Odkazovac� "to" p�ed vedlej�� v�tou dostane p��slu�nou funkci v ��d�c� v�t�, vedlej�� v�ta je potom Atr a vis� na "to", bez ohledu na to, odkazuje-li "to"dop�edu (na vedlej�� v�tu, "oby�ejn�" odkaz), nebo dozadu (na osobu/ud�lost apod.) Vedlej�� v�ta m��e b�t jak spojkov� (�e, aby, zda), tak vzta�n�.

je to t�m, �e trucuje,

to, co za�il, ho zni�ilo,

mluvila s t�m, koho potkala,

��m d�le p�em��lel, t�m m�n� v�d�l,

��m je star��, t�m je zku�en�j��,

vr�voral ��m d�l t�m v�ce.

snil o tom ��t u mo�e.

m�sto toho, aby povstal, sed�l ne�inn� d�l,

m�sto aby povstal, sed�l ne�inn� d�l.

m�sto ve st�edu chodil ve �tvrtek,

m�sto pivem ho polil ml�kem,

p m�sto piva usrk�vala v�ne�ko.

    Vedlej�� v�ta m��e b�t uvozena v�razy "tak, ...", "(do)tehdy, ...", "tolik, ...", "pot�/mezit�m/zat�m, co/kdy�/jak ...", "odtud, kam/odkud/kde ...", "proto/p�esto, �e ...". Odkazovac� slovo i vedlej�� v�ta jsou Adv, vis� vedle sebe.

  je to tak, �e nesp�m,

pracuji tak, jak to um�m,

p�ijedu tehdy, a� to dop��u,

otev�eli pot�, co vstali,

nad�val proto, �e dlouho spali,

nad�val p�esto, �e otev�eli.

    Je-li slovo "takov�" t�sn� p�ed vedlej�� v�tou, dostane p��slu�nou funkci v r�mci ��d�c� v�ty (Pnom, Atr,Atv) a vedlej�� v�ta se pov�s� na n�j s funkc� Adv.
    Pozor! Nen�-li "takov�" t�sn� p�ed ��rkou, je to oby�ejn� Atr a vedlej�� v�ta je pak bu� Atr na substantivu rozv�jen�m t�mto "takov�", nebo m� svou obvyklou funkci v z�vislosti na slovese (��d�c� v�ty), na kter�m vis�.

on je vedouc� takov�, �e jim z�vid�me,

jejich vedouc� je takov�, �e jim z�vid�me,

vedouc�ho n�m p�id�lili takov�ho, jak� se jim hodil.

    Dativ voln� tradi�n� �ad�me k Obj, a�koliv jeho druhy maj� r�znou syntaktickou platnost (Obj, Adv, AuxO). Proto�e je to p�d nevazebn�, tj. ne��zen� slovesem nebo adjektivem, klade se b�n� i po slovesech nep�edm�tov�ch. Jeho u�it� je motivov�no s�manticky. Po str�nce v�znamov� lze rozli�it �est druh� voln�ho dativu:

• dativ sd�lnosti (kontaktov�) (AuxO),
• dativ emocion�ln� (AuxO),
• dativ p�ivlast�ovac� (Adv),
• dativ p��slove�n� z�etelov� (Adv),
• dativ prosp�chov� (Obj nebo Adv),
• dativ subjektov� (Obj).

    Dativ p�ivlast�ovac� dost�v� afun Adv (p��teli se ztratil pes, v u��ch mu hu�elo, tet� se zalesknou o�i, hodinky mi jdou �patn�). Jedn� se o dativ, kter� lze nahradit p��davn�m jm�nem p�ivlast�ovac�m (�l�pl bratrovi na nohu lze nahradit �l�pl na bratrovu nohu). (Viz kap. 4.2.5 Adv.)

    I dativ p��slove�n� z�etelov� dost�v� Adv (d�tem to p�i�lo vhod, st�tu t�m vznikaj� �kody). (Viz kap. 4.2.5 Adv.)

