Explicitně jsou vymezeny klauze, které považujeme za neslovesné (viz 5.4.2 - "Neslovesné klauze"). Všechny ostatní klauze jsou hodnoceny jako slovesné.
Efektivním kořenem slovesné klauze je uzel reprezentující řídící predikát (zpravidla sloveso) dané klauze. Není-li v povrchové podobě věty takové sloveso vyjádřeno a nejedná-li se o aktuální elipsu slovesa (uzel pro sloveso nelze zkopírovat) a ani nelze za řídící predikát považovat vyjádřené interpunkční znaménko (viz dále), je efektivní kořen slovesné klauze reprezentován nově vytvořeným uzlem s t-lematem #EmpVerb
(viz i 5.12.1.1 - "Elipsa řídícího slovesa").
Efektivní kořen nezávislé slovesné klauze má funktor PRED
(viz i 6.1.1 - "PRED"). Je-li nezávislá slovesná klauze vsuvkou, má její efektivní kořen funktor PAR
(viz 6.1.5 - "PAR"). Efektivní kořeny závislých slovesných klauzí mají funktor popisující vztah závislosti k řídícímu uzlu.
Efektivním kořenem slovesné klauze (predikátem) může být uzel reprezentující:
určitý slovesný tvar.
Nejčastější případ slovesných klauzí: funkci predikátu plní vyjádřený určitý slovesný tvar, nebo se jedná a o klauze s aktuální elipsou slovesa (viz 5.12.1.1.1 - "Aktuální elipsa řídícího slovesa").
Příklady:
Proč o tom uvažujeme.PRED
?
(Pražští studenti se sejdou na Vyšehradě.) Brněnští {se sejdou.PRED
} na Petrově.
citoslovce.
Efektivním kořenem slovesné klauze je uzel reprezentující citoslovce v případě, že citoslovce plní v klauzi funkci slovesného predikátu.
Příklady:
Hrr.PRED
na ně.
Zvolal: Hrr.PAT
na ně.
infinitiv nebo participium.
Efektivním kořenem slovesné klauze je uzel reprezentující infinitiv nebo participium v případě, že infinitiv nebo participium stojí v klauzi na místě určitého slovesného tvaru (plní funkci slovesného predikátu).
Příklady:
Kam jít.PRED
? obr. 5.21
Ale proč o tom uvažovat.PRED
! obr. 5.22
Sparta poražena.PRED
! obr. 5.23
Být.PRED
tak o deset let mladší.
Nemluvit.PRED
!
Deset let poslouchat.PRED
totéž.
Nevíme, kam jít.PAT
Pravidla anotace závislých infinitivních a participiálních konstrukcí viz 5.5.1.1 - "Závislé infinitivní konstrukce" a 5.5.1.2 - "Závislé participiální konstrukce".
Infinitivní (a též i participiální) konstrukce vyjadřují zpravidla nějaké modální významy (přání, zvolání, rozkaz apod.). Srov.:
Ale proč o tom uvažovat.
= Ale proč o tom máme uvažovat.
Deset let poslouchat totéž.
= Deset let musím poslouchat totéž.
!!! Modální významy infinitivních a participiálních konstrukcí nejsou v PDT prozatím zachyceny: uzly reprezentující infinitiv a participium mají v gramatému deontmod
hodnotu decl
(viz 4.5.10 - "Gramatém deontické modality (deontmod
)")
interpunkční znaménko.
Efektivním kořenem slovesné klauze je uzel reprezentující interpunkční znaménko (s příslušným zástupným t-lematem) v případě, že v klauzi není přítomno žádné sloveso (ani se nejedná o aktuální elipsu slovesa), ale kdy lze za řídící člen ve funkci predikátu považovat nějaké interpunkční znaménko, stojící na místě nepřítomného slovesa. Do těchto konstrukcí si lze vždy domyslet nějaké jednoduché sloveso (zpravidla sloveso být) a vždy je také možné určit funkce jednotlivých lexikálních jednotek ve vztahu závislosti k tomuto nepřítomnému slovesu; tím se tyto konstrukce odlišují od konstrukcí, ve kterých je koordinováno nebo aponováno několik nominálních skupin, oddělených interpunkcí (například: Josef Novák, Praha; více viz 5.4.2 - "Neslovesné klauze").
Příklady:
Doprava: vlastní. [#Colon
.PRED
] obr. 5.24
Mladost - radost. [#Dash
.PRED
]
Rozhodčí: Ulrich. [#Colon
.PRED
]
Obrázek: 4. [#Colon
.PRED
]
Zvolal: Mladost - radost. [#Dash
.PAT
]
(režie: Stiller) [#Colon
.PAR
]
Pozor! Uzel pro interpunkční znaménko představuje efektivní kořen slovesné klauze jen v těch případech, kdy tuto řídící funkci skutečně plní. Jsou-li v konstrukci interpretované jako slovesné přítomna interpunkční znaménka, ale žádné z nich nelze považovat za řídící predikát (například: V Praze, v pět hodin.; srov. obr. 5.26), je efektivním kořenem této klauze nově vytvořený uzel se zástupným t-lematem #EmpVerb
, nikoli uzel pro přítomné interpunkční znaménko.
tři tečky.
Efektivním kořenem slovesné klauze je uzel reprezentující tři tečky (s příslušným zástupným t-lematem) v případě nedokončené klauze, uvozené nějakým spojovacím výrazem. Nejsou-li v povrchové podobě věty tři tečky použity, je efektivním kořenem klauze nově vytvořený uzel s t-lematem #EmpVerb
.
Příklady:
Jenže... {#Period3
.PRED
} obr. 5.27
A přece... {#Period3
.PRED
}
Řekl, že ... {#Period3
.EFF
}
nově vytvořený uzel pro prázdné sloveso (uzel s t-lematem #EmpVerb
).
Efektivním kořenem slovesné klauze je nově vytvořený uzel pro prázdné sloveso (uzel se zástupným t-lematem #EmpVerb
) v případě, že v klauzi není přítomno žádné sloveso (ani se nejedná o aktuální elipsu slovesa), ale jednotlivá doplnění v klauzi mají morfologii, jsou tvořena různými tvary slovních druhů (nenominativními tvary substantiv, předložkovými skupinami, adverbii). Do těchto konstrukcí si lze zpravidla domyslet nějaké jednoduché sloveso, možnost dosazení nějakého konkrétního slovesa však není podmínkou pro interpretaci těchto konstrukcí jako slovesných klauzí.
Příklady:
{#EmpVerb
.PRED
} Nač ten spěch? obr. 5.25
{#EmpVerb
.PRED
} V Praze, v pět hodin. obr. 5.26
{#EmpVerb
.PRED
} Vodu!
{#EmpVerb
.PRED
} Samozřejmě.
(Nač ten spěch?) {#EmpVerb
.PAR
}
Zvolal: Nač ten spěch? {#EmpVerb
.PAT
}
Tyto klauze, ve kterých není v povrchové podobě věty vyjádřeno žádné sloveso představující řídící predikát ani se nejedná o aktuální elipsu tohoto slovesa (tj. sloveso nelze doplnit z kontextu) a klauzi přitom nelze označit za neslovesnou podle vymezení uvedených v 5.4.2 - "Neslovesné klauze", označujeme jako konstrukce s prázdným slovesem.
K elipse řídícího slovesa viz více 5.12.1.1 - "Elipsa řídícího slovesa".
Parcelace. Jako slovesné klauze zpravidla s aktuální elipsou slovesa jsou zachyceny i případy parcelace, kdy parcelovaným členem je nějaké doplnění, které má morfologii (je tvořeno různými tvary slovních druhů: nenominativním tvarem substantiva, předložkovou skupinou, adverbiem). Je-li řídícím členem parcelovaného výrazu výraz odpovídající syntaktickému nominativu, je parcelovaný člen zachycen jako neslovesná nominativní klauze (viz 5.4.2 - "Neslovesné klauze"). Srov.:
(Do práce dojíždím.) Až do Prahy.
= (Do práce dojíždím.) {dojíždět.PRED
} až do Prahy.
(Přišel Petr, Pavel, Honza.) Jirka.
= (Přišel Petr, Pavel, Honza.) Jirka.DENOM
!!! Případy parcelace nejsou tedy v PDT žádným zvláštním způsobem označeny.