Uvozenou přímou řeč zachycujeme primárně jako aktant slova v uvozovací klauzi.
Možnost vyjádřit jeden z aktantů přímou řečí je ve valenčním rámci daného slova zapsána symbolem .s (viz k tomu 10.5.1 - "Zápis valenčních rámců").
Přímá řeč může vyjadřovat aktant slovesa (7.3.1.1 - "Přímá řeč jako aktant slovesa"), substantiva (7.3.1.2 - "Přímá řeč jako doplnění substantiva") nebo adjektiva. Je-li přímá řeč uvozena adjektivem, zachycujeme ji analogicky podle pravidel o přímé řeči uvozené slovesem.
Vyjadřuje-li přímá řeč aktant slovesa (nebo adjektiva) v uvozovací klauzi a není-li daná valenční pozice již zaplněna jiným doplněním, má efektivní kořen přímé řeči funktor některého z aktantů a závisí na uzlu pro sloveso.
Jako aktant zachycujeme přímou řeč u širokého okruhu sloves pravení, u sloves s významem reprodukování mluvené řeči, psaného textu a nevyslovených myšlenek.
Příklady:
Ozvalo se: "Nechoď.ACT tam!" obr. 7.39
Řekli mu: "Nechoď.EFF tam."
Vyzvali nás: "Jděte.PAT všichni ven."
Napsali o nás: "Jsou.EFF to dobří lidé."
Pomyslela si: "Jsem.EFF dobrá."
Přímá řeč jako neslovesná část verbonominálního predikátu. Jako aktant je zachycena i přímá řeč, která je na místě neslovesné části verbonominálního predikátu. Efektivní kořen přímé řeči má funktor PAT. Například:
Jeho odpověď byla: "Přijdu.PAT" obr. 7.40
Jeho slova byla: "Závidím.PAT mu."
Jeho hodnocení je: "Hráli.PAT výborně."
Apozice přímé řeči a její parafráze. V konstrukci může být také nejprve obsah přímé řeči volně parafrázován a za touto parafrází pak následuje doslovně citovaná výpověď. V takovém případě je přímá řeč a její parafráze zachycena jako apozice (tento typ odlišujeme od typu se zaplněnou valenční pozicí, viz 7.3.1.1.1 - "Specifické konstrukce, ve kterých je přímá řeč zachycena jako aktant slovesa"). Například:
Řekl, že nepřijde.EFF_AP: "Určitě se nedostavím.EFF_AP." obr. 7.41
Interpunkční znaménko na místě uvozovacího slovesa. Jako aktant je zachycena i přímá řeč zapojená do klauze, ve které není žádné sloveso přítomné, ale ve které jako efektivní kořen ve funkci predikátu zachycujeme uzel reprezentující nějaké interpunkční znaménko (dvojtečku), stojící na místě nepřítomného slovesa (viz 5.4.1 - "Slovesné klauze"). Efektivní kořen přímé řeči má v těchto konstrukcích funktor PAT. Například:
Trenér Sparty: "Nehráli jsme.PAT špatně." [#Colon.PRED] obr. 7.42
Martina Hingisová: "Hráčky mě akceptovaly.PAT" [#Colon.PRED]
Nevyjadřuje-li přímá řeč doplnění uvozovacího slovesa (nebo adjektiva) a nelze ji zachytit jako doplnění substantiva (viz 7.3.1.2 - "Přímá řeč jako doplnění substantiva"), zachycujeme ji, pokud je tato interpretace možná, jedním z následujících způsobů:
-
do tektogramatického stromu je doplněn uzel zastupující infinitiv slovesa pravení.
Je-li možné ke slovesu v uvozovací klauzi doplnit jako jeho aktant infinitiv slovesa pravení (například říkat), doplní se do tektogramatického stromu nový uzel se zástupným t-lematem
#EmpVerba s funktorem příslušného aktantu. Efektivní kořen přímé řeči závisí na tomto nově doplněném uzlu a má funktorEFF. Srov.:-
Posadil se a začal {
#EmpVerb.PAT} : "Nejdříve mi vysvětlete.EFF, co se stalo."= Posadil se a začal říkat: "Nejdříve mi vysvětlete, co se stalo."
