1.1.2.1  Slovesa tranzitivní (a slovesa s obdobným syntaktickým chováním)

Nejběžnějším typem slovesa, které vstupuje do pasivní či rezultativní prosté diateze, je sloveso tranzitivní. Označení tranzitivní sloveso zde užíváme v tradičním slova smyslu jako sloveso s akuzativním doplněním (odd. 1.1.2.1a). Jsme si ovšem vědomi toho, že tranzitivita jako syntaktická kategorie nebyla pro češtinu dosud uspokojivě vymezena (Hopper – Thomson, 1980). Lexikografické zpracování ukazuje, že některá slovesa s genitivním doplněním vykazují – vzhledem k pasivní a rezultativní prosté diatezi – stejné syntaktické chování jako slovesa s doplněním akuzativním či kolísají mezi chováním typickým pro slovesa s akuzativním doplněním a chováním typickým pro slovesa s jinými formami doplnění; taková slovesa řadíme též do tohoto oddílu (odd. 1.1.2.1b a odd. 1.1.2.1c).

1.1.2.1a  Slovesa s akuzativním doplněním.

Pro tato slovesa se po aplikaci základního pravidla pass_basic, viz pravidlo G1, uplatní následující pravidlo G2, pass_trans_acc:

Pasivní a rezultativní diateze	Pravidlo G2
Doplňkové pravidlo pro tranzitivní slovesa (se změnou 4  → 1)		pass_trans_acc
podmínky	diat: pass X4
slovesná forma	se, si → ∅
X	4  → 1
Y	jako+4  → jako+1
	jako+adj-4  → jako+adj-1
	adj-4  → adj-1

Proměnná X, shoda:
Proměnná X zde označuje jakékoli valenční doplnění, jež může být v nepříznakovém členu diateze realizováno akuzativem (nejčastěji PAT, řidčeji EFF nebo ADDR, výjimečně také EXT).1-8 Podle výše uvedeného pravidla G1, pass_basic, se participium shoduje s tímto doplněním v rodě a čísle, pomocné sloveso být navíc i v osobě.

Morfematické vyjádření akuzativního valenčního doplnění X se mění na nominativní; má-li navíc X možnost vyjádření i jinou formou, tato forma se nemění.

1. (6)   vrhatimpf — vrhnoutpf   ACT1 PAT4, 7 DIR3 DIRtyp

   X=PAT4  → 1  Kostky byly vrženy.

   X=PAT7  → 7  Nikdo v celých Rybářích a v Karlových Varech nevěděl o tom, že bylo vrženo kamenem.

2. (7)   doplňovatimpf — doplnitpf   ACT1 PATk+3 EFF4, že, cont

   X=EFF4  → 1  Tento cíl byl doplněn k seznamu původních pěti cílů regionální politiky …

   X=EFFže  → že  Novelou bylo doplněno, že jediný společník nemůže žádat soud o zrušení své účasti ve společnosti.

3. (8)   informovatbiasp   ACT1 ADDR4 PATo+6, aby, ať, zda, že, cont

   X=ADDR4  → 1  Protože o výzkumu zbraní a o jejich použití nebývá široká veřejnost informována …

4. (9)   ujítpf   ACT1 EXT4

   X=EXT4  → 1  Z osady, ze které ráno odešli, bylo ujito přes deset kilometrů …

Proměnná Y:
V případě, že tranzitivní sloveso má doplnění odpovídající doplňku vyjádřenému morfematickými formami jako+4, jako+adj-4 nebo adj-4, je dané doplnění označeno proměnnou Y. V příznakovém členu pasivní diateze a rezultativní prosté diateze se morfematické vyjádření daného doplnění mění na nominativní; tak je zachována shoda s doplněním X, ke kterému se doplněk váže, viz následující příklady:

1. (10)   cítitimpf   ACT1 PAT4, že EFFjako+4, jako+adj-4

   Y=EFFjako+4  → jako+1  Rozdíl je to důležitý jenom pro specialistu, a tak jsou obvykle oba termíny cítěny jako synonyma.

2. (11)   označovatimpf — označitpf   ACT1 PAT4 EFFjako+4, za+4, jako+adj-4, za+adj-4 BENtyp3, pro+4

   Y=EFFjako+adj-4  → jako+adj-1   Výrobky, které trestuhodně plýtvají s odpadem, nemohou být označeny jako dobré.

3. (12)   udržovatimpf — udržetpf   ACT1 PAT4 EFFadj-4, adj-7

   Y=EFFadj-4  → adj-1  … a cesta […] byla naším špalírem udržována volná.

Reflexivní slovesa:
Pravidlo G2, pass_trans_acc, může být aplikováno i na slovesa s klitickým se/si v lemmatu, v takovém případě není reflexivum se/si součástí výsledného pasivního slovesného tvaru. Ve slovníku VALLEX je tento typ konstrukcí doložen u jediné lexikální jednotky s reflexivem se, u necelých dvou desítek lexikálních jednotek s reflexivem si a dále u šesti desítek lexikálních jednotek s fakultativním si (u sloves s fakultativním se VALLEX tento typ konstrukcí nedokládá):

1. (13)   modlit seimpf   ACT1 ADDRoptk+3 PATopt4    AIMtypza+4, aby

   se → ∅  Pán Ježíš jde spolu s učedníky do Getsemanské zahrady, […], aby začal nejbolestivější a nejštědřejší modlitbu, která kdy na zemi byla modlena.

2. (14)   osvojovat siimpf — osvojit sipf   ACT1 PAT4, zda, že, cont ORIGoptod+2, z+2 MANNtyp

   si → ∅  … učební zkušenosti jsou považovány výhradně za prostředky, s jejichž pomocí byly osvojeny určité vědomosti a dovednosti.

3. (15)   oblibovat siimpf — oblíbit sipf   ACT1 PAT4

   si → ∅  Spolupracovníky byl vážen, ctěn a oblíben.

4. (16)   cenitI (si)impf   ACT1 PAT4 EFFoptna+4 EXTtyp MANNtyp

   (si) → ∅  Je třeba si uvědomit, že svého času byla jen známka Plzeňský Prazdroj ceněna na 12 miliard korun.

Slovesa s akuzativním a genitivním doplněním:
A. Pravidlo G2, pass_trans_acc, se velmi omezeně uplatňuje též u sloves, v jejichž rámci se vyskytují dvě různá doplnění, z nichž jedno umožňuje realizaci akuzativem a druhé genitivem; u takových sloves se genitivní doplnění do subjektové pozice v příznakové konstrukci přesunout nemůže; ve slovníku VALLEX je tento případ zastoupen třemi slovesy:

1. (17)   ušetřitpf   ACT1 ADDR4 PAT2, před+7

   X=ADDR4  → 1  Dalších historek jsem byla ušetřena.

2. (18)   zbavovatimpf — zbavitpf   ACT1 ADDR4 PAT2

   X=ADDR4  → 1  Jste od této chvíle zbaven všech práv a výsad.

   Tevisova krev bude průběžně zbavována nežádoucích zplodin metabolismu.

3. (19)   zprošťovatimpf — zprostitpf   ACT1 ADDR4 PAT2

   X=ADDR4  → 1  … lidé, kteří stanou před soudem, bývají jen zřídkakdy zproštěni viny …

B. Také slovesa, u nichž genitiv alternuje s akuzativem jako morfematická forma téhož valenčního doplnění, tvoří pasivní a rezultativní prostou diatezi podle pravidla G2, pass_trans_acc; dochází u nich tedy ke změně X2, 4  → 2, 1, kdy se akuzativ mění na nominativ, zatímco ostatní formy (tj. genitiv, příp. další možné formy vyjádření) zůstávají zachovány. Ve VALLEXu tento případ nastává u zhruba 30 lexikálních jednotek.1-9

1. (20)   docilovatimpf — docílitpf   ACT1 PAT2, 4, aby LOCtyp MEANStyp7   

   X=PAT4  → 1  Tmavá střídka bývá často docílena vhodnými (povolenými) surovinami …

   X=PAT2  → 2  Právě použitím částečného sypání karamelového a pšeničného sladu bylo docíleno úplně nové chuťové varianty.

1.1.2.1b  Slovesa s doplněním v genitivu (s obdobným chováním jako slovesa s akuzativem).

Lexikografické zpracování sloves ukazuje, že některá reflexivní slovesa s genitivním doplněním vykazují v případě pasivní diateze a rezultativní prosté diateze obdobné syntaktické chování jako slovesa s doplněním akuzativním: v příznakových členech těchto diatezí dochází ke změně formy genitivního doplnění v nominativní, daným doplněním je tedy v příznakové konstrukci (stejně jako u sloves s doplněním akuzativním) zaplněna pozice subjektu. Ve VALLEXu se tímto způsobem chovají např. lexikální jednotky sloves dotýkat se —  dotknout se, obávat se, otázat se a tázat se.

Pravidlo G3, pass_trans_gen, lze dále uplatnit i na slovesa, která kolísají mezi chováním typickým pro tranzitiva a chováním typickým pro intranzitiva, viz následující odd. 1.1.2.1c.

Pasivní a rezultativní diateze	Pravidlo G3
Doplňkové pravidlo pro rámce s genitivem (se změnou 2  → 1)		pass_trans_gen
podmínky	diat: pass X2 & ¬Y4
slovesná forma	se, si → ∅
X	2  → 1

1. (21)   dotýkat seimpf — dotknout sepf   ACT1 PAT2

   X=PAT2  → 1  Je v ní dotčen problém, nakolik je člověk tvůrcem svých vlastních osudů …

   X=PAT2  → 1  Říká-li dnes ministr práce, že sociální dávky nejsou a nebudou krizí nijak dotčeny …

1.1.2.1c  Slovesa s doplněním v genitivu kolísající mezi chováním typickým pro tranzitiva a chováním typickým pro intranzitiva.

Další skupinu sloves s genitivním doplněním charakterizuje kolísání mezi chováním typickým pro slovesa s akuzativním doplněním, kdy v případě pasivní diateze a rezultativní prosté diateze dochází ke změně formy genitivního doplnění v nominativní (dané doplnění pak zaplňuje pozici subjektu, pravidlo G3, pass_trans_gen, viz výše odd. 1.1.2.1b), a chováním typickým pro slovesa, u nichž k takové změně nedochází (pravidlo G4, pass_intrans_gen, viz dále odd. 1.1.2.2a).

1. (22)   dosahovatimpf — dosáhnoutpf   ACT1 PAT2

   pravidlo G3, pass_trans_gen: X=PAT2  → 1   Vrchol byl dosažen 1. 4. 1999 v pozdních večerních hodinách všemi účastníky projektu.

   pravidlo G4, pass_intrans_gen: X=PAT2  → 2   … a vrcholu Sněžky bylo dosaženo v rekordním čase.

Reflexivní slovesa:
Slovesa patřící do této skupiny, součástí jejichž lemmatu je reflexivum se/si, vykazují obdobné kolísání: pokud je v příznakovém členu diateze genitiv nahrazen nominativem, je reflexivum elidováno v souladu s pravidlem G3, pass_trans_gen (viz výše); oproti tomu pokud je genitiv v příznakovém členu diateze zachován, zůstává zachováno i reflexivum se/si, jak odpovídá pravidlu G4, pass_intrans_gen (viz níže).

1. (23)   domáhat seimpf — domoci sepf   ACT1 PAT2 ORIGoptna+6, u+2 BENtyp3   

   pravidlo G3, pass_trans_gen: se → ∅, X=PAT2  → 1   V případě, že zde byl případ, pro který writ nebyl ještě vytvořen, nemohlo být právo domoženo u soudu.

   pravidlo G4, pass_intrans_gen: se → se, Y=PAT2  → 2   Z české strany byla hájena jednota země a domáháno se plné jazykové rovnoprávnosti.

2. (24)   povšimnout sipf   ACT1 PAT2, jak, zda, že, cont

   pravidlo G3, pass_trans_gen: si → ∅, X=PAT2  → 1   Nemohla být nepovšimnuta totální nespolupráce na úrovni radnice.

   pravidlo G4, pass_intrans_gen: si → si, Y=PAT2  → 2   Pokud si jí bylo kdy povšimnuto …

Dodejme, že pouze na základě valenčního rámce a hodnoty atributu diat nelze rozhodnout, zda je možné na dané sloveso aplikovat pouze pravidlo G3, pass_trans_gen, pouze pravidlo G4, pass_intrans_gen, nebo obě tato pravidla. Jelikož informace o tom, které pravidlo je na dané sloveso třeba aplikovat, není v datové komponentě slovníku VALLEX v současné době uvedena, aplikujeme na všechna slovesa s genitivním doplněním obě pravidla, přestože se tak pro některá slovesa ve výsledném seznamu možných forem příznakového členu diateze mohou objevit i formy, které korpusový materiál nedokládá.

1.1.2.2  Slovesa intranzitivní

Dalším typem sloves, která tvoří pasivní a rezultativní prostou diatezi, jsou slovesa intranzitivní, tedy slovesa bez akuzativního doplnění.1-10 Chování těchto sloves popisují dvě pravidla: pravidlo G4, pass_intrans_gen, pro slovesa s genitivním doplněním (odd. 1.1.2.2a) a pravidlo G5, pass_intrans_no, pro slovesa bez genitivního doplnění (odd. 1.1.2.2b).

1.1.2.2a  Intranzitivní slovesa s doplněním v genitivu.

Chování většiny intranzitivních sloves s genitivním doplněním popisuje doplňkové pravidlo G4, pass_intrans_gen. Tato slovesa v příznakových konstrukcích pasivní diateze a rezultativní prosté diateze nepřipouštějí změnu genitivního doplnění v nominativní: formy valenčních doplnění vyjma Konatele jsou tak totožné s formami v nepříznakovém členu diateze. Protože toto doplňkové pravidlo nestanovuje hodnotu proměnné X (viz odd. 1.1.1), má tvar slovesa v příznakových konstrukcích daných diatezí vždy formu neutra singuláru.

Pasivní a rezultativní diateze	Pravidlo G4
Doplňkové pravidlo pro rámce s genitivem (beze změny formy doplnění)		pass_intrans_gen
podmínky	diat: pass Y2 & ¬X4
pouze akce z pass_basic

1. (25)   dbátimpf   ACT1 PAT2, na+4

   Y=PAT2  Varovných hlasů podnikatelů nebylo dbáno.

2. (26)   litovatimpf   ACT1 PAT2, že, cont

   Y=PAT2  Hříšný skutek je něčím dočasným, čeho může být vzápětí litováno, kdežto názor je trvalejší povahy.

3. (27)   vyčkávatimpf — vyčkatpf   ACT1 PATopt2, na+4, zda, že, cont LOCtyp

   Y=PAT2  Důležité je, aby bylo po natlakování vyčkáno určité doby, než nastane vyrovnání teplot – nejméně 15 minut.

Reflexivní slovesa:
U intranzitivních sloves s reflexivním lemmatem je v příznakovém členu pasivní a rezultativní prosté diateze reflexivum se/si zachováno (viz též příklady (23–24)):1-11

1. (28)   dopouštětI seimpf — dopustitI sepf   ACT1 ADDRoptna+6 PAT2

   Y=PAT2  Je to starý, těžce udržovatelný produkt, u kterého bychom museli zdolat všechny hříchy, kterých se v něm bylo dopuštěno.

1.1.2.2b  Intranzitivní slovesa bez doplnění v genitivu.

Nereflexivní slovesa a reflexiva tantum, u nichž ani jedno doplnění nemůže být realizováno akuzativem ani genitivem, tvoří pasivní a rezultativní prostou diatezi podle následujícího pravidla G5, pass_intrans_no:

Pasivní a rezultativní diateze	Pravidlo G5
Doplňkové pravidlo pro slovesa bez akuzativu či genitivu		pass_intrans_no
podmínky	diat: pass ¬X2, 4
slovesná forma	se → ∅

1. (29)   bojovatimpf   ACT1 PATproti+3, s+7
   Potud je jistě správné, když je proti obezitě bojováno.

2. (30)   hýbatimpf — hnoutpf1 — hýbnoutpf2   ACT1 PAT7, s+7 DIRtyp BENtyp3   
   Jídlo a pití sice zmizely, jinak nebylo s ničím hnuto s výjimkou postele.

3. (31)   bránitimpf   ACT1 PAT3
   V mnoha firmách bývá prý vzniku zastoupení zaměstnanců bráněno a podnikatelé trvají na plné suverenitě vlastnictví.

4. (32)   topitIimpf   ACT1 LOCtyp MEANStyp7   
   Předloni bylo v cementárnách topeno zemním plynem v pouhém 1,6 procenta.

5. (33)   činitimpf   ACT1 MANN
   Zda je tak činěno v souladu se zákonem, nám nepřísluší hodnotit.

6. (34)   nahlížetimpf — nahlédnoutpf   ACT1 DIR3
   Do pojistné smlouvy subdodavatele bývá nahlíženo, dojde-li ke vzniku vážnější škody.

Jak naznačují příklady uvedené výše, pro slovesa tvořící pasivní a rezultativní prostou diatezi podle pravidla G5, pass_intrans_no, je typická přítomnost nepřímého objektu vyjádřeného předložkovým pádem (29–30, 35–36), řidčeji též dativem (31) či instrumentálem (32). Pravidlo dále lze výjimečně uplatnit i na slovesa s příslovečným určením (33–34).

Reflexivní slovesa:
U reflexiv tantum nalezené doklady naznačují, že zatímco reflexivum se se při tvoření příznakových konstrukcí daných diatezí odstraňuje, reflexivum si je zachováno:

1. (35)   postarat sepf   ACT1 PATo+4

   Přestože se děti uprchlíků shodovaly, že je o ně dobře postaráno, část z nich se chce vrátit domů.

2. (36)   pohrávat siimpf — pohrát sipf   ACT1 PATs+7 MANNtyp

   To jenom když si s jejím srdcem bylo pohráváno jako s nějakou hračkou …

1.2.2.1  Slovesa tranzitivní (a slovesa s obdobným syntaktickým chováním)

Nejběžnějším typem slovesa, které vstupuje do deagentní diateze, je (stejně jako u pasivní diateze) sloveso tranzitivní, tedy sloveso s akuzativním doplněním, odd. 1.2.2.1a. Některá slovesa s genitivním doplněním ovšem mohou (vzhledem k deagentní diatezi) vykazovat obdobné syntaktické chování, řadíme je proto též do tohoto oddílu, viz 1.2.2.1b.

1.2.2.1a  Slovesa s akuzativním doplněním.

Pro lexikální jednotky s akuzativním doplněním se po aplikaci základního pravidla G6, deagent_basic, uplatní následující pravidlo G7, deagent_trans_acc:

Deagentní diateze	Pravidlo G7
Pravidlo pro tranzitivní slovesa (se změnou 4  → 1)		deagent_trans_acc
podmínky	diat: deagent X4
X	4  → 1
Y	jako+4  → jako+1
	jako+adj-4  → jako+adj-1
	adj-4  → adj-1

Proměnná X, shoda:
Proměnná X zde označuje jakékoli valenční doplnění, jež v nepříznakovém členu diateze může být realizováno akuzativem (nejčastěji PAT, řidčeji EFF nebo ADDR, výjimečně také EXT).1-15 Má-li navíc X možnost vyjádření i jinou formou, tato forma se nemění, viz druhý příklad (43). Podle výše uvedeného pravidla G6, deagent_basic, se slovesný tvar shoduje s tímto doplněním v rodě a čísle:

1. (42)   krmitimpf   ACT1 PAT4 MEANStyp7   

   X=PAT4  → 1  Sloni v ZOO se krmí senem.

2. (43)   doplňovatimpf — doplnitpf   ACT1 PATk+3 EFF4, že, cont

   X=EFF4  → 1  Doplnily se k tomu potřebné údaje.

   X=EFFže  → že  Nestačí už napsat, že ta a ta firma získala na agrodotacích miliardy, ale musí se také doplnit, že z toho důvodu je nedostali menší zemědělci …

3. (44)   donucovatimpf — donutitpf   ACT1 ADDR4 PATdo+2, k+3, inf, aby, ať MEANStyp7   

   X=ADDR4  → 1  Vězni se k takovým věcem vždy donucovali.

4. (45)   ujítpf   ACT1 EXT4

   X=EXT4  → 1  Za den se ušlo dvacet kilometrů.

Proměnná Y:
Také změny u doplnění povrchověsyntakticky realizovaného jako doplněk vyjádřený v nepříznakovém členu diateze jednou z forem jako+4, jako+adj-4 nebo adj-4 jsou shodné jako u pasivní diateze: akuzativ se mění na nominativ tak, že je zachována shoda s doplněním X, ke kterému se doplněk váže:

1. (46)   cítitimpf   ACT1 PAT4, že EFFjako+4, jako+adj-4

   Y=EFFjako+adj-4  → jako+adj-1   Druhý význam se cítí jako zastaralý.

2. (47)   označovatimpf — označitpf   ACT1 PAT4 EFFjako+4, za+4, jako+adj-4, za+adj-4 BENtyp3, pro+4

   Y=EFFjako+adj-4  → jako+adj-1  Místo, které zabíral původní soubor, se označí jako volné.

3. (48)   udržovatimpf — udržetpf   ACT1 PAT4 EFFadj-4, adj-7

   Y=EFFadj-4  → adj-1  Byt se udržuje čistý.

Reflexivní slovesa:
Ačkoli u sloves s reflexivním lemmatem nebylo tvoření deagentní diateze systematicky anotováno, připouštíme aplikaci pravidla G7, deagent_trans_acc, i na tato slovesa:

1. (49)   modlit seimpf   ACT1 ADDRoptk+3 PATopt4    AIMtypza+4, aby

   … a ve tři čtvrtě na dvanáct se v klášteře modlilo před jídlem.

   Při mši o svátku sv. Mikuláše se modlí taky modlitba „abychom jeho zásluhami a přímluvami od pekelných plamenů vysvobozeni byli“.

2. (50)   osvojovat siimpf — osvojit sipf   ACT1 PAT4, zda, že, cont ORIGoptod+2, z+2 MANNtyp

   Špatné stravovací návyky se osvojují velmi brzy.

Slovesa s akuzativním a genitivním doplněním:
A. Pokud se v rámci vyskytují dvě různá doplnění, z nichž jedno má genitivní a druhé akuzativní formu, lze aplikovat pouze pravidlo G7, deagent_trans_acc, které do subjektové pozice přesouvá akuzativní doplnění; genitivní doplnění se subjektem stát nemůže:

1. (51)   zbavovatimpf — zbavitpf   ACT1 ADDR4 PAT2

   ADDR4  → 1  Práce se zbavila nedostatků.

B. U sloves, u nichž v nepříznakovém členu diateze genitiv alternuje s akuzativem jako morfematická forma téhož valenčního doplnění, uplatníme opět pravidlo G7, deagent_trans_acc. V příznakové konstrukci deagentní diateze se akuzativ dle tohoto pravidla mění na nominativ, zatímco ostatní formy (v tomto případě genitiv) jsou zachovány; u příslušného doplnění tak v příznakovém členu diateze genitiv alternuje s nominativem:

1. (52)   docilovatimpf — docílitpf   ACT1 PAT2, 4, aby LOCtyp MEANStyp7   

   PAT4  → 1  Okrová barva se docilovala vařením vajec s cibulí.

   PAT2  → 2  Dnes se v této disciplíně dociluje neobvyklých úspěchů.

1.2.2.1b  Slovesa s doplněním v genitivu kolísající mezi chováním typickým pro tranzitiva a chováním typickým pro intranzitiva.

Další skupinu sloves s genitivním doplněním charakterizuje kolísání mezi chováním typickým pro slovesa s akuzativním doplněním, u nichž v příznakových konstrukcích deagentní diateze dochází ke změně formy genitivního doplnění v nominativní (dané doplnění pak zaplňuje pozici subjektu, pravidlo G8, deagent_trans_gen), a chováním typickým pro slovesa, u nichž k takové změně nedochází (pravidlo G9, deagent_intrans_gen, viz níže odd. 1.2.2.2a).

Deagentní diateze	Pravidlo G8
Doplňkové pravidlo pro rámce s genitivem (se změnou 2  → 1)		deagent_trans_gen
podmínky	diat: deagent X2 & ¬Y4
X	2  → 1

1. (53)   dosahovatimpf — dosáhnoutpf   ACT1 PAT2

   pravidlo G8, deagent_trans_gen: X=PAT2  → 1   … inflexní bod je ale před vrcholem, vrchol se dosahuje při tzv. ZEROdp (WWW)

   pravidlo G9, deagent_intrans_gen: X=PAT2  → 2 Pólu se dosahovalo jen s nejvyšším vypětím sil.

Dodejme, že pouze na základě podoby valenčního rámce slovesa a hodnoty atributu diat nelze rozhodnout, zda je možné na dané sloveso aplikovat pouze pravidlo G8, deagent_trans_gen, pouze pravidlo G9, deagent_intrans_gen (viz níže), nebo obě tato pravidla. Jelikož informace o tom, které pravidlo je na dané sloveso třeba aplikovat, není v datové komponentě slovníku VALLEX v současné době uvedena, aplikujeme na všechna slovesa s genitivním doplněním obě pravidla, přestože se tak pro některá slovesa ve výsledném seznamu možných forem příznakového členu diateze mohou objevit i formy, které nejsou korpusovým materiálem doloženy.

1.2.2.2  Slovesa intranzitivní

V tomto oddílu uvádíme pravidla pro odvození rámců pro příznakové konstrukce deagentní diateze u sloves s doplněním v genitivu (odd. 1.2.2.2a) a dále u sloves bez akuzativního a genitivního doplnění (odd. 1.2.2.2b).

1.2.2.2a  Intranzitivní slovesa s doplněním v genitivu.

Chování většiny intranzitivních sloves s genitivním doplněním popisuje pravidlo G9, deagent_intrans_gen. Tato slovesa v příznakových konstrukcích deagentní diateze nepřipouštějí transformaci genitivního doplnění v nominativní: formy valenčních doplnění vyjma Konatele jsou tak totožné s formami v nepříznakovém členu diateze.1-16 Na základě pravidla G6, deagent_basic, mají tato slovesa v příznakových konstrukcích deagentní diateze vždy tvar neutra singuláru.

Deagentní diateze	Pravidlo G9
Doplňkové pravidlo pro rámce s genitivem (beze změny formy doplnění)		deagent_intrans_gen
podmínky	diat: deagent Y2 & ¬X4
pouze akce z deagent_basic

1. (54)   dbátimpf   ACT1 PAT2, na+4

   Y=PAT2  Zákonů se příliš nedbalo.

1.2.2.2b  Intranzitivní slovesa bez doplnění v genitivu.

U sloves bez akuzativního a genitivního doplnění jsou změny morfematických forem valenčních doplnění u deagentní diateze popsány pravidlem G10, deagent_intrans_no:

Deagentní diateze	Pravidlo G10
Doplňkové pravidlo pro intranzitivní slovesa		deagent_intrans_no
podmínky	diat: deagent ¬X2, 4
pouze akce z deagent_basic

1. (55)   hýbatimpf — hnoutpf1 — hýbnoutpf2   ACT1 PAT7, s+7 DIRtyp BENtyp3   

   Hýbalo se s nábytkem.

2. (56)   pohrávat siimpf — pohrát sipf   ACT1 PATs+7 MANNtyp

   si  → ∅   …, že víno není žádné pivo, nepije se tudíž v těch barbarských dávkách, ale po kapkách se laská, pohrává se s ním.

1.4.2.1  Základní pravidla určující morfologický tvar slovesa, shodu a vyjádření valenčního doplnění korespondujícího s „Recipientem“

Tvoření posesivních rezultativních konstrukcí konverzního typu je popsáno dvěma pravidly, která se odlišují přítomností valenčního doplnění, jemuž odpovídá situační participant s kognitivní rolí „Recipient“, ve valenčním rámci:

Posesivní rezultativ konverzního typu	Pravidlo G13
Základní pravidlo, v rámci je přítomen „Recipient“		poss_conv_basic1
podmínky	diat: poss ACT1 & X3[PAT|ADDR|BEN]
slovesná forma	→ mít + participium trpné, 4. pád se, si → ∅
shoda	participium trpné: číslo+rod, Y4 mít: číslo+rod+osoba, X
X	✱  → 1
obligatornost	X

Posesivní rezultativ konverzního typu	Pravidlo G14
Základní pravidlo, v rámci není přítomen „Recipient“		poss_conv_basic2
podmínky	diat: poss ACT1 & ¬X3[PAT|ADDR|BEN]
slovesná forma	→ mít + participium trpné, 4. pád se, si → ∅
shoda	participium trpné, číslo+rod, Y4 mít, číslo+rod+osoba, BEN
obligatornost	BEN1

Slovesná forma:
Charakteristika slovesného tvaru je v obou pravidlech totožná: jedná se o tvar složený z pomocného slovesa mít a participia trpného. Ke shodě slovesných tvarů viz níže poznámky Proměnná X, BEN, shoda a Proměnná Y, shoda.1-22

Proměnná X, BEN, shoda:
Pro konverzní typ posesivního rezultativu je typická přítomnost situačního participantu s kognitivní rolí „Recipient“, který nekoresponduje s Konatelem; tento participant v pravidle G13, poss_conv_basic1, odpovídá valenčnímu doplnění X a v pravidle G14, poss_conv_basic2, odpovídá (do valenčního rámce doplňovanému) doplnění BEN. V obou případech je „Recipient“ v příznakovém členu diateze realizován nominativem; pomocné sloveso mít se s ním shoduje v čísle, rodu a osobě.1-23

1. (76)   doručovatimpf — doručitpf   ACT1 ADDR3 PAT4 DIR3typ

   „Recipient“=ADDR3  → 1   Každý volič by již měl mít doručeny volební lístky.

   (pravidlo G13, poss_conv_basic1: valenční rámec pro nepříznakové užití obsahuje dativní doplnění ADDR, jemuž je přiřazen situační participant s rolí „Recipient“, které se v příznakovém užití přesouvá do subjektové pozice)

2. (77)   omlouvatimpf — omluvitpf   ACT1 ADDRopt3    PAT4 CAUStyp7, pro+4, za+4, že BENtyp3   

   „Recipient“=ADDR3  → 1  Dnes máme celkem omluveno do deseti dětí.

   „Recipient“=BEN3  → 1  Jedna z dívek neměla omluveno 99 a druhá 87 hodin.

   (pravidlo G13, poss_conv_basic1, lze aplikovat dvěma způsoby: za proměnnou X je možné dosadit kterékoli z obou dativních doplnění, nikoli však obě současně)

3. (78)   svazovatimpf — svázatpf   ACT1 PAT4 EFFoptdo+2, v+4 MEANStyp7   

   „Recipient“=BEN → 1   Jeden ji má svázánu v kůži, druhý se spokojil s běžnou verzí, třetímu stačí na výstřižku z novin.

