pocit, pohoršení, povaha, touha, zájem,...}.4) LOC(*).

5.9.3.3.1.2. Změny ve valenčním rámci slovesné části složeného predikátu oproti bezpříznakovému užití slovesa

U řady sloves se při jejich užití jako součásti složeného predikátu mění valenční chování. Slovesa vzhledem k svému bezpříznakovému (sémanticky nevyprázdněnému) užití získávají, nebo naopak ztrácejí vazbu na některá valenční doplnění.

Získávání nových valenčních doplnění oproti bezpříznakovému užití slovesa. Některá slovesa, která jsou jako součást složeného predikátu sémanticky značně vyprázdněná, mohou získat (kromě povinné valence na jmennou část s funktorem CPHR, která je zpravidla ve formě bezpředložkového akuzativu) ještě nějaké další valenční doplnění, aniž je pro toto doplnění nějaká opora ve valenci příslušného slovesa při jeho bezpříznakovém užití.

Tyto nové vazby vysvětlujeme analogií s významově podobnými predikáty, které tyto vazby mají. Často jde právě o analogii s odpovídajícím synonymním jednoslovným predikátem, někdy však zřejmě může jít i o analogii k valenci jiného slovesa vstupujícího do složených predikátů.

Nová valenční doplnění získávají jako součást složených predikátů například slovesa: dělat, udělat, činit, učinit, tvořit, vytvořit, položit, klást, vyjádřit. Srov.:

  • Udělal tuto část diplomové práce.PAT

    Valenční rámec bezpříznakově užitého predikátu udělat:

    ACT(.1) PAT(.4).

  • Udělal na mě.ADDR dojem.CPHR

    Valenční rámec složeného predikátu udělat dojem:

    ACT(.1) CPHR({dojem,...}.4) ADDR(na+4).

    Předložková vazba na+4 vznikla zřejmě analogií k valenci jednoslovného synonymního predikátu působit na někoho dojmem nebo zapůsobit na někoho.

  • Udělal konec.CPHR všem nadějím.ADDR

    Valenční rámec složeného predikátu udělat konec:

    ACT(.1) CPHR({konec, přítrž,...}.4) ADDR(.3).

    Dativní vazba vznikla zřejmě analogií k valenci jednoslovného synonymního predikátu zabránit čemu.

  • Tato hodnota vyjadřuje spotřebu.PAT za rok.

    Valenční rámec bezpříznakově užitého predikátu vyjádřit:

    ACT(.1) PAT(.4).

  • Vyjádřil rodičům.ADDR úctu.CPHR

    Valenční rámec složeného predikátu vyjádřit úctu:

    ACT(.1) CPHR({dík, důvěra, soustrast, úcta, uznání, podpora, sympatie, preference,...}.4) ADDR(.3).

    Dativní vazba vznikla zřejmě analogií k valenci slovesa projevit, které vstupuje do významově podobných složených predikátů: projevit někomu úctu (případně též k valenci predikátů: vážit si koho / čeho, uctívat koho / co.

Ztrácení valenčních doplnění oproti bezpříznakovému užití slovesa. Některá slovesa naopak mohou valenci typickou pro jejich bezpříznakové užití ztrácet. Srov.:

  • Podal kolegovi.ADDR šroubovák.PAT

    Valenční rámec bezpříznakově užitého predikátu podat:

    ACT(.1) PAT(.4) ADDR(.3).

  • Podává špičkové výkony.CPHR

    Valenční rámec složeného predikátu podat výkon:

    ACT(.1) CPHR({výkon,...}.4).

    Postrádáme zde valenční doplnění s funktorem ADDR.

  • Dostal od babičky.ORIG dárek.PAT

    Valenční rámec bezpříznakově užitého predikátu dostat:

    ACT(.1) PAT(.4,.c) ?ORIG(od+2,z+2).

  • Dostal nápad.CPHR odejít z vojny.

    Valenční rámec složeného predikátu dostat nápad:

    ACT(.1) CPHR({chuť, nápad,...}.4).

    Postrádáme zde valenční doplnění s funktorem ORIG.

Získávání a ztrácení valenčních doplnění u složených predikátů na základě analogie s jednoslovnými predikáty je dalším důvodem, proč celé spojení slovesné a jmenné části považovat za jeden (složený) predikát, přestože třeba některá z ostatních kritérií nejsou úplně beze zbytku splněna.

5.9.3.3.2. Valenční rámec jmenné části složených predikátů

Valenci mohou mít ve složených predikátech jak jména odvozená od sloves, tak i jména nedeverbativní. Do složených predikátů vstupují též i jména, která valenci nemají.

Pro jméno vystupující jako součást složeného predikátu nepředpokládáme žádný speciální valenční rámec. Jmenná část nese význam složeného predikátu, jméno vstupuje do složeného predikátu s "plným" významem (nijak se na rozdíl od slovesa sémanticky nevyprazdňuje), a tedy má i neochuzený valenční rámec.

Ve většině případů tedy platí, že jméno, které je součástí složeného predikátu, má stejný počet a stejné formy valenčních doplnění jako totéž jméno užité ve stejném významu samostatně, mimo složený predikát (k valenci substantiv obecně viz 5.2.3.2 - "Valence substantiv"). Řadu valenčních doplnění, případně některé jejich formy však jméno získává právě na základě svého vystupování ve jmenné části složeného predikátu. Valence slovesné části složeného predikátu může totiž ovlivňovat valenční chování jmenné části. Tato doplnění a tyto nové formy získané vlivem působení valence slovesné části pak jméno může mít i při užití mimo složený predikát. Vysvětlení některých valenčních doplnění a neobvyklých forem (zejména u nedeverbativních substantiv) uvádíme v této sekci.

