Ve vztahu gramatické koreference je i jeden z povrchově nevyjádřených aktantů každého doplnění realizovaného slovesnou formou, které má tzv. dvojí závislost (viz 5.1 - "Závislost").

Slovesné formy doplnění, u kterých k této gramatické koreferenci dochází:

Gramatická koreference nastává, stojí-li doplnění vyjádřené některou z výše uvedených forem v pozici:

Nově vytvořený uzel pro koreferující člen má t-lema #Cor a v atributu gram_coref.rf má uveden odkaz na koreferovaný člen.

Poznámka: V těchto konstrukcích využíváme pro gramaticky koreferující člen zástupné t-lema #Cor, které bylo původně zavedeno pro kontrolovaný člen v konstrukcích s kontrolou. O vztah kontroly, jak je definován v 8.2.4.1 - "Pojetí kontroly", se však v konstrukcích popisovaných v této sekci nejedná. Tyto konstrukce mají nicméně ke kontrole velmi blízko.

Koreference u doplnění vyjádřeného trpným participiem. Stojí-li doplnění vyjádřené participiem v pozici a) nebo b), je ve vztahu gramatické koreference buď aktor, nebo patiens participia, případně jiný valenční člen, který odpovídá subjektu participia, a jméno, s nímž je daný aktant ve vztahu shody. Srov.:

Další příklad:

Pozor! Trpné participium může být i řídícím členem závislé adverbiální klauze (například: Dům, ač zadlužen.CNCS, byl prodán velmi rychle; viz 5.5.1.2 - "Závislé participiální konstrukce"). I v těchto případech naznačujeme vztah gramatické koreference mezi subjektem participia a jménem, které určuje shodu ve jmenném rodě.

Koreference u doplnění vyjádřeného přechodníkem. Doplnění vyjádřené přechodníkem stává jen v pozici doplňkové (a). U doplňků vyjádřených aktivním přechodníkem je ve vztahu gramatické koreference vždy aktor (subjekt) přechodníku a subjekt slovesa, na kterém přechodník závisí. U doplňků vyjádřených pasivním přechodníkem může být ve vztahu gramatické koreference i patiens přechodníku (případně jiný aktant, který odpovídá subjektu) a subjekt řídícího slovesa. Srov.:

Další příklad:

Stejně přistupujeme i k elidovaným přechodníkovým konstrukcím (více viz 5.10.2.2 - "Doplněk vyjádřený přechodníkem").

U ustrnulých, nekongruentních přechodníků (například: takříkajíc, ne/chtě, stoje, leže, kleče apod.) o koreferenci neuvažujeme (viz 5.5.1.3.1 - "Ustrnulé přechodníkové konstrukce").

Koreference u doplnění vyjádřeného infinitivem (tzv. slovanský akuzativ s infinitivem). Stojí-li doplnění vyjádřené infinitivem v pozici a) nebo b), je ve vztahu gramatické koreference aktant odpovídající subjektu infinitivu a akuzativní objekt řídícího slovesa. Srov.:

Poznámka: Infinitiv v pozici a) i b) (slovanský akuzativ s infinitivem) vydělujeme z případů kontroly. Specifikem těchto konstrukcí (na rozdíl od konstrukcí s kontrolou) je to, že pozice infinitivu zde může být realizována i závislou slovesnou klauzí se závaznou gramatickou koreferencí subjektu řídícího slovesa této klauze (viz typ dále). Nicméně jsme si vědomi toho, že tyto případy mají ke kontrole velmi blízko.

Koreference u doplnění vyjádřeného závislou slovesnou klauzí. Infinitiv v pozici a) i b) může být vyjádřen i závislou slovesnou klauzí. Ve vztahu gramatické koreference je pak nevyjádřený subjekt řídícího slovesa této závislé klauze a akuzativní objekt (patiens) řídícího slovesa klauze řídící. Srov.: