Návrhy na opravy a doplňky v tomto textu prosím sdělujte na adresu: Dan Zeman, Vybíralova 15, CZ-19800 Praha, e-mail: zeman@ufal.ms.mff.cuni.cz.
[:sajp]
Rozloha: 131 957 km2 (s teritoriálními vodami asi 400 000 km2)
Počet obyvatel: 10 539 000
Hlavní město: Αθηνα (Athîna) (3 100 000 obyvatel aglomerace)
Měna: δραχμα (drahma) (množné číslo δραχμες (drahmes), kód GRD)
Kurz: (únor 2000) DEM 1 = GRD 152 (v červnu to bylo už 170, ale orientační ceny v tomto dokumentu jsou přepočítány na koruny s použitím únorového kurzu), 1 Kč = GRD 9, GRD 1 = 0,12 Kč.
Přírodní podmínky: Říci o Řecku, že je to přímořský stát, je asi slabý výraz. Na svou rozlohu má tato malá země přímo impozantní délku pobřeží: 15021 km tvoří zhruba 37% délky pobřežní čáry celé Evropy; 1181 km vnitrozemské hranice s Albánií, Makedonií, Bulharskem a Tureckem je ve srovnání s tím zanedbatelných. Tři čtvrtiny pobřežní čáry připadají na plejádu více než dvou tisíc ostrovů (největší Κρητη (Kréta) 8259 km2, Ευβοια (Euvoia) 3654 km2 a Λεσβος (Lesvos) 1631 km2). Většina ostrovů leží v Egejském moři (Αιγαιο Πελαγος) směrem k Turecku, malá část pak v Jónském moři (Ιονιο Πελαγος), jež odděluje Řecko od Itálie.
Druhým fenoménem Řecka zůstávají hory a skály, které zabírají kolem 4/5 území a zvedají průměrnou nadmořskou výšku státu na 500 m n. m. Nejvyšším vrcholem je Ολυμπος (Olumpos) (2917 m) v Thesálii; další významné pohoří je Πινδος (Pindos) (2457 m), táhnoucí se jako páteř vnitrozemím Řecka ze severu na jih, známý je též Παρνασσος (Parnas) — nejjižnější výběžek Pindu u Korintského zálivu. I na ostrovech se často tyčí vysoké kopce, např. nejvyšší bod Kréty v pohoří Ιδη (Idî) měří 2456 m. Hory jsou všude, v Řecku nenalezneme rovinu táhnoucí se až k obzoru. Stráně jsou většinou odlesněné, tvary ostře řezané, údolí bývají oddělena nehostinnými horskými hřbety a mnohé z nich jsou snáze dosažitelné oklikou po moři než suchozemskou cestou přes průsmyky. V pánvi Egejského moře doznívá vulkanická činnost (k poslednímu opravdu katastrofálnímu výbuchu došlo ve starověku na ostrově Θηρα (Thîra)), zemi už nejednou postihlo zničující zemětřesení.
Národní parky? Olymbos / Olumpos? Jedna přírodní rezervace — Περαμα (Perama) — je v kraji Ηπειρος (Îpeiros) nedaleko města Ιωαννινα (Iôannina). Podle [:lg] se na sever od Iôanniny nachází národní park Vicos – Aôos (Εθνικο παρκο Βικος – Αωος) s kaňony řek Vicos a Aôos a vzdálenou vesnicí Ζαγορια (Zagoria), postavenou ze šedého kamene a břidlice a považovanou za národní památku. (Nevím, zda Perama a Vicos – Aoos není stejná rezervace.) Jiná, Σπηλεον Διρου (Spîleon Dirou), se nachází na prostředním výběžku Peloponésu. Její název napovídá, že půjde o systém jeskyní.
V současnosti se soustavně kultivuje (orná půda a sady) jen 29,7% území, dalších 40% skýtá chudou pastvu ovcím a kozám, většinu zbytku tvoří terén s nízkou a řídkou křovinatou vegetací (macchie, řecky longos nebo frygana), která má obvykle velmi daleko do našeho chápání lesa. Obraz venkova dotvářejí háje kulturních dřevin — ovocných stromů, olivovníků, fíkovníků, vinné révy — a středomořských jehličnanů (cypřiše, borovice) i listnáčů (platany).
Pravděpodobně nejvodnatější řeckou řekou je makedonský Αιξιος (Aixios), jehož podstatná část ovšem odvodňuje slovanskou Makedonii pod jménem Вардар (Vardar). Jinak je v Řecku všude blízko k moři a podnebí suché, takže řeky nemají kde nabrat na mohutnosti. Většina chabých srážek spadne v zimním mimovegetačním období, pročež efektivní rostlinnou výrobu podmiňují umělé závlahy. Obecně platí, že tepla a letního sucha přibývá od severu k jihu. Po časném a krátkém jaru plném zeleně, květu a zrání přichází v červnu bezoblačné a suché léto, vystřídané v říjnu plískanicemi a nečasem, v horách také mlhami se sněžením.
Střední lednová teplota je 12°C v Aténách, ale jen 6°C v Soluni. Střední červencová teplota v Aténách je 32°C. Nejvíce srážek spadne na podzim a v zimě na Jónských ostrovech a v horách na západě; východní část Řecka leží ve srážkovém stínu. Roční průměr srážek je proto 1300 mm na Korfu (Κερκυρα), ale jen 406 mm v Aténách. Průměrná teplota mořské vody v červenci činí 27°C; na egejských ostrovech často foukají silné, suché a teplé větry. Jónské a egejské ostrovy bývají zvláště teplé v říjnu a listopadu. Sníh se drží po řadu měsíců nejen na Olympu, ale i na některých masívech na Peloponésu.
Obyvatelstvo tvoří z 98,5 % Řekové, na zbytku se podílejí makedonští a bulharští slavofones, románští Valaši (čili Arumuni), Albánci, Romové, Arméni, Meglenité, Židé a hlavně Turci, jimž jediným byl přiznán statut národnostní menšiny s vlastním školstvím a organizacemi. Svou jednolitost začalo řecké osídlení získávat až asimilací albánského osídlení v Îpeiru a Attice (Arnauti) během protitureckých zápasů. Makedonie a Thrákie získaly řecký ráz až po první světové válce, kdy na místo 456 tisíc Turků a 92 tisíc Bulharů přišli Řekové repatriovaní z Turecka (z Malé Asie se v roce 1922 vrátilo kolem 1,5 miliónu Řeků). Řekové jsou jeden z národů s velkou diasporou v zahraničí; několik desítek tisíc jich přišlo i do Československa v obdobích politické nestability ve druhé polovině 20. století.
Dějiny: Předchůdci dnešních Řeků byly kmeny, které v několika vlnách dorazily na jih Balkánského poloostrova a na ostrovy už v době bronzové. Starověké Řecko a jeho kultura položily základy evropské civilizace. Tenkrát ještě nešlo o jednolitou říši, nýbrž o desítky či stovky městských států a kolonií nejen na území dnešního Řecka, ale i na pobřeží Malé Asie (Μικρη Ασια, dnes součást Turecka), Černého moře, na Kypru, v jižní Itálii a jinde. Obzvláštního významu dosáhly městské státy Αθηνα (Athîna) a Σπαρτη (Spartî), které spolu soupeřily v Peloponéských válkách. Jiným známým obdobím starověké historie jsou řecko-perské války z 5. století před Kristem, kdy řecké státy čelily náporu gigantické perské říše z východu. To, že odolaly, mělo zásadní význam pro pozdější kulturní vývoj Evropy a vlastně většiny světa. Naopak Alexandros Makedonský, který jako první spojil řecké státy ve společném útvaru, rozvrátil Perskou říši a na impozantním několikaletém tažení na konci 4. století př. Kr. dobyl řadu perských území včetně Egypta a stanul až na prahu indického subkontinentu. Zemřel však mlád v Babylónu, plánovaném hlavním městě své nové říše, a impérium se brzy rozpadlo. Ve 2. století př. Kr. (roku –146) se stalo Řecko součástí Římského impéria. Pro Římany však zůstávalo vždy kulturním vzorem, učenci v samotném Římě ovládali vedle latiny i řečtinu a ve východní části říše zůstávala řečtina správním a dorozumívacím jazykem. Nový rozkvět zažilo Řecko za císaře Hadriána, který byl ctitelem řecké kultury. Po rozpadu Římské říše na západní a východní část (395) probíhal další vývoj na poloostrově v rámci Východořímské, později Byzantské říše (měla centrum v bývalé kolonii Byzantion, pozdější Konstantinopoli (Turci si název zkomolili na İstanbul, Slované městu říkali Cařihrad)). Po nájezdu 4. křížové výpravy (1204) se stalo území Řecka jádrem Latinského císařství a řady formálně mu podřízených útvarů. Benátky (Venezia) a Janov (Genova) současně obsadily některé přístavy a část ostrovů. I po posílení moci Byzance si italské republiky většinu zisků udržely a část Makedonie se postupně dostala pod vliv sousedních slovanských států Srbska a Bulharska. Byzantská říše navíc nedokázala čelit zesilujícím tureckým vpádům, a tak do roku 1466 ovládla Osmanská říše celé kontinentální Řecko a později i většinu ostrovů. Povstání z roku 1821 se stalo základem obnovení řecké nezávislosti a vytvoření novodobého řeckého státu o rok později. Tureckem byla řecká nezávislost uznána roku 1829. V duchu „megale idea“ (velké myšlenky) rozšiřoval nový stát v konfliktech s Tureckem i se sousedními státy (Bulharsko, Srbsko, později Albánie) postupně své území o oblasti osídlené řeckým etnikem (Thrákie, část Makedonie, ostrovy). Řecké ambice na maloasijské pobřeží byly zastaveny řecko-tureckou válkou z let 1921 – 1922. Za 2. světové války bylo Řecko okupováno Německem a část jeho území postoupena Bulharsku. Po roce 1945 byly opět vytyčeny předválečné hranice a v roce 1947 získalo Řecko i Egejské ostrovy Δωδεκανησος (Dôdekanîsos) ovládané Itálií. V letech 1946 – 1947 probíhala v zemi krvavá občanská válka vyprovokovaná řeckými komunisty. Po jejím skončení se situace v zemi na čas uklidnila, ale spory mezi králem a premiérem Papandreem v polovině 60. let odstartovaly období politické nestability, jež vyvrcholilo roku 1967 vojenským převratem. Král byl donucen odejít do exilu a vůdce junty Papadopoulos zrušil roku 1973 monarchii. Neúspěšné dobrodružství na Kypru vedlo o rok později k pádu vojenské vlády a obnově demokracie, země však již zůstala republikou. Řecko je dnes členem NATO i Evropské unie. S výjimkou Bulharska má spory se všemi svými sousedy: s Tureckem (otázka malých ostrovů v Egejském moři, šíře řeckých výsostných vod a problém Kypru), s Albánií (demarkace území a řecká menšina v Albánii) a s Makedonií (odpor vůči názvu země kvůli hypotetickým makedonským nárokům na řecké území).
395 – 408 Αρκαδιος, král (βασιλεως)
408 – 450 Θεοδοσιος
450 – 457 Μαρκιανος
457 – 474 Λεο I. Thrácký
474 – 474 Λεο II.
474 – 475 Ζενον
475 – 476 Βασιλισκος
476 – 491 Ζενον
491 – 518 Αναστασιος I.
518 – 527 Ιουστινος I.
527 – 565 Ιουστινιανος I. Μεγαλος
565 – 578 Ιουστινος II.
578 – 582 Τιβεριος II.
582 – 602 Μαυρικιος
602 – 610 Φοκας
610 – 641 Ηρακλιος
641 – 641 Κονσταντινος III.
641 – 641 Ηρακλονας
641 – 668 Κονστανς II. Πογονατος
668 – 685 Κονσταντινος IV.
685 – 695 Ιουστινιανος II.
695 – 698 Λεοντιος
698 – 705 Τιβεριος III.
705 – 711 Ιουστινιανος II.
711 – 713 Φιλιππικος
713 – 715 Αναστασιος II.
715 – 717 Θεοδοσιος III.
717 – 741 Λεο III. Isaurijský
741 – 741 Κονσταντινος V. Κοπρονυμος
741 – 743 Αρταβασος
743 – 775 Κονσταντινος V.
775 – 780 Λεο IV. Chazarský
780 – 797 Κονσταντινος VI.
797 – 802 Ειρηνη
802 – 811 Νικηφορος I.
811 – 811 Σταυρακιος
811 – 813 Μιχαηλ I. Ραγγαβε
813 – 820 Λεο V. Araménský
820 – 829 Μιχαηλ II. Amorejský
829 – 842 Θεοφιλος
842 – 867 Μιχαηλ III. Μεθυστες (Opilec)
867 – 886 Βασιλειος I. Makedonský
886 – 912 Λεο VI. Moudrý
912 – 913 Αλεξανδρος
913 – 959 Konstantinoß VII. Πορφυρογενετος
920 – 944 Ρωμανος I. Λεκαπηνος
921 – 931 Χριστοφορος
959 – 963 Ρωμανος II.
963 – 969 Νικηφορος II. Φοκας
969 – 976 Ιωαννης I. Τσιμισκης
976 – 1025 Βασιλειος II. Bulharobijce
1025 – 1028 Κονσταντινος VIII.
1028 – 1034 Ρωμανος III. Αργυρος
1034 – 1041 Μιχαηλ IV. Paflagonský
1041 – 1042 Μιχαηλ V.
1042 – 1042 Ζοη a Θεοδορα
1042 – 1055 Κονσταντινος IX. Μονομαχος
1055 – 1056 Θεοδορα
1056 – 1057 Μιχαηλ VI. Stratioticus
1057 – 1059 Ισσακιος I. Κομνηνος
1059 – 1067 Κονσταντινος X. Δουκας
1067 – 1068 Ευδοκια
1068 – 1071 Ρωμανος IV. Διογενες
1071 – 1071 Ευδοκια
1071 – 1078 Μιχαηλ VII. Parapinaces
1078 – 1081 Νικηφορος III. Botaneiates
1081 – 1118 Αλεξιος I. Κομνηνος
1118 – 1143 Ιωαννης II.
1143 – 1180 Μανουηλ I.
1180 – 1183 Αλεξιος II.
1183 – 1185 Ανδρονικος I.
1185 – 1195 Ισσακιος II. Αγγελος
1195 – 1203 Αλεξιος III.
1203 – 1204 Ισσακιος II.
1203 – 1204 Αλεξιος IV. Αγγελοι
1204 – 1204 Αλεξιος V. Μουρτζουφλος
1204 – 1205 Balduin I. van Flanderen (latinský císař, caesar)
1205 – 1216 Henri
1216 – 1221 Kuno von Bethüne (regent)
1217 – 1217 Pierre de Courtenai
1217 – 1219 Jolanda
1219 – 1228 Robert
1231 – 1237 Jan V. de Brienne, král jeruzalémský
1240 – 1261 Balduin II.
1204 – 1222 Θηοδορος I. Λασκαρις
1222 – 1254 Ιωαννης III. Δουκας Βατατσες
1254 – 1258 Θηοδορος II.
1254 – 1261 Ιωαννης IV.
1261 – 1282 Μιχαηλ VIII. Παλαιλογος
1282 – 1328 Ανδρονικος II.
1295 – 1320 Μιχαηλ IX.
1328 – 1341 Ανδρονικος III.
1341 – 1376 Ιωαννης V.
1347 – 1354 Ιωαννης VI. Καντακυζενος
1353 – 1357 Ματθιας
1376 – 1379 Ανδρονικος IV.
1379 – 1390 Ιωαννης V.
1390 – 1390 Ιωαννης VII.
1390 – 1391 Ιωαννης V.
1391 – 1425 Μανουηλ II.
1399 – 1408 Ιωαννης VII.
1425 – 1448 Ιωαννης VIII.
1448 – 1453 Κονσταντινος XI. Δραγασης
1453 – 1822 nadvláda Turecka
1822 – 1827 Αλεξανδρος Μαυροκορδατος (prezident)
1827 – 1831 Ιωαννης Αντονιος Καποδιστριας
1830 – 1832 Leopold I. Belgický (král)
1832 – 1862 Ota Wittelsbach
1863 – 1913 Γεοργιος I.
1913 – 1917 Κονσταντινος I.
1917 – 1920 Αλεξανδρος I.
1920 – 1922 Κονσταντινος I.
1922 – 1924 Γεοργιος II.
1924 – 1926 Παυλος Κονδουριοτις (prezident)
1926 – 1926 Θεοδωρος Παγγαλος
1926 – 1929 Παυλος Κονδουριοτις
1929 – 1935 Αλεξανδρος Ζαιμις
1935 – 1947 Γεοργιος II. (král)
1947 – 1964 Παυλος Ι.
1964 – 1973 Κονσταντινος II.
1973 – 1973 Γεοργιος Παπαδοπουλος (prezident)
1973 – 1974 Φεδον Γιζικις
1974 – 1975 Μιχαηλ Στασινοπουλος
1975 – 1980 Κονσταντινος Τσατσος
1980 – 1985 Κονσταντινος Καραμανλις
1985 – 1990 Χριστος Σαρτζετακις
1990 – 1995 Κονσταντινος Καραμανλις
1995 – ???? Κονσταντινος Στεφανοπουλος
[:sajp]
Víza: [:dz] Čeští občané nepotřebují do Řecka víza. Řecko podepsalo Schengenskou dohodu, takže přílety či připlutí ze Schengenských zemí se obejdou bez kontroly podobně jako vnitrostátní lety.
Velvyslanectví Řecké republiky, Na Ořechovce 19, Praha 6, tel. 3122756, 3121702. Konzulární oddělení otevřeno 9-13. [:laz]
Velvyslanectví České republiky, Σεφερι 6, Παλαιο Ψυχικο, Αθηνα, tel. 6725332, 6713759, 6710675 od 9 do 11 hodin. [:lg]
Clo: Věci pro osobní potřebu a dárky v hodnotě do 175 euro (u osob do 15 let pouze 90 euro) nepodléhají clu. Vývoz starožitností a uměleckých předmětů je zakázán. Je možné vyvézt repliky a kopie, které prodává Národní muzeum v Aténách, pokud je předložen účet. [:laz]
Čas: V Řecku platí východoevropský čas, který je o hodinu napřed před středoevropským. Letní čas platí. [:dz]
Jazyk: Kromě řečtiny se lze běžně domluvit anglicky, neplatí to však o venkově stranou turistických center. Řekové píší vlastní abecedou a navíc mají poměrně složitá pravidla pravopisu. Řecká výslovnost: α = a; αι = e; αϊ = ai; αυ = av, af; β = v; γαι = je; γγαι = nje; γγε = nje; γγει = nji; γγη = nji; γγι = nji; γγοι = nji; γγυ = nji; γγ = ng; γε = je; γει = ji; γη = ji; γι = ji; γκαι = nkje; γκε = nkje; γκει = nkji; γκη = nkji; γκι = nkji; γκοι = nkji; γκυ = nkji; γκ = g; γοι = ji; γυ = ji; γχαι = nchje; γχε = nchje; γχει = nchji; γχη = nchji; γχι = nchji; γχοι = nchji; γχυ = nchji; γχ = nch; γ = gh; δ = dh (znělé th v angličtině); ει = i; ευ = ev, ef; ε = e; ζ = z; η = i; θ = th (neznělé th v angličtině); ι = i; και = kje; κε = kje; κει = kji; κη = kji; κι = kji; κοι = kji; κυ = kji; κ = k; λ = l; μπ = na začátku b, uprostřed mb; μ = m; ντ = na začátku d, uprostřed nd (ne vždy!); ν = n; ξ = x; οι = i; ου = u; ο = o; π = p; ρ = r; σ = s; τζ = dz; τσ = c; τ = t; υ = i; φ = f; χαι = chje; χε = chje; χει = chji; χη = chji; χι = chji; χοι = chji; χυ = chji; χ = ch; ψ = ps; ω = o. Důležité výrazy: dobrý den καλημερα (kaliméra), na shledanou χαιρετε (chérete), prosím παρακαλω (parakaló), děkuji ευχαριστω (efcharistó), ano ναι (né), ne οχι (óchi), nerozumím řecky δεν καταλαvαινω ελληνικα (den katalavéno eliniká). [:dz]
Informace: Národní turistická agentura se jmenuje EOT / GNTO (Greek National Tourist Organization). Kvalita služeb se místně značně liší. Na některých ostrovech se za turistickou kancelář může vydávat místní společnost, jejímž skutečným cílem je prodat Vám svůj zájezd. Telefonicky lze turistické informace získat na čísle 171 (24 hodin). [:lg]
Peníze: Kurz v centru Atén se od kurzu na letišti příliš neliší. Drachmy jsou volně směnitelné, takže je s trochou štěstí možné je koupit i v Praze. [:dz]
Pošta: (ταχυδρομειο) V pracovní dny 8 – 14, na centrálních poštách mají otevřeno déle, někde i přes víkend. Pohlednice (καρτα) stojí asi 50 – 100 GRD (6 – 12 Kč), známka do Česka (γραμματοσημο στη Τσεχια) 170 GRD (20,40 Kč). [:dz]
Telefon: Předvolba z Česka do Řecka je 0030. Předvolba z Řecka do Česka je 00420. Meziměstské hovory v Řecku začínají 0 a předvolbou města; předvolba Atén je 1. Volat po Řecku i do zahraničí můžete z každého novinového stánku (περιπτερα), kde jsou u okénka umístěny telefony (červené slouží pouze pro místní hovory). Z telefonních budek se dá volat na karty, pro ilustraci: na kartu za 1000 GRD lze z Atén do Prahy volat asi třikrát po pěti minutách. Za hovor od nás do Řecka platíte 15,80 Kč za minutu ve špičce, 9,80 od 19:00 do 7:00 našeho času a o víkendech. Důležitá čísla: policie 100, záchranná služba 166 v aténské oblasti, 150 v Soluni (Θεσσαλονικη). [:dz][:e]
Obchody: Velké obchody (supermarkety) mají otevřeno 8 – 20. Malé obchůdky mají otevřeno dlouho do noci i o víkendech. Ceny potravin jsou srovnatelné s Českem, na tržištích je však levné ovoce a zelenina. Typický balkánský produkt — chalva — je zde několikrát levnější než u nás. [:e][:dz]
Svátky: 1.1. (Nový rok), 6.1. (Tři králové), Popeleční pondělí (pohyblivé, v roce 2000 13.3.), 25.3., Velikonoce (pohyblivé, v roce 2000 28.–30.4.), 1.5. (Svátek práce), Svatý duch (pohyblivý, v roce 2000 19.6.), 15.8., 28.10., 25. a 26.12. (Vánoce) [:laz]
Mapy: Existují celkem podrobné mapy jednotlivých rekreačních oblastí v Řecku, zejména jednotlivých ostrovů (vydává například nakladatelství Freytag & Berndt). Sehnat mapy vnitrozemí a hor je mnohem těžší.
Bezpečnost: Řecko není nebezpečná země. Ačkoli Řekové jsou známí καμακις (playboyové), ženy cestující po Řecku jsou poměrně bezpečné. Bez problémů by měl také být pohyb v noci po centru Atén.
Lékařská pomoc: Je nutné mít cestovní zdravotní pojištění.
Železnice, autobus, trajekt a letadlo: Nejkratší pozemní cesta do Řecka vede přes Jugoslávii. Vzhledem k politické situaci v této zemi do ní nyní čeští občané potřebují víza a musí platit vysoké poplatky; cesta tudy se nedoporučuje. Pro dobrodružnější povahy existuje alternativa přes Rumunsko a Bulharsko. Za standard v posledním desetiletí však platí cesta přes Itálii a trajektem z některého jihoitalského přístavu (Bari, Brindisi). Poslední možnost je letecky (zpáteční let z Prahy do Atén stojí kolem 13000 Kč). Z letiště Ellinikon se lze do centra dostat taxíkem za asi 3000 GRD (360 Kč) nebo autobusem č. 91 za 260 GRD (31,20 Kč), přes den každou půlhodinu, v noci každou hodinu (končí mezi náměstími Omonia a Syntagma). Autobus č. 19 jezdí do Pirea na náměstí Karaiskaki.
Železnice: V Řecku platí Inter-Rail. Železniční síť není příliš hustá, je zde jedna hlavní trať z Atén na sever do Soluně (Θεσσαλονικη) a odtud dále do Makedonie, do Bulharska nebo do Turecka. Kromě toho existuje několik místních odboček a okružní úzkokolejka po Peloponésu. Nádraží se řecky řekne σιδηροδρομικος σταθμος. Vlaky jsou asi o třetinu levnější než autobusy, ale jsou pomalé, nepravidelné a nespolehlivé. [:e]
Autobusy: Autobusová nádraží (ΚΤΕΛ) jsou ve všech okresních městech a větších obcích. Jízdenky na krátké vzdálenosti prodává přímo v autobuse pomocník řidiče, na delší vzdálenosti je dostanete na nádražích. Do autobusu se nastupuje pouze zadními dveřmi, při výstupu mimo stanici je potřeba upozornit pomocníka řidiče. Cena jízdného je asi 800 GRD (96 Kč). Zastávka se řekne στασις.
Lodě: Ostrovy v Egejském moři jsou spojeny především s přístavem Πειραιας (Peiraias, Pireus), ostatními přístavy na pevnině i mezi sebou navzájem. V závislosti na popularitě ostrova na nich lodě přistávají jednou až několikrát denně, na méně navštěvovaných jen několikrát v týdnu. Informace o odjezdech lodí poskytují přístavní úřady, tel. Πειραιας 01/4511311, Ραφηνα 0294/28888, Καβαλα 051/223716. Na lodě platí sleva na karty ISIC, ale ne každý prodavač lodních jízdenek o tom ví! Na delší plavby (např. Πειραιας – Κρητη 11 hodin) je nejlepší jet na noc. Stačí pouze nejlevnější palubní lístek, ale je dobré přijít brzy před odjezdem, abyste si mohli vybrat dobré místo na spaní. Lístky většinou kontroluje posádka při nástupu na loď a potom až v úseku předposlední – poslední ostrov.
Auto: Je vyžadován mezinárodní řidičský průkaz. Pojištění: Motor Insurance Bureau, Xenofontos 10, Athîna, tel. 3236733, vám sdělí jméno řecké společnosti, která zastupuje vaše pojištění v Řecku, nebo zprostředkuje uzavření pojistky u řecké společnosti, pokud se vaše vlastní pojištění na Řecko nevztahuje. Silniční služba řeckého autoklubu ΕΛΠΑ (tel. 104) v oblasti Atén a Thessalonikî je k dispozici 24 hodin denně, v mnoha dalších městech od 7 do 22 hodin. ELPA má seznam právníků, poskytujících zahraničním automobilistům bezplatnou právní poradu. Na dálnicích se platí poplatky, v roce 1995 činily za osobní auto například: Αθηνα – Κορινθος 500 GRD (60 Kč), Κορινθος – Πατρας 600 GRD (72 Kč), Αθηνα – Λαμια 1150 GRD (138 Kč). Řecko disponuje hustou sítí čerpacích stanic, otevřených denně 7 – 19, v neděli kratčeji, na dálnicích naopak non-stop. Ceny pohonných hmot jsou o 10 – 15 % vyšší než v Česku. Nejvyšší povolená rychlost osobních aut bez přívěsu je 50 km/h v obci, 80 km/h mimo obec, 100 km/h na dálnici. [:laz][:dz]
Autostop: Není příliš rozšířen, doporučuje se napsat si na ceduli jak řecky, tak anglicky cíl cesty. Úspěšnější jsou stopaři na ostrovech a v okolí Olympu než na národních silnicích.
Lze vybírat mezi hotelem, zařízeným bytem, kempem, ubytováním v soukromí a noclehárnou pro mládež. Orientační ceny míst v kempech Řeckého ústředí pro turistický ruch v hlavní sezóně: dospělá osoba 1000 GRD/den (120 Kč), osobní automobil 600 GRD/den (72 Kč). Seznamy hotelů lze získat v prospektech; v centru Atén (Πλακα) jsou kupodivu hotýlky s relativně přijatelnými cenami. Hotely se dělí do šesti skupin (de luxe, A – E). Noc se snídaní v jednolůžkovém pokoji v hotelu C v Aténách stála v roce 2000 asi 13000 GRD (1560 Kč). Podmínkou pro ubytování v mládežnické ubytovně je předložení Mezinárodní členské karty (Membership Card). Dá se koupit u Řeckého svazu mládežnických ubytoven, Dragatsaniou 105, tel. 01/3234107 nebo 3237590. Ubytovny však nejsou příliš rozšířené a nemají velkou kapacitu. Obecně platí: než zaplatíte, prohlédněte si nabízený pokoj, zvláště u levných hotelů a ubytoven můžete být dost zklamáni. [:laz][:e][:dz][:lg]
Řecká kuchyně: Řecká kuchyně je vynalézavá, protože lidé se naučili hodně získávat ze sporadické úrody ze suché a kamenité půdy. Jídlo bez olivového oleje je nemyslitelné, pryskyřice se používá na víno ρετσινα (retsina). Kvalita a ceny v tavernách se liší jen málo. Snídaně je obyčejně lehká. Káva je sirupovitě sladká a tak silná, že se podává v miniaturních nádobkách se sklenicí vody; mnoho cestovatelů ji má raději metrio (se středním množstvím cukru) nebo sketo (bez cukru). Standardní (instantní) káva se podává pod nic neříkajícím názvem Nescafé. Rozlišujte gesto (horkou), megala (s mlékem) nebo me zahaki (s cukrem). Frappé je ledová káva, kterou se třese do té doby, než je zpěněná. Řecké pečivo, se svým bohatým medovým základem, je vynikající. Baklava je medový závin plněný sekanými oříšky; galaktobouriko je podobné, ale má krémovou náplň a kataifi obsahuje oříšky se skořicí zabalené v rozdrcené celé pšenici. Nezapomeňte také na chalvu, sladkou hmotu ze sezamu, často s přídavkem oříšků či mandlí, a loukoumii, sladké želé obalené práškovým cukrem, které se prodává v kostkách na váhu v kdejakém obchůdku s potravinami.
Choriatiki je „rolnický salát“ z okurek, rajčat, cibule a oliv s kusem ostrého sýru — sytící oběd za asi 35 Kč. Řekové obvykle jedí choriatiki jako vedlejší chod — když si to dáte jako chod hlavní, bude hned jasné, že jste cizinec. Večeře je pomalá a pozdní záležitost; některé restaurace otvírají až po 21. hodině. Menu je často v několika jazycích, když ne, jděte si do kuchyně jídla prohlédnout,je to akceptováno (dokonce jste k tomu vybízeni) na mnoha místech. Začněte své jídlo salátem nebo latherou — jakákoliv zelenina, obvykle fazole, lilek nebo cukina — marinovaná v oleji, rajčatové šťávě a oreganu. Speciální řecká zálivka na saláty se jmenuje tzatziki. Maso, ať už jehněčí (arni), hovězí (moschári) nebo vepřové (hiriní) je drahé. Levnějším hlavním chodem je kuře (kotópoulo), kořeněné masové knedlíčky (keftédes) nebo plněná rajčata, paprikové lusky nebo lilek (domato, pipéri nebo melitzána gemistá). Souflaki odpovídá našemu špízu, souzouki je karbanátek. Musaka (sekané maso a lilek smíchané se sýrem a rajčatovou pastou) a pasitsio (těstoviny s bohatou smetanovou omáčkou) jsou poměrně levné (420 – 550 GRD, 50 – 66 Kč) a jsou lehce k dostání. Raci a měkkýši jsou čerství na ostrovech, ačkoliv příliš drazí; jednou dostupnou možností je smažená oliheň (kalamarakia). [:lg]
Orientační ceny potravin (1997): 1 kg chleba (ψωμι) 400 GRD (48 Kč), 1 l mléka (γαλα) ? GRD (? Kč), 1 kg sýra (τυρι) 1500 – 2000 GRD (180 – 240 Kč), 1 kg klobásy (σαλαμι) 800 – 1500 GRD (96 – 180 Kč), 1 kg rajčat (ντοματα) 100 GRD (12 Kč), 1 kg okurek (αγγουρια) 200 GRD (24 Kč), 1 kg paprik (πιπερια) 100 – 150 GRD (12 – 18 Kč) , 1 kg cibule (κρεμηδι) 150 GRD (18 Kč), 1 kg česneku (σκορδο) 200 GRD (24 Kč), 1 kg broskví (ροδακκινο) 280 – 700 GRD (33,60 – 84 Kč), 1 kg třešní 300 GRD (36 Kč), 1 kg banánů (μπανανα) 350 – 480 GRD (42 – 57,60 Kč), 1 kg pomerančů (πορτοκαλι) 100 GRD (12 Kč), 1 pivo (μπυρα) 1100 GRD (132 Kč), 0,7 l bílého vína ρετσινα 1000 GRD. Místní specialita λουκουμια (loukoumia, něco jako želé slazené medem a obalené moučkovým cukrem): 1080 GRD (129,60 Kč) / 1 kg.
3 000 000 obyvatel. Dnešní Atény, plné smogu, betonu a turistů, jen málo připomínají umělecké a intelektuální hlavní město minulosti, které dalo vzniknout západní civilizaci. Akropolis, poškozovaná smogem, stojí s tragickou důstojností nad lesem betonu ježícím se televizními anténami. Butiky, prodavači kokosů, náměstí s fontánami a veřejná doprava potvrzují metamorfózy Atén. Doprava: dopravu po Aténách zajišťují převážně žluté a modré autobusy. Od roku 2000 má město také tři trasy metra, kterým se můžete dostat mj. i do Pirea (Πειραιας, Peiraias, Pireus). [:lg][:e]
Ακροπολη (Akropolî), pod ní od jihu proti směru hodinových ručiček: Ηρωδειο (Îrôdeio, Héródion), Στοα Ευμενους (Stoa Eumenous), Διονυσιακο Θεατρο (Dionusiako Theatro, Dionýsovo divadlo). Náměstí Omonia (Πλατεια Ομονοια, Plateia Omonoia) je centrem moderních Atén. Národní zahrada (Zappeio) = Εθνικος κηπος (Ζαππειο), pěkný park na jih od náměstí Syntagma. Pod Akropolí (na Οδος Αιολου (Odos Aiolou) a Οδος Αγιας Ειρηνης (Odos Agias Eirînîs)) se nachází byzantský kostel Αγια Ειρηνη (Agia Eirînî, svatá Irena). Malé byzantské rotundy jsou rozesety po Aténách a obvykle utopeny v okolní zástavbě, např. kostelík na Πλατεια Καπνικαρεας (Plateia Kapnikareas). Vykopávky: na sever od Akropole (Πλακα, Plaka): Βιβλιοθηκη Αδριανου (Vivliothîkî Adrianou, Hadriánova knihovna), za ní Τσιζδαρακι Τζαμι (Tsizdaraki Tzami), mešita Tsizdaraki (vypadá ovšem jako byzantský kostelík). Ρωμαϊκη Αγορα (Rômaïkî Agora, Římské tržiště), Οδος Μαρκου Αυρηλιου (Odos Markou Aurîliou, ulička Marka Aurélia). Na SZ od Akropole rozsáhlé prostranství s Héfaistovým chrámem (Ηφαιστειον, Îfaisteion). Ηφαιστος, Θησειον, Αρχαια Αγορα (Arhaia Agora, Staré tržiště). Na JV od Akropole kruhové prostranství s chrámem Dia Olympského (Ολυμπιειον, Olumpieion). Na V až VSV od Akropole výrazný strmý kopec Λυκαvηττος (Lukavîttos, Vlčí vrch, lanovka, výhledy na město), vpravo dole Ζαππειο. Byzantský chrám Ναος Αγιας Παρασκευης (Αιολου & Ευριπιδου) (Naos Agias Paraskeuîs — chrám Velkého Pátku? (Aiolou & Euripidou)).
