nodetype = coap
Kořeny souřadných struktur mají jeden z funktorů: CONJ, ADVS, CSQ, DISJ, GRAD, REAS, CONFR, CONTRA, OPER a APPS (viz 6.12 - "Funktory pro významy souřadných spojení").
T-lematy těchto uzlů mohou být koordinační a apoziční spojky (například: a, ale, kdežto), zástupná t-lemata pro interpunkční znaménka (například: #Comma, #Dash, #Colon, #Separ, viz 3.4 - "Zástupná t-lemata") nebo operátory matematických operací a intervalů (například: +, krát, od_ do).
Uzlům tohoto typu náleží t-lema, jeden z uvedených funktorů a další atributy. Kořenům souřadných struktur nenáležejí gramatémy.
Na kořenu souřadné struktury mohou bezprostředně viset:
uzly reprezentující terminální členy souřadné struktury (tj. skutečné členy souřadného spojení; v atributu nodetype mají zpravidla hodnotu complex),
kořen (vnořené) souřadné struktury (nodetype = coap),
uzly, které současně rozvíjejí všechny členy této souřadné struktury (tj. společná rozvití souřadně spojených členů; v atributu nodetype mají zpravidla hodnotu complex nebo qcomplex),
uzly pro rematizátory společného rozvití (functor = RHEM, nodetype = atom),
uzly, které rozvíjejí samotný kořen této souřadné struktury (jde o modifikátory spojovacího výrazu s funktorem CM; nodetype = atom).
K pravidlům anotace souřadných struktur viz 5.6 - "Souřadnost".