5.6.1. Zachycení souřadnosti v tektogramatickém stromě

Na tektogramatické rovině pracujeme i při zachycování souřadných spojení s dvourozměrným stromem, pro souřadná spojení tedy nezavádíme další dimenzi (negativním důsledkem tohoto kroku je však porušení principu závislosti, k tomu viz i 5.1.2 - "Nezávislostní hrany").

Souřadná struktura. Souřadnost dvou a více členů je v tektogramatickém stromě zachycena souřadnou strukturou. Kořenem souřadné struktury je uzel reprezentující souřadicí spojovací výraz nebo operátor. V ojedinělých případech, kdy v povrchové podobě věty není přítomen žádný souřadicí spojovací výraz ani interpunkční znaménko, je kořenem souřadné struktury nově vytvořený uzel s t-lematem #Separ (k souřadicím spojovacím výrazům a operátorům viz 7.16 - "Souřadicí spojovací výrazy a operátory"). Kořen souřadné struktury má v atributu nodetype hodnotu coap (viz 2.3 - "Kořeny souřadných struktur").

Kořen souřadné struktury je přímým potomkem uzlu řídícího efektivní kořeny souřadně spojených doplnění nebo klauzí.

Uzly reprezentující souřadně spojené členy (respektive kořeny souřadně spojených členů) jsou přímými potomky kořene souřadné struktury.

Kořeny souřadně spojených členů mají v atributu is_member vyplněnou hodnotu 1. Souřadně spojené členy jsou tak odlišeny od uzlů reprezentujících společná rozvití těchto souřadně spojených členů. Kořen společného rozvití (viz dále 5.6.1.1 - "Společné rozvití souřadně spojených členů") je také přímým potomkem kořene souřadné struktury, ale v atributu is_member nemá vyplněnou hodnotu 1. Hodnoty atributu is_member viz 5.4 - "Hodnoty atributu is_member".

Tabulka 5.4. Hodnoty atributu is_member

1

uzel je kořenem souřadně spojeného členu

0

uzel není kořenem souřadně spojeného členu

Není-li v atributu is_member žádná hodnota vyplněna, předpokládá se hodnota 0.

Souřadně spojený člen může být reprezentován vnořenou souřadnou strukturou. Pak rozlišujeme přímé a terminální členy souřadné struktury. Terminálními členy souřadné struktury rozumíme efektivní kořeny souřadně spojených doplnění nebo klauzí. Přímými členy vybrané souřadné struktury rozumíme všechny přímé potomky kořene vybrané souřadné struktury, kteří mají v atributu is_member hodnotu 1. Přímý člen souřadné struktury může být zároveň terminálním členem, ale přímým členem může být i kořen vnořené souřadné struktury (je-li některý ze souřadně spojených členů realizován jako souřadné spojení) a kořen vnořené souřadné struktury nikdy není terminálním členem. Více k vnořeným souřadným strukturám viz 5.6.1.4 - "Vnořené souřadné struktury".

Přímým potomkem kořene souřadné struktury (nodetype=coap) může tedy být:

Souřadná struktura je znázorněna schématem obr. 5.77.

Obrázek 5.77. Souřadná struktura

Souřadná struktura

Význam souřadného spojení. Na tektogramatické rovině zachycujeme i významový druh souřadného spojení, ten je vyjádřen funktorem u kořene souřadné struktury. Všechny funktory (a jejich definice), kterými může být ohodnocen kořen souřadné struktury, jsou uvedeny v 6.12 - "Funktory pro významy souřadných spojení".

Princip co nejjednodušší struktury. Při souřadnosti dochází často k elipsám (k elipsám viz 5.12 - "Elipsy"). Obecně platí, že souřadnou strukturu zachycujeme co nejníže v tektogramatickém stromě a využíváme možnosti společného rozvití (viz dále 5.6.1.1 - "Společné rozvití souřadně spojených členů"). V důsledku této možnosti se obvykle nemusí do tektogramatického stromu doplňovat žádné nové uzly pro elidovaná doplnění. Dáváme přednost co nejjednodušší struktuře, tedy souřadnosti členské před souřadností větnou (viz 5.6.1.2 - "Souřadnost členská, větná a smíšená").