Attalova stoa — dedikační nápis: ΒΑΣΙΛΕΥΣ ΑΤΤΑΛΟΣ ΒΑΣΙΛΕΩΣ ΑΤΤΑΛΟΥ ΚΑΙ ΒΑΣΙΛΙΣΣΗΣ ΑΠΟΛΛΩΝΙΔΟΣ = král Attalos (II. –159 – –138, král Pergamonu) syn krále Attala a královny Apollonis.
Mys na nejjižnějším výběžku poloostrova Attika, asi 70 km jihovýchodně od Atén (asi 2 hodiny jízdy autobusem). Poseidónův chrám (Ναος Ποσειδωνος), malé pláže mezi skalisky umožňují koupání v Egejském moři. Autobus na Sounio jezdí z Atén z autobusového nádraží KTEL na Plateia Aigyptou, roh ulic Mavromateon a Alexandras. Existují dvě trasy, vnitrozemská (1150 GRD, 138 Kč) a po pobřeží (1300 GRD, 156 Kč). Jízdenky se kupují po nástupu u průvodčího. Tel. 01/8230179. [:lg]
Klášter s mistrovskými mozaikami. [:lg]
Starověká věštírna, kam se chodívali radit i králové. Tento bod ideologicky spojoval politicky roztříštěné Řecko. Vykopávky se nachází nedaleko od severního břehu Korintského zálivu. [:lg][:e]
Klášter s mozaikami na cestě z Levadie do Delf. [:lg][:e]
Velehorský masív ve středním Řecku v blízkosti Delf, dosahující výšky 2457 m. [:e]
Proslulé místo severovýchodně od Atén, u něhož Řekové porazili pod vedením vojevůdce Miltiada perskou přesilu roku 490 př. n. l. Posel Feidippidés, který byl vyslán do Atén, aby podal zprávu o slavném vítězství, doběhl do města a zemřel vyčerpáním. Na jeho počest se běhá maratónský běh (42195 m). Na místě se nachází památník obětem slavné bitvy. Autobus do Marathónu jezdí z Atén z autobusového nádraží KTEL na Plateia Aigyptou, roh ulic Mavromateon a Alexandras, jízdné 700 GRD (84 Kč). Tel. 01/8210872. [:e]
Ve starověku přímořská soutěska s teplými prameny (česky „Teplé brány“), v níž se za třetí řecko-perské války v roce 480 př. n. l. bránilo proti perské přesile 300 Sparťanů a 700 bojovníků z boiótských Thespií. Zradou Efialtovou jim Peršané vpadli do zad a všechny pobili. [:e]
Významné starověké město ve středním Řecku na sever od Atén. [:e]
Poloostrov na západ od Atén, vesměs hornatý, ukrývá však řadu vykopávek z antiky i doby mykénské.
Korint leží u Korintského průplavu mezi Jónským a Egejským mořem. Vykopávky starého Korintu leží dole u průplavu, novější opevnění nahoře na kopci. V Epidauru je zachované antické divadlo. V Mykénách lze vidět domnělou hrobku krále Agamemnóna (kde Heinrich Schliemann objevil slavnou zlatou masku, dnes k vidění v Národním archeologickém muzeu v Aténách), proslulou Lví bránu a vůbec opevnění z archaického období starověkého Řecka. [:lg][:e]
První hlavní město novodobého Řecka při osvobozovacích válkách v první polovině minulého století. Nad městem se tyčí vrch s pevností z dob vlády Benátčanů. [:lg][:e]
Město na jižním břehu Korintského zálivu. Trajekt přes záliv. [:lg][:e]
Náboženská svatyně, která hostila účastníky starověkých olympiád. Leží na západě Peloponésu. [:lg][:e]
Leží v kraji Λακωνια. Starověký vojensky organizovaný městský stát, soupeř Atén v Peloponéské válce, poraženi od Peršanů v bitvě u Thermopyl. [:lg][:e]
Nejsevernější z Jónských ostrovů, už takřka u albánského pobřeží. Po staletí patřil Benátčanům a je to na něm znát. [:lg]
Rodiště bájného Odyssea. [:lg]
Větší než Korfu a daleko méně zaplněná turisty. [:lg]
Přístupný pouze charterovými lety a trajektem z Killini na Peloponésu. Zde se nachází čarokrásná pláž mezi skalami, dostupná pouze člunem nebo na horolezeckém laně, kterou tak rády ukazují ve svých prospektech všechny cestovní kanceláře.