!!! Všechna substantiva, která vystupují jako součást složených predikátů (tj. jsou v tektogramatickém stromu ohodnocena funktorem CPHR), mají ve valenčním slovníku vytvořený valenční rámec. Substantiva, která vstupují do složených predikátů, ale nemají valenci (nejsou rozvíjena aktanty nebo obligatorními valenčními doplněními), mají ve valenčním slovníku vytvořený valenční rámec EMPTY (viz i 5.2.2.4 - "Valenční slovník").

5.9.3.3.2.1. Aktor jmenné části složených predikátů

Přítomnost aktora jako valenčního doplnění může být u řady substantiv (zejména u substantiv nedeverbativních) sporná, především proto, že v povrchové podobě věty je toto doplnění vyjádřeno pouze výjimečně. Ukazuje se ale, že užitím substantiva ve jmenné části složeného predikátu, neboli ve spojení s nějakým slovesem, substantivum valenci s významem funktoru ACT získává.

Nadbytečnost vyjádření aktora jmenné části složeného predikátu v povrchové podobě věty je způsobena totožností tohoto aktora s aktorem slovesné části složeného predikátu. V některých případech aktora u jmenné části složeného predikátu pak nelze vyjádřit vůbec. Existují však i případy složených predikátů, kdy je možné aktora u jmenné části vyjádřit, přestože je totožný s aktorem slovesné části, nejčastěji pomocí přivlastňovacího zájmena svůj. Srov.:

  • Jan dostal strach.CPHR

    Nelze říci: *Jan dostal Janův (svůj) strach.

  • Petr Karlovi znovu položil svoji.ACT otázku.CPHR

Možnost vyjádření aktora pomocí přivlastňovacího zájmena svůj je možné pozorovat také u složených predikátů tvořených slovesem a nějakým nedeverbativním substantivem, přestože se u těchto substantiv o valenčním doplnění s významem aktora běžně nemluví. V syntaktických příručkách se uvádějí zpravidla jen jejich vlastní valenční doplnění, jimž přiřazujeme nejčastěji funktor PAT (například: alternativa čeho / čemu / k čemu.PAT, varianta čeho.PAT, cesta k řešení.PAT, povinnost přijít.PAT včas, právo volit.PAT). Srov.:

  • Petrovi to otevřelo (jeho.ACT) cestu.CPHR ke studiu.

  • Petr má (svoji.ACT) zvláštní strategii.CPHR.

  • Petr má (svoji.ACT) povinnost.CPHR přijít včas.

  • Petr má (svoje.ACT) právo.CPHR volit.

Doplnění s funktorem ACT pak vidíme u těchto nedeverbativních substantiv i v případech, kdy se osamostatnila od slovesné části svého složeného predikátu a vyskytují se v textu samostatně, mimo složený predikát (toto osamostatnění substantiva může být chápáno i jako nominalizace příslušného složeného predikátu). Srov.:

  • Petrova.ACT strategie je opravdu zvláštní.

    Valenční rámec pro jeden z významů substantiva strategie:

    ACT(.2;.u) ?PAT(.2,.u).

  • Petrovou.ACT povinností je přijít včas.

    Valenční rámec pro jeden z významů substantiva povinnost:

    ACT(.2;.u) PAT(.2,k+3,.f,aby[.v]).

  • Petrovo.ACT právo odvolat se mu nikdo nemůže upřít.

    Valenční rámec pro jeden z významů substantiva právo:

    ACT(.2;.u) PAT(.2,na+4,.f,aby[.v]).

Vyjádření aktora u jmenné části složeného predikátu je pak běžně možné u takových složených predikátů, v nichž aktor jména není referenčně totožný s aktorem slovesa v slovesné části složeného predikátu. Srov.:

  • Mluvčí.ACT chce obrátit vaši.ACT pozornost.CPHR na osudy oněch lidí.

    Valenční rámec pro jeden z významů substantiva pozornost:

    ACT(.2;.u) ?PAT(.3;k+3).

  • Vyvolalo to.ACT odpor.CPHR vládních představitelů.ACT

    Valenční rámec pro jeden z významů substantiva odpor:

    ACT(.2;.u) PAT(k+3,proti+3).

K totožnosti valenčních doplnění slovesné a jmenné části složeného predikátu viz 5.9.3.4.2 - "Sdílení valenčních doplnění slovesné a jmenné části (kvazikontrola)".

5.9.3.3.2.2. Valenční doplnění jmenné části složeného predikátu (jiné než aktor)

Valenční doplnění jmenné části složeného predikátu (jiné než aktor; k aktoru viz 5.9.3.3.2.1 - "Aktor jmenné části složených predikátů") mohou být vyjádřeny nejrůznějšími formami:

  • prostý pád (zejména genitiv, ale i dativ a instrumentál).

    Například: provést opravu.CPHR něčeho, budit pocit.CPHR něčeho, vyjádřit pohrdání.CPHR něčím, vydat pokyn.CPHR někomu, dělat ústupky.CPHR někomu.

  • předložkový pád.

    Například: mít rozhovor.CPHR s někým, vést debatu.CPHR o něčem, podat námitku.CPHR vůči někomu, podniknout krok.CPHR k čemu, vzbudit zájem.CPHR o něco, vynést soud.CPHR nad někým, vytvářet tlak.CPHR na někoho, vyvíjet nátlak.CPHR na někoho, mít obavu.CPHR o někoho, mít vztah.CPHR k někomu, projevit souhlas.CPHR s někým, provést útok.CPHR na někoho, brát ohledy.CPHR na něco, dát se do práce.CPHR na něčem, dát přednost.CPHR někomu před něčím.

  • infinitiv nebo závislá klauze.

    Například: vyslovit názor.CPHR že..., vydat pokyn.CPHR udělat něco, mít možnost / šanci / příležitost.CPHR něco udělat.

