osvědčit

pf.

1

osvědčit   1

≈

podat důkaz; dát najevo; potvrdit

-frame:	ACT	obl		ADDR	opt		PAT	obl
		1			3			4,že

-example: osvědčil svou oddanost; osvědčil rodičům, že pilně studuje

-asp.counterpart:	osvědčovat		impf.
		1