   (pravidlo G14, poss_conv_basic2: valenční rámec pro nepříznakové užití neobsahuje dativní doplnění korespondující s participantem s kognitivní rolí „Recipient“, toto doplnění je do rámce odpovídajícího příznakovému členu diateze doplněno jako Benefaktor (BEN) vyjádřený v nominativu)

4. (79)   přizpůsobovatimpf — přizpůsobitpf   ACT1 PAT4 EFF3

   „Recipient“=BEN → 1  Jak dále uvedla, pracovní dobu má každý zaměstnanec přizpůsobenu svému zdravotnímu stavu.

   (pravidlo G14, poss_conv_basic2: valenční rámec slovesa obsahuje dativní EFF (zdravotní stav), kterému ale neodpovídá participant s kognitivní rolí „Recipient“; ten je v příznakovém členu diateze realizován jako pravidlem doplněný Benefaktor (BEN) (každý zaměstnanec))

Uveďme též několik příkladů konstrukcí, které sice formálně odpovídají posesivnímu rezultativu, u nichž je však hodnocení situačního participantu, který odpovídá valenčnímu doplnění vyjádřenému v subjektové pozici, jako „Recipientu“ sporné.1-24

1. (80)   brzditimpf   ACT1 PATopt4   

   BEN → 1  T11 měla bržděna pouze zadní kola, zatímco T12 měla bržděny obě nápravy.

2. (81)   datovatbiasp   ACT1 PAT4 MEANStyp7   

   BEN → 1  … u selské usedlosti číslo 8, která má štít nad patrovou sýpkou datován 1864 a štít obytné části 1861.

3. (82)   deklarovatbiasp   ACT1 PAT4 EFFoptjako+4, za+4, jako+adj-4, za+adj-4

   BEN → 1  Kamión měl deklarováno, že převáží kovový šrot.

4. (83)   doplňovatimpf — doplnitpf   ACT1 PAT4 EFFopt7, o+4

   BEN → 1  Městečka, která jsou navíc na kopci (jako třeba Vrsar nebo Rovinj), mají úzké uličky doplněny o schody.

5. (84)   připravovatimpf — připravitpf   ACT1 PAT4 EFFoptk+3, na+4 BENtyp3, pro+4

   BEN3, pro+4  → 1  A to i přesto, že nové typy kuchyní mívají už připraveny speciální police na víno.

Proměnná Y, shoda:
Proměnná Y označuje akuzativní valenční doplnění, se kterým se v příznakové konstrukci shoduje participium trpné. Pokud valenční rámec slovesa akuzativní doplnění nemá nebo pokud je takové doplnění ve valenčním rámci sice identifikováno, v konkrétním užití je však vyjádřeno jinou možnou formou, má participium trpné formu neutra singuláru.

1. (85)   testovatimpf   ACT1 PAT4, zda EFFoptna+4 REGtyp

   Y=PAT4  Mám lyže testovány na jarní sníh, tohle ale byl sníh přemrzlý, s ostrými krystaly, které se zařezávají do skluznic.

   (shoda participia s akuzativním doplněním PAT v čísle a rodě)

2. (86)   umožňovatimpf — umožnitpf   ACT1 ADDR3 PAT4, inf, aby, že

   Y=PATinf  V zařízeních, kde se výuka nepřerušila, měli jednotliví zaměstnanci umožněno se stávky zúčastnit.

   (participium trpné má formu neutra singuláru, jelikož doplnění PAT je realizováno infinitivem)

3. (87)   zabraňovatimpf — zabránitpf   ACT1 ADDR3 PATv+6, inf, aby

   Y neidentifikováno  Průměrní uchazeči o studium, zejména bakalářské úrovně, by neměli mít zabráněno v přístupu ke vzdělání jen proto, že nejsou géniové.

   (sloveso nemá akuzativní doplnění, participium tak má formu neutra singuláru)

Specifické chování vykazuje omezená skupina sloves (daných výčtem), u nichž se forma Konatele mění z nominativu na akuzativ; tato změna je ošetřena doplňkovým pravidlem G16, poss_conv_act2, viz níže. U těchto sloves se proměnná Y identifikuje až po aplikaci doplňkového pravidla, příklad (88).

1. (88)   zalévat seimpf — zalít sepf   ACT1 PAT7 BENtyp3   

   ACT1  → 4  … a oči měl zality slzami.

   (Y je identifikováno jako ACT4 až po aplikaci pravidla G16)

Reflexivní slovesa:
Pravidla G13 a G14 pro tvoření posesivní rezultativní diateze konverzního typu lze aplikovat také na slovesa s klitickým reflexivem se v lemmatu, např. (89) a (94–96) (u sloves s reflexivem si není konverzní typ doložen). Omezenou skupinu umožňující vytvářet příznakové konstrukce posesivní rezultativní diateze konverzního typu tvoří slovesa s fakultativním reflexivem si, např. (90). Reflexiva se/si jsou v obou případech základními pravidly odstraněna.

1. (89)   postarat sepf   ACT1 PATo+4, aby BENtyp3, pro+4

   Pediatři mají postaráno o práci.

2. (90)   říkat (si)impf — říci / říct (si)pf   ACT1 ADDRopt3    PAT4, o+4, aby, ať, zda, že

   Měl jsi jasně řečeno, že si máš uklidit pokoj. [příklad vlastní]

1.4.2.2  Doplňková pravidla

Dvě doplňková pravidla zachycují změny morfematické formy Konatele v příznakových konstrukcích posesivního rezultativu konverzního typu. Za základní považujeme změnu popsanou pravidlem G15, poss_conv_act1; okrajově u několika sloves dochází ke změnám popsaným pravidlem G16, poss_conv_act2.

Posesivní rezultativ konverzního typu	Pravidlo G15
Doplňkové pravidlo (centrální typ)		poss_conv_act1
podmínky	diat: poss
ACT	1  → 7, od+2

1. (91)   přiřazovat / přiřaďovatimpf — přiřaditpf   ACT1 ADDR3 PAT4

   ACT1  → 7  Vpravo nahoře je kolonka pro identifikační číslo (ID). Každý hráč, který se přihlásí do hry, ho má počítačem přiřazeno a je nezbytné, aby je do kolonky vepsal.

2. (92)   darovatpf   ACT1 ADDR3 PAT4 CAUStypk+3 AIMtypna+4 RCMPtypza+4

   ACT1  → od+2  Musí mít nemálo darováno od Pánaboha, který dává nejen talent, ale také lásku k této jedné z nejkrásnějších múz.

Jak je pro tuto diatezi typické, zůstává Konatel (ACT) v konkrétních užitích často nevyjádřený (viz příklady (76–90) výše).

Slovníková komponenta VALLEXu zachycuje pouze jednu lexikální jednotku reflexivního slovesa, která umožňuje tvořit posesivní rezultativ konverzního typu podle tohoto pravidla:1-25

1. (93)   postarat sepf   ACT1 PATo+4, aby BENtyp3, pro+4

   ACT1  → od+2  Takže o tlak na sportovní výsledky mám postaráno od ní.

U deseti ve VALLEXu zachycených odvozených reflexivních sloves dochází ke změně formy Konatele z nominativu na akuzativ.1-26

Posesivní rezultativ konverzního typu	Pravidlo G16
Doplňkové pravidlo (okrajový typ)		poss_conv_act2
podmínky	diat: poss
Y[ACT]	1  → 4

1. (94)   svírat seimpf — sevřít sepf   ACT1 PAToptdo+2, v+4 MANNtyp CAUStyp7    BENtyp3   

   ACT1  → 4  Chtěla vykřiknout, ale nemohla, hrdlo měla sevřeno.

2. (95)   vyvíjet seimpf — vyvinout sepf   ACT1 PAToptz+2 BENtyp3   

   ACT1  → 4  Jsou však i tací motýli, kterým tyto potravní požitky v jejich krátkém životě nic neříkají, protože nemají vyvinuty zažívací orgány.

3. (96)   usazovat seimpf — usadit sepf   ACT1 LOC

   ACT1  → 4  Pouze s výjimkou těch nejstarších kusů, které ve svém těle mají nadále usazeny škodlivé látky z té doby.

3.1.2.1  Subjektová reciprocita s dativním doplněním Y

Subjektovou reciprocitu, v níž je valenční doplnění odpovídající proměnné Y vyjádřeno bezpředložkovým dativem, popisují tři doplňková pravidla: pravidlo G22, rcpr_sbj_3_neinher_nerefl, pro nereflexivní slovesa, která nenesou rys vzájemnosti ve svém lexikálním významu (odd. 3.1.2.1a), pravidlo G23, rcpr_sbj_3_neinher_refl, pro reflexivní slovesa, která nenesou rys vzájemnosti ve svém lexikálním významu (odd. 3.1.2.1b), a pravidlo G24, rcpr_sbj_3_inher_refl, pro reflexivní slovesa, která mají rys vzájemnosti obsažen ve svém lexikálním významu (odd. 3.1.2.1c).3-53 Slovesa s fakultativním reflexivem se/si v lemmatu se zpracovávají v závislosti na přítomnosti tohoto reflexiva v daném užití slovesa podle příslušného pravidla.

3.1.2.1a  Subjektová reciprocita nereflexivních sloves bez lexikálního rysu vzájemnosti s dativním doplněním Y.

Změny ve valenčním rámci nereflexivních sloves, která nenesou rys vzájemnosti ve svém lexikálním významu (v odd. GUIDE > 4.4 tento typ označujeme jako C), při subjektové reciprocitě s dativním Y popisuje pravidlo G22, rcpr_sbj_3_neinher_nerefl.

Toto pravidlo se uplatní i u sloves, jejichž lemma se vyznačuje fakultativním reflexivem, a to v případech, kdy toto reflexivum není v užití slovesa přítomno; je-li reflexivum přítomno, uplatňuje se pravidlo G23, rcpr_sbj_3_neinher_refl, viz odd. 3.1.2.1b.

Reciprocita X1–Y3	Pravidlo G22
Doplňkové pravidlo, X1–Y3, ¬refl. lemma, ¬inherent		rcpr_sbj_3_neinher_nerefl
podmínky	recipr: X–Y|X–Y Y3 & ¬SE|SI
Y	✱  → si, sobě
obligatornost	Y
nevypustitelnost	Y
zdůraznění	navzájem, vzájemně a/nebo mezi sebou3-54

Obligatornost a vyjádření valenčního doplnění odpovídajícího Y:
Pravidlo G22, rcpr_sbj_3_neinher_nerefl, určuje, že ve valenčních rámcích popisujících reciproční konstrukce je valenční doplnění odpovídající proměnné Y obligatorní (bez ohledu na jeho případnou fakultativnost v základových valenčních rámcích, viz příklad (167)). Y zde zastupuje aktanty ADDR a PAT, v malé míře ACT.

Toto doplnění je v povrchověsyntaktické struktuře vyjádřeno reflexivním osobním zájmenem v dativu si / sobě. Jeho přítomnost je na povrchu nutná (jinak by vzájemnost nebyla vyjádřena).

1. (164)   děkovatimpf   ACT1 ADDR3 PAToptza+4, že MEANStyp7   

   recipr: ACT–ADDR, Y=ADDR3  → si  
   Na konci si politikové připili skleničkou šampaňského a navzájem si děkovali za odvedenou práci.

2. (165)   důvěřovatimpf   ACT1 PAT3, že REGtypv+6

   recipr: ACT–PAT, Y=PAT3  → si  
   Armádní ani námořní agentura si vzájemně nedůvěřovaly.

3. (166)   chybětimpf   ACT3 PAT1, že LOCtyp

   recipr: ACT–PAT, Y=ACT3  → si  
   Zjistili, že si navzájem chybí a že jeden bez druhého nemůže být.

4. (167)   lhátimpf   ACT1 ADDRopt3    PATopto+6, že, cont

   recipr: ACT–ADDR, Y=ADDR3  → si  
   Soudruzi se před sebou bojí a navzájem si lžou. (srov. významový rozdíl Soudruzi se před sebou bojí a lžou.

V případě, že sloveso kromě dativu připouští i další formy vyjádření Y, jsou tyto formy pravidlem odstraněny, viz následující příklad (168). Z těchto dalších možných forem Y jsou bezpředložkové a předložkové pády zpracovány odpovídajícími doplňkovými pravidly.3-55

1. (168)   přehazovatimpf — přehoditpf2   ACT1 ADDR3, na+4 PAT4

   recipr: ACT–ADDR, Y=ADDR3, na+4  → si  
   Obtížné úkoly si mezi sebou přehazují.

Klitická vs. dlouhá forma reflexivního zájmena:
Volba krátké (klitické) či dlouhé formy reflexivního zájmena je dána zejména faktory souvisejícími s aktuálním členěním (vyjádřeným především slovosledem a prozódií, Daneš et al., 1987; Hajičová, 2007).

Slovesa s fakultativním reflexivem v lemmatu:
U sloves s fakultativním reflexivem v lemmatu předpokládáme, že se (v závislosti na přítomnosti reflexiva v užití slovesa) uplatní buď toto doplňkové pravidlo, nebo doplňkové pravidlo G23, rcpr_sbj_3_neinher_refl, viz dále odd. 3.1.2.1b.

1. (169)   psát (si)impf   ACT1 ADDRopt3    PATo+4, aby, ať, zda DIR3typ

   psát: recipr: ACT–ADDR, ADDR3  → si, sobě  
   Psali si o vzorové zkoušky. Napřed psali sobě vzájemně, potom i ostatním.

   (pravidlo G22: v povrchověsyntaktické struktuře reciproční konstrukce je obligatorně přítomen ADDR vyjádřený dativním reflexivním osobním zájmenem)

Přítomnost výrazů zdůrazňujících reciprocitu:
Adverbia navzájem, vzájemně nebo výraz mezi sebou v recipročních konstrukcích těchto sloves zdůrazňují reciproční význam konstrukce, viz příklady (164–168).

Homonymie recipročních a reflexivních konstrukcí:
V případě, že lexikální jednotka slovesa kromě reciprocity nominativního X a dativního Y umožňuje též syntaktickou reflexivitu zasahující totožnou dvojici valenčních doplnění, mohou uplatněním dvojice pravidel G21, rcpr_sbj_basic – G22, rcpr_sbj_3_neinher_nerefl, vznikat konstrukce, které mají buď reciproční, nebo reflexivní interpretaci, viz kapitolu 2. Pro odstranění nežádoucí homonymie je v těchto případech nutná přítomnost jednoho z adverbií navzájem, vzájemně nebo předložkové skupiny mezi sebou, viz příklad (170).

Data VALLEXu nedokládají slovesa umožňující subjektovou reciprocitu tohoto typu a zároveň objektovou reflexivitu zasahující doplnění zde označené jako Y.

1. (170)   namlouvatimpf — namluvitpf   ACT1 ADDR3 PAT4, že, cont

   Y=ADDR3  → si  
   A neustále lžou a něco si namlouvají.
   (struktura je buď reciproční (ve smyslu namlouvají si něco vzájemně), nebo reflexivní (ve smyslu oni namlouvají něco sami sobě))

   recipr: ACT–ADDR, X=ACT1, Y=ADDR3  → si  
   Asi proto si tam na sjezdovkách užíváme tak maximálně tři dny a potom si společně všichni navzájem namlouváme, že to byl určitě celý týden.
   (příslovce navzájem vyjadřující reciproční význam homonymii odstraňuje)

   reflex: ACT–ADDR, X=ACT1, Y=ADDR3  → si  
   O zakázaných knihách se vůbec nedá mluvit, to si jen tak lidé mezi sebou namlouvají!
   (výraz mezi sebou zjednoznačňuje reciproční význam konstrukce)

3.1.2.1b  Subjektová reciprocita reflexivních sloves bez lexikálního rysu vzájemnosti s dativním doplněním Y.

