Analytická úroveň je v této době hlavní úroveň pro strukturní anotaci. Opouští se zde lineární anotace, kdy je každé slovo bráno samostatně bez ohledu na kontext, a do anotace textu zavádí se větná struktura (nikoli však ještě struktura textu). Všechna původní slova textu zůstávají zachována a dostávají ve výsledné struktuře svou funkci. Strukturou se rozumí strom (orientovaný acyklický graf s jedním kořenem), jehož uzly jsou ohodnoceny atributy (pozn.: slovo atribut zde používáme v matematickém smyslu, nikoli lingvistickém ve smyslu přívlastek - viz kap. 3.2). Každý uzel má nyní 12 atributů. Hrany stromu representují vztahy 'závislosti' mezi lexikálními jednotkami, příp. vztahy jiného typu (podle hodnot atributů). Základním cílem anotace je správná struktura věty a označení typu závislosti. Typ závislosti je jedním z atributů každého uzlu a je z pochopitelných důvodů orientován 'nahoru', tj. směrem ke svému 'řídícímu' uzlu. Podrobný popis analytické úrovně je uveden v kapitolách 2 - "Zásady anotace" a 3 - "Pravidla anotace". Objemový cíl je stejný jako na morfologické úrovni, tj. 1 milión slov při použití stejných textů.