Infinitivní vazba je typická pro substantiva vstupující do složených predikátů, které jsou synonymním vyjádřením modálních a fázových sloves (do kvazimodálních a kvazifázových sloves; viz 5.9.2.1 - "Kvazimodální a kvazifázová slovesa"). U složených predikátů jsou pak v některých případech možné i různé předložkové alternativy k infinitivní vazbě (například: na+4 nebo k+3), u jednoslovných modálních a fázových sloves nemožné. Srov.:

  • Petr má šanci.CPHR postoupit do finále / na postup do finále.

    Valenční rámec pro jeden z významů substantiva šance:

    ACT(.2;.u) PAT(k+3,na+4,.f,že[.v]).

Infinitivní vazba je zřetelná i u substantiv, která se vyskytují v textu samostatně (mimo užití ve složeném predikátu). Srov.:

  • Petrova.ACT šance postoupit.PAT do finále tím výrazně vzrostla.

  • Petrovo.ACT právo odvolat se.PAT mu nikdo nemůže upřít.

5.9.3.3.2.3. Přebírání forem valenčních doplnění od slovesné části složeného predikátu

Ve valenčních rámcích substantiv vstupujících do složených predikátů jsou uvedeny vždy všechny možné formy daného doplnění, které se v PDT vyskytly. Vysvětlení některých forem valenčních doplnění substantiv (v souvislosti s jejich výskytem ve jmenné části složených predikátů) obsahují následující odstavce.

Domníváme se, že jméno, které vstupuje do složeného predikátu jako jeho jmenná část, může pro vyjádření svého valenčního doplnění přebrat formu, kterou se vyjadřuje referenčně totožné valenční doplnění slovesné části složeného predikátu (samo o sobě by substantivum tuto vazbu nemělo, v případě deverbativních substantiv nemá tuto vazbu ani jejich základové sloveso). V této převzaté formě se pak dané valenční doplnění může vyjadřovat i při užití jména mimo složený predikát (uvnitř složeného predikátu chápeme dané valenční doplnění jako závislé na slovesné části).

Jména v jmenné části složeného predikátu přebírají zejména formy třetích valenčních doplnění sloves popsaných v 5.9.3.3.1.1 - "Valenční rámec slovesné části složeného predikátu odpovídá bezpříznakovému užití slovesa". Jedná se zejména o následující tři formy:

  • dativ.

    Vliv dativní formy třetího valenčního doplnění slovesné části složeného predikátu na valenční chování jmenné části daného složeného predikátu je nejzřetelnější v konstrukcích se substantivy odvozenými od sloves s příslušným valenčním doplněním vyjádřeným bezpředložkovým akuzativem (například u substantiv: podpora, pochvala) nebo bezpředložkovým genitivem (například u substantiv: otázka, dotaz).

    Podle pravidelných posunů v povrchových realizacích valenčních doplnění substantiv odvozených od sloves by se forma akuzativu měla změnit na genitiv a forma genitivu by se měnit neměla. Některá z výše uvedených substantiv se však vyjádření příslušného valenčního doplnění pomocí genitivu vyhýbají (například: *otázka někoho.ADDR), místo toho se vyskytují dativní formy. U některých substantiv jsou pak možné obě formy, tedy jak genitiv, tak dativ. Srov.:

    • Pochválili Zemana.PAT za výstižná slova.

      Valenční rámec pro jeden z významů predikátu pochválit:

      ACT(.1) PAT(.4;že[.v];.c;.s).

    • pochvala Zemana.PAT nebo pochvala Zemanovi.PAT za výstižná slova.

      Valenční rámec pro jeden z významů substantiva pochvala:

      ACT(.2;od+2;.u) PAT(.2;.3).

    • Otázali se Komerční banky.ADDR, zda to bude preferovat.

      Valenční rámec pro jeden z významů predikátu otázat se:

      ACT(.1) PAT(na+4;zda[.v];jestli[.v];.c;.s) ADDR(.2).

    • otázka Komerční bance.ADDR, zda to bude preferovat

      Valenční rámec pro jeden z významů substantiva otázka:

      ACT(.2;.u) PAT(o+6,po+6,zda[.v],jestli[.v],.c,.s) ADDR(.3).

    Ptáme-li se po původu dativního doplnění, je vliv dativní formy třetího valenčního doplnění slovesné části složeného predikátu jedním z možných vysvětlení; například:

    • Udělil pochvalu někomu.ADDR

      Valenční rámec složeného predikátu udělit pochvalu:

      ACT(.1) CPHR({cena-1, pochvala, pokuta,rada-1 ,souhlas ,uznání,...}.4) ADDR(.3).

    • Položil otázku někomu.ADDR

      Valenční rámec složeného predikátu položit otázku:

      ACT(.1) CPHR({dotaz, otázka,...}.4) ?ADDR(.3).

    Také u některých nedeverbativních substantiv můžeme sledovat proces přebírání dativního valenčního doplnění od slovesné části příslušného složeného predikátu. Jedná se zejména o nedeverbativní substantiva vstupující do složených predikátů se slovesy dát nebo udělit (například: cena, políček, pokuta). Srov.:

    • políček polskému papeži.PAT od polského parlamentu.ACT

      Valenční rámec pro jeden z významů substantiva políček:

      ACT(.2;od+2;.u) PAT(.3).

  • od+2.

    Přebírání vazby od+2 od slovesné části složených predikátů je velice časté, přestože sloves s touto vazbou není mnoho (například: dostat a získat). Zatímco u slovesa má valenční doplnění s touto vazbou přiřazen zpravidla funktor ORIG, u deverbativních substantiv přiřazujeme tomuto doplnění zpravidla funktor ACT. U nedeverbativních substantiv pak tomuto doplnění přiřazujeme funktor ACT analogicky podle substantiv deverbativních. Srov.:

    • Dostal slib.PAT od ministra.ORIG

      Valenční rámec složeného predikátu dostat slib:

      ACT(.1) CPHR({šance, výpověď, odškodnění, prostor, doporučení, informace, impuls, možnost, nabídka, návrh, odpověď, povolení, pokuta, přednost, příležitost, příslib, přístup, rada, slib, souhlas, ujištění, rozkaz, úkol, zákaz, zpráva,...}.4) ?ORIG(z+2;od+2).

    • slib od ministra.ACT

      = ministr.ACT slíbil.

      Valenční rámec pro jeden z významů substantiva slib:

      ACT(.2;od+2) PAT(.2;.f;že[.v]) ?ADDR(.3).

  • na+4.

    Vazba na+4 je často vazbou slovesa, ve výjimečných případech však může jít i o vlastní valenční doplnění substantiva (například: důraz na něco, konkurz na něco). V některých případech je pak sporné, zda se ještě jedná o valenci slovesa, nebo zda jde již o vlastní valenční doplnění substantiva převzaté od slovesa (srov. například: nároky (kladené) na firmu vs. nároky na vybavení, podobně požadavky (kladené) na hráče vs. požadavky na zdravotní nezávadnost).

Pozor! V některých případech složených predikátů ovlivňuje valence slovesné části složeného predikátu valenční chování jmenné části jen zdánlivě. Srov.:

  • Poskytl Janovi péči.CPHR

    V uvedeném příkladě by se mohlo zdát, že vlivem slovesné valence může substantivum péče, pokud jde o jeho valenční doplnění, přebírat dativní formu. V samostatném postavení substantiva péče je však jeho valenční doplnění vyjadřováno jen formou o+4. Ve valenčním rámci substantiva péče proto s dativní formou nepočítáme. V uvedeném příkladě je dativní doplnění valenčním doplněním slovesa (nikoli substantiva).

5.9.3.4. Zachycení valence složených predikátů v tektogramatickém stromě

V této sekci popisujeme, jakým způsobem je v tektogramatických stromech zachycena valence obou částí složeného predikátu (základní pravidla viz 5.2.4 - "Zachycení valence v tektogramatických stromech").

Jmenné i slovesné části složeného predikátu je přiřazen odpovídající valenční rámec z valenčního slovníku. Pomocí nově vytvořených uzlů se zástupnými t-lematy jsou naplněny pozice valenčních doplnění, která nejsou přítomna v povrchové podobě věty (viz pravidla v 5.12.2 - "Elipsa závislého členu" a zejména zde 5.9.3.4.2 - "Sdílení valenčních doplnění slovesné a jmenné části (kvazikontrola)").

Vzhledem k tomu, že složený predikát fakticky představuje jednu lexikální jednotku, dochází při zachycování valence těchto predikátů ke specifickým jevům, které popisujeme jako:

5.9.3.4.1. Dvojí funkce valenčního doplnění složeného predikátu

Při anotaci je třeba nejprve rozhodnout, zda konkrétní valenční doplnění, které se v povrchové podobě věty vyskytlo, náleží slovesné, nebo jmenné části složeného predikátu. V řadě případů je rozhodnutí jednoduché:

  • dané valenční doplnění s danou formou se vyskytuje ve valenčním rámci jen jedné z částí složeného predikátu. Pak je v tektogramatickém stromě reprezentováno uzlem závislým na uzlu pro tuto část.

  • dané valenční doplnění se vyskytuje ve valenčních rámcích obou částí složeného predikátu (jde o sdílené doplnění, viz 5.9.3.4.2 - "Sdílení valenčních doplnění slovesné a jmenné části (kvazikontrola)"), ale formou náleží jen k jedné z nich. Pak je v tektogramatickém stromě reprezentováno uzlem závislým na uzlu pro tu část, ke které formálně náleží.

Problematické jsou ovšem případy, ve kterých se vyjádřené valenční doplnění vyskytuje ve stejné formě ve valenčních rámcích obou částí složeného predikátu (jde rovněž o sdílené doplnění, viz 5.9.3.4.2 - "Sdílení valenčních doplnění slovesné a jmenné části (kvazikontrola)"). Dvojí interpretaci vztahů má nejčastěji valenční doplnění v dativu a ve formě od+2. Srov.:

  • Petr dostal od šéfa rozkaz přijít včas.

    = Petr dostal od šéfa rozkaz od šéfa. (srov. obr. 5.158)

Pro tyto případy jsme prozatím přijali jednoduchou konvenci: valenční doplnění s dvojí funkcí zachycujeme v tektogramatickém stromě uzlem závislým přednostně na uzlu pro slovesnou část složeného predikátu (srov. obr. 5.158).

K neprojektivním strukturám, které takto mohou vznikat, viz 9.3.4.4 - "Nejasná motivace neprojektivity (konstrukce s víceslovnými predikáty)". K jiným případům dvojí funkce jednoho doplnění viz 5.11.2 - "Dvojí funkce jednoho doplnění".

Obrázek 5.158. Dvojí funkce valenčního doplnění složeného predikátu

Dvojí funkce valenčního doplnění složeného predikátu

Petr dostal od šéfa rozkaz přijít včas.

Srov. i obr. 5.159 až obr. 5.165.

5.9.3.4.2. Sdílení valenčních doplnění slovesné a jmenné části (kvazikontrola)

Skutečnost, že je možné určité spojení slovesa a substantiva (tj. nějaký složený predikát) považovat ze sémantického hlediska za jednu lexikální jednotku, má často za důsledek referenční totožnost některých valenčních doplnění jmenné a slovesné části složeného predikátu. Jmenná a slovesná část složeného predikátu sdílejí určitá valenční doplnění.

Toto sdílení označujeme jako kvazikontrolu, jako specifický typ gramatické koreference (viz 8.2.5 - "Kvazikontrola").

V povrchové podobě věty je referenčně totožné sdílené valenční doplnění zpravidla vyjádřeno jenom jednou; srov.:

  • Poskytnul Petrovi péči.CPHR

    Adresátem slovesa poskytovat i patientem substantiva péče je jeden a týž referent (Petr). V povrchové podobě věty je toto referenčně totožné sdílené valenční doplnění vyjádřeno jenom jednou (nelze říci: *Poskytl Petrovi péči o něj/o Petra).

Vyžadovaná forma sdíleného valenčního doplnění může být pro obě části složeného predikátu stejná, nebo různá; srov.:

  • poskytnout Janovi péči.CPHR

    Sloveso poskytnout vyžaduje doplnění ve formě dativu (poskytnout Janovi), substantivum péče vyžaduje doplnění v předložkové formě o+4 (péče o Jana). Referenčně totožné (sdílené) doplnění Janovi náleží z hlediska formy ke slovesné části složeného predikátu, bude proto záviset na slovesné části.

  • poskytnout Petrovi pomoc.CPHR

    Sloveso poskytnout i substantivum pomoc vyžaduje doplnění ve formě dativu (poskytnout Petrovi i pomoc Petrovi). Referenčně totožné (sdílené) doplnění Petrovi může z hlediska formy náležet jak ke slovesné, tak ke jmenné části složeného predikátu. Tyto konkurenční případy jsou popsány v 5.9.3.4.1 - "Dvojí funkce valenčního doplnění složeného predikátu".

Také sémanticko-syntaktická funkce sdíleného valenčního doplnění může být stejná, nebo se může lišit. Ve většině složených predikátů jsou sdílena valenční doplnění s funktorem ACT (vyplývá to z časté možnosti jednoslovného vyjádření složeného predikátu, viz i 5.9.3.3.2.1 - "Aktor jmenné části složených predikátů"). Může však jít i o sdílení dalších valenčních doplnění, zejména o sdílení adresáta slovesné části složeného predikátu a aktora jmenné části nebo o sdílení origa slovesné části a aktora jmenné části složeného predikátu. Srov.:

  • Firma.ACT má plán.CPHR, jak zvýšit zisk.

    Vyjádřený aktor slovesa mít a nevyjádřený aktor substantiva plán jsou referenčně totožné (firma).

  • Uložili Janovi.ADDR povinnost.CPHR splatit pohledávky.

    Vyjádřený adresát slovesa uložit a nevyjádřený aktor substantiva povinnost jsou referenčně totožné (Jan).

5.9.3.4.2.1. Zachycení kvazikontroly u složených predikátů

Při anotaci je třeba nejprve rozhodnout, zda konkrétní sdílené valenční doplnění, které se v povrchové podobě věty vyskytlo, náleží slovesné, nebo jmenné části složeného predikátu (k tomu viz 5.9.3.4.1 - "Dvojí funkce valenčního doplnění složeného predikátu").

Na místo sdíleného valenčního doplnění, které je povrchově vypuštěno (zpravidla se jedná o valenční doplnění jmenné části složeného predikátu), je do tektogramatického stromu doplněn nový uzel se zástupným t-lematem #QCor. Referenční totožnost je vedle speciálního t-lematu naznačena také gramatickým koreferenčním vztahem, který vede od tohoto doplněného uzlu k uzlu pro druhé sdílené valenční doplnění. Srov.:

  • Voják podal {#QCor.ACT} hlášení.CPHR v kasárnách.

    Aktor řídícího slovesa složeného predikátu (substantivum voják) je totožný s (nevyjádřeným) aktorem substantiva v jmenné části složeného predikátu (s aktorem substantiva hlášení): ten, kdo něco podal, i ten, kdo hlásil, byla jedna a tatáž osoba: voják. Na místo nevyjádřeného aktora jmenné části složeného predikátu je proto doplněn nový uzel se zástupným t-lematem #QCor, od kterého povede koreferenční vztah k vyjádřenému aktoru slovesné části složeného predikátu, k substantivu voják (srov. obr. 5.159).

Není-li v povrchové podobě věty sdílené referenčně totožné valenční doplnění vůbec vyjádřeno, je pomocí nově vytvořeného uzlu s t-lematem #QCor zachyceno u jmenné části složeného predikátu, u slovesné části složeného predikátu má pak nově vytvořený uzel pro toto doplnění zástupné t-lema podle typu elidování (pravidla viz 5.12.2 - "Elipsa závislého členu"), tedy: #Gen, #PersPron, případně #Unsp; (srov. obr. 5.160). Srov.:

Petr dostal {#Gen.ORIG} {#QCor.ACT} rozkaz přijít.

Obrázek 5.159. Zachycení sdílených referenčně totožných valenčních doplnění

Zachycení sdílených referenčně totožných valenčních doplnění

Voják podal hlášení v kasárnách.

Obrázek 5.160. Zachycení sdílených referenčně totožných valenčních doplnění

Zachycení sdílených referenčně totožných valenčních doplnění

Petr dostal rozkaz přijít.

Omezení pro přidělení t-lematu #QCor. Je-li sdílené valenční doplnění v povrchové podobě věty vyjádřeno a svojí formou zřetelně náleží ke jmenné části složeného predikátu (uzel pro vyjádřené sdílené valenční doplnění závisí tedy na uzlu pro jmennou část), závisí uzel pro nevyjádřené referenčně totožné doplnění na uzlu pro slovesnou část. Přiřazení t-lematu #QCor nově vytvořenému uzlu závislému na slovese (jakožto prostředku naznačení referenční totožnosti s vyjádřeným valenčním doplněním jmenné části) je tu však limitováno řadou jiných anotačních pravidel pro zástupná t-lemata doplněných závislých uzlů (viz zejména 5.12.2 - "Elipsa závislého členu").

