9.2. Kontextová zapojenost

Kontextová zapojenost je vlastnost výrazu (vyjádřeného i nevyjádřeného v povrchové podobě věty), která určuje, zda mluvčí (autor) výraz užívá jako něco, co je pro příjemce dané, jednoznačně určené kontextem.

Kontextová zapojenost jednotlivých výrazů je v tektogramatických stromech zachycena pomocí atributu tfa (topic-focus articulation). Každému uzlu (který je relevantní pro aktuální členění věty) je v atributu tfa přiřazena jedna ze tří možných hodnot. Hodnoty atributu tfa jsou popsány v 9.1 - "Hodnoty atributu tfa".

Tabulka 9.1. Hodnoty atributu tfa

c

uzel reprezentuje kontrastivní kontextově zapojený výraz

f

uzel reprezentuje kontextově nezapojený výraz

t

uzel reprezentuje nekontrastivní kontextově zapojený výraz

Vodítkem pro přiřazení jednotlivých hodnot kontextové zapojenosti je vztah výrazu (reprezentovaného uzlem) ke kontextu (viz 9.2.1 - "Kontext"), jeho funkce v aktuálním členění věty a prostředky jejího vyjádření v české větě, například význam výrazu, slovosled a zejména větná intonace (viz 9.1 - "Signalizace aktuálního členění"). Konkrétní rozhodnutí o kontextové zapojenosti je ponecháno na jazykovém povědomí anotátora.

Hodnoty atributu tfa se nevyplňují: