Doplnění s funktorem INTT
vyjadřuje záměr, se kterým se někdo/něco pohybuje nebo přemísťuje, nebo se kterým někdo někoho někam zve nebo posílá. Je typickým doplněním po slovesech pohybu a přemísťování se (například: šel se koupat; vydal se na představení do Národního divadla; odcestoval na návštěvu) a po slovesech s významem "zvát" a "posílat" (například: pozval premiéra k dialogu; poslali ho pro svačinu). Zastupuje-li sloveso být sloveso pohybu nebo přemísťování se, může doplnění s funktorem INTT
stát i při tomto slovese (například: byl se koupat; byli jsme to obhlídnout).
Pozor! Doplnění s funktorem INTT
považujeme výhradně za slovesné doplnění, rozvíjí tedy pouze slovesa (a jejich nominalizace; například: trenér vyztuží obranu Urbanem, přicházejícím na hostování.INTT
ze Sparty; cestování za nákupy.INTT
). Doplnění s významem účelu rozvíjející primární (od sloves neodvozená) substantiva mají funktor AIM
.
Formy. Doplnění s funktorem INTT
má nejčastěji formu prostého infinitivu. Vedle formy prostého infinitivu se vyjadřuje též předložkovými pády substantiv. Doplnění s funktorem INTT
se nevyjadřuje závislou klauzí, účelová závislá klauze (připojená podřadicí spojkou aby) má vždy funktor AIM
.
K základním formám doplnění s funktorem INTT
patří:
infinitiv.
Příklady:
Šel nakoupit.INTT
, aby doplnil zásoby. obr. 6.28
Návštěvníci sem přijíždějí lyžovat.INTT
Poslali ho nakoupit.INTT
Jen japonskému turistovi upadla lžička, jak spěchal zmáčknout.INTT
spoušť svého nikonu.
Když spotřebitel zakoupenou obuv přijde reklamovat.INTT
, tak musíme jako prodejci reklamaci přijmout.
Ten, komu se na Slovensku nelíbí, může sbalit kufry a odejít budovat.INTT
nové pořádky jinam.
předložkový pád substantiva.
Nejčastější formy:
k+3 | Přijede k jednání; Pozvali ho k dialogu. |
na+4 | Byli pozváni na oběd; Chodili spolu na procházky; Šel na jahody. |
na+6 | Izraelský premiér je v Praze na návštěvě. |
pro+4 | Šel pro lékaře. |
Hranice s funktorem AIM
. Funktor INTT
se stýká zejména s funktorem AIM
(viz 6.5.1 - "AIM"). Pro přehlednost zde uvádíme znovu základní znaky, kterými se oba funktory vyznačují a kterými se vzájemně odlišují:
Funktor INTT
je nevětným (infinitivem nebo předložkovou vazbou vyjádřeným) doplněním s významem účelu/záměru po slovesech pohybu a přemísťování se a po slovesech s významem "zvát" a "posílat".
Závislou klauzí vyjádřená doplnění (zejména pomocí spojky aby) s významem účelu/záměru mají vždy funktor AIM
, a to i po slovesech pohybu a přemísťování se a po slovesech s významem "zvát" a "posílat".
Srovnej:
Šel tam pomáhat.INTT
Šel tam, aby jim pomohl.AIM
Od doplnění s funktorem AIM
se doplnění s funktorem INTT
odlišuje těsnějším vztahem k řídícímu slovesu (případně k jeho nominalizaci). Po slovesech pohybu a přemísťování se a po slovesech s významem "zvát" a "posílat" mohou obě doplnění - doplnění s funktorem INTT
a doplnění s funktorem AIM
- stát vedle sebe. O tom, že se jedná o dvě různá doplnění a nikoliv o dvě doplnění funkčně stejná, svědčí zejména nemožnost obě doplnění koordinovat.
Srovnej:
Šel tam pomáhat.INTT
, aby to měli.AIM
dříve hotové.
Šel nakoupit.INTT
, aby měli co jíst.AIM
.
Doplnění s funktorem INTT
považujeme výhradně za slovesné doplnění, rozvíjí tedy pouze slovesa (a jejich nominalizace). Doplnění s významem účelu rozvíjející primární (od sloves neodvozená) substantiva mají funktor AIM
. Srovnej:
cestování za nákupy.INTT
voda k pití.AIM
!!! Podle těchto uvedených znaků jsou anotována doplnění s významem účelu/záměru v PDT. Ukazuje se však, že hranici mezi funktory INTT
a AIM
je třeba zpřesnit - zejména o podmínku totožnosti aktora řídícího děje s aktorem děje vyjadřovaného doplněním s funktorem INTT
. Též je třeba přehodnotit otázku paralelního vztahu mezi větným (závislou klauzí) a nevětným vyjádřením významu účelu/záměru. V současném zpracování je větné (závislou klauzí) a nevětné vyjádření účelu/záměru po slovesech pohybu a přemísťování a po slovesech s významem "zvát" a "posílat" anotováno odlišně.
Hranice s funktorem DIR3
. Doplnění ve významu INTT
často hraničí také se směrovým doplněním ve významu "kam?" (funktor DIR3
; viz 6.4.3 - "DIR3"). Tato konkurence je dána sémantikou řídícího slovesa, kterým je sloveso pohybu a přemísťování se nebo sloveso s významem "poslat" a "zvát". Tato slovesa přednostně indikují směrové určení; doplnění s významem INTT
je u nich až druhořadé . Srov.:
Přijel do Prahy.DIR3
Přijel do Prahy.DIR3
na schůzku.INTT
s premiérem.
Přijel na schůzku.INTT
s premiérem. {#Oblfm
.DIR3
}
Ve větě Přijel na schůzku s premiérem. hodnotíme předložkové spojení na schůzku vzhledem k jeho lexikální sémantice jako doplnění s funktorem INTT
a zároveň zde zachycujeme elipsu doplnění s funktorem DIR3
(které je tu valenční).
K otázce konkurence doplnění s funktorem INTT
a doplnění s funktorem DIR3
z hlediska valence viz 5.2.3.1.3.5 - "Status volného doplnění "záměru" (INTT
) po slovesech s významem "pohybu"".