Základní typy spojování slovesných a neslovesných klauzí závislostními a nezávislostními vztahy jsou popsány v 5.4.3 - "Spojování slovesných a neslovesných klauzí". V této sekci popisujeme zásady anotace spojení dvou slovesných klauzí ve vztahu závislosti (v podřadném souvětí).
V podřadném souvětí, ve spojení dvou a více slovesných klauzí vztahem závislosti, rozlišujeme:
Efektivní kořen závislé klauze závisí v tektogramatickém stromě vždy na efektivním kořenu doplnění, které závislá klauze determinuje. Determinuje-li závislá klauze obsah celé řídící klauze, závisí efektivní kořen závislé klauze na efektivním kořenu klauze řídící.
Druhy závislých slovesných klauzí. Rozlišujeme tři druhy závislých slovesných klauzí a odlišujeme je v anotaci:
obsahová klauze. Obsahová klauze vyjadřuje aktant nějakého doplnění v řídící klauzi (slovesa, dějového substantiva, jiného slova s valencí).
Efektivní kořen obsahové klauze má funktor některého z aktantů.
Obsahová klauze může být připojena podřadicí spojkou, ale i vztažným zájmenem nebo příslovcem.
Příklady obsahových klauzí připojených podřadicí spojkou:
Řekl, <že> přijde.EFF
Otázka, <zda> přijde.PAT, nebyla zodpovězena.
Příklady obsahových klauzí připojených vztažným zájmenem nebo příslovcem:
Zeptal se, kdo přijde.PAT
Otázka, kdo přijde.PAT, nebyla zodpovězena.
Nevím, kam šel.PAT
Vztažná slova připojující obsahovou klauzi (narozdíl od vztažných slov připojujících vztažnou klauzi) nemají v řídící klauzi žádný svůj koreferovaný člen. Vztažná zájmena připojující obsahovou klauzi nekoreferují.
adverbiální klauze. Adverbiální klauze vyjadřuje zejména časové, místní, způsobové a další okolnostní určení nějakého doplnění v řídící klauzi nebo celé řídící klauze.
Efektivní kořen adverbiální klauze má některý z funktorů pro slovesná volná doplnění. Efektivní kořen adverbiální klauze závisí zpravidla na uzlu pro sloveso (případně pro jeho nominalizaci). Ve specifických případech (závislá klauze účinková - viz 7.7 - "Konstrukce se závislou klauzí účinkovou", závislá srovnávaná klauze - viz 7.4 - "Konstrukce s významem "srovnání"", závislá klauze s významem omezení - viz 7.6.1 - "Význam "omezení"") může záviset i na uzlu pro jiný (zpravidla příslovečný) výraz.
Adverbiální klauze může být připojena podřadicí spojkou nebo vztažným příslovcem.
Příklady adverbiálních klauzí připojených podřadicí spojkou:
<Když> bude.COND hezky, půjdeme ven.
Nestihl to dokončit, <protože> neměl.CAUS dost času.
Příklady adverbiálních klauzí připojených vztažným zájmenem nebo příslovcem:
Šel, kam ho nohy nesly.DIR3
Odejdu, kdy chci.TWHEN
vztažná klauze. Vztažná klauze vyjadřuje vlastnost, bližší charakteristiku nějakého jména (doplnění vyjádřeného jmennou skupinou) v řídící klauzi.
Efektivní kořen vztažné klauze má funktor RSTR a závisí na efektivním kořenu jmenné skupiny, kterou vztažná klauze rozvíjí.
Vztažná klauze se k řídící klauzi (jmenné skupině) připojuje výhradně vztažným zájmenem nebo vztažným příslovcem. Výjimkou jsou pouze některé vztažné klauze připojené výrazem co, k tomu viz 5.5.2.1 - "Závislé klauze připojené výrazem "co"".
Příklady vztažných klauzí:
Otázka, která nebyla zodpovězena.RSTR, si žádá odpověď.
Místo, kam šel.RSTR, mi není známo.
Vztažná slova připojující závislé klauze vztažné mají svůj antecedent ve jménu, které rozvíjejí. Mezi vztažným zájmenem a rozvíjeným jménem je zachycen vztah gramatické koreference (viz k tomu 8.2 - "Gramatická koreference").
V následujících sekcích popisujeme některá dílčí pravidla spojená s anotací závislých slovesných klauzí:
anotace závislých klauzí, které interpretujeme jako slovesné, ve kterých však v povrchové podobě věty není přítomen určitý slovesný tvar (viz 5.5.1 - "Závislé slovesné klauze bez určitého slovesného tvaru"),
hranice obsahových a vztažných klauzí (viz 5.5.2 - "Obsahové vs. vztažné klauze"),
anotace klauzí s tzv. odkazovacími slovy (viz 5.5.3 - "Odkazovací slova"),
anotace nepravých závislých klauzí (viz 5.5.4 - "Nepravé závislé klauze").