5.11.1. Závislostní vztahy některých slovesných volných doplnění

Závislostní vztah některých volných doplnění vyjádřených adverbii (viz 5.11.1.2 - "Nejednoznačné závislostní vztahy volných doplnění vyjádřených adverbii") nebo předložkovými skupinami (viz 5.11.1.1 - "Nejednoznačné závislostní vztahy volných doplnění vyjádřených předložkovými skupinami") nemusí být jednoznačný, a to proto, že dosah významu adverbií a předložkových skupin bývá různý: nemusí se vztahovat jen k jednomu doplnění ve větě, ale mohou mít vztah hned k několika doplněním najednou.

V závislostním tektogramatickém stromě můžeme zavěšením jednoho doplnění na druhé, hranou, naznačit vždy jen jeden závislostní vztah. Vzhledem k tomu, že u volných doplnění vyjádřených adverbii nebo předložkovými skupinami (na rozdíl od doplňků; viz 5.10 - "Doplněk (dvojí závislost)") často nemáme dostatek indikací pro jednoznačné určení syntagmat, volíme u každého takového doplnění naznačení jednoho základního závislostního vztahu a nezavádíme prozatím žádné zvláštní atributy pro zachycení dalších sémantických vztahů.

Základní pravidlo anotace je následující:

5.11.1.1. Nejednoznačné závislostní vztahy volných doplnění vyjádřených předložkovými skupinami

Volná doplnění vyjádřená předložkovou skupinou mohou determinovat slovesný děj či stav, nebo se mohou vztahovat k nějakému jménu. Nejednoznačné a problematické jsou ty struktury, ve kterých se volné doplnění vyjádřené předložkovou skupinou vztahuje ke slovesnému ději či stavu a zároveň k nějakému jménu, nebo ty struktury, ve kterých je možný dvojí výklad sémantických vztahů tohoto doplnění (buď ke jménu, nebo ke slovesu, případně k více jménům zároveň).

V této sekci popisujeme pravidla anotace struktur, ve kterých má nějaké doplnění vyjádřené předložkovou skupinou jednoznačný vztah k nějakému jménu a další vztahy tohoto doplnění, zejména ke slovesu, jsou méně zřetelné. Například:

Starý muž přišel v otrhaném kabátě.

Potkali Petra ve smokingu.

Jeníček šel do lesa s Mařenkou.

Anotace se liší podle toho, zda předložková skupina a jméno jsou v povrchové podobě věty:

  • v kontaktním postavení.

  • v distančním postavení.

Kontaktní postavení. V těch konstrukcích, ve kterých je jméno a volné doplnění vyjádřené předložkovou skupinou v kontaktním postavení, závisí toto volné doplnění na uzlu pro řídící sloveso vždy, když není zcela jednoznačné, že toto volné doplnění vyjádřené předložkovou skupinou rozvíjí pouze jméno (s nímž je v kontaktním postavení).

V jednoznačných případech (předložková skupina determinuje pouze jméno) závisí uzel reprezentující předložkovou skupinu na uzlu pro determinované jméno. Srov.:

  • Do tramvaje nastoupil muž v otrhaném kabátě.

    Předložková skupina v (otrhaném) kabátě determinuje pouze jméno muž. Uzel reprezentující předložkovou skupinu v kabátě bude záviset na uzlu pro substantivum muž. Srov. obr. 5.184.

Další příklady:

Lupič s pistolí přepadl prodavačku s tržbou v kufříku.

Přepadl prodavačku s tržbou v kufříku. (Prodavačka měla tržbu v kufříku.)

Tatínek s maminkou šli do divadla.

Potkali muže ve smokingu. (Muž byl ve smokingu.)

Naproti tomu ve větách, ve kterých jsou vztahy doplnění vyjádřeného předložkovou skupinou méně zřetelné, je zde možný dvojí (případně trojí, několikerý) výklad sémantických vztahů, závisí volné doplnění na uzlu pro řídící sloveso. Srov.:

  • Vyfotografoval Evu na pláži.

    Není jasné, kdo všechno na pláži byl (Eva, on, nebo oba?). Uzel reprezentující předložkovou skupinu na pláži bude záviset na uzlu pro sloveso vyfotografovat.

Distanční postavení. V těch strukturách, ve kterých se volné doplnění vztahuje k nějakému slovesnému ději či stavu a zároveň k nějakému jménu, závisí toto volné doplnění v tektogramatickém stromě vždy na uzlu pro řídící sloveso. Toto pravidlo platí zejména pro ty konstrukce, ve kterých jsou jméno a volné doplnění vyjádřené předložkovou skupinou v distančním postavení (a pro ty konstrukce, ve kterých jméno není vyjádřeno). Předpokládáme, že doplnění vyjádřené předložkovou skupinou, které se vztahuje ke jménu a je přitom od tohoto jména odtrženo, determinuje vždy zároveň i slovesný děj. Srov.:

  • Starý muž přišel v otrhaném kabátě.

    Doplnění v (otrhaném) kabátě determinuje jméno muž i sloveso přijít. V tektogramatickém stromu bude přednostně zavěšeno na uzel pro sloveso. Srov. obr. 5.185.

Další příklady:

Potkali Petra ve smokingu. (Oni byli ve smokingu.)

Tatínek šel do divadla s maminkou.

Přepadl prodavačku s pistolí v ruce. (On měl pistoli v ruce.)

Lupič prodavačku přepadl s tržbou v kufříku.

V těch strukturách, ve kterých je možný několikerý výklad sémantických vztahů doplnění vyjádřeného předložkovou skupinou, je na základě dostupného kontextu zvolena jedna z možností. Neposkytuje-li kontext dostatek indikací pro jednoznačné řešení, je dána přednost determinaci slovesného děje. Například:

Poslali ho k babičce v dobrém rozmaru. (Kdo byl v dobrém rozmaru?)

Zahlédl ji při odchodu z divadla. (Kdo odcházel z divadla?)

Obrázek 5.184. Předložková skupina a jméno jsou v kontaktním postavení

Předložková skupina a jméno jsou v kontaktním postavení

Do tramvaje nastoupil muž v otrhaném kabátě.

Obrázek 5.185. Předložková skupina a jméno jsou v distančním postavení

Předložková skupina a jméno jsou v distančním postavení

Starý muž přišel v otrhaném kabátě.

5.11.1.2. Nejednoznačné závislostní vztahy volných doplnění vyjádřených adverbii

Pro volné doplnění vyjádřené adverbiem platí, že v těch konstrukcích, ve kterých není interpretace sémantických vztahů tohoto volného doplnění jednoznačná, závisí volné doplnění vyjádřené adverbiem na uzlu pro řídící sloveso. Je-li doplnění vyjádřené adverbiem se jménem, ke kterému se potenciálně vztahuje, v distančním postavení (nebo jméno není v povrchové podobě věty vyjádřeno), je přímé rozvíjení jména tímto doplněním vždy sporné. Srov.:

  • Přecházel po pokoji neklidně.

    Doplnění neklidně bude zachyceno přednostně jako závislé na uzlu pro sloveso, přestože determinuje (minimálně) ještě aktor řídícího slovesa. Srov. obr. 5.186.

Další příklady:

Babička seděla shrbeně.

Pavel odešel schlíple.

Pavel schlíple odešel.

Hanka běhala naboso.

Bratr namaloval vajíčka modře/namodro.

Předseda mu to přinesl osobně.

Obrázek 5.186. Nejednoznačné vztahy volného doplnění vyjádřeného adverbiem

Nejednoznačné vztahy volného doplnění vyjádřeného adverbiem

Přecházel po pokoji neklidně.

5.11.1.3. Sémantický dosah doplnění s funktorem MOD a ATT

Volná doplnění s funktorem MOD (viz 6.7.3 - "MOD") a ATT (viz 6.7.1 - "ATT") vykazují podobné chování jako rematizátory (viz 9.6 - "Rematizátory"). Stupněm pravděpodobnosti obsahu výpovědi nebo vyjádřením postoje zasahují vždy určitou část výpovědi, určitý podstrom (případně výpověď celou). Srov.:

  • Otec přijede asi.MOD zítra večer.

  • Otec přijede zítra asi.MOD večer.

  • Otec asi.MOD přijede zítra večer.

  • Zítra večer přijede otec a asi.MOD i matka.

V tektogramatických stromech tyto rozdíly prozatím reflektujeme jen v omezené míře. V těch případech, ve kterých není v sémantickém dosahu doplnění s funktorem MOD nebo ATT řídící sloveso, ale jen jeho určitý podstrom, závisí v tektogramatickém stromu doplnění s funktorem MOD nebo ATT na efektivním kořenu tohoto podstromu, který má ve svém dosahu. V ostatních případech závisí doplnění s funktorem MOD nebo ATT na uzlu pro řídící sloveso a jeho dosah je zastřen.

!!! Jde o prozatímní řešení, do budoucna je třeba u uzlů s funktory MOD a ATT počítat s obdobným způsobem anotace jako u rematizátorů (viz 9.6.2 - "Základní pravidla o umístění rematizátorů v tektogramatickém stromě").