Kromě afun Atr byly zavedeny také afuny kombinované, které se skládají z Atr a některé další funkce. Jsou to afuny AtrAtr, AtrAdv, AdvAtr, AtrObj, ObjAtr. Tyto funkce se používají tam, kde rozebíraný člen (uzel) může stát v rámci dané věty ve více funkcích, aniž by se tím podstatně měnil význam (věta není striktně homonymní v závislosti na funkci rozebíraného členu).

Může-li tedy uzel být atributem (Atr) dvou či více jiných uzlů ve stejné větvi stromu nad sebou, použijeme afun AtrAtr. Uzel, který takto označíme zavěsíme na nejníže položený uzel, který připadá v úvahu (ke kterému může plnit funkci atributu). V uvedeném příkladě bude funkcí AtrAtr označen předložkový pád s máslem. Může totiž být atributem jednak členu krajíc a jednak členu chleba, přičemž význam věty zůstane v podstatě stejný. Zavěsíme ho ale na uzel chleba, protože ten rozvíjí uzel krajíc a je tedy ve větvi níže.

Zbývající čtyři funkce jsou určeny pro případy, kdy nějaký člen může být atributem (jednoho uzlu, či více uzlů, jako v předchozím případě) a navíc ještě adverbialem (Adv) nebo objektem (Obj) výše postaveného predikátu. Takový člen potom obdrží afun složenou z těch dvou základních, které mu přináleží. Která složka bude na prvním místě a která na druhém, záleží na tom, kterou funkci plní více, která je důležitější. Tato věc se dá těžko obecně popsat, bude záležet na citu anotátora. Bude-li anotátor cítit, že daný člen je spíše atributem, použije funkcí AtrAdv nebo AtrObj. V případě opačném použije druhých dvou.

Ať už bude použito jakékoli této funkce, daný uzel bude ve stromě umístěn vždy stejně, a sice tam, kde by visel, byl-li pouze atributem (Atr). Nikdy tedy nebude viset přímo na predikátu. Ve výjimečných případech, kdy kromě funkce Adv/Obj bude moci daný člen zastávat více funkcí Atr (atribut k více uzlům), zavěsí se tak, jako v případě afun AtrAtr na nejníže položený z těchto uzlů (př. 3).