|
|
|
Vždyť to byl hráč opravdu vynikající, muž, jehož život (většinou samý klam a mam) nabýval významu a skutečnosti, teprve když vzal do rukou karty, a konečně člověk, jenž nepřestával opakovat, že největší štěstí na prvém místě je hru vyhrát a na druhém místě hru prohrát, skvělé axioma, které sice převzal od Sheridana, jež však tak uplatňoval, že se mu prominulo, že si je přivlastnil.
Jinak kromě této hráčské neřesti (již si markýz de Saint-Albans tak vážil, že by mu byl bezevšeho odpustil i nejskvělejší ctnosti) vědělo se o panu Hartfordovi, že má všechny farizejské a protestantské vlastnosti, jež Angličané shrnují v pohodlném slůvku honorability.
Byl považován za dokonalého gentlemana.
|
|
#11
|
Markýz ho brával:3 zhusta na několik týdnů na svůj zámek de la Vanilli#re, ale ve městě se s ním stýkal denně.
(S/B/1998/bardaur:002-p43s6)
|
|
|
|
|
V dětství jak známo bývají léta delší a tráva zelenější a i ti holubi vrkali tenkrát nějak zvukomalebněji.
S dědečkem Josefem jsme chytali kapry přímo pod železničním mostem a z Václavského náměstí jsme jezdili domů do Nuslí tramvají číslo 19, která stavěla přímo pod sochou svatého Václava.
Považte!
|
|
#12
|
Babičky mne brávaly:3 do dnes již dávno neexistujících cukráren na dnes již neexistující čokoládové indiánky a tam, kde dnes stojí hotel Forum, bývala pouze travnatá pláň, kde mě teta Eva jedné jarní neděle vysadila na opravdového dvouhrbého velblouda.
(S/NWS/1997/mf970301:129-p2s5)
|
|
|
|
|
Vždyť jsem taky na Západě narozenej, v Plzni.
Pak jsem pročundroval celou Ameriku, Kanadu, Mexiko.
To víte, trampování taky už není, co bývalo.
|
|
#13
|
Brával:3 jste s sebou taky svého syna?
(S/NWS/1994/refl9436:020-p59s1)
|
|
|
|
|
otec hrál v tamějším divadle na kontrabas.
Do houslí dcera nerada chodila, vzdala to.
Raději chodila do divadla, byla několikrát obsazena do dětských rolí.
|
|
#14
|
Po přestěhování rodiny do Brna ji otec brával:3 zpívat do Brněnského orchestru lidových nástrojů, kde hrál.
(S/NWS/1993/resp9322:001-p488s5)
|
|
|
|
|
Je to absolutní přírodní talent.
A ve mně našel dobrou učitelku.
Opravdu dobrému sexu se totiž musíte učit.
|
|
#15
|
Když o tom mluvíme, tak vůbec nebylo špatné pravidlo, že otcové dříve brávali:3 své syny v pozdní pubertě do bordelu a zařídili, aby je nějaká dobrá, pěkně vyhlížející holka zaučila.
(S/B/1996/6:001-p180s5)
|
|
|
|
|
Třeba když se nestihne naučit do školy podle svých představ," prozradila na starší ze svých plaveckých dcer její maminka - bývalá plavecká reprezentantka a nyní rozhodčí.
To by mohlo vysvětlit sportovní volbu této naší nejvšetrannější plavkyně, kdyby ještě neměla doma vzor v otci - výborném sjezdaři.
"Po jejím narození jsem ještě aktivně sportovala a musela jsem ji brát sebou k bazénu, kde již tak v roce plavávala s nafukovacími křidélky.
|
|
#17
|
Později jsem ji brávala:3 na výcvik, který jsem vedla s dětmi.
(S/NWS/1992/lnfi9212:015-p5s2)
|
|
|
|
|
Jako ona i on měl aristokratický pocit rovnosti se všemi živými bytostmi.
Stejně jako ona chápal všechno na první pohled a uměl vyjadřovat myšlenky v té formě, v níž člověka napadají v prvním okamžiku, dokud jsou živé a neztratí smysl.
Jura byl rád, že ho strýc do Dupljanky vzal.
|
|
#18
|
Bylo tam neobyčejně krásně a malebnost místa mu také připomínala matku, která měla přírodu ráda a často brávala:3 Juru s sebou na procházky.
