V této sekci pojednáváme o vztazích mezi klauzemi v souvislosti s aktuálním členěním. Zaměřujeme se zejména na vztahy klauzí v souřadném (viz 9.4.3.2 - "Aktuální členění souřadného spojení") a podřadném souvětí (viz 9.4.3.3 - "Aktuální členění závislých slovesných klauzí") a na anotaci první věty v textu (viz 9.4.3.1 - "Aktuální členění první věty textu").
Obecná pravidla o anotaci souřadně a podřadně spojených klauzí jsou uvedena v 5.4 - "Slovesné a neslovesné klauze" a v 5.5 - "Závislé slovesné klauze".
Při anotaci aktuálního členění platí v zásadě odlišná pravidla pro souřadně spojené nezávislé klauze (pro souřadné souvětí) a pro spojení dvou klauzí ve vztahu závislosti (pro podřadná souvětí). Jsou zde však zavedeny některé výjimky, zejména pro takové případy spojení dvou klauzí, které jsou z hlediska sémantiky na hranici mezi oběma typy souvětí.
V anotaci aktuálního členění první věty textu se nemůžeme opřít o její navazování na předchozí text. Vycházíme z toho, že mluvčí klade na začátek věty výrazy, ze kterých má adresát vycházet, a tím je ustavuje jako základ věty.
Uzly reprezentující výrazy přímo závislé na řídícím slovese první věty textu, které jsou v povrchovém slovosledu před tímto slovesem, mají proto v atributu tfa buď hodnotu t, nebo hodnotu c.
Jako první věta textu je brán i titulek, jestliže je vyjádřen slovesnou klauzí.
Věta, která následuje za titulkem, může být anotována jako druhá věta textu, pokud přímo a zřetelně svým aktuálním členěním navazuje na titulek; pokud je však spojitost mezi jejím členěním a členěním titulku nejasná, kontextová zapojenost jednotlivých výrazů se určuje, jako by šlo opět o první větu textu. Srovnej:
-
(Dnešní zasedání sněmovny.) Na dnešním [
tfa=t] zasedání [tfa=t] sněmovny [tfa=t] předložili [tfa=f] ...Druhá klauze navazuje na předcházející titulek, je anotována jako druhá věta textu.
-
(Dnešní zasedání sněmovny.) Vládní [
tfa=t] poslanci [tfa=t] předložili [tfa=f] na dnešním [tfa=t] zasedání [tfa=f] sněmovny [tfa=f] ...Druhá klauze nenavazuje zřetelně na předcházející titulek, je anotována jako první věta textu.
Souřadná spojení mají v rámci tektogramatické anotace specifické postavení (viz 5.6 - "Souřadnost") a vyžadují i některá doplňující pravidla pro anotaci aktuálního členění. Při anotaci souřadných spojení se držíme těchto zásad:
-
u kořene souřadné struktury se hodnota atributu
tfanevyplňuje. Kořen souřadné struktury je v tektogramatickém stromě umístěn doprostřed mezi přímé členy souřadné struktury. -
atribut
tfanevyplňujeme ani u uzlů s funktoremCM(reprezentujících výrazy modifikující souřadicí spojovací výrazy; viz 7.16.1 - "Souřadicí spojovací výrazy"). Uzly s funktoremCMzůstávají v hloubkovém pořadí na pozici analogické povrchovému slovosledu. -
efektivní kořen společného rozvití (respektive celý podstrom) souřadné struktury, je umístěn jako nejlevější přímý potomek kořene souřadné struktury, je-li efektivní kořen společného rozvití kontextově zapojený; nebo jako nejpravější přímý potomek kořene souřadné struktury, je-li efektivní kořen společného rozvití kontextově nezapojený.
Srovnej:
-
Ten nůž má nerezovou [
tfa=f] čepel [tfa=f] i rukojeť [tfa=f]Uzel reprezentující kontextově nezapojené společné rozvití nerezový bude v tektogramatickém stromě umístěn jako nejpravější přímý potomek kořene souřadné struktury (jako pravá sestra uzlu reprezentujícího doplnění rukojeť). Srov. obr. 9.19.
Je-li společných rozvití více, řídí se pořadí uzlů společného rozvití pravidly o pořadí uzlů ve verbální skupině (pokud jsou souřadně spojeny slovesa nebo adjektiva; viz 9.3.2 - "Pořadí uzlů ve verbální skupině"), nebo o pořadí uzlů v substantivní skupině (pokud jsou souřadně spojeny substantiva; viz 9.3.3 - "Pořadí uzlů v substantivní skupině").
-
Souřadné spojení závislých doplnění nebo klauzí vstupuje do aktuálního členění věty jako celek. Je jako celek vždy buď kontextově zapojené, nebo nezapojené. Kromě výjimky uvedené níže mají terminální členy takové souřadné struktury stejnou hodnotu v atributu tfa.
Výjimky. Výjimkou jsou pouze případy, kdy se řídící člen souřadně spojeného doplnění (reprezentovaný jako terminální člen souřadné struktury) doslova opakuje, a případy aktuální elipsy v souřadných spojeních (viz 5.12.1 - "Elipsa řídícího členu"). V pořadí druhý řídící člen souřadně spojeného doplnění a případně další členy jsou v těchto konstrukcích vždy kontextově zapojené (i v případě, že první člen je elidovaný).
Srovnej:
-
Chci bydlet [
tfa=f] ve státním [tfa=f] bytě [tfa=f] , nebo v družstevním [tfa=f] bytě [tfa=t]Uzel reprezentující druhý řídící člen koordinovaného doplnění bude mít v atributu
tfahodnotut, protože je doslovným zopakováním prvního řídícího členu koordinovaného doplnění.
Odlišná hodnota v atributu tfa u terminálních členů souřadné struktury znamená odlišnou kontextovou zapojenost uvnitř souřadného spojení. Kontextová zapojenost souřadného spojení jako celku je dána hodnotou atributu tfa u uzlu reprezentujícího prvního řídící člen souřadně spojeného doplnění (u prvního terminálního členu). Pokud je první (byť elidovaný) řídící člen souřadně spojeného doplnění kontextově nezapojený, chápeme celé souřadné spojení jako kontextově nezapojené a podobně.
Pro souřadně spojené nezávislé klauze platí, že každá ze souřadně spojených klauzí má své vlastní aktuální členění. Výrazy v druhé klauzi mohou být kontextově zapojené vzhledem k předcházející klauzi, pokud se opakují nebo navazují na výrazy v první klauzi.
Efektivní kořeny souřadně spojených nezávislých klauzí mohou mít rozdílné hodnoty v atributu tfa
Příklady:
Tom [tfa=c] přinesl [tfa=f] knihy [tfa=f] a pak [tfa=t] Jirka [tfa=c] odnesl [tfa=f] noviny [tfa=f] obr. 9.20
Knihy [tfa=c] odnesl [tfa=f] a noviny [tfa=c] přinesl [tfa=f] obr. 9.21
Chodil [tfa=f] sem [tfa=f] a chodil [tfa=t] tam [tfa=f], ale nenašel [tfa=f] nic [tfa=f] obr. 9.22
Spojení klauzí ve vztahu závislosti (podřadné souvětí) se obvykle anotuje podle povrchového slovosledu (viz 9.1.1 - "Povrchový slovosled"): pokud závislá klauze stojí v povrchovém slovosledu vlevo od řídícího slovesa, uzel reprezentující řídící predikát závislé klauze dostane hodnotu t a podstrom celé klauze zůstává vlevo; pokud závislá klauze stojí v povrchovém slovosledu vpravo od řídícího slovesa, uzel reprezentující řídící predikát závislé klauze dostává hodnotu f a podstrom celé klauze zůstává vpravo.
Závislá adverbiální klauze. Při anotacích bylo však zjištěno, že některá podřadná souvětí se závislými klauzemi adverbiálními, zejména příčinnými a časovými, se z hlediska aktuálního členění chovají jako souřadná souvětí. Informace uváděná v závislé klauzi (zejména stojí-li tato klauze vlevo od klauze řídící) uvádí děj z hlediska kontextové zapojenosti natolik nezávislý na ději řídící klauze, že se dá jen velice těžko interpretovat jako kontextově zapojená nebo nezapojená část řídící klauze (viz k tomu i 5.6.2 - "Koordinace a apozice"). Proto byla pro anotaci aktuálního členění souvětí se závislou klauzí adverbiální zavedena podrobnější pravidla:
-
uvádí-li závislá adverbiální klauze relativně samostatný nový děj a předchází-li řídící klauzi z širších sémantických důvodů (časová nebo kauzální následnost dějů), zůstává podstrom závislé klauze vlevo od řídícího uzlu a efektivní kořen závislé klauze má v atributu
tfavyplněnou hodnotuf. Srovnej:-
Jestliže se nám podaří [
tfa=f] zasadit strom, můžeme se těšit [tfa=f] na jablka.Efektivní kořen závislé adverbiální klauze bude umístěn vlevo od řídícího uzlu, přestože bude mít v atributu
tfavyplněnou hodnotuf. Srov. obr. 9.23.
Jedná se zde o jednu z výjimek ze základního pravidla o uspořádání uzlů na tektogramatické rovině (viz 9.3.1 - "Základní pravidla o uspořádání uzlů v tektogramatickém stromě").
-
-
pokud stojí závislá adverbiální klauze v povrchovém slovosledu před slovesem klauze řídící a je v kontrastivním postavení (má kontrastivní přízvuk; viz 9.1.2.2 - "Kontrastivní přízvuk"), má efektivní kořen závislé klauze v atributu
tfavyplněnou hodnotuca zůstává v tektogramatickém stromě umístěn vlevo od řídícího uzlu. Srovnej:-
Protože se program osvědčil [
tfa=c] v zahraničí, použili [tfa=f] ho.Efektivní kořen závislé adverbiální klauze bude mít v atributu
tfavyplněnou hodnotuca bude umístěn vlevo od řídícího uzlu. Srov. obr. 9.24.
Při pochybnostech má toto řešení přednost před řešením předcházejícím.
-
!!! Nevyřešeným problémem tu však zůstává najít popsatelnou hranici, kterou povedeme mezi případy, ve kterých se závislá klauze anotuje jako doplnění klauze řídící, a těmi, ve kterých se závislá klauze anotuje jako samostatné sdělení.
Obrázek 9.23. Aktuální členění závislé adverbiální klauze
Jestliže se nám podaří zasadit strom, můžeme se těšit na jablka.
Obrázek 9.24. Aktuální členění závislé adverbiální klauze
Protože se program osvědčil v zahraničí, použili ho.
Přímá řeč uvozená slovesem. Další pravidla jsou zavedena pro konstrukce s přímou řečí, která je uvozená slovesem (viz 7.3.1.1 - "Přímá řeč jako aktant slovesa"):
-
přímá řeč je zpravidla dynamičtější než uvozovací klauze (pokud v uvozovací klauzi není vlastní ohnisko).
Příklady:
Jirka [tfa=c/t] řekl [tfa=f/t] "Je [tfa=f] dobře [tfa=f] ." obr. 9.25
"Je [tfa=f] dobře [tfa=f] , " řekl [tfa=f/t] Jirka [tfa=c/t]
Taky [tfa=f]JIRKA [tfa=f] řekl [tfa=t] : "Je [tfa=t] dobře [tfa=f] ."
