O kombinovaných funkcích se podrobně píše v části 3.3.3.2 kapitoly 3.3.3, kde jsou popsány všechny. Problému adverbiale se týkají dvě z nich - AtrAdv a AdvAtr, které zde jen stručně připomeneme.

Kombinované funkce se používají tam, kde rozebíraný člen (uzel) může stát v rámci dané věty ve více funkcích, aniž by se tím podstatně měnil význam (věta není striktně homonymní v závislosti na funkci rozebíraného členu).

Zmíněné dvě funkce tedy použijeme v případě, kdy nějaký člen může být adverbialiem (Adv) svého predikátu a zároveň atributem (Atr) nějakého ve stromě níže postaveného uzlu. Cíti-li anotátor, že daný člen je spíše atributem, použije funkci AtrAdv. V případě opačném použije AdvAtr.

Ať už bude použito jakékoli této funkce, daný uzel bude ve stromě umístěn vždy stejně, a sice tam, kde by visel, byl-li pouze atributem (Atr). Nikdy tedy nebude viset přímo na predikátu.