(S/B/1990/zivago:001-p38s2)
|
|
|
|
|
A lísteček: "Kdo zná jméno moje".
Ze slov "S ním jsem v smutku, vyjmu a vyloučím..." se v lístečku stalo "Vskutku zimu při louči".
Text žalmu byl pokládán za zázračný, říkalo se, že chrání před kulkami.
|
|
#19
|
Vojáci si jej brávali:3 s sebou jako talisman už v minulé, imperialistické válce.
(S/B/1990/zivago:001-p2722s2)
|
|
|
|
|
Pak ji zase pouštěli kamsi, kde byly ryby, a ty prý se z toho nemohly vzpamatovat a všelijak se motaly, z čehož prý kluci měli nezřízenou zábavu.
Ten, kdo to píše, přišel poprvé do Nechanic až teprve roku 1894 a jen na skok.
To už ten dům byl dva roky v rukou cizích a ze studu a lítosti vůbec se o něm nemluvilo a nikdo se na tu stranu raději ani nepodíval.
|
|
#22
|
Ovdovělá babička už bydlila na statku v Lubně, Krušinovi, kteří za ní jezdili z Libčan, brávali:3 hocha s sebou a přitom se kdysi zašlo až do Nechanic, které však byly pro něho úplně mrtvým městem.
(S/B/1995/durych:002-p399s3)
|
|
|
|
|
Na Hatích se jí nelíbilo, poněvadž se tam líbilo jejímu muži.
Nezáleželo jí ani tak na té útratě, ani na tom, že se muž vracel pozdě, nýbrž na tom, aby mu mohla ukázat zlou vůli.
Zato děti měly na Hatích ráj a mohly se vydovádět.
|
|
#23
|
Bratranci, kteří pomáhali při práci na panském dvoře, brávali:3 je s sebou, když plavili koně, a smáli se dětem, když seděly na koni uprostřed rybníka a křičely hrůzou.
(S/B/1995/durych:003-p586s9)
|
|
|
|
|
Na památku toho byl tam zavěšen obrázek, znázorňující tuto vraždu, a augustiniáni marně prý usilovali o jeho odstranění.
Jistě taková pověst stačila k tomu, aby lidem, kteří se octli v těch až mámivě krásných, ale opuštěných a odlehlých místech, přebíhalo po zádech mrazení.
I v lesích na druhé straně na východ od Pasovské cesty bylo takové místo.
|
|
#24
|
Když starý povozník Mrvík vozíval babičku Pilousovou k její nejmladší dceři do Kamejka, přičemž babička s sebou brávala:3 také nejstarší dceru s dětmi, obyčejně se opozdili až do soumraku a octli se v lese až za tmy.
(S/B/1995/durych:003-p685s2)
|
|
|
|
|
"Takové hlouposti, které se dávají dívkám toho věku - panenky a podobně," popisuje svoje styky s otcem.
"Pamatuji si, že mi jednou dal panenku, která vypadala jako on - měla vousy, vlasy.
Okamžitě jsem ji očesala od vousů, aby vypadala jako normální panenka," vzpomínala před dvěma lety při příležitosti vydání své knihy.
|
|
#25
|
Castro, jenž veřejně přiznal pouze syna Fidela Castra Diaze-Balarta, ji brával:3 do soukromého kinosálu, kde jí promítal filmy o sobě.
(S/J/1999/tyden99:1448-p4s6)
|
|
|
|
|
Bylo jí v té době 13 let a trávila s ním hodně času.
Zažila s ním spoustu legrace a byla svědkem i jeho temnější stránky.
Ve Švýcarsku ji na dálnici učil řídit auto a aby vůbec viděla přes volant, vypodložil jí sedadlo polštáři.
|
|
#27
|
Ve Francii ji brával:3 s sebou do kasina, kam děti nesmějí.
(S/J/1997/story97:736-p4s7)
|
|
|
|
|
S Pallanichem se rozešla a začala podnikat ve své vlastní galerii.
Neměla však na splácení dluhů a ocitla se na téměř dva roky ve vazbě, z níž se vrátila s podlomeným zdravím.
Na skandál se ve sběratelských kruzích zapomnělo a Rakušan Georg Pallanich si otevřel jinou Galerii Pallas v pražském Ungeltu.
|
|
#28
|
Jeho otec byl ředitelem nemocenské pojišťovny ve Vídni a často ho brával:3 s sebou do muzeí.