Nově doplněnému uzlu pro nevyjádřené valenční doplnění slovesné části složeného predikátu, referenčně totožnému s vyjádřeným valenčním doplněním jmenné části, nelze přiřadit t-lema #QCor (a v konstrukci tudíž nelze naznačit typ (sdílené) referenční totožnosti) v případech, kdy uzel pro toto nevyjádřené referenčně totožné valenční doplnění slovesné části složeného predikátu má mít na základě jiných anotačních pravidel t-lema:

  • #Gen

    Vyjádřené doplnění jmenné části složeného predikátu je referenčně totožné s nevyjádřeným aktorem slovesné části složeného predikátu; sloveso má však formu reflexivního pasiva a uzlu pro nevyjádřený aktor slovesa v reflexivním pasivu přiřazujeme t-lema #Gen (viz 5.2.4.1 - "Všeobecný aktant a blíže nespecifikovaný aktor"). Srov.:

    • {#Gen.ACT} Přes nedávné příměří se v jižní části Tádžikistánu stále vedou boje.CPHR mezi stoupenci.ACT bývalého prezidenta Rachmana Nabijeva a jeho odpůrci.ACT

      Aktor jmenné části složeného predikátu (stoupenci bývalého prezidenta Rachmana Nabijeva a jeho odpůrci) je referenčně totožný s nevyjádřeným aktorem slovesné části: ti, kdo bojují, i ti,kdo vedou boj, jsou ti samí lidé. Na místo nevyjádřeného aktora slovesné části složeného predikátu je však doplněn nový uzel se zástupným t-lematem #Gen, protože sloveso je formě reflexivního pasiva.

  • #PersPron nebo #Unsp

    Vyjádřené doplnění jmenné části složeného predikátu je referenčně totožné s nevyjádřeným aktorem (subjektem) slovesné části složeného predikátu; sloveso je však v aktivu, v určitém tvaru a uzlu pro nevyjádřený aktor-subjekt slovesa v aktivu přiřazujeme t-lema #PersPron nebo #Unsp (viz 5.12.2.1 - "Elipsa obligatorního doplnění" a 5.2.4.1 - "Všeobecný aktant a blíže nespecifikovaný aktor"). Srov.:

    • {#PersPron.ACT} Nese svou.ACT osobní odpovědnost.CPHR

      Aktor jmenné části složeného predikátu (svůj) je referenčně totožný s nevyjádřeným aktorem slovesné části: ten, kdo je odpovědný, i ten, kdo tuto odpovědnost nese, je jedna a tatáž osoba. Na místo nevyjádřeného aktora slovesné části složeného predikátu je však doplněn nový uzel se zástupným t-lematem #PersPron, protože sloveso je v aktivním slovesném tvaru.

  • #Oblfm

    Vyjádřené doplnění jmenné části složeného predikátu je referenčně totožné s nevyjádřeným obligatorním volným doplněním (LOC) slovesné části složeného predikátu. Uzlu pro nevyjádřené obligatorní doplnění s funktorem LOC je přiřazeno t-lema #Oblfm, protože je toto t-lema jednotně přiřazováno všem nevyjádřeným obligatorním volným doplněním (viz 5.12.2.1.3 - "Elipsa obligatorního volného doplnění (zástupné t-lema #Oblfm a #Rcp)"). Srov.:

    • Vyvolalo {#Oblfm.LOC} to nevoli.CPHR britské vlády.ACT

      Aktor jmenné části složeného predikátu (britská vláda) je referenčně totožný s nevyjádřeným obligatorním doplněním místa slovesné části: ten, kdo má nevoli, i ten, v kom byla nevole vyvolána, je jeden a tentýž referent. Na místo nevyjádřeného obligatorního doplnění místa slovesné části složeného predikátu je však doplněn nový uzel se zástupným t-lematem #Oblfm, protože obligatorním volným doplněním přiřazujeme toto jednotné t-lema.

  • #Cor

    Vyjádřené doplnění jmenné části složeného predikátu je referenčně totožné s nevyjádřeným valenčním doplněním v pozici subjektu slovesné části složeného predikátu; tento nevyjádřený subjekt je však v pozici kontrolovaného členu, uzel má proto t-lema #Cor (viz 8.2.4 - "Kontrola"). Srov.:

    • Dáváme šance {#Cor.ACT} vyjádřit své.ACT sympatie.CPHR váhavým.

      Aktor jmenné části složeného predikátu (své) je referenčně totožný s nevyjádřeným aktorem-subjektem slovesné části: ti, kdo mají sympatie, i ti, kdo je vyjadřují, jsou ti samí lidé. Na místo nevyjádřeného aktora-subjektu slovesné části složeného predikátu je však doplněn nový uzel se zástupným t-lematem #Cor, protože nevyjádřený subjekt je tu v pozici kontrolovaného členu.

Uzel s t-lematem #QCor závislý na slovesné části složeného predikátu. Nově doplněnému uzlu pro nevyjádřené valenční doplnění slovesné části složeného predikátu, referenčně totožné s vyjádřeným valenčním doplněním jmenné části, přiřazujeme t-lema #QCor (a v konstrukci tudíž naznačujeme typ (sdílené) referenční totožnosti) zejména v těchto případech:

  • slovesná část složeného predikátu je v opisném pasivu a nevyjádřeným referenčně totožným doplněním je aktor této slovesné části.