Na pozici patientu slovesa začít je do tektogramatického stromu doplněn uzel pro prázdné sloveso, který zde zastupuje infinitiv slovesa pravení (například: říkat). Efektivní kořen přímé řeči závisí na tomto nově doplněném uzlu a má funktor
EFF(srov. obr. 7.43).
Další příklad:
Postavil se a začal {
#EmpVerb.PAT} : "Skákal.EFFpes přes oves." -
-
do tektogramatického stromu je doplněn uzel zastupující přechodník slovesa pravení.
Je-li možné přímou řeč připojit do uvozovací klauze pomocí přechodníku slovesa pravení (subjekt slovesa v uvozovací klauzi a subjekt doplněného přechodníku jsou totožné), pak je do tektogramatického stromu doplněn nový uzel se zástupným t-lematem
#EmpVerba s funktoremCOMPL(uzel zastupuje výrazy řka apod. a představuje nové uvozovací sloveso přímé řeči). Efektivní kořen přímé řeči závisí na nově doplněném uzlu a má funktorEFF.Na doplněném uzlu pro přechodník závisí doplněný uzel s t-lematem
#Cora s funktoremACT, protože doplněný uzel tu zastupuje přechodník, jehož aktor je vždy ve vztahu gramatické koreference se subjektem řídícího slovesa (viz 8.2.3 - "Koreference u doplnění s dvojí závislostí vyjádřených slovesnou formou").Tento způsob se zachycení přímé řeči se uplatní zejména ve dvou případech:
-
zaplněná valenční pozice slovesa v uvozovací klauzi.
Do tektogramatického stromu je doplněn uzel zastupující přechodník slovesa pravení zejména v případech, kdy sloveso v uvozovací klauzi sice připouští možnost vyjádření svého aktantu pomocí přímé řeči, ale daná valenční pozice je již obsazena (a nejedná se o přímou řeč a její parafrázi - viz 7.3.1.1 - "Přímá řeč jako aktant slovesa"). Srov.:
-
Nepřesvědčivý výkon vysvětloval trenér: "Hráli jsme jen napůl."
Valenční rámec slovesa vysvětlovat:
ACT(.1)PAT(.4,jak-2[.v],že[.v],zda[.v],jestli[.v],.c,.s,ať[.v],aby[.v])ADDR(.3)Přímou řeč nelze zachytit jako patiens slovesa vysvětlovat, protože daná valenční pozice je již obsazena substantivem výkon. Do tektogramatického stromu je proto doplněn uzel zastupující přechodník slovesa pravení a efektivní kořen přímé řeči závisí na tomto doplněném uzlu jako efekt (srov. obr. 7.44).
Další příklad:
Vzpomínala na omamnou noc {
#EmpVerb.COMPL} : "Bylo.EFFto krásné."
-
-
sloveso v uvozovací klauzi nepřipouští možnost rozvití přímou řečí.
Do tektogramatického stromu je doplněn uzel zastupující přechodník slovesa pravení také v případech, kdy přímá řeč stojí u slovesa, které nelze považovat za sloveso uvozující přímou řeč (žádný z aktantů valenčního rámce slovesa nelze vyjádřit přímou řečí).
Příklady:
Vtrhl do dveří {
#EmpVerb.COMPL} : "Kdy bude.EFFvečeře?" obr. 7.45"To jsou.
EFFduplikáty," {#EmpVerb.COMPL} směje se prodavač."V přípravě se mužstvo ani jednou nesešlo.
EFFkompletní," {#EmpVerb.COMPL} povzdechl si Jeřábek.
-
Při dvojím možném řešení má anotace způsobem a) přednost před anotací způsobem b).
