9.3.4. Projektivita tektogramatického stromu
Předcházející  9.3. Výpovědní dynamičnost  Další

9.3.4. Projektivita tektogramatického stromu

Předpokládáme, že výsledné uspořádání uzlů tektogramatického stromu je uspořádání projektivní. Projektivita stromu znamená: jestliže jsou uzly M a N spojeny jednou hranou a M je vlevo od N, pak všechny uzly ležící vpravo od M a vlevo od N jsou s kořenem spojeny cestou, která prochází alespoň jedním z uzlů M, N. Stručněji: mezi rodičem a přímým potomkem mohou ležet jen přímé nebo i nepřímé potomky daného rodiče.

V povrchové podobě věty dochází z různých důvodů ke slovosledným přesunům, které způsobují povrchové neprojektivity. Předpokládáme, že neprojektivity v povrchové podobě věty jsou dány slovoslednými posuny a že neprojektivní realizace vět odpovídají projektivním tektogramatickým strukturám. Proto takové konstrukce při tektogramatické anotaci zprojektivňujeme.

Projektivizací rozumíme takovou změnu hloubkového pořadí uzlu, který neprojektivitu způsobuje, že žádný z uzlů výsledného tektogramatického stromu neporušuje definici projektivity.

Při projektivizaci bereme v úvahu motivaci daného slovosledného přesunu. Těchto motivací zatím rozlišujeme tři typy:

9.3.4.1. Neprojektivita motivovaná slovoslednými pravidly

Motivací vzniku neprojektivit může být pevné postavení daného výrazu v povrchovém slovosledu. Jde především o substantivní skupiny, které mohou být neprojektivní kvůli postavení hlouběji závislého doplnění (rozvitého shodného adjektivního doplnění před řídícím substantivem), dále se jedná o závislé klauze připojené adjektivními vztažnými slovy, která jsou odtržena od svého řídícího substantiva a o jiná ustálená slovní spojení, která ustrnula ve slovosledné podobě porušující projektivitu.

V konstrukcích tohoto typu postupujeme při projektivizaci podle toho, který výraz způsobuje neprojektivitu:

  • pokud je neprojektivně posunut doleva vztažný adjektivní výraz rozvíjející substantivum obsažené v závislé klauzi, je uzel reprezentující tento výraz podle hodnoty kontextové zapojenosti v atributu tfa posunut do projektivní pozice buď nalevo (tfa=t), nebo napravo (tfa=f) od jeho řídícího uzlu.

    Srovnej:

    • Ptal jsem se ho, JAKÉHO [tfa=f] si koupil psa.

      Vztažný adjektivní výraz jakého (nositel intonačního centra) je ve větě odtržen od svého řídícího substantiva psa a způsobuje neprojektivitu. V tektogramatickém stromě bude uzel reprezentující tento výraz posunut do projektivní pozice napravo od řídícího uzlu (viz i anotace nepřímé otázky - 9.4.4.3 - "Aktuální členění nepřímé otázky").

    • Řekl mi, jakou [tfa=t] si přeje KNIHU.

      Vztažný adjektivní výraz jakou je ve větě odtržen od svého řídícího substantiva knihu (nositele intonačního centra) a způsobuje neprojektivitu. V tektogramatickém stromě bude uzel reprezentující tento výraz posunut do projektivní pozice nalevo od řídícího uzlu.

  • pokud je neprojektivně posunut doleva rozvitý adjektivní výraz, postupujeme dále podle toho, zda je, nebo není tento výraz kvaziohniskem (viz 9.3.1.2 - "Kvaziohnisko"). Má-li adjektivní výraz funkci kvaziohniska (závislé doplnění kontextově zapojeného adjektiva je kontextově nezapojené), umístíme v tektogramatickém stromě uzel reprezentující adjektivní výraz napravo od jeho řídícího uzlu (reprezentujícího substantivum) a nalevo od jeho závislého uzlu. Nemá-li adjektivní výraz funkci kvaziohniska (závislé doplnění adjektiva je kontextově zapojené), přesuneme uzel reprezentující závislé doplnění adjektiva do projektivní pozice, a to podle hodnoty kontextové zapojenosti v atributu tfa buď nalevo (tfa=t), nebo napravo (tfa=f) od jeho řídícího uzlu.

    Srovnej:

    • Měl plné [tfa=t] kapsy peněz [tfa=f]

      Rozvité adjektivum plné je ve větě odtrženo od svého závislého doplnění peněz a způsobuje neprojektivitu. Protože má funkci kvaziohniska, umístíme v tektogramatickém stromě uzel reprezentující toto adjektivum napravo od jeho řídícího uzlu (reprezentujícího substantivum kapsy) a nalevo od jeho závislého uzlu (reprezentujícího doplnění peněz).

    • (Měl plné ruce peněz.) Ne, měl plné [tfa=t] KAPSY peněz [tfa=t]

      Rozvité adjektivum plné je ve větě odtrženo od svého závislého doplnění peněz a způsobuje neprojektivitu. Protože nemá funkci kvaziohniska, umístíme v tektogramatickém stromě uzel reprezentující toto adjektivum nalevo od jeho řídícího uzlu (reprezentujícího substantivum kapsy) a uzel reprezentující závislé doplnění tohoto adjektiva (substantivum peněz) přesuneme do projektivní pozice nalevo od jeho řídícího uzlu.

    Tento typ odchylky povrchového slovosledu od projektivity je častý v konstrukcích s významem srovnání (k nim viz 7.4 - "Konstrukce s významem "srovnání""); například:

    Paříž je větší město než Praha.

    Kolín je stejně velké město jako Chrudim.