    Hranice mezi valen�n�m fakultativn�m Obj a dativem prosp�chov�m (Adv) je mnohdy v�gn�.
    U dativu prosp�chov�ho uva�ujeme bu� o Obj nebo o Adv podle v�znamu rozpoznateln�ho z kontextu. Nap��klad ve v�t� "Jirka napsal Pavlovi dopis" dostane slovo "Pavlovi" funkci Obj, pokud m� v�ta v�nam 'Jirka n�co sd�lil Pavlovi dopisem', a naopak funkci Adv, kdy� jej� v�znam je 'Jirka napsal dopis pro Pavla (m�sto Pavla) n�komu'. Nejsme-li schopni v�znam rozeznat, d�v�me p�ednost Obj, proto�e je to valen�n� �len, i kdy� fakultativn�. V ostatn�ch p��padech dost�v� dativ prosp�chov� funkci Adv (natrhala jsem jim hru�ky). Pom�cka: lze ho nahradit p��slove�n�m p�dem s p�edlo�kou pro. (Viz t� kap. 4.2.4 Obj a kap. 4.2.5 Adv.)

    Pouze dativ subjektov� je v�dy Obj (chce se mi p�t, nemocn�mu se d�ch� l�pe, majorovi se sed�lo dob�e, co je mu?, bylo jim 17 let).  (Viz kap. 4.2.4 Obj.) O subjektov� dativ se nejedn� v konstrukc�ch: bylo mi �patn� / chladno / do sm�chu, bude to stran�m ku prosp�chu, je mi to jedno, nejbli��� je mi asi husitsk� c�rkev, jeho zp�sob mi byl nejsympati�t�j��. Dativ v t�chto v�t�ch pova�ujeme za Adv.

    P�i zachycov�n� �ehokoli se ��d�me p�edev��m syntaktickou strukturou a syntaktick�mi vazbami. U ust�len�ch souslov� b�vaj� tyto vztahy sice potla�eny, ale p�esto, pokud to jde, se sna��me zachytit alespo� n�jakou smysluplnou strukturu, i kdy� nemus� b�t pln� opr�vn�n� b�n�mi pravidly. Takov� situace zachycuj� tyto p��klady:

�ed�me v pom�ru osm ku t�em,

resignoval den ze dne.

pro�el jsem �i�kov k���em kr�em,

noc co noc fl�moval,

co nevid�t to za�ne.

    P�edlo�kov� p�d 's + instrument�l' se v mluvnic�ch ozna�uje jako doprovod. Jeho zachycen� b�v� r�zn�, z�vis� na vazb�ch ve v�t� (hlavn� na dodr�en� shody).
 
    Za norm�ln�ch okolnost� je tento p�d vlastn� ur�en�m zp�sobu, m�l by se tedy zav�sit na p��sudek a ozna�it Adv. Tak v�ak u�in�me pouze tehdy, je-li dodr�ena shoda podm�tu s p��sudkem, tak jako v t�chto p��kladech:

zp�val Rus s N�mcem,

zp�vali Rusov� s N�mci,

vid�me Rusy s N�mci.

zp�vali Rus s N�mcem.

zp�vali p��tel� Rus s N�mcem.

    SE 1.
    Tantum AuxT (sloveso se bez se nevyskytuje nebo se jeho odebr�n�m zm�n� v�znam slovesa):
boj� se, sna�� se, sm�je se, setkali se, ...
    O AuxT jde i u n�kter�ch odvozenin "zp�sob� slovesn�ho d�je":
nad�el se, natahal se s t�m, ...

    SE 2.
    Objekt (pln� �lohu v�tn�ho �lenu Obj), n�kdy z�eteln�:
a) vid� se (sebe, ne Jendu) v zrcadle, ...
b) myje se (sebe, ne d�ti), br�n� se (sebe, ne vlast), ...
c) v recipro�n�m v�znamu (navz�jem, spolu, mezi sebou) je rovn� Obj:
    l�baj� se (navz�jem), odlou�ili se (od sebe navz�jem), ...
P�ed Obj m� p�ednost AuxT. Vyhovuje-li tedy se podm�nce SE 1, o Obj ji� neuva�ujeme.

    SE 3.
    Reflexivn� pasivum AuxR: u sloves transitivn�ch i intransitivn�ch:
a) tancovalo se a� do r�na, �lo se cestou necestou, ...
b) v novin�ch se p��e o projevu, diskutovalo se o objevu, p�irozen� jazyk se popisuje form�ln�mi prost�edky, ...
c) hovorov� - ob�an� se vyz�vaj�, aby se dostavili ... (�ivotnost subjektu),
d) "disposi�n�" konstrukce (medipasivum): matematika se mu studuje lehce, v t�hle troub� se dob�e pe�e, ta kniha se snadno prod�v�, ...
e) voln�ji sem pat�� i kausativa typu: l���m se u prof. Myslive�ka, hol� se / st��h� se v �armu, obl�k� se u Nehery, ...

    SE 4.
    "Odvozovac�" sufix u bezd��n� �innosti:
nahrazen� objektem je m�n� z�eteln� a rozhodujeme se mezi Obj a AuxR:
a) pokud jde o v�domou �innost (se m��eme nahradit slovem sebe), jde o Obj:
zabil se, utopil se, ...
b) jinak je to AuxR:
dve�e se otv�raj�, vlny se ���� v�emi sm�ry, nap�t� se sni�uje, ...
    Podm�nku a) pou�ijeme pouze tehdy, je-li naprosto z�ejm�.

    SE 5.
    P�i transformaci slovesa v substantivum dost�v� se afun Atr:
sna�en� se, myt� se, utopen� se, ...

    SI 1.
    Analogie k SE 1: AuxT jen s dativn�m si:
posp��it si, v�it si, postesknout si, pamatovat si, ...

    SI 2.
    Reflexivum je objektem (Obj):
a) p�e��st si (sob�), ��kat si, stanovit si, ...
b) recipro�n�: slibovali si (navz�jem), poslou�ili si (navz�jem), nad�vali si, p��sahali si, ...

    SI 3.
    Fakticky je analogi� k SE 4, dohodli jsme se na ozna�ov�n� si jako Adv tam, kde m� si platnost voln�ho dativu (prosp�chov�ho), nahrazen� slovem sob� je pon�kud n�siln�, je parafr�sovateln� jako pro sebe, sv�:
upevnit si (postaven�), upravovat si (vlasy), brousit si (zuby), vyd�lat si (pen�ze), uchovat si (postaven�), ...

    SI 4.
    Jako AuxO ozna�ujeme takov� si, kter� je nadbyte�n� a m��e b�t vypu�t�no, ani� dojde ke ztr�t� smyslu nebo gramati�nosti:
j�t si na v�let, mazat si to dom�, po�kat si na n�koho, u� si odpracoval dv� hodiny, ...

    SI 5.
    P�i transformaci slovesa v substantivum dost�v� si afun Atr:
postesknut� si, poslou�en� si, vyd�l�n� si, ...

    V�raz jako je v�cezna�n� a p�i jeho u�it� nemus� j�t v�dy o srovn�vac� obrat - viz zvl�t� ��st auxyjako v kap. 4.2.7.7 AuxY a p��padn� p��slu�n� pas�e v kapitol�ch o dopl�ku a p�edm�tu, d�le tak� ��sti atrjakou a atrvedve v kap. 4.2.3 Atr.
    Tak� spojkou ne� m��e b�t uvozeno i specifick� vyj�d�en� subjektu (viz ��st sbnezuvo v kap. 4.2.2 Sb).

    O. Zav�en�.
    Spojka ne� vy�aduje adverbium, adjektivum (zejm�na v komparativu), s n�m� se srovn�v�. Zav�ujeme ji tedy pr�v� na n�j. U v�razu se stejn� jako m��e stejn� chyb�t. V p��pad�, �e nechyb�, zav�s� se jako na stejn�. V p��pad�, �e stejn� chyb�, vis� jako na �lenu, na kter�m by viselo stejn�, ani� bychom uva�ovali o n�jak�m poru�en� syntaktick�ch vazeb (nep��tomnost slova stejn� tedy nen� d�vodem k pou��t� afun ExD tam, kde by se ani jinak nepou�ila).

    I. Syntaktick� funkce srovn�n�.
    Srovn�vac� konstrukce po spojk�ch jako a ne� pokl�d�me za adverbiale (Adv), �asto v�ak doch�z� k elips�m, potom se pou��v� afun ExD. Viz t� ��st advjakne v kapitole 4.2.5 Adv.

    I. 1 Konstrukce ozna�ovan� Adv.

    I. 1. a �pln� vedlej�� v�ta.
    Pokud je za jako/ne� �pln� vedlej�� v�ta (obsahuj�c� ur�it� sloveso), jde o "norm�ln�" adverbi�ln� v�tu z�vislou na porovn�vac�ch v�razech (stejn�/� jako, velk� jako, jinde ne�, jinak ne�, ...). V�raz "stejn�/�" m��e chyb�t, potom se v�ta zav�s� na ten uzel, na kter�m by visel tento v�raz.

vypad� jinak, ne� vypadal v�era,

vypad�, jako vypadal v�era,

vypad� stejn�, jako vypadal v�era,

vypad�, jako by zhubl,

vypad�, jako kdyby zhubl,

vid�l mot�la, kter� byl takov�, jako by z��il,

vid�l mot�la, kter� jako by z��il.

   Upozorn�n�:
    Vyskytuje-li se za jako, ne� nejprve dal�� pod�adic� spojka a teprve pot� ur�it� sloveso (p�inesl mi jin� knihy, ne� kdy� tu byl minule), jde o eliptickou v�tu (ExD) spadaj�c� do bodu I.2.

    I. 1. b Syntakticky odpov�daj�c� �len.
    Nena�li-li jsme �plnou vedlej�� v�tu, zb�v� rozhodnout, zda �len stoj�c� na jej�m m�st� m��e dostat afun Adv nebo zda jde o elipsu (ExD). Adv pou�ijeme tehdy, jsou-li oba �leny srovn�n� na "stejn�" �rovni. Poznat to lze podle t�� nez�visl�ch kriteri� (kriteria jsou patrn� ekvivalentn�, zvl�t� pak t�et� z nich je vlastn� jen reformulac� druh�ho):
- do srovn�vac�ho obratu nelze nic doplnit (v p� d nelze ��ci *pov�sil to n��, ne� to pov�sil pod okno),
- �len po spojce by mohl st�t v p�vodn� v�t� na m�st� (nam�sto) cel�ho p�vodn�ho srovn�n� (v p� d lze ��ci pov�sil to pod okno),
- �len po spojce je v�znamov� "ekvivalentn�" �lenu p�ed spojkou (je-li �len p�ed spojkou v komparativu, je t�eba si ho myslet v z�kladn�m tvaru; v p�. d jsou "ekvivalentn�" v�razy n�zko a pod okno)

d pov�sil obr�zek n�� ne� pod okno,

ud�lal to stejn� kvalitn� jako rychle,

  ztr�ta v�t�� ne� miliarda (= ne� je miliarda),

koupili jsme stejn� d�m jako Karel (= jako koupil Karel),

d�lala kotrmelce, jako kdy� byla m�l� (= jako je d�lala, kdy� byla mal�),

ochutnal Budvar, Plze� i Kozla stejn� jako Kru�ovice (= stejn� jako ochutnal Kru�ovice),

hovo�ili o n� sp��e jako o modelu ne� jako o kone�n� pravd� (= sp��e ne� o n� hovo�ili jako o pravd�).

