ZP�T
D�LE
[Obsah] [�vod]
[Pred 1] [Pred 2] [Subjekt]
[Atribut] [Objekt] [Adv
1] [Adv 2] [Adv 3] [Adv
4] [Adv 5] [Pomocn�]
[Grafick�] [Exd] [Coord-Apos]
[Parentese] [Komplexn� 1]
[Komplexn� 2] [Zbytek]
[a-�] [d-ch] [i-k]
[l-m] [n] [�-o]
[p] [q-�] [s]
[�-u] [v] [w-�]
[Znaky1] [Znaky2]
<<atvvymez>>
<<atvzaves>>
<<atvzamen>>
<<atvkrite>>
<<atvvyjad>
[atvsubne]
[atvadjjm]
[atvadjsl]
[atvadjde]
[atvzajci]
[atvjakou]
[atvprech]
[atvpreli]
[atvvedve] [atvinfin]>
<<atvtrans>>
4.2.6 Dopln�k
(atribut verb�ln�) Atv,
AtvV.
INFO
ATV.
P�i vymezov�n� dopl�ku v ��sti atvvymez
si �ekneme, �e �milauerovo pojet� z���me a za dopln�k (Atv)
budeme pova�ovat jen jeho dopln�k nevazebn�.
Proto�e dopln�k je z�visl� na dvou
�lenech z�rove�, mus�me v ��sti atvzaves
vy�e�it probl�m jeho zav�en�. Pak si pov�imneme, �e je s n�kter�mi jin�mi
v�tn�mi �leny snadno zam�niteln�. Aby se tak nest�valo, jsou v ��sti atvzamen
uk�z�ny n�kter� takov� p��pady a vz�p�t� jsou v ��sti atvkrite
uvedena kriteria pro jeho rozpozn�n�.
V ��sti atvvyjad
si jako obvykle uk�eme mo�nosti vyj�d�en� dopl�ku. Dopln�k m��e b�t vyj�d�en
substantivem neshodn�m (atvsubne),
adjektivem jmenn�m (atvadjjm),
slo�en�m (atvadjsl)
nebo deverbativn�m (atvadjde),
z�jmenem �i ��slovkou (atvzajci)
a m��e b�t tak� uvozen spojkou jako
(atvjakou).
Za dopln�k pova�ujeme tak� konstrukce p�echodn�kov� (atvprech),
jejich� speci�ln�m, ale vy�len�n�m p��padem jsou vazby typu "hlavu sklon�nou"
a tzv. francouzsk� dopl�ky, kde doch�z� k elipse p�echodn�ku (atvpreli).
Dal��mi mo�nostmi vyj�d�en� dopl�ku jsou vedlej�� v�ta (atvvedve)
a infinitiv (atvinfin).
Jedn�m z ��d�c�ch �len� dopl�ku b�v�
obvykle sloveso (predik�t) a v cel� kapitole budeme tento fakt p�edpokl�dat.
V�jime�n� v�ak m��e doj�t k situac�m, kdy je tento �len transformov�n v
jin�. Zm�n�me se o nich v posledn� ��sti atvtrans.
Odkazy
na �milauerovu NS:
Odd 3 ur�ov�n� IV. (kompletn�).
atvvymez
Vymezen� dopl�ku.
Dopln�k je
v�tn� �len, kter� rozv�j� z�rove� dva jin� v�tn� �leny.
V na�em
pojet� se za dopln�k (Atv,AtvV)
pova�uje jen �milauer�v dopln�k ur�uj�c� (nevazebn�), kde�to dopln�k vazebn�
(dopl�uj�c�, rek�n�) ur�ujeme jako objekt (Obj
- viz ��st objzdopl
v kapitole 4.2.4
Obj).
atvzaves
Zav�en� dopl�ku.
Dopln�k se
z technick�ch d�vod� zav�uje na ten ze sv�ch ��d�c�ch �len�, kter� nen�
slovesem (tedy na subst., adj.), pokud je tento �len ve v�t� p��tomen.
Tento �len toti� ur�uje shodu. Dopln�k dost�v� funkci Atv,
z n�� plyne i jeho z�vislost na slovese.
Dopln�k s afun
Atv je tu�n� zv�razn�n:
Pokud ale
ve v�t� druh� �len nen� (nen� v�bec nebo je elidov�n), zav�s� se dopln�k
na sloveso (p��sudek) a dostane funkci AtvV.
Dopln�k s afun
AtvV je tu�n� zv�razn�n:
atvzamen
Zam�nitelnost dopl�ku.
Pozor t�eba
d�t, aby se dopln�k nezam��oval s jin�mi druhy v�tn�ch �len�, jako nap��klad
se jmenn�m p��sudkem (p�. p), p��vlastkem (p�. a) nebo p��slove�n�m ur�en�m
(p�. d).