Srovnej:

Obrázek 5.78. Zachycení souřadnosti

Zachycení souřadnosti

Jirka potkal a pozdravil Marii.

5.6.1.1. Společné rozvití souřadně spojených členů

Společným rozvitím souřadně spojených členů rozumíme takové závislé doplnění (i klauze), které rozvíjí každý souřadně spojený (terminální) člen a které je v povrchové podobě věty je vyjádřeno jenom jednou.

Společným rozvitím souřadného spojení může být jakékoli doplnění (aktant (i nevyjádřený) i volné doplnění). Závislá neobligatorní doplnění zachycujeme jako společná rozvití jen v sémanticky jednoznačných případech (více viz 5.12.3.1 - "Aktuální elipsa neobligatorního doplnění v souřadném spojení").

Zachycení společného rozvití v tektogramatickém stromě. Kořen společného rozvití je zachycen jako přímý potomek kořene té souřadné struktury, na jejíž terminálních členech efektivní kořen společného rozvití ve skutečnosti závisí. Od kořenů souřadně spojených členů se kořen společného rozvití odlišuje tím, že v atributu is_member má vyplněnou hodnotu 0.

Srovnej:

  • Marii jsem viděl a slyšel zpívat.

    Patiens Marii, doplněk zpívat a nevyjádřený aktor jsou společná rozvití koordinovaných predikátů vidět a slyšet. V tektogramatickém stromě budou uzly reprezentující tato doplnění přímými potomky kořene koordinační struktury, tj. uzlu reprezentujícího spojku a. V atributu is_member budou mít vyplněnou hodnotu 0 (narozdíl od uzlů reprezentujících koordinované predikáty). Srov. obr. 5.79.

  • {#PersPron.ACT} Tu věc ti nedám, respektive nemohu dát.

    Patiens věc, adresát ti a nevyjádřený aktor jsou společná rozvití aponovaných predikátů nedát a nemoci dát. V tektogramatickém stromě budou uzly reprezentující tato doplnění přímými potomky kořene apoziční struktury, tj. uzlu reprezentujícího interpunkční čárku. V atributu is_member budou mít vyplněnou hodnotu 0 (narozdíl od uzlů reprezentujících aponované predikáty). Srov. obr. 5.80.

  • Jirka potkal Marii a pozdravil.

    Aktor Jirka je společným rozvitím koordinovaných predikátů potkat a pozdravit. V tektogramatickém stromě bude uzel reprezentující tento aktor přímým potomkem kořene koordinační struktury, tj. uzlu reprezentujícího spojku a. V atributu is_member bude mít vyplněnou hodnotu 0 (narozdíl od uzlů reprezentujících koordinované predikáty).

    Patiens Marie bude společným rozvitím obou predikátů, pokud se rozumí, že Jirka pozdravil Marii, jinak společným rozvitím nebude a bude záviset jen na predikátu potkat a patiens predikátu pozdravit bude mít t-lema #PersPron (pokud pozdravil někoho jiného známého z kontextu), nebo t-lema #Gen.

  • červená čepice a šála

    Volné doplnění červený bude společným rozvitím obou jmen, pokud se rozumí, že červená je jak čepice, tak šála. V tektogramatickém stromě bude uzel reprezentující toto volné doplnění přímým potomkem kořene koordinační struktury, tj. uzlu reprezentujícího spojku a. V atributu is_member bude mít vyplněnou hodnotu 0 (narozdíl od uzlů reprezentujících koordinovaná jména). Srov. obr. 5.81.

    Není-li červená barva šály z kontextu jednoznačná, bude uzel reprezentující doplnění červený záviset jen na uzlu pro substantivum čepice, tj. nebude zachyceno jako společné rozvití. Srov. obr. 5.82.

  • Večer jsem uklízel a sestra se dívala na televizi.

    Volné doplnění času večer je společným rozvitím koordinovaných predikátů uklízet a dívat se. V tektogramatickém stromě bude uzel reprezentující toto doplnění přímým potomkem kořene koordinační struktury, tj. uzlu reprezentujícího spojku a. V atributu is_member bude mít vyplněnou hodnotu 0 (narozdíl od uzlů reprezentujících koordinované predikáty).