Další skupinu sloves bez lexikálního rysu vzájemnosti (viz odd. GUIDE > 4.4, kde tento typ označujeme jako C), která vykazují reciprocitu nominativního X a dativního Y, představují slovesa, součástí jejichž lemmatu je klitické reflexivum se/si, a to jak reflexiva tantum (např. chlubit seimpf, postěžovat sipf), tak reflexivní slovesa odvozená (např. svěřovat seimpf — svěřit sepf). Změny ve valenčním rámci těchto sloves zachycuje pravidlo G23, rcpr_sbj_3_neinher_refl.

Toto pravidlo se uplatní i u sloves, jejichž lemma se vyznačuje fakultativním reflexivem (např. napsat (si)pf), a to v případech, kdy toto reflexivum je v užití slovesa přítomno (není-li přítomno, uplatňuje se pravidlo G22, rcpr_sbj_3_neinher_nerefl, viz odd. 3.1.2.1a).

Reciprocita X1–Y3	Pravidlo G23
Doplňkové pravidlo, X1–Y3, refl. lemma, ¬inherent		rcpr_sbj_3_neinher_refl
podmínky	recipr: X–Y|Y–X Y3 & SE|SI
Y	✱  → sobě, ∅
obligatornost	Y
nevypustitelnost	Y nebo jeden ze zdůrazňujících výrazů
zdůraznění	navzájem, vzájemně a/nebo mezi sebou3-56

Obligatornost a vyjádření valenčního doplnění odpovídajícího Y:
Pravidlo G23, rcpr_sbj_3_neinher_refl, určuje, že ve valenčních rámcích popisujících reciproční konstrukce reflexivních sloves, která nejsou inherentní reciproka, je valenční doplnění odpovídající proměnné Y obligatorní (a to bez ohledu na jeho případnou fakultativnost v základových valenčních rámcích). Y odpovídá aktantům ADDR a PAT, sporadicky ACT.

Toto doplnění je v recipročních konstrukcích vyjádřeno buď dlouhým tvarem reflexivního osobního zájmena v dativu sobě, nebo má nulovou formu (tj. není na povrchu vyjádřeno); má-li Y nulovou formu, je reciprocita obligatorně vyjádřena některým ze zdůrazňovacích výrazů navzájem, vzájemně či mezi sebou, příp. jejich kombinací.

1. (171)   stěžovat siimpf   ACT1 ADDR3 PATna+4, že, cont

   recipr: ACT–ADDR, Y=ADDR3  → sobě  
   „Ty výkyvy teplot, kdy je patnáct stupňů a na druhý den o deset až patnáct více, mi nedělají dobře,“ stěžují si sobě lidé na potkání.

2. (172)   postěžovat sipf   ACT1 ADDRopt3    PATna+4, že, cont

   recipr: ACT–ADDR, Y=ADDR3  → ∅  
   A pak jsme si navzájem postěžovaly, čím nás naši drazí manžílkové po ránu naštvali a od tohoto okamžiku jsme k sobě měly hodně blízko.

   (ADDR má nulovou formu, reciproční význam je vyjádřen adverbiem navzájem)

3. (173)   svěřovat seimpf — svěřit sepf   ACT1 ADDR3 PATopts+7, zda, že, cont

   recipr: ACT–ADDR, Y=ADDR3  → ∅  
   Nepřipadá vám někdy, že se vaše dcery mezi sebou svěřují …

   (ADDR má nulovou formu, reciproční význam vyjadřuje předložková skupina mezi sebou)

4. (174)   plést seimpf   ACT1 PAT3 DIR3typ

   recipr: ACT–PAT, Y=PAT3  → sobě  
   Bruslařů je už tolik, že se na některých stezkách pletou sobě navzájem.

   (PAT je vyjádřen reflexivním osobním zájmenem sobě, adverbium navzájem reciproční význam pouze zdůrazňuje)

5. (175)   zalíbit sepf   ACT3 PAT1, inf, že, cont LOCtyp

   recipr: ACT–PAT, Y=ACT3  → ∅  
   Už jsme se sblížili při předcházejícím pobytu v Tanzanii a zalíbili jsme se navzájem.

   (ACT má nulovou formu, reciproční význam vyjadřuje adverbium navzájem)

V případě, že sloveso kromě dativu připouští i další formy vyjádření Y, jsou tyto formy pravidlem odstraněny, viz (176). Z těchto dalších možných forem Y jsou bezpředložkové a předložkové pády zpracovány odpovídajícími doplňkovými pravidly.3-57

1. (176)   zasmát sepf   ACT1 PATopt3, nad+7, že

   recipr: ACT–PAT, Y=PAT3,nad+7,že  → sobě,∅  
   Zasmáli jsme se. Sobě navzájem.

   S kamarádkami si všechny tyhle mateřské přešlapy posíláme, vzájemně se zasmějeme a jedeme dál.

Přítomnost výrazů zdůrazňujících reciprocitu:
V případě, že je v recipročních konstrukcích reflexivních sloves, která nenesou příznak vzájemnosti ve svém lexikálním významu, doplnění Y vyjádřeno reflexivním osobním zájmenem sobě, slouží adverbia navzájem, vzájemně nebo výraz mezi sebou ke zdůraznění recipročního významu konstrukce, viz příklad (174).

Slovesa s fakultativním reflexivem se/si:
U těchto sloves3-58 předpokládáme, že se (v závislosti na přítomnosti reflexiva) uplatní buď toto doplňkové pravidlo G23, nebo doplňkové pravidlo G22, rcpr_sbj_3_neinher_nerefl, viz výše odd. 3.1.2.1a.

1. (177)   psát (si)impf   ACT1 ADDRopt3    PATo+4, aby, ať, zda DIR3typ

   psát si: recipr: ACT–ADDR, ADDR3  → ∅  
   Psali si navzájem o vzorové zkoušky.
   (pravidlo G23: v povrchověsyntaktické struktuře reciproční konstrukce má ADDR nulovou formu, vyjádření recipročního významu je zde podmíněno přítomností adverbia navzájem)

   psát si: recipr: ACT–ADDR, ADDR3  → sobě  
   Psali si sobě navzájem o vzorové zkoušky.
   (pravidlo G23: v povrchověsyntaktické struktuře reciproční konstrukce je ADDR vyjádřen dlouhým tvarem reflexivního osobního zájmena v dativu, adverbium navzájem zde slouží ke zdůraznění recipročního významu)

Haplologie reflexiv:
Zdrojem odlišností v chování reflexivních a nereflexivních sloves při reciprocitě nominativního X a dativního Y je haplologie reflexiv (Rosen, 2014). V případě reciprocity zasahující dativní doplnění lze předpokládat, že v reciproční konstrukci reflexivních sloves dochází ke splynutí reflexiva zastupujícího klitický tvar reflexivního osobního zájmena v dativu (vyjadřujícího Y) a reflexiva tvořícího součást slovesného lemmatu; viz výše příklad (172) a též příklady (173), (175). Pro vyjádření recipročního významu je u sloves, která nejsou inherentně reciproční, nutná přítomnost adverbií navzájem, vzájemně nebo výrazu mezi sebou.

Homonymie recipročních a reflexivních konstrukcí:
V případě, že lexikální jednotka slovesa kromě reciprocity nominativního X a dativního Y umožňuje též syntaktickou reflexivitu zasahující totožnou dvojici valenčních doplnění, mohou uplatněním dvojice pravidel G21, rcpr_sbj_basic – G23, rcpr_sbj_3_neinher_refl, vznikat konstrukce, které mají buď reciproční, nebo reflexivní interpretaci, viz kapitolu 2. Dochází k tomu v případě, je-li Y vyjádřeno reflexivním zájmenem. Pro odstranění nežádoucí homonymie je v těchto případech nutná přítomnost jednoho z adverbií navzájem, vzájemně nebo předložkové skupiny mezi sebou, viz příklad (178).