9.3.4.2. Neprojektivita motivovaná prozodickými příčinami

V češtině existuje skupina nepřízvučných výrazů (tzv. příklonek), které vždy zaujímají "druhou pozici" ve větě (pozici za prvním přízvukovým taktem). Pokud nejsou tyto výrazy závislé přímo na řídícím slovese klauze, mohou způsobit neprojektivitu.

Příklonková slova jsou zpravidla kontextově zapojená, proto uzlům reprezentujícím příklonková slova přiřazujeme v atributu tfa hodnotu t a umísťujeme je do projektivní pozice v souladu s pravidly o řazení kontextově zapojených uzlů (viz 9.3.2.2 - "Pořadí kontextově zapojených uzlů ve verbální skupině").

Srovnej:

  • Konečně [tfa=f] se to [tfa=t] podařilo [tfa=f] uskutečnit [tfa=f]

    Příklonkové slovo to (patiens slovesa uskutečnit) je v povrchovém slovosledu z prozodických důvodů předsunuto doleva. V tektogramatickém stromě umístíme kontextově zapojený uzel reprezentující tuto příklonku projektivně nalevo od uzlu pro sloveso uskutečnit.

9.3.4.3. Neprojektivita motivovaná aktuálním členěním

Kontrastivní kontextově zapojený výraz (viz 9.2.2.2 - "Kontrastivní kontextově zapojený výraz (hodnota c v atributu tfa)") má v češtině velmi silnou tendenci stát v iniciální pozici ve větě, posouvá se tedy doleva, i když je hlouběji závislý, a může způsobovat neprojektivitu.

Uzel reprezentující výraz, který je v povrchovém slovosledu umístěný neprojektivně vlevo z důvodů kontrastivního užití (tfa=c), je v tektogramatickém stromě umístěn v souladu s pravidly v 9.3.2.2 - "Pořadí kontextově zapojených uzlů ve verbální skupině" a 9.3.3 - "Pořadí uzlů v substantivní skupině" projektivně co nejvíce vlevo.

Srovnej:

  • K jásotu [tfa=c] není [tfa=f] nejmenší [tfa=f] důvod [tfa=f]

    Doplnění k jásotu (patiens substantiva důvod) je v povrchovém slovosledu z důvodu kontrastivního užití předsunuto doleva, do iniciální pozice. V tektogramatickém stromě umístíme kontrastivní kontextově zapojený uzel reprezentující toto doplnění projektivně nalevo od uzlu pro substantivum důvod. Srov. obr. 9.11.

Obrázek 9.11. Projektivizace

Projektivizace

K jásotu není nejmenší důvod.

9.3.4.4. Nejasná motivace neprojektivity (konstrukce s víceslovnými predikáty)

Vedle případů s jasnou motivací neprojektivity existují ovšem i případy, ve kterých motivace slovosledného přesunu není zřejmá, a v některých těchto případech je navíc i znění věty bezpříznakové.

Jde zejména o případy závislých doplnění víceslovných predikátů: kontextově zapojený výraz, který stojí nalevo od víceslovného spojení a závisí na závislé části tohoto spojení, způsobuje tak neprojektivitu (přestože není kontrastivní; viz 9.3.4.3 - "Neprojektivita motivovaná aktuálním členěním").

Víceslovné predikáty zachycujeme v tektogramatickém stromě zpravidla dvěma uzly (viz 5.9 - "Víceslovné predikáty"). Uzel způsobující neprojektivitu závisí na uzlu reprezentujícím závislou část víceslovného predikátu. V současné době víme o následujících případech neprojektivních nekontrastivních zapojených uzlů:

V těchto případech narážíme na problém. Pokud zprojektivníme kontextově zapojený uzel, nedokážeme na tektogramatické rovině rozlišit větu, která je v povrchové podobě projektivní, od věty se stejným lexikálním obsazením, která je v povrchové podobě neprojektivní. Pokud bychom těmto dvěma podobám přisoudili jedinou tektogramatickou reprezentaci, znamenalo by to, že mají stejný význam, což v současné době nemůžeme s jistotou tvrdit. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto, že kvůli zachování informace o původním umístění výrazu zůstane uzel reprezentující neprojektivní nekontrastivní kontextově zapojený výraz na pozici shodné s povrchovým slovosledem, neposouvá se doprava a ve výsledném tektogramatickém stromě je v těchto konstrukcích prozatím ponechána neprojektivní hrana, což nám umožní obě varianty rozlišit a podrobit dalšímu výzkumu.

Srovnej:

  • (V galerii V. Špály ode dneška vystavuje A. Born.) Výstavu [tfa=t] lze navštívit do dvacátého srpna.

    Kontextově zapojené doplnění výstavu (patiens slovesa navštívit) je v povrchovém slovosledu předsunuto doleva. V tektogramatickém stromě zůstane uzel reprezentující tento neprojektivní nekontrastivní kontextově zapojený výraz na pozici shodné s povrchovým slovosledem, neposouvá se doprava. Srov. obr. 9.12.

Obrázek 9.12. Neprojektivní tektogramatický strom

Neprojektivní tektogramatický strom

(V galerii V. Špály ode dneška vystavuje A. Born.) Výstavu lze navštívit do dvacátého srpna.

!!! Jde tedy o řešení prozatímní, které bude nahrazeno projektivními strukturami, jakmile budou zpracovány různé stupně víceslovných predikátů.

!!! Všechny neprojektivní stromy v PDT 2.0 jsou neprojektivní z výše uvedených důvodů. V datech je ale řada projektivních tektogramatických stromů, které by podle výše uvedených instrukcí měly být anotovány jako neprojektivní.

Předcházející  Nahoru  Další
9.3.3. Pořadí uzlů v substantivní skupině  Domů  9.4. Tendence v aktuálním členění (pomocné instrukce)