ZP�T      D�LE
[Obsah] [�vod] [Pred 1] [Pred 2] [Subjekt] [Atribut] [Objekt] [Adv 1] [Adv 2] [Adv 3] [Adv 4] [Adv 5] [Dopln�k] [Grafick�] [Exd] [Coord-Apos] [Parentese] [Komplexn� 1] [Komplexn� 2] [Zbytek] [a-�] [d-ch] [i-k] [l-m] [n] [�-o] [p] [q-�] [s] [�-u] [v] [w-�] [Znaky1] [Znaky2]
*4.2.7.1 AuxC. <<auxcvyme>> <<auxcsloz>> <<auxczali>> <<auxcnapo>> <<auxcclen>>*
*4.2.7.2 AuxP. <<auxpzach>> <<auxpnepr>>*
*4.2.7.3 AuxZ. <<auxzvyme>> <<auxzrozv>> <<auxzvice>>*
*4.2.7.4 AuxO. <<auxocast>>*
*4.2.7.5 AuxT. <<auxtcast>>*
*4.2.7.6 AuxR. <<auxrcast>>*
*4.2.7.7 AuxY. <<auxykvyp>> <<auxyvoln>> <<auxyjako>> <<auxyspoj>> <<auxypodr>> <<auxyapos>> <<auxyzdur>> <<auxyfras>>*
4.2.7 Pomocn� v�tn� �leny AuxC, AuxP, AuxZ, AuxO, AuxT, AuxR, AuxY.
 
4.2.7.1 Pod�adic� spojky AuxC.

INFO AUXC.

    V ��sti auxcvyme zjist�te, kam se pod�adic� spojky ve strom� zav�uj� a kter� to jsou. Na tomto m�st� je vytvo�en jejich seznam. Jak nahl�dnete, n�kter� spojky ze seznamu jsou dvojslovn�. Jak se chov�me k nim a jak je zav�ujeme, je pops�no v ��sti auxcsloz. Dal�� odli�nou spojkou je spojka li p�ipojovan� poml�kou, uk�eme si ji v ��sti auxczali.
    N�kter�ch probl�m� okolo napojen� (zav�en�) vedlej��ch spojkov�ch v�t se dotkneme v ��sti auxcnapo. Dozv�te se, �e se m��e st�t, aby spojka byla zav�ena na p�edlo�ku, a n�co o rozd�len�ch souslov�ch "proto-�e" a "p�esto-�e". Kone�n� v ��sti auxcclen zjist�te, �e to, co m��e viset na spojce (tedy to, co je j� uvozeno), nemus� b�t v�dy cel� vedlej�� v�ta, ale m��e to b�t i pouh� samostatn� v�tn� �len (ani� by se jednalo o elipsu �e�enou pomoc� ExD).

    Odkazy na �milauerovu NS:
O� II. A. AA. 2.,
Odd 3 ur�ov�n� I. A. FF. 2.,
Odd 3 ur�ov�n� I. A. BB. 2. (3),
Odd 3 ur�ov�n� II. A. CC. 1.,
Odd 3 ur�ov�n� III. D. {AA. BB. CC.()() DD.()} 4.,
Odd 3 ur�ov�n� IV. (I) A. FF.,
Odd 3 ur�ov�n� IV. (II) B. 4.

auxcvyme    Vymezen� AuxC.
INFO AUXC.
 
    Vedlej�� v�ty (klause) jsou vzta�n� a spojkov�. U vzta�n� v�ty se zav�s� p��mo jej� predik�t na sv� m�sto ve v�t� nad��zen� (na slovo, kter� rozv�j�), vzta�n� slovo zaujme n�jakou funkci uvnit� sv� vedlej�� v�ty (p�.v). Jde-li v�ak o v�tu spojkovou, je tato spojka, kter� dostane afun AuxC, um�st�na mezi rozv�jen� slovo a predik�t vedlej�� v�ty. Stane se tak technicky ��d�c�m uzlem cel� sv� klause (p�. s).
s c�tila, jak na ni jdou mdloby,
v nev�d�la, kdy zmiz�.
 
    Pod�adic�ch spojek, kter� ozna�ujeme AuxC, je zna�n� mno�stv�. �asto jsou homonymn�, mohou tedy plnit i jin� funkce. Na p��klad slovo "co" je spojkou AuxC jen ve v�znamu �asov�m (bl�zk�m spojce kdy�), zvl�t� n�sleduje-li za odkazovac�mi v�razy "pot�", "mezit�m", "zat�m", nebo je-li sou��st� "v�ce�lenn�" spojky "jen co".
    I kdy� jsou i takov� spojky (nap�. "ani�"), kter� mohou vystupovat z�rove� jako pod�adic� (AuxC) i koordina�n� (Coord), velk� v�t�ina spojek pat�� pouze do jedn� z t�chto dvou kategori� a nesm� se zam��ovat (koordina�n� spojky viz v ��sti cozaspoj v kap. 4.4.1 Coord).

    Seznam pod�adic�ch spojek AuxC:
aby, a�, a�koli, a�koliv, ani�, a�, a� u�, a�, by�, co, dokud, i kdyby, i kdy�, jak, jakkoli, jakkoliv, jakmile, jako, jeliko�, jen co, jestli, jestli�e, kde�to, kdyby, kdykoli, kdykoliv, kdy�, leda, leda�e, ledva, ledva�e, -li, mezit�mco, nech�, ne�, ne�li, pakli, pakli�e, pokud, pon�vad�, pot�co, proto�e, p�esto�e, sotva, sotva�e, tak�e, t�eba, t�ebas, t�eba�e, zat�mco, zda, zdali, �e.

auxcsloz    Slo�en� (v�ce�lenn�) pod�adic� spojky.
INFO AUXC.
 
    V�t�ina spojek je tvo�ena pouze jedn�m slovem. Jsou v�ak i spojky dvojslovn� a ty n�m pak ve stromu zab�raj� dva uzly. Abychom je tedy mohli zachytit, pou��v�me funkci AuxY. Z dvojslovn� spojky vybereme jedno slovo (podle n�sleduj�c�ch p��klad�), kter� zaujme posici cel� spojky. Dostane afun AuxC a bude zav�eno podle v��e �e�en�ch pravidel mezi rozv�jen� slovo a predik�t vedlej�� v�ty. Druh� (zbyl�) slovo zav�s�me na toto AuxC a ozna��me jej zm�n�nou afun AuxY. (O t�to funkci se p��e v kapitole 4.2.7.7 AuxY, kde je ��st auxypodr v�nov�na pr�v� pod�adic�m spojk�m.)
V n�sleduj�c�ch p��kladech je tu�n� zv�razn�na ��st s afun AuxC:
 p�i�li, i kdy� nen� st�eda,
sedmu dostanu, i kdyby �ert na koze jezdil,
a� u� se stane cokoli, vyhrajeme,
 za��d�m to, jen co se usad�m.
 
auxczali    Zachycen� spojky li.
INFO AUXC.
 
    I tato spojka tvo��c� samostatn� uzel se zav�uje stejn� jako v�echny ostatn� spojky. Poml�ka, kter� se p�ed n� nach�z�, dostane afun AuxG a zav�s�me ji p��mo na uzel "li" (podle kap. 4.2.8.4 AuxG, ��st auxglisp).
    Slovo nach�zej�c� se p�ed poml�kou zast�v� svoji b�nou funkci ve v�t�. Je-li tedy predik�tem (p�. p), bude viset na spojce, je-li jin�m v�tn�m �lenem (p�. a), zav�s� se tam, kam pat�� podle anota�n�ch pravidel.
 
roste-li obvyklou rychlost�, nezmrzne,
obvyklou-li roste rychlost�, nezmrzne.
 
auxcnapo    Napojen� vedlej��ch v�t.
INFO AUXC.
 
    Pokud nad��zen� v�ta obsahuje n�jak� odkaz (odkazovac� slovo), kter� odpov�d� p�ipojovan� v�t�, nemus� b�t zcela jasn�, kam pod��zenou v�tu (tedy technicky spojku) zav�sit. Obecn� se o tomto probl�mu hovo�� v kapitole 4.6.4 Odkazovac� slova. Zde si pov�imn�me n�kter�ch probl�m� t�kaj�c�ch se spojek.

    Je-li odkazovac�m slovem z�jmeno "to" (p��p. v p�d�), je podle pravidel (��st toodkazo) vedlej�� v�ta (ve funkci Atr) zav�ena na toto z�jmeno, jak ukazuje p��klad t. Pokud je v�ak tato vedlej�� v�ta spojkov� a z�jmeno "to" by bylo v p�edlo�kov�m p�d�, m��e se st�t, �e pr�v� toto z�jmeno bude vynech�no a ve v�t� zbyde pouze p�edlo�ka. Potom m��eme vedlej�� v�tu (tedy technicky spojku) zav�sit p��mo na tuto p�edlo�ku. Jej� predik�t dostane ov�em takovou afun, jakou by dostalo z�jmeno "to", nebylo-li by vynech�no. Tento p��pad je uk�z�n na p��klad� s.

t m�sto toho, aby povstal, sed�l ne�inn� d�l,
s m�sto aby povstal, sed�l ne�inn� d�l.
 
    Jak je uvedeno v ��sti uadvodka, adverbi�ln� odkazy i adverbi�ln� klause, na n� odkazuj�, se zav�uj� vedle sebe (nejde-li o p��pad odkazovac�ho "to"). Plat� to i pro souslov� "proto, �e", "p�esto, �e", "pot�, co", "mezit�m, co", "zat�m, co", ... , ze kter�ch vznikly jednoslovn� spojky (proto�e, p�esto�e, pot�co, mezit�mco, zat�mco, ...), pokud jsou v textu naps�na odd�len�.
nad�val proto, �e dlouho spali,
nad�val p�esto, �e otev�eli,
otev�eli pot�, co vstali.
 
auxcclen    Samotn� v�tn� �len p�ipojen� pod�adic� spojkou.
INFO AUXC.
 
    N�kdy se m��e st�t, �e spojka pod�adic� nep�ipojuje vedlej�� v�tu, ale pouze samostatn� v�tn� �len.
    �asto se tak st�v� u spojek jako a ne�, tento probl�m je podrobn� pops�n v kapitole 4.6.9 Srovn�vac� obraty se spojkami jako a ne�.
    M��e se tak st�t ale i u jin�ch, b�n�ch spojek. Obecn� kriterium, kter� rozhodne, kdy jde o skute�n� v�tn� �len, je, �e p�ipojovan� �len nejde b�n� roz���it ve v�tu (klausi) - nelze nic doplnit. Pokud cosi doplnit lze, pokud tedy na m�st� za spojkou m�la spr�vn� st�t �pln� v�ta (klause), jde o p��pad elipsy, kdy z klause zbyl jen n�kter� jej� �len. Ten tedy dostane afun ExD, nebo� nad n�m sch�z� predik�t.
    O vskutku samotn� v�tn� �leny, kter� jsou p�ipojeny spojkami (a dostanou proto n�kterou b�nou afun, v na�em p��pad� a patrn� v�t�inou, �i dokonce v�dy Adv), jde t�eba v n�sleduj�c�ch p��kladech (Adv je tu�n� zv�razn�no):
chytr�, proto�e nadan� chlapec,
mluvili o zaj�mav�m, i kdy� d�le�it�m probl�mu,
 ud�lal to moud�e, proto�e potichu,
 plodn�, by� nudn� debata.
    Jindy p�jde o ExD, proto�e o p��pad elipsy v klausi:
 chlapec je chytr�, proto�e nadan� (= proto�e je nadan�),
 voj�k, proto�e v uniform�, za�el za roh (= proto�e byl v uniform�),
voj�k, a�koli jen poru��k, zmizel (= a�koli byl jen poru��kem).
 
4.2.7.2 P�edlo�ky AuxP.

INFO AUXP.

    Kapitola o p�edlo�k�ch m� dv� ��sti. V ��sti auxpzach je pops�no, jak a kam se klasick� p�edlo�ky zav�uj�. P�edlo�ky v�ak nejsou pouze klasick� - jednoslovn� a jednouzeln�. Za p�edlo�ky pova�ujeme i tzv. p�edlo�ky neprav�, kter� mohou b�t slo�eny i z v�ce slov a zab�rat tedy v�ce uzl�. Jak zachycujeme je, se dozv�te v ��sti auxpnepr.

    Odkazy na �milauerovu NS:
O� II. A. AA. 1.,
Odd 3 ur�ov�n� I. A. BB. 3.,
Odd 3 ur�ov�n� II. A. AA. 5.,
Odd 3 ur�ov�n� III. D. pr�b�n�,
Odd 3 ur�ov�n� IV. (I) A. BB. 2.

auxpzach    Zachycen� p�edlo�ek.
INFO AUXP.
    P�edlo�ky obecn� ozna�ujeme funkc� AuxP. Jejich m�sto ve strom� je nad jm�nem, kter� uvozuj�. Zav�s� se tedy tam, kam by se zav�silo jm�no, kter� by p�edlo�ku nem�lo, a teprve na p�edlo�ku se zav�s� j� uvozen� jm�no.
 
P�edlo�ky AuxP jsou tu�n� vyzna�eny:
p�echod z obrany do �toku,
myslel na matku,
Theofil dojede do lesa.
 
auxpnepr    Neprav� p�edlo�ky.
INFO AUXP.
    Za p�edlo�ky pova�ujeme i p�edlo�ky neprav� a chov�me se k nim podobn� jako ke klasick�m. Jejich seznam je p�ilo�en v dodatc�ch v kapitole 5.1 Seznam neprav�ch p�edlo�ek.
    Je-li neprav� p�edlo�ka jednoslovn�, nebude v zachycen� ��dn� rozd�l, bude zav�ena stejn� jako p�edlo�ka norm�ln� (p�. j). Neprav� p�edlo�ky ale mohou b�t i v�ceslovn�. V tom p��pad� se vybere posledn� slovo (uzel) takov� p�edlo�ky a ten se zav�s� jako p�edlo�ka norm�ln� nad uvozovan� jm�no. Zbyl� p�edchoz� uzly se zav�s� p��mo na tento vybran� posledn� uzel v�echny vedle sebe. I ony dostanou stejnou afun AuxP (p�. d, t).
 
Tu�n� jsou zv�razn�ny cel� neprav� p�edlo�ky:
j jednali ohledn� d�dictv�,
d zav�eli z d�vodu dovolen�,
t k�i�ela bez ohledu na denn� dobu.
 
4.2.7.3 Zd�raz�ovac� slova AuxZ.

INFO AUXZ.

    V ��sti auxzvyme zjist�te, jak� slova mohou dost�vat afun AuxZ , za jak�ch okolnost� se tak d�je a jak se tato slova chovaj�. ��st auxzrozv ukazuje, kde v�ude mohou AuxZ viset (co mohou zd�raz�ovat), a najdete v n� tak� n�kolik strom� pro jednotliv� p��pady. V ��sti auxzvice se dozv�te o p��padu souslov� "v�ce ne�", kter� za ur�it�ch podm�nek pova�ujeme za zd�razn�n�, a o jeho stromov�m zachycen�.

    Odkaz na �milauerovu NS:
O� II. A. BB. 1.

auxzvyme    Vymezen� AuxZ.
INFO AUXZ.
 
    Afun AuxZ p�id�lujeme ��stic�m, kter� ve v�t� pln� funkci zd�razn�n� n�kter�ho v�tn�ho �lenu. Mohou zd�raz�ovat t�m�� kter�koli v�tn� �len.
    Na uzlu s afun AuxZ m��e b�t zav�eno pouze dal�� AuxZ (v p��pad�, kdy jedno zd�raz�uje druh� - viz  auxzrozv), nebo AuxY (v p��pad�, �e jde o v�ceslovn� zd�razn�n� - viz auxzvice).