Dopln�k s afun
Atv je tu�n� zv�razn�n:
M��e se dokonce st�t, �e dopln�k bude
viset na spon� (slovesu b�t) vedle
jmenn� ��sti p��sudku (Pnom). Nen�-li
toti� p��tomen druh� ��d�c� �len (zde podm�t), postupuje se podle v��e
uveden�ho pravidla - dopln�k se zav�s� na sloveso (zde sponu) a ozna��
se AtvV (tu�n� zv�razn�n).
atvkrite Krit�ria
pro ur�en� dopl�ku.
V�echna tu�n� zv�razn�n� slova v
p��kladech jsou dopl�ky.
1.
Pokud se ve v�t� vyskytne v�raz "jako"
ve v�znamu 'jako�to', 'v roli' apod. (tedy nejde o srovn�n� popsan� v kapitole
4.6.9
Srovn�vac� obraty se spojkami jako a ne�)
a nejde p�itom ani o sloveso s valenc� (pak by to byl objekt - viz ��st
atvvymez),
p�i�ad�me tomuto spojovac�mu v�razu funkci AuxY
a p��slu�n�mu jm�nu Atv (AtvV).
2.
M��eme-li do v�ty slovo "jako"
doplnit a jsou spln�ny podm�nky z odstavce 1, jde rovn� o dopln�k.
3a. Vyskytuje
se tu shoda se Sb, Obj
nebo jin�m �lenem a sloveso nen� valen�n�.
3b. S�mantick�
kriteria: Zobrazit, zn�zornit, fotografovat,
zachovat, udr�ovat, nechat.
Jak sed�� - sed�c�ho.
4. Typ M�me
uva�eno, m�me plno (AtvV).
5. V�razy
r�d, s�m, samoten, samotn�, v�echen jsou
v�t�inou dopl�ky (pokud nejsou v postaven� Atr
hned u jm�na nebo Pnom
- tedy po spon� b�t).
atvvyjad
Vyj�d�en� dopl�ku.
atvsubne
Dopln�k vyj�d�en� podstatn�m jm�nem neshodn�m.
Popisovan� vyj�d�en� dopl�ku je tu�n�
zv�razn�no:
Podstatn�
jm�no neshodn� se m��e v roli dopl�ku vyskytnout v ust�len�ch spojen�ch
typu :
�i v b�snick�ch
obratech:
Takt� m��e
b�t vyj�d�eno p�dem p�edlo�kov�m:
atvadjjm
Dopln�k vyj�d�en� p��davn�m jm�nem ve jmenn�m tvaru.
Popisovan� vyj�d�en� dopl�ku je tu�n�
zv�razn�no:
atvadjsl
Dopln�k vyj�d�en� p��davn�m jm�nem ve slo�en�m tvaru.
Popisovan� vyj�d�en� dopl�ku je tu�n�
zv�razn�no:
atvadjde
Dopln�k vyj�d�en� p��davn�m jm�nem deverbativn�m.
Popisovan� vyj�d�en� dopl�ku je tu�n�
zv�razn�no:
atvzajci
Dopln�k vyj�d�en� adjektivn�m z�jmenem �i ��slovkou.
Dopl�kem jsou slova jedin�,
ka�d�, prvn�, v�echen, samojedin�, samotn� a jmenn� tvary r�d,
s�m, samoten v neatributivn�m postaven� pokud
nejsou Pnom
po spon� (viz tak� ��st atvkrite,
bod 5). V�echna tato t�i postaven� slova sama
jsou uk�z�na v p��klad� s. V�ta z tohoto p��kladu je ch�p�na ve v�znamu
'�ena, kter� byla samotn�, byla jedin� takov�, �e byla osamocen�'.
Dopl�ky
se mohou kumulovat (p�. k).
Popisovan� vyj�d�en� dopl�ku je tu�n�
zv�razn�no:
Ale pozor na fraseologisovan� spojen�:
atvjakou
Dopln�k uvozen� spojkou jako.
Dopln�k vyj�d�en�
substantivem nebo adjektivem m��e b�t uveden i spojkami jako,
jako�to (viz ��st atvkrite).
Tyto spojky se zav�uj� p��mo na dopln�k a dost�vaj� afun
AuxY
(viz t� ��st auxyjako
v kap. 4.2.7.7
AuxY).
Dopl�kov�ch adjektiv m��e b�t i v�ce
za jedinou spojkou (p�. v, p). Potom tuto spojku zav�s�me na prvn� z t�chto
dopl�k� a druh� zav�s�me vedle bez spojky.
Popisovan� vyj�d�en� dopl�ku je tu�n�
zv�razn�no:
atvprech
Dopln�k vyj�d�en� p�echodn�kem.
P�echodn�k
m� ve v�t� funkci dopl�ku. V�jimku tvo�� absolutn� (nespojit�) p�echodn�kov�
konstrukce, kter� nemaj� shodu ani podm�t spole�n� se slovesem. Ty klesaj�
v p��slovce a ur�ujeme je jako Adv.
(Viz ��st advprisl
v kapitole 4.2.5
Adv.)