Pozor! Společné rozvití může být realizováno jako souřadné spojení. Například:

  • Syna i dceru otec pochválil a matka odměnila.

    Patiens syna a dceru je společným rozvitím koordinovaných predikátů pochválit a odměnit. Společné rozvití bude zachyceno jako souřadná struktura. Kořen společného rozvití, tj.uzel reprezentující spojku i (is_member=0), bude přímým potomkem kořene souřadné struktury predikátů pochválit a odměnit, tj. uzlu reprezentujícího spojku a.

Pozor! Společné rozvití může být rematizováno. Uzel reprezentující rematizátor společného rozvití je zachycen jako levá sestra kořene společného rozvití. Je tedy také přímým potomkem kořene souřadné struktury. Viz k tomu i 9.6.4.1 - "Rematizátor v souřadném spojení".

Pozor! Při vnořených souřadných strukturách je kořen společného rozvití přímým potomkem kořene té ne/vnořené souřadné struktury, na jejíž terminálních členech efektivní kořen společného rozvití ve skutečnosti závisí. Viz k tomu 5.6.1.4 - "Vnořené souřadné struktury".

Pozor! Princip společného rozvití souřadně spojených členů úzce souvisí s problematikou elipsy. Proto viz i 5.12.3 - "Elipsa a princip společného rozvití u souřadného spojení".

Obrázek 5.79. Společné rozvití souřadně spojených členů

Společné rozvití souřadně spojených členů

Marii jsem viděl a slyšel zpívat.

Obrázek 5.80. Společné rozvití souřadně spojených členů

Společné rozvití souřadně spojených členů

Tu věc ti nedám, respektive nemohu dát.

Obrázek 5.81. Společné rozvití souřadně spojených členů

Společné rozvití souřadně spojených členů

červená čepice a šála

Obrázek 5.82. Doplnění není společným rozvitím souřadně spojených členů

Doplnění není společným rozvitím souřadně spojených členů

červená čepice a šála

Případy, kdy doplnění není společným rozvitím. V případě, že doplnění, které by potenciálně mohlo být společným rozvitím, vyžaduje vzhledem k některému z terminálních členů souřadné struktury zapsání odlišné hodnoty jakéhokoli atributu (například funktoru nebo hodnoty atributu tfa), než je vyžadováno vzhledem k ostatním terminálním členům, není dané doplnění zachyceno jako společné rozvití, ale je doplněno (pomocí nově vytvořených uzlů) jako závislý uzel s odpovídajícími hodnotami atributů ke každému terminálnímu členu souřadné struktury. Srov.:

  • zakladatel a prezident firmy

    = zakladatel {#PersPron.PAT} a prezident firmy.APP

    Doplnění firma nemůže být společným rozvitím souřadně spojených jmen, protože substantivum prezident předpokládá doplnění s funktorem APP, zatímco substantivum zakladatel vyžaduje doplnění s funktorem PAT. Uzel reprezentující substantivum firma bude proto zachycen jako uzel s funktorem APP závislý jen na uzlu pro substantivum prezident. Na uzlu pro substantivum zakladatel bude záviset nově doplněný uzel s funktorem PAT a s t-lematem #PersPron, od uzlu povede vztah textové koreference k uzlu pro substantivum firma. Srov. obr. 5.84.

    Pozor! Při pořadí prezident a zakladatel firmy bude zachycení odlišné; viz 5.12.3 - "Elipsa a princip společného rozvití u souřadného spojení".

  • Pavel bude pochválen a pojede do Prahy na soutěž.

    = Pavel.PAT bude pochválen a {#PersPron.ACT} pojede do Prahy na soutěž.

    Doplnění Pavel nemůže být společným rozvitím predikátů pochválit a jet, protože u predikátu pochválit má funkci patientu, zatímco u predikátu jet je aktorem. Na uzlu pro predikát jet bude proto záviset nově vytvořený uzel se zástupným t-lematem #PersPron a s funktorem ACT, který bude koreferenčním vztahem spojen s uzlem pro vyjádřený patiens Pavel. Srov. obr. 5.85.

  • Přišel Jirka a posadil se.

    = Přišel Jirka.ACT [tfa=f] a {#PersPron.ACT [tfa=t]} posadil se.

    Doplnění Jirka nemůže být společným rozvitím predikátů přijít a posadit se, protože v první klauzi je Jirka kontextově nezapojeným výrazem a v druhé klauzi vystupuje již jako kontextově zapojený výraz. Na uzlu pro predikát posadit se bude proto záviset nově vytvořený uzel se zástupným t-lematem #PersPron a s hodnotou t v atributu tfa, který bude koreferenčním vztahem spojen s vyjádřeným aktorem Jirka (tfa=f) v první klauzi. Srov. obr. 5.86.

Pozor! Společné rozvití všech terminálních členů souřadné struktury je třeba odlišit od případů, kdy se jedná o doplnění pouze jednoho, nebo jen několika terminálních členů. V takových případech není uzel reprezentující toto doplnění (respektive efektivní kořen tohoto doplnění) přímým potomkem kořene souřadné struktury, ale závisí na jednom z terminálních členů. Rozvíjí-li doplnění více terminálních členů, ale ne všechny, je pomocí nově vytvořených uzlů podle pravidel v 5.12.2 - "Elipsa závislého členu" doplněno i k těm terminálním členům, které také rozvíjí. Srov.:

  • Tento stroj se vyráběl u nás, posílal se do zahraničí a tam ho teprve firmy prodávaly do továren.

    Doplnění stroj není společným rozvitím všech tří predikátů, je patientem predikátu vyrábět a posílat, ale nikoliv již třetího koordinovaného predikátu prodávat. V tektogramatickém stromě proto závisí uzel pro vyjádřené doplnění stroj jako patiens na prvním predikátu, u predikátu posílat je na místě patientu doplněn nový uzel se zástupným t-lematem #PersPron (který je koreferenčním vztahem spojen s vyjádřeným patientem stroj). Podobně není společným rozvitím ani všeobecný aktor prvních dvou predikátů. Srov. obr. 5.83.

Obrázek 5.83. Doplnění není společným rozvitím

Doplnění není společným rozvitím

Tento stroj se vyráběl u nás, posílal se do zahraničí a tam ho teprve firmy prodávaly do továren.

Obrázek 5.84. Doplnění není společným rozvitím

Doplnění není společným rozvitím

zakladatel a prezident firmy

Obrázek 5.85. Doplnění není společným rozvitím

Doplnění není společným rozvitím

Pavel bude pochválen a pojede do Prahy na soutěž.

Obrázek 5.86. Doplnění není společným rozvitím

Doplnění není společným rozvitím

Přišel Jirka a posadil se.

5.6.1.2. Souřadnost členská, větná a smíšená

Při anotaci souřadných spojení je třeba rozlišovat mezi souřadností větnou, členskou a smíšenou:

  • členská souřadnost.

    Členskou souřadností rozumíme souřadné spojení dvou a více doplnění nebo klauzí, jejichž řídícími členy (efektivními kořeny) není sloveso (slovesný tvar).

    Při zachycení členské souřadnosti v tektogramatickém stromě terminální členy souřadné struktury nereprezentují sloveso (slovesný tvar).

    Příklady:

    Hlavní podezřelý.ACT [is_member=1] , ředitel.ACT [is_member=1] zoologické zahrady zůstává na svobodě. [#Comma.APPS]

    Je prezidentem jen díky mým taktickým.RSTR [is_member=1] a.CONJ diplomatickým.RSTR [is_member=1] schopnostem.

    Špičková cena.DENOM [is_member=1] a.CONJ špičkový výkon.DENOM [is_member=1]

  • větná souřadnost.

    Větnou souřadností rozumíme souřadné spojení dvou a více doplnění nebo klauzí, jejichž řídícími členy (efektivními kořeny) je sloveso (slovesný tvar). Jde zejména o souřadné spojení slovesných klauzí (viz 5.4.3 - "Spojování slovesných a neslovesných klauzí").

    Při zachycení větné souřadnosti v tektogramatickém stromě terminální členy souřadné struktury reprezentují sloveso (slovesný tvar).

    Příklady:

    Vystoupím.PRED [is_member=1] na vánočním koncertě, objíždím.PRED [is_member=1] mimopražské premiéry našeho filmu a.CONJ těším.PRED [is_member=1] se na Vánoce.

    Vladimír Zubov obdivuje.PRED [is_member=1] herce a.CONJ portrétuje.PRED [is_member=1] je podle fotografií.

    Jirka potkal.PRED [is_member=1] a.CONJ pozdravil.PRED [is_member=1] Marii.

    Lékař včera oznámil, že stav pacienta je.EFF [is_member=1] stabilizovaný, že přímé ohrožení života je.EFF [is_member=1] zažehnané a.CONJ trvalé následky jsou.EFF [is_member=1] vyloučeny.

    Chystáme se nejen stavět.PAT [is_member=1] domy, ale.GRAD také rozšiřovat.PAT [is_member=1] ulice.

  • smíšená souřadnost.

    Smíšenou souřadností rozumíme souřadné spojení dvou a více členů, kdy řídící člen (efektivní kořen) alespoň jednoho z nich je vyjádřen slovesem (slovesným tvarem) a řídící člen (efektivní kořen) alespoň jednoho z nich není sloveso (slovesný tvar).

    Při zachycení smíšené souřadnosti v tektogramatickém stromě alespoň jeden terminální člen souřadné struktury reprezentuje sloveso (slovesný tvar) a alespoň jeden terminální člen souřadné struktury nereprezentuje sloveso (slovesný tvar).

    Příklady:

    Téma.DENOM [is_member=1] : Co právě dělám.PRED [is_member=1] [#Colon.APPS]

    O zajímavých místech.PAT [is_member=1] mimo Prahu, jako.APPS je.PAT [is_member=1] třeba Litomyšl, Kutná Hora nebo Český Krumlov, zahraniční turisti většinou nevědí.

Souřadné spojení členů při vyjadřování matematických operacích a intervalů je vždy souřadné spojení členské a v této sekci se jím dále nezabýváme.

V souvislosti s principem co nejjednodušší struktury (viz 5.6.1 - "Zachycení souřadnosti v tektogramatickém stromě") dáváme souřadnosti členské vždy přednost před souřadností větnou. Nicméně ne vždy je možné několik potenciálních souřadných doplnění zachytit jako souřadnost členskou. Ve všech případech, kdy potenciální souřadně spojená doplnění nevyhovují podmínkám členské souřadnosti, je v konstrukci zachycena souřadnost větná, to znamená, že do tektogramatického stromu jsou doplněny (zkopírováním nebo pomocí nového uzlu se zástupným t-lematem #EmpVerb; pravidla viz 5.12.1.1 - "Elipsa řídícího slovesa") uzly pro řídící predikáty každého z těchto doplnění.

Podmínky členské souřadnosti. Pro členskou souřadnost v zásadě platí:

  • shoda ve funkci,

  • shoda ve formě.

Shodu ve funkci chápeme primárně jako shodu ve funktoru terminálních členů souřadného spojení. Nicméně se ukazuje, že v členské koordinaci nebo apozici mohou být koordinována nebo aponována i doplnění různých funktorů. Jde však vždy o funktory z určité sémantické skupiny (například se mezi sebou koordinují nebo aponují doplnění s různými časovými funktory). Pro funktory u terminálních členů souřadných spojení byla proto přijata jen některá dílčí omezující pravidla popsaná dále v 5.6.1.3 - "Funktory terminálních členů souřadné struktury".

!!! Předpokládáme, že je možné sestavit seznam přípustných kombinací funktorů, které lze vzájemně koordinovat a aponovat. Takový seznam však zatím sestaven nebyl.

Shoda ve formě není závazná, rozhodující je shoda ve funkci.

Jako členskou souřadnost nelze zejména zachytit ta potenciálně souřadně spojená doplnění, při kterých stojí doplnění rozvíjející nepřítomný predikát nebo rematizátor. Srov.:

  • Přišel Petr a asi i Pavel.

    = Přišel Petr a asi přišel i Pavel.

    Aktory Petr a Pavel nelze zachytit jako členskou koordinaci; výraz asi zde rozvíjí nepřítomný (elidovaný) predikát. O Pavlovi neplatí to samé, co platí o Petrovi. V tektogramatickém stromě bude proto zachycena koordinace větná. Srov. obr. 5.87.

  • Navštívíme hrad, zámek a možná i jeskyni.

    = Navštívíme hrad, zámek a možná navštívíme i jeskyni.

    Patienty hrad, zámek a jeskyně nelze zachytit jako členskou koordinaci, výraz možná zde rozvíjí nepřítomný (elidovaný) predikát. O jeskyni neplatí to samé, co platí o hradu a zámku. V konstrukci bude proto zachycena jen členská koordinace patientů hrad a zámek, patiens jeskyně bude záviset na nově doplněném uzlu pro predikát navštívit koordinovaném s predikátem vyjádřeným. Srov. obr. 5.88.

Při určování členské a větné souřadnosti u souřadných spojení (s potenciálním elidovaným slovesem) s homonymními výrazy , které mohou mít funkci rematizátoru, nebo výrazu modifikujícího souřadicí spojovací výraz (viz 9.6.1.3 - "Homonymie: rematizátor - výraz modifikující souřadicí spojovací výraz"), se řídíme slovosledným postavením homonymního výrazu:

  • stojí-li homonymní výraz v povrchové podobě věty hned za spojovacím výrazem, hodnotíme ho jako výraz modifikující souřadicí spojovací výraz a souřadné spojení považujeme za členské. Srovnej:

    • Přišel Petr a taky Pavel.

      V tektogramatickém stromě bude zachycena koordinace členská mezi aktory Petr a Pavel. Uzel reprezentující výraz taky bude zachycen jako výraz modifikující souřadicí spojovací výraz (functor=CM).

    • Přišel Petr, ale ne Pavel.

      V tektogramatickém stromě bude zachycena koordinace členská mezi aktory Petr a Pavel. Uzel reprezentující negační částici ne bude zachycen jako výraz modifikující souřadicí spojovací výraz (functor=CM). K anotaci konstrukcí s částicemi ano, ne, nikoli viz i 7.13 - "Negační a afirmační výrazy".

    Pravidla anotace výrazů modifikujících souřadicí spojovací výrazy viz 7.16.1.2 - "Výrazy modifikující význam souřadicí spojky".

  • stojí-li homonymní výraz v povrchové podobě věty na pozici (elidovaného) slovesa, hodnotíme ho jako rematizátor a souřadné spojení považujeme za větné. Srovnej:

    • Přišel Petr a Pavel taky.

      = Přišel Petr a Pavel přišel taky.

      V tektogramatickém stromě bude zachycena koordinace větná. Uzel reprezentující výraz taky bude zachycen jako rematizátor (functor=RHEM).

    • Přišel Petr, ale Pavel ne.

      = Přišel Petr, ale Pavel nepřišel.

      V tektogramatickém stromě bude proto zachycena koordinace větná. Uzel reprezentující negační částici ne bude zachycen jako rematizátor (functor=RHEM). K anotaci konstrukcí s částicemi ano, ne, nikoli viz i 7.13 - "Negační a afirmační výrazy".

    Pravidla anotace rematizátorů viz 9.6 - "Rematizátory".

Obrázek 5.87. Souřadnost větná

Souřadnost větná

Přišel Petr a asi i Pavel.

Obrázek 5.88. Souřadnost větná

Souřadnost větná

Navštívíme hrad, zámek a možná i jeskyni.

Smíšená souřadnost. O smíšené souřadné spojení se jedná zejména v následujících dvou případech:

  • souřadné spojení nezávislé slovesné klauze s nezávislou nominativní klauzí.

    Příklad:

    Poznámka.DENOM [is_member=1] : Více informací najdete.PRED [is_member=1] na straně 56. [#Colon.APPS]

    Ke spojování slovesných a neslovesných klauzí viz i 5.4.3 - "Spojování slovesných a neslovesných klauzí".

  • souřadné spojení závislého doplnění a závislé slovesné klauze.

    Příklady:

    Oznámil svou prohru.EFF [is_member=1] a.CONJ že se rozvádí.EFF [is_member=1]

    Získal pět bodů.PAT [is_member=1] , což je.PAT [is_member=1] minimum. [#Comma.APPS]

    O zajímavých místech.PAT [is_member=1] mimo Prahu, jako.APPS je.PAT [is_member=1] třeba Litomyšl, Kutná Hora nebo Český Krumlov, zahraniční turisti většinou nevědí.

Častým případem smíšeného souřadného spojení je apozice se spojkou jako (viz 5.6.2.1.3 - "Apoziční spojení se spojkou" jako"").

Ke konstrukcím se vztažným což viz 5.5.4.1.1 - "Konstrukce se spojovacími výrazy "což", "přičemž", "načež", "pročež", "začež", "aniž"".

5.6.1.3. Funktory terminálních členů souřadné struktury

Do souřadných spojení vstupují zpravidla členy se stejnou funkcí, se stejným funktorem. Funktory terminálních členů souřadné struktury však mohou být i různé, přičemž platí, že:

  • funktory operandů při vyjadřování matematických operací a intervalů jsou vždy stejné.

  • funktory terminálních členů při souřadnosti větné jsou vždy stejné.

  • při souřadnosti členské mohou mít terminální členy různé funktory pouze při koordinaci nebo apozici neobligatorních volných doplnění. K tomu dochází zvláště u koordinace nebo apozice adverbií a předložkových frází.

    Příklady:

    pracovní doba osmihodinová.RSTR [is_member=1] a.CONJ bez přestávky.ACMP [is_member=1] obr. 5.89

    čistá.RSTR [is_member=1] pracovní doba, tj..APPS bez přestávky.ACMP [is_member=1] obr. 5.90

    Udělali to s úžasem.ACMP [is_member=1] , tedy dobře.MANN [is_member=1] [#Comma.APPS] obr. 5.91

    Pozor! Člensky koordinovat nebo aponovat se nemohou dvě valenční doplnění (i tehdy, mají-li stejný funktor), která jsou vyjádřením dvou různých valenčních rámců. V takovém případě je třeba souřadné spojení zachytit nikoli jako členskou koordinaci nebo apozici dvou valenčních doplnění, ale jako koordinaci nebo apozici větnou. Srov.:

    • Poslal dopis domů.DIR3 a dědečkovi.ADDR

      = Poslal dopis domů a poslal dopis dědečkovi.

      Sloveso poslat má dva valenční rámce, jeden s adresátem, druhý s doplněním místa; v konstrukci bude zachycena koordinace větná. Srov. obr. 5.92.

    Pozor! Člensky koordinovat nebo aponovat též nelze aktant a volné doplnění. Tyto případy zachycujeme opět jako koordinaci nebo apozici větnou s elipsou řídícího slovesa.

  • při smíšené souřadnosti nevětně (neslovesně) vyjádřeného doplnění a závislé slovesné klauze má terminální člen nereprezentující sloveso (tj. efektivní kořen nevětně vyjádřeného členu) funktor podle vztahu k řídícímu uzlu. Terminální člen reprezentující sloveso (tj. efektivní kořen slovesné klauze) má vždy stejný funktor jako terminální člen nereprezentující sloveso.

    Při smíšené souřadnosti nezávislé slovesné klauze a nezávislé nominativní klauze se přidělení funktorů terminálním členům souřadného spojení (tj. efektivním kořenům obou klauzí) řídí pravidly v 5.4 - "Slovesné a neslovesné klauze".

Obrázek 5.89. Funktory terminálních členů souřadné struktury

Funktory terminálních členů souřadné struktury

pracovní doba osmihodinová a bez přestávky

Obrázek 5.90. Funktory terminálních členů souřadné struktury

Funktory terminálních členů souřadné struktury

čistá pracovní doba, tj. bez přestávky

Obrázek 5.91. Funktory terminálních členů souřadné struktury

Funktory terminálních členů souřadné struktury

Udělali to s úžasem, tedy dobře.