    Pro na�e pot�eby jsou slova, kter� mohou dostat afun AuxZ, vymezena seznamem. Slova v n�m neobsa�en� afun AuxZ dostat nemohou. P�i sestavov�n� seznamu jsme vych�zeli z v�ce zdroj�. �milauer�v seznam je zde roz���en o dal�� slova, zvl�t� o ta, kter� za zd�raz�uj�c� pova�uje Akademick� mluvnice �e�tiny (AM, 2, s. 228-238, zvl.235).
    Seznam potenci�ln�ch AuxZ:
    akor�t, alespo�, ani, asi, aspo�, a�, celkem, dohromady, dokonce, hlavn�, hned, i, jakoby, jedin�, jen, jenom, je�t�, ji�, jmenovit�, leda, m�lem, maxim�ln�, minim�ln�, nanejv��, nap��klad, ne, nejen, nejen�e, nejm�n�, nejv�ce, nikoliv, pak, pouze, pr�v�, prost�, p�edev��m, p�esn�, p��mo, p�inejmen��m, rovn�, rovnou, skoro, sotva, taky, t�m��, teprve, toliko, t�eba, u�, v�bec, zase, zejm�na, zhruba, zrovna, z�ejm�, zvl�t�.
    Jako zd�raz�ovac� mohou v n�kter�ch p��padech vystupovat i spojen� "v�ce ne�" a "m�n� ne�"" - viz auxzvice.

    V�t�inu seznamu v�ak tvo�� slova homonymn�, to znamen�, �e mohou v z�vislosti na kontextu dostat jinou afun. Slovn�druhov� jsou homonymn� p�edev��m s p��slovci, ale i s jin�mi slovn�mi druhy. Nap��klad podle SS� je:
        a� - p��slovce, spojka pod�adic� a ��stice,
        jen - p��slovce, ��stice a citoslovce,
        i - spojka sou�adn�, ��stice nebo sou��st spojkov�ch pod�adn�ch v�raz� (i kdy�, i kdyby).

    Rozhodnut� o konkr�tn� afun (AuxZ �i jin�) tedy provede anot�tor na z�klad� kontextu. V n�sleduj�c�ch p��kladech jsou n�kter� slova ze seznamu (tu�n� zv�razn�n�) uvedena v n�kter�ch sv�ch funkc�ch:

 zvl�t� studenti se v�born� projevili - AuxZ,
 (hodn�=) zvl�t� p�ita�liv� vypad� - Adv,
 (hodn�=) zvl�t� velk� - Adv,
 to je p��mo skand�l - AuxZ,
 cesty vedou p��mo i oklikou - Adv,
 st�t i nad�le podporuje bydlen� - AuxZ,
 vyskytly se klady i �skal� - Coord.
    N�kdy ani cel� v�ta nesta�� k jednozna�n�mu ur�en� funkce. Nap��klad ve v�t�ch:
 uzav�en� dohody bude trvat je�t� n�kolik t�dn�,
 sv�t zaj�maj� z Minska ponejv�ce zpr�vy strategick�ho v�znamu,
m��e tu�n� zv�razn�n� slovo krom� funkce AuxZ b�t i ve funkci Adv a zav�eno na slovese.

auxzrozv    �leny rozv�jen� pomoc� AuxZ.
INFO AUXZ.
 
    Ve stromov� struktu�e zav�ujeme AuxZ na slovo, kter� zd�raz�uje. P��klady ukazuj� zd�razn�n� hol�ho jm�na (p�. j), jm�na v p�edlo�kov�m p�d� (p�. pp), cel� jmenn� fr�se (p�. f1, f2), neprav� p�edlo�ky (p�. p1, p2), ��slovky (p�. �), slovesa (p�.s), adverbia (p�. d), adjektiva (p�. a), jin� zd�raz�ovac� ��stice (p�. z), jednotliv�ch �len� koordinace (p�. k) a vedlej�� v�ty (p�. vv).
 
AuxZ jsou tu�n� zv�razn�na:
j tak smutn� vypad� jen pou��,
 teprve Karel to rozhodl,
pp tyto kaktusy rostou jen v pou�ti,
f1 jen p��li�n� optimist� vytrvali,
f2 zpr�vy jsou aspo� v prvn� versi,
p1 rostou pr�v� uprost�ed pralesa,
p2 rostou naprosto nez�visle na podm�nk�ch,
� p�i�li pouze dva,
 vydr�eli jen dva,
s Karel jen sp�,
d st�t i nad�le podporuje bydlen�,
a svetr je pouze zelen�,
z hlavn� ne limon�du,
k cestovalo nejen po republice, ale i do zahrani��,
vv vych�z�m z domu, pouze kdy� je hezky,
 
    Zd�razn�n� podstatn�ch jmen a ��slovek:

    V postaven� u podstatn�ho jm�na �i ��slovky jsou n�kter� slova v�dy AuxZ, tedy nemohou obdr�et jinou afun.
    Seznam slov dost�vaj�c�ch AuxZ v�dy, stoj�-li u substantiva �i ��slovky (jedn� se o podseznam v�ech potenci�ln�ch AuxZ):
    akor�t, alespo� (aspo�), asi, celkem, dohromady, i, m�lem, maxim�ln�, minim�ln�, nanejv��, nejm�n�, nejv�ce, pr�v�, p�esn�, p�inejmen��m, skoro, taky, t�m��, zhruba.

    Zd�razn�n� neprav�ch p�edlo�ek:

    Zat�mco p�i zd�razn�n� p�edlo�kov�ho p�du s "b�nou" p�edlo�kou se zd�raz�ovac� slovo v�� a� na jm�no, p�edlo�ky tzv. neprav� (viz 4.2.7.2 AuxP, ��st auxpnepr) mohou b�t zd�razn�ny samy o sob�.

    Zd�razn�n� slovesa:

    I na predik�tu m��e b�t n�kdy zav�eno AuxZ (viz p�. s). Tento p��pad se v�ak nesm� zam��ovat s v�skytem tzv. ��stice vztahuj�c� se k obsahu cel� v�pov�di, ta se zav��uje tak� na sloveso, ale dost�v� afun AuxY (viz kapitolu 4.2.7.7 AuxY, ��st auxykvyp).

V t�chto p��kladech jde o "��stici k v�pov�di" - tu�n� zd�razn�n� AuxY:
 patrn� se nikdo z n�s nez��astn�,
 m�me to bohud�k za sebou.
    Zd�razn�n� vedlej��ch v�t:

    U vedlej��ch v�t uvozen�ch slo�en�mi spojkami "i kdy�", "i kdyby" nejde o zd�razn�n�. Slovo "i" je zde ned�lnou sou��st� spojky a dost�v� afun AuxY (viz kapitolu 4.2.7.7 AuxY, ��st auxypodr).

 
auxzvice    V�ceslovn� zd�razn�n�.
INFO AUXZ.
 
    V ur�it�ch p��padech vystupuj� jako zd�razn�n� tak� souslov� "v�ce ne�" a "m�n� ne�". St�v� se tak tehdy, kdy� jsou autorem poru�eny syntaktick� vazby, kdy� slovo v�ce/m�n� nelze zachytit b�n�m zp�sobem uveden�m v kapitole 4.6.9 Srovn�vac� obraty se spojkami jako a ne�. Jde na p��klad o konstrukce morfologicky ekvivalentn� p��kladu v�ce ne� tis�cov� z�stup (spr�vn� je: v�t�� ne� tis�cov� z�stup).
    Afun AuxZ dost�v� slovo v�ce/m�n�, slovo ne� vis� na n�m a dost�v� afun AuxY (d�je se tak v souladu s pravidly o afun AuxY - viz kap. 4.2.7.7 AuxY, ��st auxyzdur).
v�ce ne� tis�cihlav� z�stup,
�e�en� v�ce ne� vyhovuje podm�nk�m.
 
4.2.7.4 Emocion�ln�, rytmick� ��stice (mi, v�m, si, ...; to, ono) AuxO.

    Odkazy na �milauerovu NS:
O� II. A. DD. 2.,
O� II. A. BB. 2.

auxocast    ��stice AuxO.

    Afun AuxO dost�vaj�:
1. dativ sd�lnosti a dativ emocion�ln�,
2. rytmick� ��stice bez vlastn� syntaktick� funkce.

    1.
    Dativ sd�lnosti m� ve v�t� funkci navazov�n� a udr�ov�n� kontaktu (to v�m byla z�bava, v�era jsem ti nemohl usnout, on ti byl cel� nesv�j). Funkci kontaktovou m� i dativ zainteresov�n�, n�kdy ozna�ovan� rovnou jako dativ sd�lnosti (kyselina n�m za��n� reagovat, b�� n�m osm� minuta, neparkujte n�m na tr�v�).
    Dativ emocion�ln� citov� zabarvuje v�pov�� (to je mi p�kn� po��dek, ty n�m tu leno�it nebude�).
    O odli�en� t�chto typ� dativ� od jin�ch se p��e v kapitole 4.6.5 Hranice dativu voln�ho a vazebn�ho.
 

nemohl jsem ti usnout.
 
    Ve form� zm�n�n�ch dativ� se m��e octnout i ��stice si. Tak� ta potom dost�v� afun AuxO (viz pravidlo SI 4 v kapitole 4.6.8 Reflexivn� se, si).
po�kal si na m�.
 
    2.
    N�kter� slova (to, ono, co, ...) se ve v�t�ch vyskytuj� "nadbyte�n�". V podstat� duplikuj� n�jak� jin� p��tomn� (napln�n�) v�tn� �len. Jde o z�le�itost rytmickou �i citovou. V p��pad�, �e ve v�t� najdeme jin� prvek vystupuj�c� ve zd�nliv� funkci t�chto slov, ozna��me tato slova afun AuxO. Stane se tak nap��klad i tehdy, vystupuje-li takov� slovo ve zd�nliv� funkci subjektu ve v�t� jedno�lenn� (to pr��).
��stice s afun AuxO jsou tu�n� zv�razn�ny:
 on tat�nek nep�i�el,
 to pr��,
to on tat�nek nep�i�el,
co je to filosofie,
sud, co ho Tonda narazil.
 
4.2.7.5 Reflex�vum tantum (se, si) AuxT.

    Odkaz na �milauerovu NS:
O� II. A. DD. 2.

auxtcast    ��stice AuxT.