(S/J/1997/story97:1543-p4s1)
|
|
|
|
|
Přestože Formanovi psi jsou dvojjazyční (doma se na ně mluví česky i anglicky), chovají se, jako by byli hluší.
Nejvíc si s nimi vytrpěla Martina.
Miloš je miluje, ale ona je venčí.
|
|
#29
|
Když byli menší, brávali:3 je s sebou do New Yorku.
(S/J/1997/story97:1723-p13s10)
|
|
|
|
|
Ti, kteří stáli o setkání s s tímto šlechetným zvířetem, jezdili do slovenských hor.
Rodina Holečkových jsou velice známí fotografové a milovníci přírody.
Rozhodně stojí za to pročíst jejich knihy a vychutnat si krásu zachycených okamžiků.
|
|
#30
|
Ti sebou do těchto hor brávali:3 ochočenou vlčici Detvu, která vyvracela veškeré pověsti o zákeřné povaze vlků.
(S/J/1996/bv-5:016-p3s6)
|
|
|
|
|
Pátrání bylo marné.
Na cizích cestách a pozemcích se však Brit ničeho nedovoleného nedopustil.
Za tři hodiny se spokojeně v klidu vrátil do svého domečku.
|
|
#33
|
Dcera jej brávala:3 k nám na návštěvu.
(S/NWS/1998/proste98:491-p104s1)
|
|
|
|
|
Dívám se na ni také.
Skácel stromy a otesal je na trámy.
Vyznačil a načal základy, ale dokončit je už musela většinou maminka.
|
|
#37
|
Brávala:3 mě někdy s sebou, ale mě to na tom hlinitém poli bavilo jen s tou podmínkou, že jsme našli ježka, a prosím vás, kolikrát za půl dne se to stane.
(S/B/1969/sekyra:001-p261s3)
|
|
|
|
|
PRAHA - Dokumentární film Teď ve svém štěstí prosím o pomoc (scénář a režie Marek Dušák), který bude uveden dnes ve 20 hodin na ČT 2, vypráví o zamilované dvojici, navštěvující již léta galerie.
Ládík a Anička jsou mentálně postižení a potkali se před dvaceti lety v továrně, kde kontrolují zavírací špendlíky.
|
|
#40
|
Ládík už tehdy navštěvoval výstavy výtvarného umění a později začal brávat:3 Aničku s sebou.
(S/NWS/1999/ln99103k:006-p2s3)
|
|
|
|
|
Ten den, kdy mi zavolali z Carsona a nabídli mi práci na pobřeží, jsme tam byly už necelé tři měsíce.
Bydlely jsme v nevelkém bytě v Marině, odkud byl malebný výhled na záliv a vzdálené Sausalito.
Když se člověk podíval z okna, viděl hned před sebou pohupující se stěžně plachetnic, uvázaných v přístavišti jachtařského klubu.
|
|
#42
|
Když jsem měla volno, brávala:3 jsem Sam za slunečných odpolední na uzounkou pláž, a zatímco ona vesele pobíhala po písku a po schodech v travnatém svahu, ležela jsem a odpočívala.
(S/B/199f/steel:001-p9s4)
|
|
|
|
|
Zdědil jste sklon k vypravěčství po předcích?
Měl jsem dvě babičky, z matčiny strany z rodu Šmídů a z otcovy z Pavlíčků.
To byla tuberačka.
|
|
#43
|
Brávala:3 si mě potají do postele a tam mi líčila strašné historky: jde pocestný, vidí oběšence, sebere mu játra, plíce, sní je, pak přijde domů a oběšenec stojí pod oknem a chce své vnitřnosti zpátky.
(S/NWS/1998/pr981219:055-p10s3)
|
|
|
|
|
Bájný učenec, pronásledovaný nestvůrnou bytostí, kterou bezbožně vytvořil, na tom jistě nebyl bídněji než já, pronásledovaný bytostí, která vytvořila mě, a odtahující se od ní s tím větším odporem, čím víc mě obdivovala a čím větší zalíbení ve mně nacházela.
Uvědomuji si, že o tom píšu, jako kdyby to trvalo rok.
