V této sekci popisujeme pravidla pro řazení sesterských uzlů reprezentujících kontextově zapojené a nezapojené výrazy, jejichž řídícím uzlem je uzel reprezentující substantivum.
Povrchový slovosled substantivních skupin se řídí slovoslednými pravidly češtiny (například shodné přívlastky stojí v povrchovém pořadí před substantivem, neshodné za ním), která nesouvisí s výpovědní dynamičností - substantivní skupina má značně gramatikalizovaný slovosled. V hloubkovém slovosledu však přeřazujeme jednotlivá doplnění substantiva v souladu s rostoucí výpovědní dynamičností.
Výpovědní dynamičnost doplnění substantiva úzce souvisí s tím, v jak úzkém významovém vztahu je dané doplnění k řídícímu substantivu. Těsnost vztahu jednotlivých doplnění k řídícímu substantivu je signalizována velmi často morfologicky: nejtěsněji působí nominativ jmenovací, pak doplnění v genitivu, poměrně volně působí shodná adjektivní doplnění a ještě volněji doplnění realizovaná předložkovými skupinami. U závislých vztažných klauzí záleží na tom, zda je daná klauze restriktivní, nebo nerestriktivní - nerestriktivní vztažná klauze je nejvolnějším substantivním doplněním.
Předpokládáme, že pro kontextově nezapojené doplnění substantiva platí: čím méně těsné doplnění, tím je výpovědně dynamičtější; řadíme je tedy odleva doprava podle klesající těsnosti. Pro pořadí kontextově nezapojených substantivních doplnění platí:
uzly reprezentující kontextově nezapojená doplnění substantiva (uzly s hodnotou f v atributu tfa) se řadí vpravo od řídícího uzlu v pořadí od uzlů reprezentujících výrazy těsně připojené po uzly reprezentující výrazy připojené nejvolněji; tedy zpravidla v tomto pořadí odleva doprava:
uzly reprezentující závislé části ustálených spojení (functor=DPHR nebo CPHR).
uzel reprezentující nominativ jmenovací nominativ (functor=ID).
valenční doplnění (aktanty deverbativních substantiv) a genitivní doplnění (uzly s funktory APP a MAT).
shodná adjektivní doplnění (adjektiva, posesiva, číslovky).
Pozor! U deverbativních substantiv mohou mít adjektivní doplnění i funktory MANN, REG, EXT, aj.
efektivní kořen restriktivní vztažné klauze (functor=RSTR).
nevalenční (tj. volná) neshodná doplnění (převážně místní a časová).
efektivní kořen nerestriktivní vztažné klauze (functor=RSTR).
Pořadí kontextově zapojených doplnění substantiva se řídí povrchovým slovosledem:
uzly reprezentující kontextově zapojená doplnění substantiva (uzly s hodnotou t nebo c v atributu tfa) stojí vlevo od řídícího uzlu v pořadí od uzlů reprezentujících výrazy volně připojené po uzly reprezentující výrazy připojené nejtěsněji. V jejich řazení postupujeme tedy analogicky jako u kontextově nezapojených uzlů, ovšem v pořadí 7 - 1.
Pokud je uzlů v některém z výše uvedených typů 1 - 7 více, vycházíme z povrchového slovosledu, který je v rámci jednotlivých typů volný, a tedy významově relevantní. Pokud je postavení uzlů vůči řídícímu uzlu v hloubkovém slovosledu nezměněné oproti povrchovému postavení, necháváme v rámci jednotlivých typů hloubkové pořadí stejné jako v povrchovém slovosledu. Pokud uzly v hloubkovém slovosledu přeřazujeme z pozice před substantivem za něj nebo naopak, je slovosled hloubkový zrcadlově obrácený proti povrchovému.
Srovnej:
Vzala jsem i ty dvoje krátké zelené šaty po sestře, které mi jsou malé.
Kontextově zapojeným doplněním substantiva šaty je ukazovací zájmeno ten. Uzel reprezentující toto zájmeno bude umístěn vlevo od řídícího uzlu.
Ostatní doplnění substantiva šaty jsou kontextově nezapojená. Uzly reprezentující tato doplnění budou umístěny (jako sesterské uzly) vpravo od řídícího uzlu, a to v tomto pořadí odleva doprava:
uzel reprezentující shodné adjektivní doplnění zelené,
uzel reprezentující shodné adjektivní doplnění krátké,
uzel reprezentující shodné adjektivní doplnění dvoje,
uzel reprezentující efektivní kořen vztažné restriktivní klauze,
uzel reprezentující nevalenční doplnění po sestře.