6.5.2. CAUS

Definice funktoru CAUS

Funktor CAUS (cause) je funktor pro takové volné doplnění, které jednak vyjadřuje vlastní příčinu děje nebo stavu vyjádřeného řídícím slovem (tj. skutečnost, která děj vyjádřený řídícím slovem způsobuje), jednak označuje důvod (pohnutku, úvahu), který motivuje určité jednání.

Doplnění označované funktorem CAUS zahrnuje celou řadu různých příčinných významů; vedle nejobecnějšího příčinného významu může doplnění s funktorem CAUS vyjadřovat i další významové rysy speciálnější, například zdroj platnosti řídícího děje nebo bližší určení charakteru následku. Tyto různé významové odstíny se vyjadřují širokým spektrem výrazových prostředků, kterými se doplnění s funktorem CAUS realizuje. U doplnění vyjádřených předložkovými pády přispívá k významové diferenciaci též sémantika substantiva.

Doplnění s funktorem CAUS rozvíjí primárně slovesa (a jejich nominalizované podoby). Doplnění s funktorem CAUS může však při sémantické kondenzaci vyjadřovat i příčinu vzniku, existence, či příčinu fungování nějakého předmětu nebo jevu, a pak doplnění s funktorem CAUS může rozvíjet i primární (od slovesa neodvozené) substantivum (světlo jen od malé lampičky; bolest od rány nožem; smrt z hladu).

Formy. Doplnění s funktorem CAUS se vyjadřuje primárně závislou klauzí. Při sémantické kondenzaci může být doplnění s funktorem CAUS realizováno i substantivem v předložkovém pádě nebo adverbiálním výrazem.

K základním formám doplnění s funktorem CAUS patří:

Obrázek 6.25. Funktor CAUS

Funktor CAUS

Díky vaší pomoci jsme to stihli včas.

6.5.2.1. Hraniční případy u funktoru CAUS

Hranice s funktory pro vyjádření způsobu. Při realizaci předložkovým a prostým pádem nebo adverbiálním výrazem se doplnění s funktorem CAUS může stýkat s jinými funktory pro volná doplnění, zejména s funktory pro vyjádření způsobu a jeho specifických variant (viz 6.6 - "Funktory pro vyjádření způsobu a jeho specifických variant"). Ve sporných případech, ve kterých není příčinný význam příliš zřetelný (často nám příčinná souvislost ani nedojde) volíme v anotaci funktor obecnější. Srov.:

  • Muselo zákonitě.CAUS dojít k chybě.

  • Zákonitě.MANN zvolí nástupce.

Hranice s funktorem REAS. Závislé klauzi vyjadřující význam funktoru CAUS významově odpovídá souřadné spojení klauzí souřadicími spojovacími výrazy neboť, vždyť, totiž, které popisujeme funktorem REAS u kořene souřadné struktury (viz 6.12.1.8 - "REAS"). Rozdíl mezi oběma funktory spočívá v tom, že při funktoru CAUS se vyjádřený lexikální obsah prezentuje jako formálně i sémanticky závislý, naproti tomu při funktoru REAS se vyjádřený lexikální obsah realizuje jako formálně nezávislý a i z hlediska sémantického si oba souřadně spojené obsahy v důsledku (formální) souřadnosti podržují významovou samostatnost. Srov.:

  • Protože to byl.CAUS veselý chlapík, měli jsme ho rádi.

  • Měli jsme ho rádi, vždyť.REAS to byl veselý chlapík.

K tomu viz i 5.6.2 - "Koordinace a apozice".