Trvalo to asi pět dní.
|
|
#44
|
Protože jsem každou chvíli očekával Herberta, neodvažoval jsem se vyjít z domu kromě po setmění, kdy jsem brával:3 Provise trochu na čerstvý vzduch.
(S/B/1996/dicken9:001-p111s3)
|
|
|
|
|
Vánoce se připravovaly dlouho před Štědrým dnem, dárky vyráběly děti samy.
Byly to polštářky, stínítka na lampy, vyšívané záložky do knih, vlastní kresbičky a básně;
jako velmi drahý dar zmiňuje Márinka šicí stroj, který koupil Palacký své dceři.
|
|
#45
|
Rád chodil do divadla, byl častým hostem "Prozatimního" a brával:3 s sebou zejména Márinku;
(S/NWS/1991/lnnp9152:013-p30s1)
|
|
|
|
|
Když jsme bydleli společně na Smíchově, vídala jsem tátu asi stejně často - tj. málo - jako předtím.
Chodil pozdě domů a pak ještě dlouho do noci psal, ráno spal, pak odcházel do Společenského klubu, takže když jsem se vracela ze školy, byl už zase pryč.
Večeříval většinou mimo domov.
|
|
#46
|
Zhruba tak od mých šestnácti let, kdy jeho nemocná žena pobývala často v lázních, mě táta brával:3 do různých nočních podniků - do Estu, Lucerny, Trilobitu či do Elysée.
(S/B/1995/jinofepe:001-p43s4)
|
|
|
|
|
Měl tolik vedlejších zájmů, hrál skvěle tenis a lyžoval, po večerech hrával s přáteli mariáš, miloval dlouhé osamělé procházky.
Měl také velmi rád společnost a byl ve společnosti oblíben.
Trávil mnoho času ve Společenském klubu a s Táflrundou.
|
|
#47
|
Rád chodíval do biografu, kam mě často brával:3.
(S/B/1995/jinofepe:001-p44s6)
|
|
|
|
|
Trochu jiný názor má otec: "Není sice možné, aby si radili, každý musí být zalezlý ve své ulitě, ale psychicky si pomůžou.
Tak to vidím já, který je na tom nejhůř, protože na ploše sleduji dva svěřence, a navíc to jsou synové."
Bratři Janků měli k atletice blízko, protože jejich rodiče také skákali.
|
|
#48
|
Na jablonecký stadion se dostali záhy ještě v kočárku, když je táta s sebou brával:3 na tréninky.
(S/NWS/1998/ln98063:059-p4s16)
|
|
|
|
|
"Constant," bezděčně uklouzlo knížeti.
"N-ne.
Constant tam tehdy nebyl, odjel s dopisem... k císařovně Josefíně.
|
|
#50
|
Místo něho byly dvě ordonance, několik polských hulánů... to byla celá družina, ovšem kromě generálů a maršálů, které Napoleon brával:3 s sebou a obhlížel s nimi terén, rozmístění vojsk a radil se...
(S/B/1996/4dil1:001-p320s3)
|
|
|
|
|
Bývalo to den před poutí.
Ale ještě předtím přišel do krámu pan Liška, významně zvedl obočí, zamrkal a sdělil mi datum jejich příjezdu.
Patrně mu telefonovaly nebo psaly a pro mne to byl vlastně pokyn, abych běžel za panem Vrškou a řekl mu o té cestě do Budišova.
|
|
#52
|
Brával:3 mě s sebou a tak jsem vedle něho, na kozlíku lehké bryčky, každoročně poznával, že svět nekončí za kostelem, ale pokračuje.
(S/B/1997/svestka:001-p864s6)
|
|
|
|
|
pleť měla jemnou, ale monstrózně vrásčitou, a pravé oko jí neustále slzelo, takže ho musela každou chvíli otírat bílou zástěrou s krajkovou obrubou.
Hrabě neměl před svou kanovnicí žádné tajemství.
Ona jediná směla vcházet do jeho pokoje bez klepání.
|
|
#56
|
V Château rozhodovala o všem, a jelikož se hrabě nedokázal obejít bez její péče, brával:3 ji s sebou i do Paříže.
(S/B/1997/tvare:001-p292s3)
|
|
|
|
|
Ale každý zájem časem opadne.
Pomaloučku jsme zapomínali, k čemu ho tady vlastně máme.
Po návratu z práce si hrával dlouhé hodiny se mnou i s mou sestřičkou.
|
|
#57
|
Boženku vozíval na zádech a všelijak se přitom natřásal a legračně hýkal a se mnou zas hrával slovní kopanou, a když byl zvlášť vydařený podvečer, brával:3 mě na odrbaný plácek za domem a pinkali jsme merunu.
(S/B/1994/lasko:001-p155s2)
|
|
|
|
|
Doufám, že si tě váží."
"Myslím, že jo."
Pak Brendu napadlo ještě něco, co by mohla říct.
|
|
#59
|
Byla to věta z Casablanky, jednoho starého filmu, na který ji Dylan vždy brával:3.
(S/B/1994/dvesrdce:002-p196s3)
|
|
|
|
|
Cítila jsem se u takových stolů mizerně, protože mi vadilo jíst vzácné kousky masa, které lidé tolik potřebovali;
ale hostitelky by byly smrtelně uraženy, kdybych nejedla nebo kdybych sebemenší kousek nechala na talíři.
Většinu návštěv jsem absolvovala v Janově společnosti.
|
|
#61
|
Brával:3 mě s sebou z důvodů, které vůbec nebyly osobní.
(S/NWS/1991/lnnp9137:028-p12s2)
|
|
|
|
|
Pracovala do úpadu, pálila si prsty u sporáku a oči nad petrolejkou, aby měly co jíst i bez jejího zneuctění.
Pohubla, ochuravěla, na dluh pohřbila matku a pracovala dál.
Dceři bylo čtrnáct, ale byla jako moucha, a nedělala jiného, než že házela očima po švihácích, co se jim promenovali pod oknem.
|
|
#64
|
Dona Plácida ji opatrovala jako oko v hlavě, brávala:3 ji s sebou, i když šla odevzdat šití.
(S/B/1996/machado:001-p683s10)
|
|
|
|
|
Měla ctitelů bezpočtu.
Není pochyby, že moje žárlivost viděla ctitele v každém, kdo se k ní přiblížil;
ale i beztoho jich bylo víc než dost.
|
|
#65
|
Vídal jsem ji často v Richmondu, slýchal jsem o ní často v Londýně a brával:3 jsem ji často s Brandleyovými na řeku;
(S/B/1996/dicken8:001-p119s1)
|
|
|
|
|
A když vypadá trochu k světu - prosím, nemíním se nijak chválit - když to prostě není nějaká popelka, nemá nouzi o společníky.
Nejsou to ovšem žádní milionáři, ale zrovna tak ti mladíci, kteří doplňují svoji garaderobu v jednotkových obchodech.
Úředníci na začátku kariéry, v níž ještě všichni pevně věří, mladí doktoři, advokáti, novináři a taková různá sebranka.
|
|
#66
|
No a já jsem ovšem taky měla svého průvodce, který mě brával:3 ve středu do biografu a v sobotu tančit.
(S/B/1996/novecan:001-p467s5)
|
|
|
|
|
Josefa a mne vodil domů sluha.
Chodívali jsme spoře osvětleným takzvaným důchodním domem, přes Ostruhovou ulici, nahoru na Hradčany.
Nové zámecké schody, totiž přístup k nim z Ostruhové ulice, byly večer zavírány.
|
|
#67
|
Strýc kardinál jezdíval domů kočárem a jen když náhodou musel odejít dřív, brával:3 nás s sebou.
(S/B/1997/lobkow:003-p9s7)
|
|
|
|
|
recenze a glosy
Vladimír Hanzel, bývalý hudební publicista, už před devíti lety vybízel Jana Buriana, aby natočil své písně "jen tak", s klavírem.
Byl rázně odmítnut.
|
|
#69
|
Burian raději hledal nové hudební sféry a jako průvodce si s sebou brával:3 jednou Daniela Fikejze, podruhé Petra Skoumala, muzikanta Vlastislava Matouška, písničkáře Jana Jeřábka, Františka Jančeho a další lidi, které má rád.
(S/NWS/1998/mf980217:101-p3s3)
|
|
|
|
|
Jakýsi soused, jménem Emlar, zaznamenal, že Jiří Tomáš, sedmiletý, přijel z Ameriky s maminkou, která se za svobodna jmenovala Neustupová a část její rodiny ještě tehdy žila v Jaroměři.