Dopln�k vyj�d�en� p�echodn�kem b�v�
podle pravidel v�t�inou odd�len ��rkami. Proto�e jde o syst�mov� jev, nepova�ujeme
jej v takov�m p��pad� za parentetick�. Funkci Atv_Pa
bychom mu p�id�lili jen v p��pad� jasn�j��ho odd�len� (nap�. z�vorkami).
Jedn� se o jednu z v�jimek uveden�ch v kap. 4.5.3
<afun>_Pa.
Popisovan� vyj�d�en� dopl�ku je tu�n�
zv�razn�no:
atvpreli
Dopln�k s elidovan�m p�echodn�kem.
Konstrukce "Jan
vstoupil hlavu sklon�nou/sklon�nu" vyjad�uje z�vislost na d�ji (jak
vstoupil?) a z�rove� i z�vislost na jm�nu "Jan"
a shodu s n�m. �milauer mluv� o "absolutn�m akusativu vlastnosti", uv�d�,
�e je zde vynech�n p�echodn�k (maje, maj�c, maj�ce) a �ad� tyto konstrukce
do dopl�ku. Chyb� n�m tu v�ak �l�nek umo��uj�c� p�esn� zachycen� syntaktick�ch
vztah� ve stromu (chyb�j�c� p�echodn�k). Proto tento typ zachycujeme pomoc�
afun ExD
(viz kap. 4.3.1 ExD).
Slovo "sklon�nou"
je klasick�m dopl�kem (Atv) ke
�lenu "hlavu" a chyb�j�c�mu p�echodn�ku
podle ��sti atvadjde.
Tu�n� je zv�razn�n uzel s afun
ExD, kter� zbyl po dopl�ku:
Voln� sem pat�� i p��klady tzv. francouzsk�ho
dopl�ku, kde doch�z� v�t�inou k elipse n�jak�ho p�echodn�ku. Zb�vaj�c�
substantivum pak dost�v� tak� afun
ExD.
Tu�n� je zv�razn�n uzel s afun
ExD, kter� zbyl po dopl�ku:
atvvedve
Dopln�k vyj�d�en� vedlej�� v�tou.
Po plnov�znamov�ch slovesech: pozorovat,
vid�t, zahl�dnout, sly�et, p�istihnout, potkat, p�edstavit si, zn�zor�ovat.
Popisovan� vyj�d�en� dopl�ku je tu�n�
zv�razn�no:
atvinfin
Dopln�k vyj�d�en� infinitivem.
Jedn� se
o tzv. "slovansk� akusativ s infinitivem" po slovech vid�t,
spat�it, sly�et, c�tit; nechat.
Pom�cka: spat�ila Va�ka (jak?) vch�zej�c�ho do dve��
- spat�ila >> vch�zej�c�ho, Va�ka >> vch�zej�c�ho.
Popisovan� vyj�d�en� dopl�ku je tu�n�
zv�razn�no:
atvtrans
Dopln�k u transformovan�ho predik�tu.
Klasicky
se dopln�k vztahuje (jako druh� predikace) ke slovesu a n�kter�mu jin�mu
v�tn�mu �lenu substantivn�mu (s r�znou afun).
Transformac� (tj. dal�� sekund�rn� predikac�) se z ��d�c�ho slovesa
nebo jmenn� ��sti p��sudku (Pnom)
m��e st�t dal�� jmenn� vazba. Prvn�m ��d�c�m �lenem dopl�ku se v takov�ch
p��padech (m�sto slovesa) st�v� v�sledek t�to transformace (nominalisace)
predik�tu.
K takov�m
p��pad�m se v�ak chov�me stejn� jako ke klasicky z�visl�m dopl�k�m. To
znamen�, �e dopln�k se zav�s� na druh� ��d�c� (substantivn�) �len a ozna��me
jej Atv.
Za p�edpokladu,
�e v�ta v prvn�m p��klad� je ve v�znamu 'to, jak jsme si p�edstavovali
mu�e, jak um�r�, bylo ot�esn�', je klause "jak
um�r�" dopl�kem ke �len�m "p�edstava"
a "mu�e".
Dopln�k je tu�n� zv�razn�n:
<<atvvymez>>
<<atvzaves>>
<<atvzamen>>
<<atvkrite>>
<<atvvyjad>
[atvsubne]
[atvadjjm]
[atvadjsl]
[atvadjde]
[atvzajci]
[atvjakou]
[atvprech]
[atvpreli]
[atvvedve] [atvinfin]>
<<atvtrans>>
ZP�T
D�LE
[Obsah] [�vod]
[Pred 1] [Pred 2] [Subjekt]
[Atribut] [Objekt] [Adv
1] [Adv 2] [Adv 3] [Adv
4] [Adv 5] [Pomocn�]
[Grafick�] [Exd] [Coord-Apos]
[Parentese] [Komplexn� 1]
[Komplexn� 2] [Zbytek]
[a-�] [d-ch] [i-k]
[l-m] [n] [�-o]
[p] [q-�] [s]
[�-u] [v] [w-�]
[Znaky1] [Znaky2]