BROUSI & PAVOUSI

Tento koberec Vás letem přenese nad světem jazyka, který měl ve středověkém Orientu obdobný význam jako latina v Evropě starověku. Díky arabsky píšícím filozofům se do dnešních dob zachovalo mnoho z děl slavných Řeků, ale zároveň byla tato řeč prostředkem k vyjádření duševního bohatství stovek moudrých myslitelů Východu - básníků, lékařů, astronomů, historiků, teologů, alchymistů, matematiků ...

V současnosti mluví arabsky okolo 300 miliónů lidí. Navíc dalších asi 700 miliónů muslimů používá arabštinu jako liturgický jazyk. Arabština je pátou nejfrekventovanější řečí a má status jednoho z jednacích jazyků OSN.

Připravil jsem několik zajímavostí, které jsou uspořádány v následující hierarchii (ale všechno souvisí se vším):

Všechny zájemce o arabský svět odkazuji na své učitele, jimiž jsou pánové

PhDr. Charif Bahbouh, CSc.

předseda organizace Opus arabicum, která se zabývá kulturním odkazem Blízkého východu a severní Afriky. Dr. Bahbouh pracuje též jako učitel na Státní jazykové škole v Praze a vede nakladatelství Dar Ibn Rushd.

Mgr. Jiří Fleissig

vedoucí orientálního oddělení Státní jazykové školy v Praze a místopředseda klubu Opus arabicum

Oba muži jsou k zastižení na následujících adresách:

• Dar Ibn Rushd, Sokolovská 191, Praha 9, 190 00
• Státní jazyková škola, Školská 15, Praha 1, 116 72

O možnostech typografického systému ArabTeX informuje článek Arabské písmo tiskem, publikovaný v občasníku klubu Opus arabicum v červenci 1999. Za pozornost stojí i další dokumenty.

V této souvislosti vás snad zaujme i program ArabSpell, který slouží ke kontrole arabské transkripce používané právě v ArabTeXu.

Většinu uvedených dat poskytly tyto studně a oázy:

1. Jiří Fleissig, Charif Bahbouh: Základy moderní spisovné arabštiny, I. díl, DIR 1992 a 1997
2. Jiří Fleissig, Charif Bahbouh: Základy moderní spisovné arabštiny, II. díl, DIR 1995
3. Jiří Fleissig, Charif Bahbouh: Česko-arabská a arabsko-česká konverzace, DIR 1999 (starší vydání 1992)
4. Charif Bahbouh, Jiří Fleissig: Malá encyklopedie islámu, DIR 1993
5. Luboš Kropáček: Arabsko-český a česko-arabský slovník, SPN 1987
6. Aleš Klégr, Petr Zima a kol.: Světem jazyků, Albatros 1989
7. Karel Petráček: neznámé skriptum FF UK, dostupné např. ve SVK Hradec Králové
8. kolektiv autorů: Rozum do kapsy, Albatros 1999
9. Čestmír Loukotka: Vývoj písma, Orbis 1946

Další doporučená literatura:

1. František Hrubín: Pohádky z Tisíce a jedné noci, Praha
2. Thorkild Hansen: Nešťastné putování do Šťastné Arábie, Kodaň 1962
3. Nagíb Mahfúz: Skandál v Káhiře, Káhira 1945
4. Ivan Bogdanov: Avicenna - historická studie, Praha 1978
5. Jaroslav Oliverius: Kapitoly ze syntaxe moderní spisovné arabštiny, Karolinum 1998

Přelézt na hlavní vlákno,
nebo stačí Otíkovo hnízdečko?