Dorotea, rozená Neustupová, však zemřela a nedospělý chlapec byl vychován u její sestry, Emilie Sýkorové, provdané do Velichovek.
V Emlarových vzpomínkách z let dospělosti stálo doslova:
|
|
#70
|
Majíce po nedělích pokdy, Jiří mne brával:3 do Velichovek, kde jsme u tetky jeho prohlíželi obrázky a psaní z Nového světa.
(S/B/1997/kupka:001-p162s1)
|
|
|
|
|
Za pár dnů shrnula tyto hromádky na jednu větší asi 4 stopy vysokou a tu spálila.
Moje babička tak pracovala celé léto, i když obvykle ne na sporném území.
Jednou, jak si však pamatuji, okopávala okraj pole a přidávala další kus pole.
|
|
#73
|
Samozřejmě, ne všechnu práci na poli dělala Želva, ale ráda mne brávala:3 s sebou a já si dobře pamatuji, co jsem ji viděla dělat.
(S/J/1996/bv-3:029-p13s3)
|
|
|
|
|
S výhradou, znovu a znovu opakovanou, že děj se co děj, zítra pana Jaggerse vyhledat musím, jsem se konečně podrobil a uvolnil se ležet v klidu, nechat si ošetřovat své zranění a zůstat doma.
Druhý den časně ráno jsme vyšli společně a na rohu Giltspur Street a Smithfieldu jsem se rozloučil s Herbertem, aby si šel svou cestou do City, a já šel svou do Malé Britské.
Byla pravidelná období, kdy pan Jaggers a pan Wemmick spolu procházeli firemní účetnictví a kontrolovali doklady a uváděli všechno do pořádku.
|
|
#74
|
V takových dnech si brával:3 Wemmick své knihy a papíry do pokoje pana Jaggerse a jeden z písařů z horních pater přicházel dolů do přední pisárny.
(S/B/1996/dicken10:001-p422s2)
|
|
|
|
|
Je prý jako dřív velmi vybíravá a málokoho pouští do své blízkosti.
Přece se však kolem ní utvořila čestná stráž, která by se jí v případě potřeby zastala.
Jistý oficiálně zasnoubený letní host se kvůli ní pohněval se svou nevěstou a jeden stařičký generál bezmála proklel svého syna.
|
|
#82
|
Často s sebou brává:3 na projížďky jistou půvabnou dívku, sotva šestnáctiletou, vzdálenou příbuznou Darji Alexejevny;
(S/B/1996/2dil2:001-p542s7)
|
|
|
|
|
Zanedlouho mu tvářičky zrůžověly a začal vypadat jako zdravý, dobře živený hoch.
Všiml jsem si, že se neprojevoval jako ostatní děti jeho věku, plně si vystačoval s náklonností k sestře.
Riekie přicházel často v Husajnově doprovodu k mé bytné, přítel ho tam odkládal, když měl s Gertou něco na práci, jak říkával.
|
|
#83
|
Když to šlo, brával:3 jsem Riekiho s sebou do kina.
(S/J/1999/novyor99:020-p29s2)
|
|
|
|
|
Já to nechtěla slyšet, zavrtala jsem jí hlavu do vesty na prsou, moje babička byla hubená a měla bylinkovou vůni.
Děti nemají moc rády vyprávění o mámině babičce.
Trochu se bojí horalky, která měla takto ohnivé oči a dívala se jimi jinam.
|
|
#84
|
Když byla máma malá, chodila s ní po horách, brávala:3 ji do chalup, kde poslední tkalci tkali kapesníky a utěrky, do těch dřevěných chaloupek, které mají vždycky až po okýnka narovnaná polínka a stojí u nich velký strom, jasan, lípa anebo jeřáb.
(S/B/1992/terezka2:001-p103s3)
|
|
|
|
|
Už nikam nevycházel, nepřijímal návštěvy, dokonce odmítal chodit za pacienty.
Tvrdilo se o něm, že se zavírá a pije.
Někdy však se nějaký zvědavec přece jen natáhl přes živý plot u zahrady a s úžasem spatřil divoce vypadajícího muže s dlouhým vousem, ve špinavých hadrech, který chodil po zahradě a hlasitě plakal.
|
|
#86
|
V létě sebou večer brával:3 dcerušku a vodil ji na hřbitov.
(S/B/1996/bovary6:001-p594s1)
|
|
|
|
|
Billy představil Wesleyho i Carmen a její chování se změnilo.
