Nevyjadřuje-li přímá řeč doplnění uvozovacího slovesa, substantiva, adjektiva ani nelze přímou řeč připojit pomocí infinitivu nebo přechodníku slovesa pravení (tj. přímou řeč nelze zachytit žádným ze způsobů uvedených v 7.3.1 - "Přímá řeč jako doplnění uvozovací klauze"), zachycujeme konstrukci jako souřadné spojení uvozovací klauze a přímé řeči. Kořenem souřadné struktury je zpravidla uzel reprezentující interpunkční dvojtečku (t_lemma=#Colon). Do tektogramatického stromu není doplněn žádný nový uzel zastupující uvozovací sloveso. Srov.:
-
V jednotce se lepší.
PRED[is_member=1] nálada: "Porazíme.PRED[is_member=1] je."V konstrukci bude zachycena koordinace uvozovací klauze a přímé řeči. Přímou řeč nelze zachytit jako aktant uvozovacího slovesa, ani nelze přímou řeč připojit pomocí infinitivu nebo přechodníku slovesa pravení (kvůli různosti podmětů; srov. obr. 7.48).
Vedle koordinačního spojení přímé řeči a její uvozovací klauze (větná souřadnost) může být v některých případech vhodnější zachytit v konstrukci apoziční vztah mezi přímou řečí a třeba jen částí uvozovací klauze (smíšená souřadnost).
Příklady:
Nálada v družstvu byla.PRED [is_member=1] výborná: "Vyhráli jsme.PRED [is_member=1] !" [#Colon.CONJ]
Kaiserova zpověď.DENOM [is_member=1] v Reflexu: "Život beru.PRED [is_member=1] jako přestupní stanici." [#Colon.APPS]
Přímá řeč v konstrukci s verbonominálním predikátem. Jako souřadné spojení přímé řeči a uvozovací klauze rozebíráme i konstrukce, ve kterých je přímá řeč zapojena do klauze s verbonominálním predikátem a v klauzi je přítomna slovesná i neslovesná část predikátu. Přímou řeč tu nelze zachytit jako neslovesnou část predikátu a kvůli odtržení od potenciálního uvozovacího substantiva ji nezachycujme ani jako závislou na substantivu (viz 7.3.1.2 - "Přímá řeč jako doplnění substantiva"). Srovnej:
-
Jeho slova byla: "Přijdu."
Přímá řeč je zachycena jako neslovesná část verbonominálního predikátu (efektivní kořen přímé řeči má funktor
PAT; viz 7.3.1.1 - "Přímá řeč jako aktant slovesa"). -
Jeho slova "Přijdu" byla neměnná.
Přímá řeč je zachycena jako doplnění s funktorem
RSTRzávislé na substantivu slovo (viz 7.3.1.2 - "Přímá řeč jako doplnění substantiva"). -
Jeho slova byla neměnná: "Přijdu."
Přímou řeč nelze zachytit jako neslovesnou část verbonominálního predikátu. V konstrukci je zachycena koordinace přímé řeči a uvozovací klauze (srov. obr. 7.49).
Další příklady:
Jeho slova byla.
PRED[is_member=1] překvapivá: "Závidím.PRED[is_member=1] mu."Jeho hodnocení bylo.
PRED[is_member=1] zdrcující: "Takhle špatně jste ještě nehráli.PRED[is_member=1] ."
Zaplněná valenční pozice substantiva v uvozovací klauzi. Jako souřadné spojení přímé řeči a její uvozovací věty zachycujeme i konstrukce, ve kterých by přímá řeč mohla být zachycena jako valenční doplnění nějakého substantiva v uvozovací klauzi, ale daná valenční pozice substantiva je již obsazena jiným valenčním doplněním (viz i 7.3.1.2 - "Přímá řeč jako doplnění substantiva"). Srov.:
-
Rozkaz k odchodu zněl.
PRED[is_member=1] stroze: "Odejděte.PRED[is_member=1] !"Přímou řeč nelze zachytit jako patiens substantiva rozkaz, protože daná valenční pozice je již obsazena předložkovou vazbou k odchodu. V konstrukci bude zachyceno souřadné spojení přímé řeči a uvozovací klauze (srov. obr. 7.50).