Data VALLEXu nedokládají slovesa umožňující subjektovou reciprocitu tohoto typu a zároveň objektovou reflexivitu zasahující doplnění zde označené jako Y.

1. (178)   divit seimpf   ACT1 PAT3 CAUStypže   

   PAT3  → sobě  
   Lidé se sobě diví, jak s takovými prostředky mohli někdy vyjít.
   (konstrukce může být interpretována jak recipročně (ve smyslu diví se sobě navzájem), tak reflexivně (ve smyslu diví se sami sobě))

   recipr: ACT–PAT, X=ACT1, PAT3  → sobě  
   … často se sobě navzájem divili, kolik práce zastanou.
   (přítomnost adverbia navzájem určuje reciproční čtení)

   reflex: ACT–PAT, X=ACT1, PAT3  → sobě  
   … i ti nejvěrnější soudruzi se diví sami sobě.
   (přítomnost zájmena sám vylučuje reciproční čtení)

3.1.2.1c  Subjektová reciprocita reflexivních sloves s lexikálním rysem vzájemnosti s dativním doplněním Y.

Reciprocitu zasahující valenční doplnění realizované dativem vykazují dále reflexivní slovesa, která obsahují rys vzájemnosti ve svém lexikálním významu, a která tedy patří k inherentně recipročním slovesům (tj. spadají do skupiny A představené v odd. GUIDE > 4.4).3-59 Tvoření recipročních konstrukcí těchto sloves popisuje pravidlo G24, rcpr_sbj_3_inher_refl.

Reciprocita X1–Y3	Pravidlo G24
Doplňkové pravidlo, X1–Y3, refl. lemma, inherent		rcpr_sbj_3_inher_refl
podmínky	recipr: X–Y Y3 & SE|SI
Y	✱  → sobě, ∅
obligatornost	Y
nevypustitelnost	–
zdůraznění	navzájem, vzájemně a/nebo mezi sebou3-60

Obligatornost a vyjádření valenčního doplnění odpovídajícího Y:
Valenční doplnění odpovídající proměnné Y je v konstrukcích inherentně recipročních sloves s reflexivními lemmaty obligatorní. Toto doplnění odpovídá aktantu PAT. Tento aktant je v povrchové struktuře reciproční konstrukce buď vyjádřen dlouhým tvarem reflexivního osobního zájmena v dativu, nebo má nulovou formu (a tedy není na povrchu vyjádřen).

1. (179)   rovnat seimpf   ACT1 PAT3

   recipr: ACT–PAT, Y=PAT3  → sobě  
   Vkus nedělních redaktorů se sobě navzájem rovná.

   recipr: ACT–PAT, Y=PAT3  → ∅  
   Tyto hodnoty se rovnají. (= rovnají se jedna druhé)

V případě, že sloveso tohoto typu připouští kromě dativu i další formy vyjádření Y, jsou tyto formy pravidlem odstraněny, viz (180). Z těchto dalších možných forem Y jsou bezpředložkové a předložkové pády zpracovány odpovídajícími doplňkovými pravidly.3-61

1. (180)   vzdalovat seimpf — vzdálit sepf   ACT1 PAT3, od+2 CAUStyp7   

   recipr: ACT–PAT, Y=PAT3,od+2  → sobě,∅  
   “Bývali spolu dobří přátelé,” řekl opatrně varhaník, “ale pak se sobě nějak vzdálili.”

Přítomnost výrazů zdůrazňujících reciprocitu:
Jelikož inherentně reciproční slovesa nesou příznak vzájemnosti již ve svém lexikálním významu, není pro vyjádření reciprocity třeba (a to ani při nulové formě Y) přítomnosti adverbií navzájem, vzájemně nebo výrazu mezi sebou; tyto prostředky slouží pouze ke zdůraznění recipročního pojetí děje.

1. (181)  

   odcizovat seimpf — odcizit sepf   ACT1 PAT3 CAUStyp7   

   recipr: ACT–PAT, Y=PAT3  → ∅  
   Odcizili se a láska vyprchala.
   (PAT zde má nulovou formu, reciproční význam vyjadřuje pouze plurál subjektové pozice)

   recipr: ACT–PAT, Y=PAT3  → ∅  
   Po pravdě řečeno jsme se tak navzájem odcizili, že její skon pro nás nehraje žádnou roli.
   (PAT má nulovou formu, reciproční význam vyjadřuje plurál subjektové pozice, adverbium navzájem reciproční význam pouze zdůrazňuje)

2. (182)   podobat seimpf   ACT1 PAT3 REGtypv+6 MEANStyp7   

   recipr: ACT–PAT, Y=PAT3  → ∅  
   Oba incidenty se podobaly, ale ke každému došlo v jiné situaci.
   (PAT má nulovou formu, reciproční význam vyjadřuje pouze plurál substantiva v subjektové pozici)

   recipr: ACT–PAT, Y=PAT3  → ∅  
   Některá slova se na pohled i na poslech vzájemně podobají.
   (PAT má nulovou formu, reciproční význam vyjadřuje pouze plurál substantiv v subjektové pozici, adverbium vzájemně slouží ke zdůraznění recipročního významu)

Haplologie reflexiv:
Tzv. nulovou formu valenčního doplnění zastoupeného proměnnou Y lze interpretovat jako důsledek haplologie klitických reflexiv (Rosen, 2014). V případě daného typu reciprocity lze předpokládat, že v reciproční konstrukci dochází ke splynutí reflexiva zastupujícího klitický tvar reflexivního osobního zájmena v dativu (vyjadřujícího Y) a reflexiva tvořícího součást slovesného lemmatu.

Homonymie recipročních a reflexivních konstrukcí:
V případě, že lexikální jednotka slovesa kromě reciprocity nominativního X a dativního Y umožňuje též syntaktickou reflexivitu zasahující totožnou dvojici valenčních doplnění, mohou uplatněním dvojice pravidel G21, rcpr_sbj_basic – G24, rcpr_sbj_3_inher_refl, vznikat konstrukce, které mají buď reciproční, nebo reflexivní interpretaci, viz kapitolu 2. Dochází k tomu okrajově zřídka, a to v případě, je-li Y vyjádřeno reflexivním zájmenem. Pro odstranění nežádoucí homonymie je v těchto případech nutná přítomnost jednoho z adverbií navzájem, vzájemně nebo předložkové skupiny mezi sebou, viz příklad (183).

Data VALLEXu nedokládají slovesa umožňující subjektovou reciprocitu tohoto typu a zároveň objektovou reflexivitu zasahující doplnění zde označené jako Y.

1. (183)   vzdalovat seimpf — vzdálit sepf   ACT1 PAT3, od+2 CAUStyp7   

   Y=PAT3  → sobě  
   Lidé se v té době začali sobě vzdalovat.
   (konstrukce může mít reciproční interpretaci (ve smyslu vzdalovali se sobě navzájem), nebo reflexivní interpretaci (ve smyslu vzdalovali se sami sobě))

   recipr: ACT–PAT, X=ACT1, Y=PAT3  → sobě  
   Tím roste nedůvěra, agrese a lidé se sobě vzájemně vzdalují. [upravený příklad]
   (adverbium vzájemně určuje reciproční čtení konstrukce)

   reflex: ACT–PAT, X=ACT1, Y=PAT3  → sobě  
   Proto je nebezpečné kázat pokoru slabým duším; znamená to, že se ještě více vzdalují sobě samým.
   (zájmeno sám zjednoznačňuje reflexivní čtení konstrukce)