Doplnění s funktorem CNCS představují skupinu doplnění s výrazným a jednotným, vnitřně dále nediferencovaným významem. K vyjádření významu přípustky slouží řada relativně vzájemně synonymních prostředků.
Formy. Doplnění s funktorem CNCS se vyjadřuje primárně závislými klauzemi. Při sémantické kondenzaci může být doplnění s funktorem CNCS realizováno i substantivem v předložkovém pádě nebo adverbiálním výrazem.
K základním formám doplnění s funktorem CNCS patří:
-
závislá klauze.
Nejčastější formy:
ač Ač zemřeli, ještě mluví. ačkoli/v Ačkoliv se mu tento požadavek jistě nepodaří prosadit, naklíčené semínko nedůvěry ještě vydatně zalil. ať Ať jsou sebemenší, jsou dobré. byť Jeho kritika nás ničila, byť byla sebeobalenější. i kdyby Dám jí to, i kdyby to nechtěla. i když V bytě máte příjemných 24 stupňů, i když venku mrzne, až praští. přestože Vyhrál, přestože nepatřil mezi favority. přesto - že I přesto, že posádka vozu byla oslepena slzotvornou látkou, lupiči se zalekli a z místa činu ujeli. třeba/že To je výrazný posun, třebaže pocit ukřivděnosti je procenty nevyčíslitelný. Příklad:
Ač je.
CNCSzlý, tento čin nespáchal. obr. 6.26 -
předložkový pád substantiva.
Nejčastější formy:
navzdory+3 Navzdory velkým studijním úspěchům se v praxi neuplatnil. oproti+3 Oproti očekávání se umístil mezi prvními deseti. proti+3 Dítě se jí narodilo proti její vůli. přes+4 Přes své dobré vychování se nezachoval nejlépe. při+6 Při vší opatrnosti stejně několik hrnců rozbila. vzdor+3 Vzdor velké propagaci byla účast velmi nízká. -
adverbiální výraz (jen ojediněle).
Příklady:
Chtě.
CNCSnechtě museli jsme odejít.Natruc.
CNCSto dělal dál.Šel tam přece.
CNCSPřesto.
CNCSpřijdu.K ustrnulým přechodníkovým konstrukcím viz 5.5.1.3.1 - "Ustrnulé přechodníkové konstrukce".
Hranice s funktorem ADVS. Obtížné je zejména odlišit vztah přípustkový od vztahu odporovacího (funktor ADVS; viz 6.12.1.1 - "ADVS"), neboť oba vztahy jsou založeny na rozporu dvou obsahů. V PDT se hranice mezi funktory CNCS a ADVS určuje na základě formálního vyjádření. Souřadně spojené klauze zachycujeme s funktorem ADVS u kořene souřadné struktury, v hypotakticky připojené klauzi má efektivní kořen klauze funktor CNCS. Mezi oběma formami však lze vidět i významový rozdíl: při souřadnosti (ADVS) se vedle sebe staví dva nesouladné obsahy, jejichž souvýskyt neodpovídá obvyklé situaci. Při hypotaxi (CNCS) je konstrukcí prezentován rozpor, který vyplývá z nerealizované příčinné souvislosti. Srov.:
-
Přestože pršelo.
CNCS, šli na procházku. -
Pršelo, ale.
ADVSpřesto šli na procházku.
K tomu viz i 5.6.2 - "Koordinace a apozice".
Hranice s funktorem ACMP. Doplnění s funktorem CNCS se může křížit s funktorem ACMP (viz 6.6.1 - "ACMP"). K tomu viz 6.6.1.1 - "Hraniční případy u funktoru ACMP".