6.5.5. INTT

Definice funktoru INTT

Funktor INTT (intent) je funktor pro takové volné doplnění, které vyjadřuje cíl, záměr, se kterým se uskutečňuje nějaký pohyb (přemísťování) vyjádřený řídícím slovem.

Doplnění s funktorem INTT vyjadřuje záměr, se kterým se někdo/něco pohybuje nebo přemísťuje, nebo se kterým někdo někoho někam zve nebo posílá. Je typickým doplněním po slovesech pohybu a přemísťování se (například: šel se koupat; vydal se na představení do Národního divadla; odcestoval na návštěvu) a po slovesech s významem "zvát" a "posílat" (například: pozval premiéra k dialogu; poslali ho pro svačinu). Zastupuje-li sloveso být sloveso pohybu nebo přemísťování se, může doplnění s funktorem INTT stát i při tomto slovese (například: byl se koupat; byli jsme to obhlídnout).

Pozor! Doplnění s funktorem INTT považujeme výhradně za slovesné doplnění, rozvíjí tedy pouze slovesa (a jejich nominalizace; například: trenér vyztuží obranu Urbanem, přicházejícím na hostování.INTT ze Sparty; cestování za nákupy.INTT). Doplnění s významem účelu rozvíjející primární (od sloves neodvozená) substantiva mají funktor AIM.

Formy. Doplnění s funktorem INTT má nejčastěji formu prostého infinitivu. Vedle formy prostého infinitivu se vyjadřuje též předložkovými pády substantiv. Doplnění s funktorem INTT se nevyjadřuje závislou klauzí, účelová závislá klauze (připojená podřadicí spojkou aby) má vždy funktor AIM.

K základním formám doplnění s funktorem INTT patří:

Obrázek 6.28. Funktor INTT

Funktor INTT

Šel nakoupit, aby doplnil zásoby.

6.5.5.1. Hraniční případy u funktoru INTT

Hranice s funktorem AIM. Funktor INTT se stýká zejména s funktorem AIM (viz 6.5.1 - "AIM"). Pro přehlednost zde uvádíme znovu základní znaky, kterými se oba funktory vyznačují a kterými se vzájemně odlišují:

  • Funktor INTT je nevětným (infinitivem nebo předložkovou vazbou vyjádřeným) doplněním s významem účelu/záměru po slovesech pohybu a přemísťování se a po slovesech s významem "zvát" a "posílat".

    Závislou klauzí vyjádřená doplnění (zejména pomocí spojky aby) s významem účelu/záměru mají vždy funktor AIM, a to i po slovesech pohybu a přemísťování se a po slovesech s významem "zvát" a "posílat".

    Srovnej:

    • Šel tam pomáhat.INTT

    • Šel tam, aby jim pomohl.AIM

  • Od doplnění s funktorem AIM se doplnění s funktorem INTT odlišuje těsnějším vztahem k řídícímu slovesu (případně k jeho nominalizaci). Po slovesech pohybu a přemísťování se a po slovesech s významem "zvát" a "posílat" mohou obě doplnění - doplnění s funktorem INTT a doplnění s funktorem AIM - stát vedle sebe. O tom, že se jedná o dvě různá doplnění a nikoliv o dvě doplnění funkčně stejná, svědčí zejména nemožnost obě doplnění koordinovat.

    Srovnej:

    • Šel tam pomáhat.INTT , aby to měli.AIM dříve hotové.

    • Šel nakoupit.INTT , aby měli co jíst.AIM.

  • Doplnění s funktorem INTT považujeme výhradně za slovesné doplnění, rozvíjí tedy pouze slovesa (a jejich nominalizace). Doplnění s významem účelu rozvíjející primární (od sloves neodvozená) substantiva mají funktor AIM. Srovnej:

    • cestování za nákupy.INTT

    • voda k pití.AIM

!!! Podle těchto uvedených znaků jsou anotována doplnění s významem účelu/záměru v PDT. Ukazuje se však, že hranici mezi funktory INTT a AIM je třeba zpřesnit - zejména o podmínku totožnosti aktora řídícího děje s aktorem děje vyjadřovaného doplněním s funktorem INTT. Též je třeba přehodnotit otázku paralelního vztahu mezi větným (závislou klauzí) a nevětným vyjádřením významu účelu/záměru. V současném zpracování je větné (závislou klauzí) a nevětné vyjádření účelu/záměru po slovesech pohybu a přemísťování a po slovesech s významem "zvát" a "posílat" anotováno odlišně.

Hranice s funktorem DIR3. Doplnění ve významu INTT často hraničí také se směrovým doplněním ve významu "kam?" (funktor DIR3; viz 6.4.3 - "DIR3"). Tato konkurence je dána sémantikou řídícího slovesa, kterým je sloveso pohybu a přemísťování se nebo sloveso s významem "poslat" a "zvát". Tato slovesa přednostně indikují směrové určení; doplnění s významem INTT je u nich až druhořadé . Srov.:

  • Přijel do Prahy.DIR3

  • Přijel do Prahy.DIR3 na schůzku.INTT s premiérem.

  • Přijel na schůzku.INTT s premiérem. {#Oblfm.DIR3}

    Ve větě Přijel na schůzku s premiérem. hodnotíme předložkové spojení na schůzku vzhledem k jeho lexikální sémantice jako doplnění s funktorem INTT a zároveň zde zachycujeme elipsu doplnění s funktorem DIR3 (které je tu valenční).

K otázce konkurence doplnění s funktorem INTT a doplnění s funktorem DIR3 z hlediska valence viz 5.2.3.1.3.5 - "Status volného doplnění "záměru" (INTT) po slovesech s významem "pohybu"".