Pojem „výčet“ označuje jev, jehož existence se pokládá samozřejmou (srov. školská praxe), ovšem jeho přesné vymezení naráží na značné obtíže. Spíše než o jasně ohraničenou entitu se totiž jedná textovou konfiguraci, kterou charakterizuje souhrn více či méně prototypických indicií různé povahy: syntaktické (koordinace), lexikální (přítomnost „výčtových“ organizátorů typu zaprvé, nakonec, ale i např. První okruh problémů se týká...), typografické (odrážky, odstavcové vydělení, dvojtečky apod.) či diskurzní (např. přítomnost uvozovacích výpovědí typu „Okruhy problémy, o kterých budu hovořit, jsou tři.“).
V přednášce se budeme tázat, do jaké míry je výčet specifickou textovou entitou, která by měla být vydělena jako samostatná kategorie (např. v anotačním úzu Rhetorical Structure Theory se jedná o vztah „List“), nakolik se prolíná s kategoriemi jinými a zda existují zvláštní jazykové prostředky, které by na signalizaci této entity byly funkčně specializované.