    Srov.:

    • {#QCor.ACT} Mezi britskou vládou.ACT a Irskou republikánskou armádou.ACT nebyly před vyhlášením příměří uzavřeny žádné dohody.CPHR

      Aktor jmenné části složeného predikátu (britská vláda a Irská republikánská armáda) je referenčně totožný s nevyjádřeným aktorem slovesné části: ti, kdo se dohodli, i ti, kdo dohodu uzavřeli, jsou ti samí lidé. Na místo nevyjádřeného aktora slovesné části složeného predikátu je doplněn nový uzel se zástupným t-lematem #QCor, od kterého povede koreferenční vztah k uzlu pro vyjádřený aktor jmenné části složeného predikátu (srov. obr. 5.161).

  • nevyjádřený referenčně totožný aktor slovesné části složeného predikátu není v pozici subjektu.

    Srov.:

    • To znamená, že {#QCor.ACT} nezaniká nárok.CPHR věřitele.ACT na jeho vymáhání.

      Aktor jmenné části složeného predikátu (věřitel) je referenčně totožný s nevyjádřeným aktorem slovesné části: ten, kdo má nárok, i ten, komu nárok nezanikl, je jedna a tatáž osoba. Na místo nevyjádřeného aktora slovesné části složeného predikátu je doplněn nový uzel se zástupným t-lematem #QCor, od kterého povede koreferenční vztah k uzlu pro vyjádřený aktor jmenné části složeného predikátu.

  • nevyjádřené referenčně totožné doplnění slovesné části složeného predikátu je jiné doplnění než aktor.

    Srov.:

    • Nedůvěru.CPHR k prezidentovi.PAT projevilo {#QCor.ADDR} 71 procent dotázaných.

      Patiens jmenné části složeného predikátu (k prezidentovi) je referenčně totožný s nevyjádřeným adresátem slovesné části: ten, komu nedůvěřovali, i ten, komu nedůvěru projevili, je jedna a tatáž osoba. Na místo nevyjádřeného adresátu slovesné části složeného predikátu je doplněn nový uzel se zástupným t-lematem #QCor, od kterého povede koreferenční vztah k uzlu pro vyjádřený patiens jmenné části složeného predikátu.

    • {#QCor.ORIG} Získal souhlas.CPHR všech členů.ACT

      Aktor jmenné části složeného predikátu (všichni členové) je referenčně totožný s nevyjádřeným origem slovesné části: ti, kdo souhlasí, i ti, od kterých byl souhlas získán, jsou ti samí lidé. Na místo nevyjádřeného origa slovesné části složeného predikátu je doplněn nový uzel se zástupným t-lematem #QCor, od kterého povede koreferenční vztah k uzlu pro vyjádřený aktor jmenné části složeného predikátu.

Obrázek 5.161. Zachycení sdílených referenčně totožných valenčních doplnění

Zachycení sdílených referenčně totožných valenčních doplnění

Mezi britskou vládou a Irskou republikánskou armádou nebyly před vyhlášením příměří uzavřeny žádné dohody.

5.9.3.4.2.2. Typy kvazikontroly u složených predikátů

Prozatím jsme popsali následující typy sdílení valenčních členů:

  • konstrukce se složeným predikátem je synonymním vyjádřením aktivní konstrukce (s jednoslovným predikátem):

    • totožnost mezi aktorem slovesné části a aktorem jmenné části složeného predikátu.

      Do této skupiny patří většina složených predikátů. Jde zejména o kvazimodální a kvazifázová slovesa (například: mít právo, mít šanci, zájem, dostat strach, pozbýt odvahu, zaujmout názor; viz 5.9.2.1 - "Kvazimodální a kvazifázová slovesa") a dále o synonymní vyjádření mnoha dalších sloves s různým významem (například: brát ohledy na někoho = ohlížet se na někoho; činit si nárok = nárokovat si; dělat přípravy = připravovat se; upřít pozornost; věnovat pozornost / čas). Srov.:

      • Pavel.ACT má {#QCor.ACT} zájem.CPHR o studium.

        Aktor řídícího slovesa složeného predikátu (substantivum Pavel) je totožný s (nevyjádřeným) aktorem substantiva v jmenné části složeného predikátu (s aktorem substantiva zájem): ten, kdo něco má, i ten, kdo se zajímá o studium, je jedna a tatáž osoba. Na místo nevyjádřeného aktora jmenné části složeného predikátu je proto doplněn nový uzel se zástupným t-lematem #QCor, od kterého povede koreferenční vztah k uzlu pro vyjádřený aktor slovesné části složeného predikátu, k substantivu Pavel (srov. obr. 5.162).

      Další příklad:

      Petr.ACT přišel {#QCor.ACT} na nápad.CPHR udělat překvapení. obr. 5.163

    • totožnost mezi adresátem, případně jiným valenčním doplněním slovesné části (které není aktorem), a aktorem jmenné části složeného predikátu.

      Do této skupiny patří například složené predikáty: dát možnost (= umožnit), ukládat povinnost (= přikázat), vzbudit (v někom) dojem / zájem. Zpravidla je adresát řídícího slovesa složeného predikátu totožný s aktorem jména v jmenné části. Srov.:

      • Předseda uložil zaměstnancům.ADDR {#QCor.ACT} povinnost.CPHR hlásit pozdní příchody.

        Adresát řídícího slovesa složeného predikátu (substantivum zaměstnancům) je totožný s (nevyjádřeným) aktorem substantiva ve jmenné části složeného predikátu (s aktorem substantiva povinnost): ten, komu bylo něco uloženo, a ten, kdo měl nějakou povinnost, byli jedni a tíž lidé: zaměstnanci. Na místo nevyjádřeného aktora jmenné části složeného predikátu je proto doplněn nový uzel se zástupným t-lematem #QCor, od kterého povede koreferenční vztah k uzlu pro vyjádřený adresát slovesné části složeného predikátu, k substantivu zaměstnancům (srov. obr. 5.164).

