Na tektogramatické rovině zachycujeme i případy tzv. doplňku. Doplněk chápeme jako fakultativní volné doplnění, které má dvojí sémantický vztah závislosti, vztahuje se současně k substantivu a ke slovesu, které může být nominalizováno.
Tyto dvě závislosti jsou v tektogramatické stromové struktuře zachyceny různými prostředky:
závislost na slovese je znázorněna hranou závislostního stromu (tedy stejně jako je znázorněna závislost jiných doplnění),
závislost na jméně (sémantickém substantivu) je zachycena pomocí atributu compl.rf
, jehož hodnotou je identifikátor jména, ke kterému se doplněk vztahuje (viz 5.7 - "Hodnoty atributu compl.rf
").
Fakultativní doplnění, které vykazuje tyto dvě závislosti, tj. doplnění, které považujeme za doplněk, má vždy funktor COMPL
(viz 6.11 - "Funktor pro doplněk (COMPL
)"). Každý uzel s funktorem COMPL
(a právě jen tento uzel) má tedy vyplněný atribut compl.rf
.
Srovnej:
Mluvil o něm jako o svém otci.COMPL
Závislost doplňku jako o (svém) otci na slovese bude vyjádřena hranou: uzel pro doplněk (s funktorem COMPL
) bude záviset na uzlu pro sloveso mluvit. Závislost na jméně (předložkové skupině o něm) bude zachycena hodnotou atributu compl.rf
. V atributu compl.rf
bude uveden identifikátor uzlu pro předložkovou skupinu o něm (srov. obr. 5.166).
Formálním znakem závislosti na jménu je u některých typů doplňků shoda gramatických kategorií (rodu a čísla) doplňku se jménem řídícím, formálním znakem závislosti na slovese je u některých typů doplňků rekční pád (podrobněji viz dále u jednotlivých typů).
Hranice s aktanty. Valenční doplnění (předložková i prostá), u kterých lze též vidět dvojí závislost, zachycujeme jako aktanty řídícího slovesa zpravidla s funktorem PAT
nebo EFF
; závislost na jménu u nich vyplývá z významu slovesa, který je popsán valenčním rámcem.). Srov.:
Hodnotil situaci jako špatnou.EFF
Jako odborník.COMPL
hodnotil situaci jako špatnou.EFF
K dvojí závislosti viz i 5.1.1 - "Dvojí závislost".
Hranice s ostatními volnými doplněními. Doplnění vyjádřená příslovci a předložkovými skupinami za doplňky nepovažujeme. Na rozdíl od doplňků není u nich jednoznačný dvojí sémantický vztah, nýbrž jejich sémantický dosah bývá různý. Zachycujeme je podle pravidel uvedených v 5.11 - "Nejednoznačné struktury". Srov.:
Babička seděla u stolu shrbená.COMPL
Babička seděla u stolu shrbeně.MANN
Závodník skončil druhý.COMPL
Závodník skončil na druhém místě.LOC
V následujících dílčích sekcích popisujeme podrobněji jednotlivé typy konstrukcí s doplňkem, které tu rozdělujeme podle formy vyjádření na tři základní skupiny:
doplněk vyjádřený jménem (viz 5.10.1 - "Doplněk vyjádřený jménem"),
doplněk vyjádřený neurčitým slovesným tvarem (viz 5.10.2 - "Doplněk vyjádřený neurčitým slovesným tvarem"),
doplněk vyjádřený závislou klauzí (viz 5.10.3 - "Doplněk vyjádřený závislou klauzí").