Konstrukce s významem omezení bývají připojeny pomocí předložek:

kromě

mimo

vedle

vyjma

až na

s výjimkou

U omezovacích konstrukcí připojených pomocí předložky rozlišujeme:

Přímé omezení. Uzel reprezentující řídící (syntaktické) substantivum předložkové skupiny je efektivním kořenem omezovací konstrukce tehdy, je-li toto substantivum v tom pádě, který předložka vyžaduje. (Odkaz na předložku je uložen v atributu a/aux.rf u uzlu řídícího substantiva.)

Po předložkách až na, s výjimkou je uzel reprezentující řídící substantivum předložkové skupiny vždy efektivním kořenem omezovací konstrukce. Substantiva po těchto předložkách jsou vždy v pádě, který tato předložka vyžaduje. Například:

Po předložkách kromě, mimo, vedle, vyjma je efektivním kořenem omezovací konstrukce uzel reprezentující řídící substantivum předložkové skupiny jen tehdy, je-li toto substantivum v tom pádě, který předložka vyžaduje; tedy: kromě+2, mimo+4(v textech nenoremně často též genitiv), vedle+2, vyjma+2. Například:

Omezení s elipsou slovesa. Nově doplněný uzel pro sloveso je efektivním kořenem omezovací konstrukce tehdy, je-li řídící (syntaktické) substantivum předložkové skupiny v jiném pádě než v tom, který předložka vyžaduje, nebo následuje-li po předložce kromě, mimo, vedle nebo vyjma další předložková skupina. (Odkaz na předložku je uložen v atributu a/aux.rf u doplněného uzlu pro sloveso.)

Nově doplněný uzel je zpravidla kopií uzlu slovesa z klauze nadřazené (případně je doplněn uzel se zástupným t-lematem #EmpVerb). O negaci doplněného slovesa platí: je-li v nadřazené klauzi sloveso s negací, je nově doplněné sloveso bez negace a naopak. Srov.:

Důvodem pro doplňovaní uzlu pro sloveso je fakt, že přítomná pádová forma substantivní skupiny není určována předcházející předložkou; tedy pouze doplnění elidovaného slovesa umožňuje vyložit pádovou formu substantivní skupiny v omezovací konstrukci a též přiřadit substantivní skupině odpovídající funktor, který by jinak byl překryt funktorem RESTR.

Srovnej:

!!! Konstrukce, ve kterých by po předložce (kromě, mimo, vedle) následovala jiná forma než ta, kterou předložka vyžaduje, se však v PDT nevyskytly.

Omezení připojené výrazem "kromě/vedle/mimo toho, že". V omezovacích konstrukcích připojených výrazem "kromě/vedle/mimo toho, že" chápeme výraz "toho" jako odkazovací slovo (viz 5.5.3 - "Odkazovací slova") a funktor RESTR přiřazujeme efektivnímu kořenu závislé klauze. Například:

Pozor! Ne každá konstrukce, ve které je přítomný totalizující výraz, nese význam omezení. V konstrukci může stát totalizátor, aniž by byl omezován. Konstrukce má potom význam výjimečného slučování. Srov.:

Klauze může být i homonymní, pokud jde o význam omezení, nebo výjimečného slučování. Homonymie konstrukcí je při anotaci (na základě kontextu) odstraněna. Srov.:

Konstrukce s významem omezení bývají připojeny pomocí spojovacích výrazů:

než

nežli

leda

ledaže

Konstrukce s významem omezení připojené pomocí spojovacích výrazů interpretujeme vždy jako závislé slovesné klauze (viz 5.4 - "Slovesné a neslovesné klauze").

Není-li tedy v povrchové podobě věty v omezovací konstrukci připojené nějakým spojovacím výrazem přítomné řídící sloveso konstrukce, je do tektogramatického stromu na místo tohoto nepřítomného slovesa doplněn nový uzel. Nový uzel je zpravidla kopií uzlu slovesa z klauze nadřazené (případně je doplněn uzel se zástupným t-lematem #EmpVerb). O negaci doplněného slovesa platí: je-li v nadřazené klauzi sloveso s negací, je nově doplněné sloveso bez negace a naopak.

Příklady:

Důvodem pro doplňování slovesa je fakt, že spojka nevyžaduje konkrétní vazbu, tedy pouze doplnění elidovaného slovesa umožňuje vyložit pádovou formu substantiv v omezovací konstrukci a též přiřadit nominálním skupinám odpovídající funktor, který by jinak byl překryt funktorem RESTR.

Význam "omezení" vs. význam "srovnání". Konstrukce s významem omezení se formálně (často i sémanticky) stýkají s jinými konstrukcemi připojenými stejnými spojovacími výrazy. Zejména některé omezovací konstrukce připojené spojkou než mají blízko ke konstrukcím s významem srovnání (viz 7.4 - "Konstrukce s významem "srovnání""). Konstrukce s výrazy jinak než, jindy než, jinde než, jiný než ap. jsou konstrukce, které (kromě ustálených frazeologických spojení, viz 7.6.1.3 - "Konstrukce s významem omezení typu "nezbývá než doufat"") zachycujeme jako konstrukce s významem srovnání. Jako omezení zachycujeme pouze konstrukce se skutečnými totalizátory: nikde než, nic než, nikam než. Konstrukce, ve kterých jsou oba typy výrazů zdvojené: nikam jinam, nikde jinde, nic jiného zachycujeme jako konstrukce s významem omezení. Srov.:

Jako konstrukce s významem omezení jsou zachyceny též ustálené, frazeologické konstrukce:

Příklady:

Funktor RESTR zde má přímo uzel reprezentující infinitiv slovesa (do tektogramatického stromu není doplněna kopie uzlu slovesa z věty nadřazené - zbývat, lze apod.). Uzel pro vyjádřený infinitiv s funktorem RESTR závisí na totalizátoru nic (případně na jeho jiném synonymním vyjádření, například: jiná možnost, jiný prostředek, jiná věc). Není-li totalizátor v povrchové podobě věty vyjádřen, je do konstrukce doplněn nový uzel se zástupným t-lematem #Total.

Pozor! Za synonymní vyjádření totalizátoru nic považujeme pouze sémanticky vyprázdněná spojení. Ostatní konstrukce se spojením jiný než zachycujeme jako konstrukce s významem srovnání (viz 7.4 - "Konstrukce s významem "srovnání""). Srov.:

Pozor! Spojení nic+komparativ zachycujeme jako srovnání. Srov.: