Při lexikální derivaci se sémantika derivátů v porovnání se slovem výchozím mění.
Na tektogramatické rovině je zachycena lexikální derivace následujících dvou typů:
Jednotlivé typy určitých číslovek (číslovky řadové, druhové, souborové a dílové) jsou na tektogramatické rovině chápány jako deriváty odpovídajících číslovek základních a jsou reprezentovány jejich t-lematem.
Příklady:
trojí je reprezentováno uzlem s t-lematem tři;
třetina → tři;
třetí → tři.
Vztažná, neurčitá, tázací, záporná a totalizační zájmena, odpovídající typy pronominálních číslovek a pronominálních adverbií (například někdo / nikdo, několik, někdy / nikdy) jsou jako deriváty reprezentovány uzly s t-lematem, jehož podoba odpovídá vztažnému nebo tázacímu zájmenu, vztažné / tázací číslovce nebo vztažnému / tázacímu adverbiu.
Příklady:
někdo je reprezentováno uzlem s t-lematem kdo;
nikdo → kdo;
nic → co;
několik → kolik;
všechen → co;
žádný → který.
Viz 4.6.1.4 - "Neurčitá pronominální sémantická substantiva", 4.6.2.3 - "Neurčitá pronominální sémantická adjektiva".
Sémantický rys jednotlivých typů číslovek, jímž se liší od číslovek základních, jejichž t-lematem jsou na tektogramatické rovině reprezentovány (položka A v seznamu), se zaznamenává v gramatému numertype (viz 4.5.5 - "Gramatém typu číslovky (numertype)"). Sémantický rys zájmen, pronominálních číslovek a adverbií, kterým se navzájem liší (všechna jsou reprezentována t-lematem odpovídajícím vztažné / tázací podobě slova; položka B v seznamu), je zachycen hodnotou gramatému indeftype (viz 4.5.6 - "Gramatém typu neurčitosti (indeftype)").
U typu A vyplývá m-lema z kombinace t-lematu a hodnoty gramatému numertype (například m-lematu třetí odpovídá uzel s t-lematem tři a hodnotou ord v gramatému numertype). U typu B vyplývá m-lema z kombinace t-lematu a hodnoty gramatému indeftype (například m-lematu někdo odpovídá uzel s t-lematem kdo a hodnotou indef1 v gramatému indeftype).
!!! Na tektogramatické rovině jsou zachyceny zatím jen ty typy lexikální derivace, které jsou v češtině nejsilněji gramatikalizovány. Zachycujeme tedy lexikální derivaci uvnitř skupin, které jsou v dnešním jazyce uzavřeny (uvnitř zájmen, číslovek a pronominálních adverbií). Prozatím nejsou zachycovány typy produktivní (např. přechylování, tvoření deminutiv, tvoření konatelských jmen).