    Afun AuxT dost�vaj� ��stice se, si tehdy, kdy� sloveso bez nich neexistuje. Jde o tantum.
    Tento p��pad popisuj� pravidla SE 1 a SI 1 v kapitole 4.6.8 Reflexivn� se, si).

boj� se ho,
Franta si posp��il k l�ka�i.
 
4.2.7.6 Zvratn� pas�vum (se), opisn� pas�vum AuxR.

    Odkazy na �milauerovu NS:
O� II. A. DD. 2.,
Odd 2 dvoj�lenn� v�ty 4 III. C. CC.

auxrcast    ��stice AuxR.

    Afun AuxR dost�v� ��stice se, jde-li o reflexivn� pasivum podle pravidla SE 3 (p��p. SE 4) v kapitole 4.6.8 Reflexivn� se, si).

tancovalo se a� do r�na.
 
4.2.7.7 ��sti v�ceslovn�ch spojen�, n�kter� ��stice, poklesl� vsuvka AuxY.

INFO AUXY.

    Jev�, p�i kter�ch pou��v�me afun AuxY, je v�ce a jsou r�zn�. Tato kapitola je tedy vlastn� v��tem jednotliv�ch rozli�n�ch p��pad� pou�it� t�to funkce. Dost�vaj� ji ��stice vztahuj�c� se k cel� v�pov�di (auxykvyp), ��stice uvozuj�c� voln� p�ipojen� �len (auxyvoln), spojka jako uvozuj�c� dopln�k �i objekt (auxyjako). Dost�v�j� ji tak� sou��sti r�zn�ch spojen�, konkr�tn� koordina�n�ch spojek (auxyspoj), pod�adic�ch spojek (auxypodr), aposi�n�ch v�raz� (auxyapos) a zd�raz�ovac�ch ��stic (auxyzdur). V neposledn� �ad� ji dost�vaj� t� sou��sti fras�m�, o nich� se pi�e v kapitole 4.6.6 Souslov�, fraseologismy (zde auxyfras).
    V�t�ina ��st� t�to kapitoly obsahuje seznamy. Jde o seznamy slov, kter� p�i dan� p��le�itosti mohou dostat afun AuxY. V�dy plat�, �e co nen� v seznamu, tuto afun dostat nem��e.

    Odkaz na �milauerovu NS:
O� II. A. DD. 3.

auxykvyp    ��stice vztahuj�c� se k cel� v�pov�di.
INFO AUXY.
 
    Funkci AuxY p�ipisujeme mimo jin� ��stic�m, kter� se vztahuj� k obsahu cel� v�pov�di, tzn. typ�m tradi�n� zvan�m v�tn� p��slovce. T�m se odli�uj� od ��stic zd�raz�uj�c�ch, kter� se mohou vztahovat k jednotliv�m podstatn�m jm�n�m (i jmenn�m fr�z�m), ��slovk�m a p��slovc�m, pop��pad� k vedlej��m v�t�m (viz kapitolu 4.2.7.3 AuxZ).
    ��stice lze identifikovat pouze na z�klad� kontext�, v nich� vystupuj�. V�t�inou jsou toti� homonymn�, p�edev��m s p��slovci, pop�. se spojkami. Od p��slovc� se li�� t�m, �e nejsou v�tn�mi �leny a s jin�mi slovy ve v�t� nevytv��ej� syntagma. Od spojek se li�� t�m, �e nemaj� samostatnou vyhran�nou spojovac� funkci.
    Slova, kter� mohou obdr�et afun AuxY, jsou d�na seznamem. To znamen�, �e slova, kter� v seznamu nejsou, nemohou vystupovat v roli ��stice vztahuj�c� se k cel� v�pov�di.
    Holou afun AuxY tato slova dostanou, nejsou-li v textu graficky odd�lena (nap�. ��rkami). Pokud odd�lena jsou, obdr�� afun AuxY_Pa, jde o parentesi. Pro ob� tyto funkce v�ak plat� stejn� seznamy. O parentesi typu AuxY_Pa se p��e v kapitole 4.5.1 AuxY_Pa.

    Seznam potenci�ln�ch AuxY vztahuj�c�ch se k cel� v�pov�di, kter� jsou homonymn� s p��slovci:
asi, bohud�k, bohu�el, co�pak, jakoby, jasn�, kupodivu, mo�n�, nakonec, naopak, nap��klad, nesporn�, nicm�n�, nu, nu�e, opravdu, ostatn�, patrn�, pravd�podobn�, prost�, pr�, p�ece jen, rozhodn�, samoz�ejm�, skute�n�, snad, stejn�, tak, tedy, toti�, ur�it�, v�ru, vlastn�, v�ak, z�ejm�.
     Seznam potenci�ln�ch AuxY vztahuj�c�ch se k cel� v�pov�di, kter� jsou homonymn� se spojkami:
aby, a�, a� u�, kdyby, �e.

    Ve stromov� struktu�e zav�ujeme ��stici s funkc� AuxY na predik�t p��slu�n� v�ty. Jedn�-li se o v�ce slov, kter� pat�� k sob� (p�ece jen, a� u�, nikoli dv� samostatn� ��stice - nap��klad kupodivu), zav�s� se jedno na druh�, p�i�em� v��e bude zpravidla prvn� v �ad�.
 

V n�sleduj�c�ch p��kladech jsou tu�n� zv�razn�n� ��stice AuxY zasazeny do kontextu konkr�tn�ch v�t:
 dopadlo to bohud�k positivn�,
 opravdu nikdo nep�i�el,
 bude to mo�n� nejd�le�it�j�� krok,
 presidium usiluje toti� o tento krok,
 ve m�st� snad nen� voln� m�sto,
 v kraj�ch naopak po�et obyvatel stagnuje,
 n�kte�� z�ejm� resignuj�,
# Pr� nikdo nep�i�el.,
 pokud v�ak obchodn�k prod� produkt, zbohatne,
 m�l by se nap��klad zab�vat pr�vem,
 bohu�el se o tom nev�d�lo,
 p�edpokl�dan� situace kupodivu nenastala,
 patrn� se prod� cokoli,
# P�ece jen to uhnilo !,
 stejn� se nic nezm�n�,
  nu�e skon�eme,
 vlastn� je to �patn�,
 jin� �e�en� prost� nen�,
 ostatn� to nen� pravda,
 m��e to tak tedy z�stat,
 nicm�n� souhlasila i L�da,
 pravd�podobn� to tak bude,
 samoz�ejm� nebyla spokojena,
 jasn� nebyla spokojena,
 v�ru se mi to nel�b�,
 nu nic se nestalo,
 nikdo ur�it� nic nezm�n�,
 asi to byla pravda,
 rozhodn� to byla pravda,
 nesporn� nen� dob�e,
 skute�n� nen� dob�e,
 nakonec se nic nestalo,
 jakoby se vypa�il,
 tak jsme zase prohr�li,
 co�pak jsem kr�l�k ?,
 u� aby ta zima skon�ila,
 �e se trochu nestyd�te,
# Kdyby to byla skute�nost!,
 a� se stane cokoli.
 a� u� se stane cokoli.
 
auxyvoln    ��stice uvozuj�c� voln� p�ipojen� v�tn� �len.
INFO AUXY.
 
    Voln� p�ipojen� v�tn� �leny (je jim v�nov�na kapitola 4.6.13.) b�vaj� uvozeny ��sticemi a to, a sice, a.
    Voln� p�ipojen� �leny (b�v� v�t�inou jedin�, ale m��e jich b�t i v�ce) dostanou svoji b�nou afun, zav�en� ��stic a ��rky je z�ejm� z p��klad�. ��rky vis� na krajn�ch �lenech jako z�vorkovac� interpunkce (ta je pops�na v ��sti auxgpzav v kap. 4.2.8.4 AuxG). ��stice, kter� dost�vaj� afun AuxY, se zav�uj� na prvn� �len a v p��pad�, �e jsou dvojuzlov�, vis� prvn� uzel ��stice na druh�m.
 
Tu�n� jsou zv�razn�ny AuxY ��stice uvozuj�c� voln� p�ipojen� v�tn� �len:
usedl, a to v rohu,
darovali knihu, a sice kupodivu Br�an�m,
namazal si, a to v�era o p�lnoci v koupeln� olejem, kole�ko od traka�e.
 
auxyjako    Spojka "jako" uvozuj�c� dopln�k nebo p�edm�t.
INFO AUXY.
 
    Funkci AuxY p�ipisujeme i spojk�m jako, jako�to v p��padech, kdy substantiva (p��p. adjektiva) uvozen� t�mito spojkami maj� v�znam dopl�ku (viz kap. 4.2.6 Atv, ��st atvjakou) nebo objektu (viz kap. 4.2.4 Obj, hlavn� ��st objzdopl).
    Pro odli�en� jako ve v�znamu spojky (AuxC) a jako ve funkci sou��sti dopl�ku (AuxY) doporu�uje �milauer jednoduch� test: jde-li o p�ipojen� dopl�ku, m��eme nahradit jako spojkou jako�to. Nap��klad ve v�t� "Kutn� Hora byla zalo�ena jako horn� osada" nejde o srovn�n�, ale o dopln�k - Kutn� Hora byla zalo�ena jako�to horn� osada; tzn., �e jako m� funkci AuxY. Srov. "sp� jako zabit�" - v t�chto p��padech jde o klasickou spojku, kter� se zav�uje v souladu se z�sadami pro AuxC. Tot�, co pro dopln�k, plat� i pro objekt.
    Spojky jako, jako�to - AuxY uvozuj�c� dopln�k/objekt se ve stromov� struktu�e zav�uje na tento dopln�k/objekt s funkc� Atv, AtvV/Obj jako jeho dce�inn� uzel, aby dopln�k/objekt z�stal ve spojen� se slovem, ke kter�mu pat��.
 
odm�tl nab�dku jako m�lo atraktivn�,
jako�to politick� �initel prosadil kampa�,
p�ipad� mi to jako neskute�n�.
 
auxyspoj    ��stice vystupuj�c� jako sou��st spojovac�ch v�raz�.
INFO AUXY.
 
