Tektogramatická rovina je založena na závislostní koncepci.

Základní myšlenkou závislostní koncepce je, že užití členu závislého je podmíněno užitím členu řídícího, který zastupuje celé spojení (řídící člen má stejnou syntaktickou distribuci jako celé spojení členu řídícího se členem závislým). Závislost bývá reflektována v morfologické formě závislých členů (shodou morfologických kategorií s členem řídícím, omezením výběru pádu závislého členu). Ve shodě s novějšími syntaktickými popisy považujeme za centrum věty sloveso a podmět interpretujeme jako závislý na slovese.

Zachycení závislosti v tektogramatickém stromě. Vztah závislosti mezi dvěma členy je v tektogramatickém stromě primárně naznačen hranou mezi dvěma uzly, která vede od uzlu reprezentujícího řídící člen (řídící uzel) k uzlu reprezentujícímu závislý člen (závislý uzel).

Od teoreticky čistého závislostního stromu, ve kterém každá hrana reprezentuje závislost mezi dvěma výrazy a každá závislost dvou výrazů je reprezentována hranou, se tektogramatické stromy v PDT odlišují:

Tyto specifické případy odrážejí komplikovanost závislostních vztahů v konkrétních větách, vztahy mezi členy ve větě nelze vždy interpretovat jako jednoduchý vztah závislosti jednoho členu na druhém.