    P��pad� typu I.1.b bude velmi m�lo, srovnej u� i dvojzna�nost u ud�lal to jindy ne� v�era:
a) Adv: jindy ne� v�era = v jin� den ne� v�era,
b) ExD: jindy ne� v�era = jindy, ne� ji ud�lal v�era.

    III. Dodatek 2.

    Je�t� n�kolik p��klad� se spojkou jako a spr�vn�m zachycen�m t�chto srovn�vac�ch obrat�:

1 ud�lal to �pln� stejn� tak rychle jako Tonda,

2 ud�lal to stejn� rychle jako Tonda,

3 ud�lal to stejn� tak jako Tonda,

4 ud�lal to rychle jako Tonda,

5 ud�lal to stejn� jako Tonda,

6 ud�lal to jako Tonda.

    IV. Dodatek 3.

    A n�vdavkem je�t� n�kolik p��klad� se spojkou ne� a spr�vn�m zachycen�m t�chto srovn�vac�ch obrat�:

t v�ce piv ne� t�i,

u v�ce ne� t�i piva,

a v�ce ne� �est piv,

b v�ce ne� �est piv.

    P�i zachycov�n� cizojazy�n�ch ��st� textu se ne��d�me jejich syntaktickou strukturou, nebo� �asto nen� ani v na�ich sil�ch zjistit, jak vypad�. Proto, i  kdy� je n�m jej� podoba z�ejm�, postupujeme v�dy stejn�m zp�sobem. V textu identifikujeme �et�zec uzl� tvo��c�ch cizojazy�nou slo�ku (m��e to b�t jm�no, n�jak� souslov�, v�ta, �et�zec m��e zab�rat i cel� strom). Z cel�ho �et�zce vybereme jeden "hlavn�" uzel (representant), kter� ozna��me podle funkce, kterou �et�zec ve v�t� pln�. Nen�-li v�ak tento �et�zec sou��st� n�jak� syntaktick� struktury (nevystupuje-li jako Sb, Obj, Adv, ...), dost�v� afun ExD a zav�s� se na po��te�n� symbol # (z toho plyne, �e nikdy nem��e dostat afun Pred, i kdyby obsahoval n�jak� cizojazy�n� predik�t (p�. q - quo vadis).
    V�b�r representanta z�le�� na citu anot�tora. Kandid�tem na tuto funkci se st�v� v�dy nejprav�j�� slovo v �ad�. Zvl�t� u jmen a n�zv� v�ak tuto funkci m��e n�kdy p�ejmout jin� slovo, kter� se na rozd�l od slova posledn�ho sklo�uje. V konkr�tn�m p��pad� nemus� b�t sklo�ov�n� poznateln� (nap�. jm�no bude zrovna v nominativu) - i pak z�le�� na �sudku anot�tora, co za sklo�ovan� pova�uje. V p��pad�, �e se takto sklo�uje v�ce slov, d�v�me op�t p�ednost nejprav�j��mu z nich.
    Ostatn� slova (krom� neslovn�ch znak�) zav�s�me na tento "hlavn�" uzel v�echna vedle sebe a p�id�l�me jim afun Atr.
    P��padn� grafick� zna�ky (i interpunkci) zav�s�me s afun AuxG na tyto Atr, a to tak, �e vis� v�dy sm�rem k "hlavn�mu" uzlu, tedy v�dy na tom ze sv�ch slovosledn�ch soused�, kter� se nach�z� od "hlavn�ho" uzlu d�le. Ne v�dy se n�m ale poda�� takov�to uzel naj�t. Pokud se nach�z� n�jak� symbol pr�v� na za��tku �i pr�v� na konci �et�zce, nelze jej podle �e�en�ho zav�sit na ��dn� Atr a zav�s�me jej tedy p��mo na representant (otazn�k v p�. k).
    Cizojazy�n� slo�ka m��e b�t n�kdy i nad��zena n�kter�m dal��m uzl�m, to znamen�, �e na representantu nemus� viset pouze uzly s afun Atr (a AuxG). V p��klad� t se tak st�v� na p��klad u interpunkce.
 

zeptali se Ali-fattah Bukatelam Hasran Hubejn�ho,

Kim Ir-Sen,

a baronka von Klos,

j baronka von Klosov�,

make-up,

q # Quo vadis?,

k nesla knihu Quo vadis?,

t �ekl: "�o bolo, to bolo.".

    V�echny heslovit� �daje rozeb�r�me v souladu s pravidly o ExD. Proto�e toti� takov� hesla nemaj� viditelnou syntaktickou strukturu, zachyt�me je v podstat� jako koordinaci neslovesn�ch v�t, co� znamen�, �e ��d�c� �len ka�d� sou��sti �daje dostane afun ExD_Co a zbytek t�to sou��sti p��padn� rozebereme b�n�m zp�sobem, je-li to mo�n� (tuto situaci zachycuje p�. 1).
    Jestli�e je v�ak ��st tohoto �daje syntakticky za�len�na, rozebereme ji podle obvykl�ch pravidel a heslovit� vyd�len� "zbytek" zav�s�me na ��d�c� uzel �daje. P�id�l�me mu funkci ExD_Pa (p��padn� koordinovanou, jak ukazuje p�. 2). Tento p��stup je v souladu s pravidly o parentesi, zvl�t� o afun ExD_Pa v kapitole 4.5.4 ExD_Pa. P�idan� �daje vlastn� tvo�� ne�plnou atributivn� klausi (je vynech�n jej� predik�t a zb�vaj� jen hesla).
 

1 P�n prsten�, JRR Tolkien, Mlad� fronta, Praha 1990,

2 �etl Tolkienova P�na prsten� (Mlad� fronta, 1990).

    �esk� jm�na s poml�kami zachycujeme tak, �e na vybran� ��d�c� uzel zav�s�me druhou ��st jm�na a na ni zav�s�me poml�ku. Za ��d�c� uzel vybereme v�t�inou ten, kter� je druh� v �ad� (napravo). Jen v m�lo �ast�ch p��padech bude ��d�c�m prvn� v �ad�. St�t se tak m��e tehdy, kdy je tento prvn� uzel "syntakticky dominantn�", to znamen�, �e se sklo�uje a druh� uzel  se p�itom sklo�ovat nemus�, je pouze p��davkem (nap�. v p�. p  m��eme ��ci "jsem z Plzn�-m�sto", tedy Plze� je dominantn�).
 

Ane�ka Bramborov� - Kone�n�,

p Plze�-m�sto,

Fr�dek-M�stek.

    Voln� p�ipojen� �leny jsou ve v�t� odd�leny ��rkou a b�vaj� uvozeny ��sticemi a, a sice, a to (tyto ��stice spadaj� do kapitoly 4.2.7.7 AuxY, jsou pops�ny v ��sti auxyvoln).
    V�echny voln� p�ipojen� �leny dostanou svoji obvyklou funkci a jsou i zav�eny tak, jak je b�n�. ��rky se na n� zav�s� jako z�vorkovac� (tzn. p�edn� na ��d�c� uzel prvn�ho �lenu, p��padn� zadn� na ��d�c� uzel posledn�ho �lenu, viz ��st auxgpzav v kap. 4.2.8.4 AuxG). Uvozovac� ��stice (afun AuxY) zav�s�me na prvn� �len (p��mo, tzn. ne nap�. na p�edlo�ku tak, jako ��rku, viz p��klady), u dvojslovn�ch (a sice, a to) prvn� na druhou.
 

usedl, a to v rohu,

darovali knihu, a sice kupodivu Br�an�m,

namazal si, a to v�era o p�lnoci v koupeln� olejem, kole�ko od traka�e.