    • totožnost mezi aktorem slovesné části a aktorem jmenné části složeného predikátu a zároveň totožnost mezi adresátem slovesné části a adresátem (respektive patientem, případně jiným valenčním doplněním) jmenné části složeného predikátu.

      Do této skupiny patří například složené predikáty: dát příkaz ( = přikázat), dát pochvalu (= pochválit), dát důtku (= pokárat), dát radu (= poradit), klást otázku / dotaz (= ptát se), položit otázku / dotaz (= zeptat se), poskytnout / poskytovat radu / službu / pomoc (= poradit / posloužit / pomoci), udělit pochvalu (= pochválit), udělit důtku (= pokárat). Srov.:

      • Pavel.ACT dal Petrovi.ADDR {#QCor.ACT} {#QCor.ADDR} radu.CPHR

        Aktor řídícího slovesa složeného predikátu (substantivum Pavel) je totožný s (nevyjádřeným) aktorem jména v jmenné části složeného predikátu (s aktorem substantiva rada): ten, kdo něco dal, i ten, kdo radil, byla jedna a tatáž osoba: Pavel. Na místo nevyjádřeného aktora jmenné části složeného predikátu je proto doplněn nový uzel se zástupným t-lematem #QCor, od kterého povede koreferenční vztah k uzlu pro vyjádřený aktor slovesné části složeného predikátu, k substantivu Pavel.

        Adresát řídícího slovesa složeného predikátu (substantivum Petrovi) je totožný s (nevyjádřeným) adresátem jména v jmenné části složeného predikátu (s adresátem substantiva rada): ten, komu bylo něco dáno, a ten, kdo dostal radu, byla jedna a tatáž osoba: Petr. Na místo nevyjádřeného adresátu jmenné části složeného predikátu je proto doplněn další nový uzel se zástupným t-lematem #QCor, od kterého povede koreferenční vztah k uzlu pro vyjádřený adresát slovesné části složeného predikátu, k substantivu Petrovi (srov. obr. 5.165).

  • konstrukce se složeným predikátem je synonymním vyjádřením pasivní konstrukce (s jednoslovným predikátem):

    • totožnost mezi aktorem slovesné části a aktorem jmenné části složeného predikátu:

      Do této skupiny patří například složené predikáty: dostat příležitost, získat možnost (= bylo mu umožněno). Srov.:

      • Martin.ACT dostal {#QCor.ACT} možnost.CPHR studovat v zahraničí.

        Aktor řídícího slovesa složeného predikátu (substantivum Martin) je totožný s (nevyjádřeným) aktorem jména v jmenné části složeného predikátu (s aktorem substantiva možnost): ten, kdo něco dostal, i ten, kdo měl možnost, byla jedna a tatáž osoba: Martin. Na místo nevyjádřeného aktora jmenné části složeného predikátu je proto doplněn nový uzel se zástupným t-lematem #QCor, od kterého povede koreferenční vztah k uzlu pro vyjádřený aktor slovesné části složeného predikátu, k substantivu Martin.

    • totožnost mezi origem slovesné části a aktorem jmenné části složeného predikátu a zároveň totožnost mezi aktorem slovesné části a adresátem (respektive patientem, případně jiným valenčním doplněním) jmenné části složeného predikátu.

      Do této skupiny patří například složené predikáty: dostat (od někoho.ORIG) příkaz (= bylo mu přikázáno), dostat (od někoho.ORIG) pochvalu (= být pochválen), dostat (od někoho.ORIG) důtku (= být pokárán). Srov.:

      • Voják.ACT dostal od velitele.ORIG {#QCor.ACT} {#QCor.ADDR} příkaz.CPHR opustit kasárna.

        Origo řídícího slovesa složeného predikátu (substantivum velitel) je totožné s (nevyjádřeným) aktorem jména v jmenné části složeného predikátu (s aktorem substantiva příkaz): ten, od koho pochází příkaz, i ten, kdo přikazoval, byla jedna a tatáž osoba: velitel. Na místo nevyjádřeného aktora jmenné části složeného predikátu je proto doplněn nový uzel se zástupným t-lematem #QCor, od kterého povede koreferenční vztah k uzlu pro vyjádřené origo slovesné části složeného predikátu, k předložkové frázi od velitele.

        Aktor řídícího slovesa složeného predikátu (substantivum voják) je totožný s (nevyjádřeným) adresátem jména v jmenné části složeného predikátu (s adresátem substantiva příkaz): ten, kdo něco dostal, a ten, komu bylo něco přikázáno, je jedna a tatáž osoba: voják. Na místo nevyjádřeného adresátu jmenné části složeného predikátu je proto doplněn další nový uzel se zástupným t-lematem #QCor, od kterého povede koreferenční vztah k uzlu pro vyjádřený aktor slovesné části složeného predikátu, k substantivu voják.

Obrázek 5.162. Zachycení sdílených referenčně totožných valenčních doplnění

Zachycení sdílených referenčně totožných valenčních doplnění

Pavel má zájem o studium.

Obrázek 5.163. Zachycení sdílených referenčně totožných valenčních doplnění

Zachycení sdílených referenčně totožných valenčních doplnění

Petr přišel na nápad udělat překvapení.

Obrázek 5.164. Zachycení sdílených referenčně totožných valenčních doplnění

Zachycení sdílených referenčně totožných valenčních doplnění

Předseda uložil zaměstnancům povinnost hlásit pozdní příchody.

Obrázek 5.165. Zachycení sdílených referenčně totožných valenčních doplnění

Zachycení sdílených referenčně totožných valenčních doplnění

Pavel dal Petrovi radu.

Předcházející  Nahoru  Další
5.9.2. Kvazimodální a kvazifázové predikáty  Domů  5.9.4. Hraniční případy u víceslovných predikátů