    Funkce AuxY pat�� tak� ��stic�m, kter� vystupuj� jako sou��st v�raz� uv�d�j�c�ch koordinaci, a to jednak slo�en�ch klasick�ch spojek (v kap. 4.4.1 Coord ��st cozavyra) a jednak n�kter�ch v�raz� koordinaci b�n� uzav�raj�c�ch (v kap. 4.4.1 Coord ��st cozanest).
    Seznam slo�en�ch koordina�n�ch spojek (tu�n� zv�razn�ny jsou sou��sti s afun AuxY):
 a proto,
 a p�esto,
 proto ale,
 p�esto ale,
 a tak,
 a tedy,
 sice ... ale,
sice ... av�ak,
 sice ... nicm�n�,
 ani ... ani,
 i ... i,
 jednak ... jednak,
 jak ... tak,
 bu� ... nebo,
 bu� ... anebo,
 bu� ... a nebo.
    V p��pad� "odlou�en�ch" v�raz� (typ ani ... ani, bu� ... anebo, sice ... ale atd.) pova�ujeme za nositele spojovac�ho vztahu druhou ��st. Prvn� slo�ka dost�v� afun AuxY.
    ��stice s funkc� AuxY vystupuj�c� jako sou��st spojovac�ho v�razu zav�ujeme ve stromov� struktu�e na p��slu�nou spojku (vedle sebe).

     Seznam b�n�ch, ale nestandardn�ch ukon�en� koordinace (tu�n� zv�razn�ny jsou sou��sti s afun AuxY):

a tak d�le,
 a tak podobn�,
 a podobn�,
 et cetera.
    Na koordina�n� spojku (kter� bude ��dit celou koordinaci) pov�s�me zbyl� slova a p�id�l�me jim afun AuxY. V p��pad�, �e jsou tato slova dv�, vis� prvn� na druh�m.

auxypodr    Slo�en� pod�adic� spojky.
INFO AUXY.
 
    I pod�adic� spojky (AuxC) mohou b�t v�ce�lenn� (viz auxcsloz). Pozor v�ak na z�m�nu s pouh�m zd�razn�n�m vedlej�� v�ty. Je-li vedlej�� v�ta uvozena na p��klad slovy pouze kdy�, je spojkou samotn� kdy� a slovo pouze je zd�raz�ovac� (viz auxzrozv). Naproti tomu spojky uveden� v seznamu jsou ned�liteln�.

    Seznam slo�en�ch pod�adic�ch spojek (tu�n� zv�razn�na jsou AuxY vis�c� na druh�m �lenu, kter� m� afun AuxC):

 p�i�li, i kdy� nen� st�eda,
sedmu dostanu, i kdyby �ert na koze jezdil,
a� u� se stane cokoli, vyhrajeme,
 za��d�m to, jen co se usad�m.
 
auxyapos    V�ceslovn� aposi�n� v�razy.
INFO AUXY.
 
    Je-li v�raz uv�d�j�c� aposici v�ce�lenn�, stane se ��d�c�m uzlem s afun Apos posledn� slovo v �ad�. Ostatn� �leny vis� na tomto ��d�c�m a dost�vaj� afun AuxY.
��stice s afun AuxY je tu�n� zv�razn�na:
stanovil symboly, a to znak a prapor.
 
    Aposici mohou uv�d�t na p��klad n�sleduj�c� v�ceslovn� v�razy: a sice, a tedy, a to, jako je (tvar slovesa b�t), jako nap�., jako nap��klad, tak t�eba, to jest, to znamen�.

auxyzdur    Slo�en� zd�raz�ovac� ��stice.
INFO AUXY.
 
    Zd�raz�ovac� ��stice jsou v�t�inou  jednoslovn� (viz auxzvyme). V�jimku tvo�� souslov� "v�ce ne�" a "m�n� ne�", kter� za jist�ch okolnost� (poru�en� syntaktick�ch vazeb - viz auxzvice) mohou b�t zachycena jako dvojslovn� zd�razn�n�.
    Slovo "ne�" potom dost�v� afun AuxY a zav�s� se na druh� uzel, kter� dost�v� AuxZ.
v�ce ne� tis�cihlav� z�stup.
 
auxyfras    Sou��sti fras�m�.
INFO AUXY.
 
    Afun AuxY dost�vaj� tak� v�echny sou��sti rozli�n�ch fras�m�. O tomto probl�mu se p��e v kapitole 4.6.6 Souslov�, fraseologismy.
noc co noc fl�moval.
 
*4.2.7.1 AuxC. <<auxcvyme>> <<auxcsloz>> <<auxczali>> <<auxcnapo>> <<auxcclen>>*
*4.2.7.2 AuxP. <<auxpzach>> <<auxpnepr>>*
*4.2.7.3 AuxZ. <<auxzvyme>> <<auxzrozv>> <<auxzvice>>*
*4.2.7.4 AuxO. <<auxocast>>*
*4.2.7.5 AuxT. <<auxtcast>>*
*4.2.7.6 AuxR. <<auxrcast>>*
*4.2.7.7 AuxY. <<auxykvyp>> <<auxyvoln>> <<auxyjako>> <<auxyspoj>> <<auxypodr>> <<auxyapos>> <<auxyzdur>> <<auxyfras>>*
ZP�T      D�LE
[Obsah] [�vod] [Pred 1] [Pred 2] [Subjekt] [Atribut] [Objekt] [Adv 1] [Adv 2] [Adv 3] [Adv 4] [Adv 5] [Dopln�k] [Grafick�] [Exd] [Coord-Apos] [Parentese] [Komplexn� 1] [Komplexn� 2] [Zbytek] [a-�] [d-ch] [i-k] [l-m] [n] [�-o] [p] [q-�] [s] [�-u] [v] [w-�] [Znaky1] [Znaky2]