Pro identifikační výrazy se skloňovaným řídícím členem (skupina A) nejsou, pokud tyto výrazy nestojí v pozici nominativu jmenovacího nebo genitivu identifikačního, zavedena žádná zvláštní pravidla.

Efektivní kořen identifikačního výrazu (tj. uzel reprezentující řídící člen výrazu - skloňované jméno) dostane funktor podle své pozice ve větné struktuře, podle druhu závislosti. Srov.:

Je-li identifikační výraz tvořen adjektivem, považujeme jej za substantivizované, tj. nedoplňujeme uzel se zástupným t-lematem #EmpNoun pro řídící substantivum (nejedná se tedy o případ elipsy popsaný v 5.12.1.2 - "Elipsa řídícího substantiva"). Srov.:

Struktura identifikačních výrazů se dále analyzuje. Pokud není uvedeno jinak, platí, že uzly závislé na efektivních kořenech identifikačního výrazu se anotují podle obvyklých pravidel anotace a mají funktor podle druhu závislosti. U jednotlivých uzlů reprezentujících identifikační výraz se zachycuje valence. Například:

Pozor! Zvláštní pravidla platí pro některá vlastní jména; viz 7.8.2.1 - "Specifická pravidla pro některé typy vlastních jmen".

Další příklady:

Rozvití identifikačního výrazu. Identifikační výraz může být jako celek rozvit. Kořen rozvití identifikačního výrazu je vždy přímým potomkem kořene identifikačního výrazu. Srov.:

!!! Jsme si vědomi toho, že přijatým způsobem anotace není rozvití identifikačního výrazu odlišeno od jiných závislých doplnění, která jsou součástí identifikačního výrazu. Do budoucna počítáme se zavedením atributu, který bude pro každý uzel určovat, zda je, nebo není součástí identifikačního výrazu. Prozatím byl zaveden pouze atribut is_name_of_person (k němu viz 7.8.2 - "Vlastní jména a názvy") a informaci o tom, zda nějaký uzel je/není součástí identifikačního výrazu, udává pro identifikační výrazy zapsané v uvozovkách také atribut quot/type (k němu viz 7.19.1 - "Text v uvozovkách").

Nominativ jmenovací nebo genitiv explikativní. V pozici nominativu jmenovacího a genitivu explikativního (viz 7.8.1 - "Základní pravidla anotace identifikačních výrazů") je identifikační výraz zachycen jako identifikační struktura (viz 7.8.1.3 - "Identifikační struktura").

Ostatní identifikační výrazy, tj. identifikační výrazy bez skloňovaného řídícího členu (skupina B), obvykle nestojí ve větě samostatně, ale zpravidla se vyskytují ve spojení se svým obecným rodovým jménem. V této pozici za obecným rodovým jménem jsou realizací pozice nominativu jmenovacího (viz 7.8.1 - "Základní pravidla anotace identifikačních výrazů").

Identifikační výrazy ze skupiny B zachycujeme vždy jako identifikační strukturu - viz 7.8.1.3 - "Identifikační struktura".

Jako identifikační strukturu zachycujeme:

Identifikační struktura je znázorněna schématem obr. 7.139.

Kořen identifikační struktury. Kořenem identifikační struktury je uzel reprezentující obecné rodové jméno. Stojí-li identifikační výraz (ze skupiny B) v povrchové podobě věty bez svého rodového jména, doplní se do tektogramatického stromu na pozici kořene identifikační struktury nový uzel se zástupným t-lematem #Idph.

Kořen identifikační struktury dostane funktor podle pozice ve větné struktuře, podle druhu závislosti.

Srovnej:

Pozor! Je-li kořenem identifikační struktury nově vytvořený uzel se zástupným t-lematem #Idph, jedná se zároveň o strukturu seznamovou. V atributu nodetype je u kořene struktury vyplněna hodnota list (k tomu viz 2.4 - "Kořeny seznamových struktur"). Je-li kořenem identifikační struktury uzel reprezentující vyjádřené obecné rodové jméno, není tento uzel označen jako kořen seznamové struktury (nodetype≠list). Termíny identifikační struktura a seznamová struktura se tedy překrývají jen částečně.

Efektivní kořen identifikačního výrazu. Na kořeni identifikační struktury závisí efektivní kořeny identifikačního výrazu, které mají všechny funktor ID. Efektivními kořeny identifikačního výrazu rozumíme všechny uzly reprezentující vyjádřené řídící členy identifikačního výrazu, které již v povrchové podobě věty na žádném dalším členu nezávisí. To znamená, že v rámci identifikačního výrazu nezachycujeme elipsu řídícího členu (viz 5.12.1 - "Elipsa řídícího členu").

Efektivní kořen identifikačního výrazu je ve většině případů totožný s kořenem identifikačního výrazu. Efektivní kořeny identifikačního výrazu se nerovnají kořeni identifikačního výrazu pouze v případě, že identifikační výraz má více řídících členů, které jsou souřadně spojené. Identifikační výraz může mít i více kořenů, a to v případě, že identifikační výraz má více řídících členů (efektivních kořenů), které nejsou souřadně spojené.

Srovnej:

Prvky identifikační struktury. Všechny uzly reprezentující jednotlivá slova, která jsou součástí identifikačního výrazu tvoří prvky identifikačního výrazu. Struktura identifikačních výrazů se dále analyzuje. Pokud není uvedeno jinak, platí, že prvky závislé na efektivních kořenech identifikačního výrazu se anotují podle obvyklých pravidel anotace a mají funktor podle druhu závislosti. U jednotlivých prvků identifikačních výrazů se zachycuje valence.

Srov.:

Pozor! Zvláštní pravidla platí pro některá vlastní jména; viz 7.8.2.1 - "Specifická pravidla pro některé typy vlastních jmen".

Rozvití identifikačního výrazu. Identifikační výraz může být jako celek rozvit. Kořen rozvití identifikačního výrazu je vždy přímým potomkem kořene identifikační struktury. Srov.:

Pozor! Rozvití identifikačního výrazu může být realizováno jako souřadné spojení.

Další příklady:

Konkurence identifikační struktury a seznamové struktury pro cizojazyčné výrazy. V případě, že si konkurují dvě možnosti zachycení nějakého výrazu pomocí identifikační struktury nebo pomocí seznamové struktury pro cizojazyčné výrazy (viz 7.9 - "Cizojazyčné výrazy"), dáváme přednost zachycení pomocí seznamové struktury pro cizojazyčné výrazy. Uzel se zástupným t-lematem #Idph do tektogramatického stromu již nedoplňujeme. Srovnej:

Další příklady: