Jako konstrukce s nepravými závislými klauzemi jsou označována taková spojení dvou klauzí, kdy mezi obsahy obou klauzí je významový vztah koordinace, který je však vyjádřen hypotaktickou formou.
Užitím podřadicí spojky však vnáší autor textu do spojení klauzí záměrně nový význam (účel, podmínku), který ve skutečnosti mezi obsahy klauzí není. Při zachycování konstrukcí s nepravými závislými klauzemi dáváme proto v zásadě přednost jazykovému ztvárnění před obsahovým vztahem. Respektujeme tedy to, že autor výpovědi zvolil pro své vyjádření hypotaktickou formu (jako stylistické ozvláštnění).
Efektivní kořen nepravé závislé klauze má příslušný funktor podle významu, který nese spojovací výraz, a závisí na efektivním kořenu řídící konstrukce.
V případech, kdy spojovacím výrazem obou klauzí je taková spojka, která je již výrazně na přechodu k souřadicím spojkám, vidíme v konstrukci již souřadné spojení. Zmiňujeme se v této sekci i o těchto případech (přestože způsobem anotace sem nepatří), a to z toho důvodu, že tyto konstrukce bývají většinou ještě považovány za hypotaktické (a spojovací výrazy v nich za podřadicí).
Nepravé závislé klauze jsou buď vztažné (viz 5.5.4.1 - "Nepravé závislé klauze vztažné"), nebo spojkové (viz 5.5.4.2 - "Nepravé závislé klauze spojkové").
Nepravou závislou klauzi vztažnou, připojenou vztažnými zájmeny a příslovci (který, kde), zachycujme jako závislou klauzi, jejíž efektivní kořen závisí na uzlu pro řídící substantivum a má funktor RSTR.
Příklady:
Spadl pod vlak, který ho přejel.RSTR obr. 5.67
Obvinili ředitelku za špatné zacházení se psy, kteří v útulku údajně hynou.RSTR hladem.
Spojení dvou klauzí z nichž druhá je připojena vztažnými spojovacími výrazy: což, přičemž, načež, pročež, začež, aniž apod. (v některých pracích považované za konstrukci s nepravou závislou klauzí), hodnotíme v pravidelných případech jako souřadné spojení dvou klauzí.
Pravidla zachycování souřadných spojení viz 5.6 - "Souřadnost".
Spojovací výrazy což, přičemž, načež, pročež, začež, aniž apod. dělíme do dvou skupin podle toho, zda plní v druhé klauzi vedle funkce připojovací ještě funkci závislého doplnění:
-
spojovací výrazy, které neplní funkci závislého doplnění a stávají se souřadicí spojkou:
přičemž načež začež pročež aniž Uzel reprezentující tyto spojovací výrazy představuje kořen souřadné struktury. Významový vztah mezi souřadně spojenými klauzemi se vyjádří některým z funktorů pro význam souřadného spojení (viz 6.12 - "Funktory pro významy souřadných spojení").
Příklady:
Nedohodli se, pročež.
CSQnastal nový boj. [nodetype=coap] obr. 5.68Vyšel z domu, načež.
CONJzačala bouřka. [nodetype=coap]Šel, přičemž.
CONJneviděl. [nodetype=coap]Spojovací výraz "aniž". Spojovací výraz aniž neguje význam predikátu v druhé souřadně spojené klauzi. Na kořen souřadné struktury je proto doplněn uzel pro syntaktickou negaci, uzel s t-lematem
#Neg, který dostane funktorCM(viz i 7.16.1.2 - "Výrazy modifikující význam souřadicí spojky"). Srov.:-
Dostal odměnu, aniž.
ADVSse o ni zasloužil. [nodetype=coap]= Dostal odměnu, ale nezasloužil se o ni.
Na kořen souřadné struktury s t-lematem aniž bude doplněn uzel pro syntaktickou negaci, uzel s t-lematem
#Nega s funktoremCM(srov. obr. 5.69).
-
-
spojovací výraz, který má funkci závislého doplnění:
což Spojovací výraz což (i v nepřímých pádech: bez čehož, čemuž, za což) je v klauzi, kterou připojuje zároveň i závislým, často valenčním doplněním. Uzel reprezentující výraz což má proto funktor podle pozice tohoto doplnění ve větné struktuře. Kořen souřadné struktury v těchto konstrukcích představuje uzel reprezentující přítomnou interpunkční čárku. Efektivní kořen připojené klauze má vždy shodný funktor s efektivním kořenem druhého (resp. prvního) souřadně spojeného členu.
Příklady:
Při reklamaci došlo k chybě, za což.
PATse vám omlouváme. [#Comma.CONJ] obr. 5.70Dostal jich jen 5, což.
ACTje ostuda. [#Comma.CONJ] obr. 5.71Pozor! Klauze připojená vztažným výrazem což nemusí vždy navazovat na celou předchozí klauzi, ale též jen na některou její část i jen na jediné doplnění. V takových případech zachycujeme souřadné spojení jen mezi připojenou klauzí a částí, k níž se tato klauze vztahuje. Často tu jde o vztah apoziční. Efektivní kořen připojené klauze má i zde shodný funktor s efektivním kořenem druhého (resp. prvního) souřadně spojeného členu.
Příklady:
O práci přijdou všichni.
ACT[is_member=1], kdo pracovali, což.ACTje.ACT[is_member=1] asi 46 lidí. [#Comma.APPS] obr. 5.72Doufám, že problémy se budou projednávat s kvalifikovanými lidmi.
ADDR[is_member=1] , což.ACTjsou.ADDR[is_member=1] především funkcionáři federálních svazů. [#Comma.APPS]
Ke gramatické koreferenci spojovacího výrazu což viz 8.2.2.2 - "Koreference vztažného výrazu "což"".
K nepravým závislým klauzím spojkovým patří zejména nepravé závislé klauze účelové se spojkou aby a nepravé závislé klauze podmínkové se spojkami jestliže,-li, když.
Nepravá závislá klauze účelová. Nepravou závislou klauzi účelovou se spojkou aby zachycujeme jako závislou klauzi, jejíž efektivní kořen má funktor AIM.
Příklad:
Odešel, <aby> se už nevrátil.AIM obr. 5.73
Nepravá závislá klauze podmínková. I u konfrontačního spojení dvou klauzí pomocí podřadicích spojek jestliže, -li, když respektujeme jazykovou formu a spojení zachycujeme jako konstrukci se závislou klauzí podmínkovou, jejíž efektivní kořen má funktor COND.
Příklad:
<Jestliže> Sparta v první třetině vyhrávala.COND, nakonec prohrála. obr. 5.74
Obrázek 5.74. Konstrukce s nepravou závislou klauzí podmínkovou
Jestliže Sparta v první třetině vyhrávala, nakonec prohrála.
Spojky kdežto a takže (v některých syntaktických pracích považované za podřadicí) hodnotíme jako spojky souřadicí a klauze jimi spojené zachycujeme jako koordinační spojení.
Spojovací výraz "kdežto". Uzel reprezentující spojovací výraz kdežto představuje kořen koordinační struktury a má funktor CONFR (viz i 6.12.1.2 - "CONFR").
Příklad:
Svobodní mládenci mívají nepořádek kolem sebe, kdežto.CONFR ženatí mívají nepořádek v duši. [nodetype=coap] obr. 5.75
Spojovací výraz "takže". Uzel reprezentující spojovací výraz takže představuje kořen koordinační struktury a má funktor CSQ (viz i 6.12.1.5 - "CSQ").
Příklad:
Udělalo se hezky, takže.CSQ jsme mohli jít ven. [nodetype=coap] obr. 5.76
Spojku zatímco hodnotíme jako podřadicí, která připojuje závislé klauze s významem funktoru TPAR (viz 6.3.7 - "TPAR") nebo CONTRD (viz 6.9.2 - "CONTRD"). Konfrontační spojení dvou klauzí pomocí této spojky neinterpretujeme jako nepravou závislou klauzi (jako u spojky jestliže), ale spojování klauzí v konfrontačním významu chápeme jako jeden z významů této podřadicí spojky, který vyjadřujeme i speciálním novým funktorem CONTRD.
Příklad:
<Zatímco> dole ve vrátnici bylo.CONTRD dusno, tady nahoře je.PRED ovzduší doslova nedýchatelné.