6.6.6. MANN

Definice funktoru MANN

Funktor MANN (manner) je funktor pro takové volné doplnění, které vyjadřuje způsob uvedením kvalifikační či hodnotící charakteristiky děje, případně vlastnosti vyjádřené řídícím slovem.

Doplnění s funktorem MANN vyjadřuje způsob přímo. Je třeba ho odlišit od vyjádření způsobu srovnáním, uvedením účinku, měřítka, prostředku, míry, výjimky. Funktor MANN přiřazujeme způsobovým adverbiálním doplněním, která nesplňují podmínky pro specifičtější slovesná volná doplnění.

Doplnění s funktorem MANN může rozvíjet slovesa (například: tiše.MANN říci), adjektiva (například: nekřesťansky.MANN drahé), adverbia (například: nápadně.MANN často), ale i substantiva (například: úprava prostředí na míru.MANN).

Formy. Základní formy volného doplnění s funktorem MANN jsou:

Shodný tvar adjektiva. U substantiv vyjadřujících děj (substantiva na -ní a ; k tomu viz 5.2.4.3.3 - "Funktory nevalenčních doplnění substantiv označujících děj") je doplnění s funktorem MANN vyjadřováno i shodným tvarem adjektiva.

Příklady:

veřejné.MANN označení

těžké.MANN zlehčování

zdárné.MANN řešení

postupné.MANN opotřebení

elektrické.MANN ovládání

rychlé.MANN získání kapitálu

lehkovážné.MANN koketování

Obrázek 6.37. Funktor MANN

Funktor MANN

Odpověděla formou oficiálního dopisu.

6.6.6.1. Hraniční případy u funktoru MANN

Hranice s ostatními funktory pro vyjádření způsobu a jeho specifických variant. Funktory pro vyjádření způsobu a jeho specifických variant se vzájemně kříží; vedle jasných příkladů, se setkáváme s mnoha takovými, u kterých je těžké rozhodnout, který z funktorů pro vyjádření způsobu a jeho specifických variant dané doplnění nejlépe vystihuje. Vždy dáváme přednost funktorům specifičtějším před nejobecnějším způsobovým funktorem, funktorem MANN. Významy doplnění rozlišujeme zejména pomocí otázek a parafrází:

  • MANN:" jakým způsobem?".

  • RESL: "s jakým účinkem?", "takovým způsobem, že potom může být...".

  • EXT: "jak moc?", "do jaké míry?", "kolik?".

  • REG: "ve vztahu k čemu?", "co se týká", "vzhledem k čemu", "z hlediska čeho".

  • ACMP: "s čím, bez čeho?".

  • MEANS: "jakými prostředky?", "prostřednictvím čeho?".

  • CPR: "podobně čemu?", "rozdílný od čeho?", "v porovnání s čím?".

  • CRIT: "podle čeho?"

  • RESTR: "s výjimkou čeho?", "kdo/co výjimečně také?".

Problematické pro volbu správného funktoru jsou vedle homonymních primárních předložek zejména adverbiální výrazy (a analogicky také adjektivní rozvití dějových substantiv). Srov.:

  • Počínal si hazardérsky.

    = Počínal si jako hazardér.

    Doplnění hazardérsky vyjadřuje význam srovnání (CPR).

  • Udělali to společně.

    Doplnění společně vyjadřuje význam doprovodu (ACMP).

  • Chová se bezohledně.

    = Chová se bez ohledu k druhým.

    Doplnění bezohledně vyjadřuje význam doprovodné okolnosti (ACMP).

  • Seřaď jména abecedně.

    = Seřaď jména podle abecedy.

    Doplnění abecedně vyjadřuje význam měřítka (CRIT).

  • Napiš dopis čitelně.

    = Napiš dopis tak, aby byl čitelný.

    Doplnění čitelně vyjadřuje význam výsledku (RESL).

!!! V datech mají adverbiální výrazy (a adjektivní výrazy) ve většině případů (prozatím) jen funktor MANN, přestože by podle výše uvedených příkladů mohly mít i funktory speciálnější, a to nejen funktory pro vyjádření způsobu a jeho specifických variant, ale i jiné; například:

  • Lyžuje jen rekreačně.

    Doplnění rekreačně vyjadřuje význam účelu (AIM).

Viz k tomu i 5.2.4.3.3 - "Funktory nevalenčních doplnění substantiv označujících děj".

Hranice s funktorem ATT. K hranici s funktorem ATT viz 6.7.1.1 - "Hraniční případy u funktoru ATT".