osvědčovat

impf.

1

osvědčovat   1

≈

podat důkaz; dát najevo; potvrdit

-frame:	ACT	obl		ADDR	opt		PAT	obl
		1			3			4,že

-example: osvědčoval svou oddanost; osvědčoval rodičům, že pilně studuje

-asp.counterpart:	osvědčit		pf.
		1