Obrázek 7.43. Konstrukce s přímou řečí, do které je doplněn infinitiv slovesa pravení
Posadil se a začal: "Nejdříve mi vysvětlete, co se stalo."
Jako substantiva uvozující přímou řeč chápeme substantiva odvozená od sloves pravení, psaní, zaznamenávání, myšlení a z neodvozených substantiv ta, která typicky uvozují výroky a nápisy.
Například: otázka,názor, reakce, tvrzení, zmínka, vyznání, výrok, odpověď, zvolání, slovo, slůvko, formule.
Přímá řeč může vyjadřovat aktant těchto substantiv, nebo pokud uvozovací substantivum nemá valenci, zachycujeme ji jako nevalenční doplnění s funktorem RSTR. Efektivní kořen přímé řeči závislý na uzlu pro substantivum má tedy funktor některého z aktantů nebo funktor RSTR.
Přímou řeč zachycujeme jako doplnění těchto uvozovacích substantiv i v případě, že přímá řeč a uvozovací substantivum nestojí v povrchové podobě věty v kontaktním postavení. Toto pravidlo neplatí pouze pro přímou řeč v konstrukcích s verbonominálním predikátem. Srov.:
-
"Co kdyby nám někdo přispěl.
PAT?" klade řečnickou otázku trenér.Přímá řeč je zachycena jako patiens substantiva otázka.
-
Jeho slova byla překvapivá: "Závidím mu."
Přímá řeč v konstrukci s verbonominálním predikátem (ve které je přímá řeč odtržena od svého potenciálního uvozovacího substantiva) není zachycena jako doplnění substantiva slovo. Pravidla anotace těchto konstrukcí viz 7.3.2 - "Přímá řeč není doplněním uvozovací klauze".
Pozor! Výše uvedená substantiva mohou uvozovat i meta-užití nějakého výrazu nebo celého spojení; k tomu viz 7.3.3 - "Hraniční případy mezi přímou řečí a meta-užitím".
Pozor! Za substantiva uvozující přímou řeč se nepovažují substantiva nápis, text, výraz. Citace po nich následující hodnotíme jako meta-užití (viz i 7.3.3 - "Hraniční případy mezi přímou řečí a meta-užitím").
Přímá řeč jako aktant substantiva v uvozovací klauzi. Vyjadřuje-li přímá řeč aktant substantiva v uvozovací klauzi a není-li daná valenční pozice již zaplněna jiným doplněním, má efektivní kořen přímé řeči funktor některého z aktantů a závisí na uzlu pro substantivum. Srov.:
-
Rozkaz zněl stroze: "Odejděte.
PAT!"Přímá řeč je zachycena jako patiens substantiva rozkaz.
-
Rozkaz k odchodu zněl stroze: "Odejděte!"
Přímou řeč nelze zachytit jako patiens substantiva rozkaz, protože daná valenční pozice je již obsazena předložkovou vazbou k odchodu. V konstrukci bude zachyceno souřadné spojení přímé řeči a uvozovací věty (viz 7.3.2 - "Přímá řeč není doplněním uvozovací klauze").
Příklady:
Jeho odpověď "Přijdu.PAT" nás překvapila. obr. 7.46
Nesdílím názor trenéra: "Hráč pro zranění nenastoupí.PAT."
O České republice padla v článku jediná zmínka: "Stavbu je.EFF třeba podpořit."
Přímá řeč jako doplnění s funktorem RSTR. Vyjadřuje-li přímá řeč doplnění substantiva, ale substantivum nemá valenci (nevyžaduje žádná obligatorní doplnění), má efektivní kořen přímé řeči funktor RSTR a závisí na uzlu pro substantivum. Srov.:
-
Jeho slova "Závidím.
RSTRmu." nás překvapila.Přímá řeč je zachycena jako doplnění s funktorem
RSTRzávislé na substantivu slovo (srov. obr. 7.47).
Další příklad :
Prý se zabarikádovali za formulí "Žádné zvýšení.RSTR platů bez snížení nákladů" a nepředkládají žádné konkrétní návrhy.
