Bonusový materiál je určen žákům druhého stupně základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií, středoškolákům a jejich pedagogům. Jedná se o elektronickou cvičebnici českého tvarosloví a české syntaxe pojmenovanou STYX [36]. Nejpozoruhodnější vlastností cvičebnice STYX je počet vět, který je nabízen (více než jedenáct tisíc vět k procvičování), a možnost okamžité kontroly rozborů. Cvičebnice byla sestavena z vět a jejich anotací, které jsou součástí PZK. Je třeba zdůraznit, že akademické pojetí české syntaxe (jak je prezentováno v PZK 2.0) se v některých jevech liší od pojetí vyučovaného ve školách. Podrobně jsou rozdíly dokumentovány v (Kučera, 2006). V rámci jednoho cvičení se komplexně dle školního pojetí české syntaxe zpracuje libovolný počet vět: pro každé slovo věty se provede tvaroslovný rozbor a pro celou větu větný rozbor spolu s určením větných členů. Abychom uživatele nezahltili, nepředkládáme mu všech 11 tisíc vět, ale jen nepatrný zlomek – 50 vět (viz bonus-tracks/STYX/sample.styx).
Procvičování v nástroji STYX ilustruje obrázek 4.1. Při tvaroslovném rozboru se pro každé slovo určí slovní druh a odpovídající morfologické kategorie (horní část pravého okna). Na začátku větného rozboru jsou slova věty seřazena vedle sebe a postupným přenášením uzlů se provádí větný rozbor. Následně se určí větné členy včetně základní skladební dvojice. Obrázek 4.2 demonstruje vyhodnocení provedeného rozborů. V našem případě uživatel správně provedl tvaroslovný rozbor slova předměty; rovněž větný rozbor včetně určení větných členů provedl správně (horní strom byl sestaven uživatelem, spodní strom je kontrolní strom sloužící k vyhodnocení větného rozboru).
Základním anotačním nástrojem používaným k analytické anotaci ČAK 2.0 je anotační editor TrEd (viz část 3.3.3). Hned po svém vzniku obsahoval poměrně hodně funkcí a maker a postupem času se jejich množství dále zvyšovalo. Vzhledem k tomu, že by pro uživatele bylo časově neúnosné neustále hledat všechny funkce v menu, jsou většině funkcí přiřazeny klávesové zkratky. To ovšem zase klade poměrně vysoké nároky na uživatele, který si musí toto velké množství zkratek pamatovat. Jeden ze způsobů, jak uživateli usnadnit práci, je přidat další způsob ovládání, a to ovládání hlasem, které není u počítačových programů příliš rozšířené. Proto přicházíme s modulem TrEdVoice (Přikryl, 2007). Tento modul si neklade za cíl vytvořit kompletní hlasové ovládání všech funkcí TrEd tak, aby bylo možné program ovládat úplně bez použití klávesnice a myši. Jedná se spíše o vhodný doplněk ke stávajícím způsobům ovládání (menu, klávesové zkratky a myš). Obrázek 4.3 zachycuje hlavní obrazovku editoru TrEd při zapnutém hlasovém ovládání. Pro samotné rozpoznávání povelů je použit modul rozpoznávání mluvené řeči (tzv. ASR modul) vytvořený na Katedře kybernetiky Západočeské univerzity v Plzni [6] (Müller, Psutka, Šmídl, 2000). ASR není přímo začleněn do TrEdVoice, ale je spouštěn samostatně jako ASR server a komunikace s ním probíhá pomocí síťového protokolu TCP/IP. Modul ASR pracuje na statistickém principu a je nezávislý na řečníkovi, tj. dokáže rozpoznávat řeč „libovolného“ člověka. Více o rozpoznávání mluvené řeči viz (Psutka, Müller, Matoušek, Radová, 2006).
