Popis jazyka (příkladem budiž popis flektivního systému českého slovesa) lze řešit minimalisticky. Daní za jednoduchost může být poměrně obtížné udržování/rozšiřování/doplňování dat, jichž se takto pojatý popis týká.
V přednášce se budeme zabývat otázkou vyčerpávajícího popisu tvarových variant českých sloves pro účely automatické morfologické analýzy (NOVAMORF). Ukážeme, nakolik je přístup opřený o důslednou morfematickou segmentaci slovesného tvaru na kořen kmenotvornou příponu a osobní, tvarovou, popř. infinitivní koncovku (Komárek 1987) užitečný pro jednotný přístup k formálnímu popisu českých slovesných tvarů (a dokonce i tvarů derivovaných od slovesného kmene a slovesného tvaru). Demonstrujeme že, a) variantnost lze predikovat, a tudíž b) systematicky doplňovat varianty do slovníku a zabránit nekonzistentnímu a mezerovitému popisu variantních tvarů (současný stav).