Obrázek 5.92. Funktory terminálních členů souřadné struktury

Funktory terminálních členů souřadné struktury

Poslal dopis domů a dědečkovi.

5.6.1.4. Vnořené souřadné struktury

Souřadná spojení se mohou i vnořovat do sebe: celé souřadné spojení může být členem jiného souřadného spojení.

Přímým potomkem kořene jedné souřadné struktury je pak kořen další - vnořené - souřadné struktury. U kořene vnořené souřadné struktury je v atributu is_member vyplněna hodnota 1.

Srovnej:

  • Akela, náčelník zdejších skautů, a Medvěd, náčelník spřáteleného střediska, zasedli k táborovému ohni.

    = koordinace dvou apozičních spojení.

    Přímými potomky kořene koordinační struktury (tj. uzlu reprezentujícího spojku a) budou kořeny vnořených apozičních struktur (tj. uzly reprezentující interpunkční čárky). V atributu is_member budou mít vyplněnou hodnotu 1. Srov. obr. 5.93.

  • Stroj funguje, ale ne optimálně, a proto ho musíme buď opravit, nebo koupit nový.

    = koordinace dvou vnořených koordinačních spojení.

    Přímými potomky kořene (nevnořené) koordinační struktury (tj. uzlu reprezentujícího spojku a) budou kořeny vnořených koordinačních struktur (tj. uzly reprezentující spojky ale a nebo). V atributu is_member budou mít vyplněnou hodnotu 1. Srov. obr. 5.94.

Společné rozvití u vnořených souřadných struktur. V případě vnořených souřadných struktur platí, že společné rozvití je společným rozvitím všech terminálních členů té souřadné struktury, na jejímž kořeni visí. Je tedy rozvitím i terminálních členů všech vnořených souřadných struktur.

Je proto třeba vždy rozhodnout, kterého kořene které souřadné struktury bude uzel společného rozvití přímým potomkem, a to podle toho, které terminální členy kterých vnořených souřadných spojení dané doplnění skutečně rozvíjí. Srov.:

  • Petr celý den pracoval na své disertaci a připravoval se na zkoušku z angličtiny, ale večer už nedělal nic.

    Poslední klauze je koordinovaná s koordinací dvou prvních klauzí. Aktor Petr je společným rozvitím všech tří řídících predikátů, v tektogramatickém stromě je proto přímým potomkem kořene souřadné struktury, který reprezentuje spojku ale. Srov. obr. 5.95.

  • Petr celý den pracoval na své disertaci a připravoval se na zkoušku z angličtiny, zato Honza nedělal nic.

    Poslední klauze je koordinovaná s koordinací dvou prvních klauzí. Aktor Petr je společným rozvitím jen řídících predikátů níže vnořené koordinace, v tektogramatickém stromě je proto přímým potomkem kořene souřadné struktury, který reprezentuje spojku a. Srov. obr. 5.96.

Společné rozvití může v těchto případech často ukazovat na vrstevnatost souřadných spojení. Není však určující. Například ve větě Tento stroj se vyráběl u nás, posílal se do zahraničí a tam ho teprve firmy prodávaly do továren, popsané výše (viz 5.6.1.1 - "Společné rozvití souřadně spojených členů"; srov. obr. 5.83), žádné vrstvy nevidíme.

Obrázek 5.93. Vnořené souřadné struktury

Vnořené souřadné struktury

Akela, náčelník zdejších skautů, a Medvěd, náčelník spřáteleného střediska, zasedli k táborovému ohni.

Obrázek 5.94. Vnořené souřadné struktury

Vnořené souřadné struktury

Stroj funguje, ale ne optimálně, a proto ho musíme buď opravit, nebo koupit nový.

Obrázek 5.95. Společné rozvití u vnořených souřadných struktur

Společné rozvití u vnořených souřadných struktur

Petr celý den pracoval na své disertaci a připravoval se na zkoušku z angličtiny, ale večer už nedělal nic.

Obrázek 5.96. Společné rozvití u vnořených souřadných struktur

Společné rozvití u vnořených souřadných struktur

Petr celý den pracoval na své disertaci a připravoval se na zkoušku z angličtiny, ale Honza nedělal nic.