Brzy je začala oba zvát na večeře do jedné malé restaurace v přístavu, když otec nebyl v hotelu.
Wesley se ke Carmen choval vážně a zdvořile a Billy přišel na to, že Carmen, která plavat vůbec nechodila, tráví teď většinu horkých dopolední na plovárně.
|
|
#87
|
Poté, co jí Billy řekl, že jeho matka režírovala film, kde jednu z rolí hraje Wesley, Carmen si začala Billyho a jeho názorů dokonce i trochu vážit, a když ve městě promítali film, který chtěla vidět, brávala:3 oba s sebou.
(S/B/1995/shaw:006-p209s6)
|
|
|
|
Normální rodinná idylka...
Asi ve čtvrt na čtyři zahlédla manžela, jak si v předsíni bere kabát, a ptala se, kam jde.
Zabručel cosi nesrozumitelného.
|
|
#1
|
Většinou, když občas náhle odcházel, ji brával:4 kolem ramen, dal pusu a šel.
(S/NWS/1994/refl9421:020-p7s14)
|
|
|
|
|
Počkej, míříš hned k tomu nejdůležitějšímu, k tomu dojdu.
Pod jakou záminkou byl v maison de santé přijat markýz de Saint-Paul?zeptal se Kamil.
Směšná věc, možná zcela vymyšlená.
|
|
#4
|
Že už jako malý chlapec měl úchylné návyky, které se projevovaly tak, že při dětských hrách brával:4 do ruky cínový kalíšek a sloužil mši.
(S/B/1992/ekl:001-p1333s2)
|
|
|
|
|
Byl jsem opovrženíhodný a hrubý, a zvrhlý, a vůbec, mais je ťaimais, je ťaimais!
A bývaly chvíle, kdy jsem věděl, jak ti je, a nesnesitelně mě to trýznilo, má malá.
Lolitinko moje, skvělá Dolly Schillerová...
|
|
#9
|
Vybavují se mi určité okamžiky, říkejme jim ledovce v ráji, když poté, co jsem se ji nasytil, po skvostném, šíleném vypětí, které mě nechávalo v ochromení za nepřístupným valem azurového pásu, jsem ji nakonec s němým stonem něhy brával:4 do náruče (kůže se jí leskla v neónovém světle pronikajícím škvírami v žaluziích z dlážděného dvora, její jako uhel černé řasy pomrkávaly, zastřené šedé oči byly prázdnější než jindy - dočista jako malá pacientka, ještě neprobraná z narkózy po těžké operaci), a moje něha tmavla odstínem studu a zoufalství, a já se utěšoval a houpal svoji osiřelou, lehounkou Lolitu ve svém mramorovém náručí a broukal jí do teplých vlasů, nazdařbůh ji hladil a němě prosil o rozhřešení a na samém vrcholu téhle lidské, utrápené, nesobecké něhy (má duše v té chvíli doslova obletovala její nahé tělo a byla hotova se kát), zničehonic, ironicky, hrozně, touha znovu naběhla a - ,,Ach ne!" říkávala Lolita s povzdechem určeným nebesům, a v příštím okamžiku něha i azur, vše se roztříštilo na tisíc kousků.
(S/B/1991/lolita:001-p1089s1)
|
|
|
|
|
"Teď vidím v tvých očích zdrženlivost, nikdy za mnou sama nepřijdeš, jako by ses mě bála dotknout."
Panebože!
Megan bezmyšlenkovitě pozorovala své prsty svírající okraje přikrývky.
|
|
#20
|
"Vzpomínám si na doby," pokračoval tiše, "kdy jsi mě brávala:4 za ruku, nebo mě letmo políbila, když jsi šla okolo, nebo ses na mě z druhého rohu pokoje usmála s láskyplným pohledem v očích.
(S/B/1995/otcem:001-p1916s1)
|
|
|
|
|
Po skončení studia jsme měli oba, bratr i já, nastoupit vojenskou službu, jak bylo povinností příslušníků jezdeckého stavu.
Macer mně však poradil, abych se obrátil na Messallu, ten že zařídí, abych nemusel marnit čas takovým ničemným zaměstnáním.
Messalla měl spoustu vlivných přátel v nejvyšších římských kruzích, často býval hostem samého císaře Augusta, takže to pro něj byla maličkost zařídit takovou věc.
|
|
#36
|
Přijal jsem to bez výčitek svědomí, odjakživa jsem měl nechuť k vojenským cvičením, zbraně jsem brával:4 do ruky jenom pro zábavu a kvůli užitečnému tělesnému cvičení, abych si otužil svoje nepříliš silné tělo.
(S/B/1993/ovid:001-p311s4)
|
|
|
|
|
Bylo to nepříjemné, od oné děsivé noci už s oknem nemohl počítat, musel s hrncem přes kuchyň a přes chlév na dvůr.
Čeho se však nejvíc obával, byl vítr, takový ten nárazový vítr, který třese okny, rozhýbává koruny stromů, který se zlostným funěním zkouší zvednout střechu.
Když neuspěl, pouštěl se dolů po schodech z půdy a propadenými stropy, aby prošmejdil síň a vrhal se na Jozífka, který zakrytý jenom kabáty si je nemohl přetáhnout přes hlavu jako peřinu, takže musel čelit větru pěkně zpříma.
|
|
#51
|
V takových chvílích se mu zdálo, že domek je plný živých bytostí, které ho brávaly:4 za ruce, něčím studeným mu třely tvář a čelo a které zároveň zvedaly lehčí věci z hromady ve světnici, takže všude kolem něho poletovaly papíry a staré fotografie, a kdosi jako by u hromady seděl a zuřivě pomlaskával nebo listoval v modlitebních knížkách...
(S/B/1997/svestka:001-p605s3)
|
|
|
|
|
Od dnešní noci, když jsi mě zahnal, a já neodešla.
VLTAVA, JÍŽ JSEM křtěná, se vleče unaveně řečištěm jako stará žena navlečená v šedivých cárech.
Bronzové víly na Čechově mostě ji marně zdraví zdvižením pochodní.
|
|
#62
|
Zdá se mi dokonce, že stáda beranů smutně bečí v uplakaném podzimním dni, mí přátelé beránkové, které jsem vždycky jednoho po druhém brávala:4 za rohy a pusinkovala.
(S/B/1991/ryb:001-p687s3)
|
|
|
|
|
Když natažená svačina skončila, pan Halama zatleskal rukama, my jsme odložili nože a špek, naposledy jsme si lokli melty cikorky a postavili se zpátky k ponkům.
A jen pan továrník za sebou zavřel dveře své prosklené kanceláře, to já už bral do ruky svou lajsku, rapír, jako Dartaňan kord, a vyzval jsem opět čas na souboj.
Dopíchal jsem ho minutu po minutě až k poledni, kdy byl náš dvacetiminutový oběd, který jsem někdy došermoval až na minut pětatřicet...
|
|
#63
|
Když pak po Únorové revoluci revolucionáři pana továrníka Halamu zavřeli, truhlárnu a kapesní hodinky mu vzali a druhého továrníka, bratra Halamu, v té továrničce udělali dělníkem, brával:4 ten dělník Halama denně do ruky, do té ruky, kterou na nás tleskal konec svačiny, mou dvoumetrovou lajsku a o pár minut okrádal den, okrádal pracovní směnu...
(S/B/1996/tresnak1:001-p60s1)
|
|
|
|
|
Agnes i Paul byli na Lauru milí a starali se o ni tak, že si v Paříži připadala doma jako kdysi v rodném městě.
Štěstí, že je stále v náručí rodiny, bylo zabarveno melancholickým vědomím, že jediný muž, kterého by mohla mít ráda, je zároveň ten jediný, o něhož nemůže a nesmí nikdy usilovat.
Když trávila s oběma manželi společné chvíle, střídaly se v ní nálady štěstí se záchvaty smutku.
|
|
#78
|
Zmlkala, její pohled se ztrácel v prázdnu a Agnes ji v té chvíli brávala:4 za ruce a říkala: Co je ti, Lauro?
(S/B/1993/nes1:001-p268s4)
|
|
|
|
|
"Každý je svého štěstí strůjcem sám."
"Kdybych s Clydeem nespala, tak by takhle nezešílel, tím jsem si jistá.
Strašně mě miloval, Jane.
|
|
#80
|
Brával:4 mi nohu do dlaní a líbal mě mězi jednotlivé prsty."
(S/B/1993/eastwick:003-p156s3)
|