Hlavní město Épiru, východisko pro cesty do Albánie. [:lg][:e]
Tradiční vesnice, bohužel vyhlášená mezi turisty. [:lg][:e]
Národní park s kaňony řek Vikos a Aôos a vzdálenou vesnicí Ζαγορια (Zagoria), postavenou ze šedého kamene a břidlice a považovanou za národní památku. [:lg][:e]
Hlavní město Makedonie a druhé největší město v Řecku vibruje podobnou hřmotnou atmosférou jako Atény. Soluň je historicky důležité kulturní centrum Byzantské říše; nachází se na křižovatce důležitých obchodních cest, a proto je tady čilý obchodní ruch; je také na polovině cesty osmnáctihodinové nekonečné cesty vlakem z Atén do Sofie v Bulharsku. [:lg]
Pella byla hlavním městem starověké Makedonie. Ruiny, včetně pozoruhodně působivých mozaikových podlah, jsou nedaleko od silnice, po které jedou každou hodinu autobusy Edessa – Thessalonikî. Na východ jsou nádherné písečné pláže poloostrova Sithonia — zkuste pobřežní města Vourvourou, Kalamitsi a vhodně pojmenované Paradisos. [:lg]
Poloostrov se třemi výběžky (trojzubec Poseidóna). Kassandra a Sithonia nabízejí pláže s hebkým pískem, na Athosu je mnišský stát Agion Oros (Svatá hora) se zvláštním režimem vstupu (pouze pro muže, omezený počet, zvláštní povolení z Atén nebo ze Soluně). [:e]
Nejvyšší hora Řecka (2917 m) a sídlo bohů ve starořecké mytologii. Osm tajemně krásných vrcholků hory vyžaduje dva dny fascinující túry, ale ne už speciální vybavení. Východiskem je město Λιτοχορο na úpatí hory. [:lg][:e]
Těžce přístupné kláštery na 600 m vysokých útesech z pískovcových skal. Východiskem je město Καλαμπακα. [:lg][:e]
Pohoří u města Volos, podle mytologie zde žili kentauři. [:e]
Severovýchodní kraj u hranic s Bulharskem a Tureckem.
Několik ostrovů relativně nedaleko od Pirea: Αιγινα, Πορος, Υδρα (Hydra), Σπετσες. Na pobřeží pláže, ve vnitrozemí skály či lesy (borovice, citronovníky) a svatyně. [:lg]
Bělostné domky, modré okenice, křivolaké uličky, kostelíky. Nejbližší jsou Μυκονος a Δηλος: první je větší, druhý zato obsahuje i antické vykopávky. Dosažitelné jsou trajektem z přístavu Ραφηνα. Další ostrovy jsou Παρος a Ναξος. Prvně jmenovaný je centrem egejských trajektů a patří k turisticky nejžádanějším ostrovům. Ostrov Ιος je oblíben jako středisko nočního života a zábavy. Ostrov Θηρα (Santorini) byl vyzdvižen ze dna krátce před historickou dobou mohutnou sopečnou erupcí, která dala vzniknout mýtu o Atlantidě a mnoha dalším pověstem o potopě. Řada vědců se také domnívá, že výbuch sopky zničil mínójskou civilizaci na Krétě. [:lg]
Severněji položené souostroví, o něco chladnější a nepatrně méně zahlcené turisty. Trajekty jezdí z města Κυμη na východním pobřeží Euvie a z Αγιος Κονσταντινος, kam se dá za 2 a půl hodiny a za 1350 GRD (162 Kč) dojet autobusem z Atén. Za zmínku stojí zejména ostrovy Σκυρος, Σκιαθος a Σκοπελος. [:lg]
Ostrovy v severovýchodním cípu Egejského moře, podél tureckého pobřeží. Lesvos (Lesbos) je v řecké mytologii znám svými nezřízenými orgiemi (oslavami boha vína Dionýsa); lesby se jmenují po něm. [:lg]
Česky „Dvanáctiostroví“, až do Druhé světové války patřilo Itálii. Jihovýchodní skupina řeckých ostrovů, nejvzdálenější je Ροδος (Rhodos) těsně u tureckého pobřeží. [:lg]
Kréta je zvláštní část Řecka, kde existovala vyspělá kultura ještě před rozkvětem Atén, ve druhém tisíciletí před Kristem. Vstupním a hlavním městem je Ηρακλειο (Iraklio, Héraklion), kam jezdí trajekt z Pirea a Santorini. 6 km na jih od města byl částečně zrestaurován mínójský palác Knóssos; další mínójské vykopávky jsou ve Faistu. Na Krétě je také nezapomenutelná příroda, hlavním hitem jsou hluboké a úzké soutěsky, kterými se na některých místech dá projít k jižnímu pobřeží; cesta z tamějších vesnic už vede obvykle jen po vodě. [:lg]
Další zajímavá místa jsou popsána v článcích v časopise Lidé a země (vždy je uveden rok/číslo/stránka):
Řecko: 1993/5/259 Řecko a Řekové. (Mojmír Šlachta)
Řecko: 1997/6/378 Rady na cestu.
Řecko: 1997/1/4 Dědictví tvůrců evropské kultury. (Vladimír Plešinger)
Řecko: 1997/1/46 Řekové dnes. (Vladimír Plešinger)
Řecko: 1993/5/310 Řecká kuchyně. (Martha Elefteriadu)
Řecko: 1993/5/309 Stříbrošedí pamětníci.
Řecko: 1992/7/414 Toulavý autobus. (Zdeněk Thoma)
Řecko: 1993/7/437 Ztracený vládce.
Řecko; Ιονιοι Νισοι (Ionioi Nisoi); Κερκυρα (Kerkura): 1993/5/293 Korfu. (Pavel Hradečný)
Řecko; Ιονιοι Νισοι (Ionioi Nisoi); Κερκυρα (Kerkura): 1995/5/284 Korfu - blažený ostrov. (Jaroslav Hofmann)
Řecko; Ιονιοι Νισοι (Ionioi Nisoi); Κερκυρα (Kerkura): 1997/1/48 Západní pobřeží Kerkyry. (Viktor Chrást)
Řecko; Ιονιοι Νισοι (Ionioi Nisoi); Λευκαδα (Leukada): 1996/3/176 Lefkada — ostrov Odysseův? (Josef Jelínek)
Řecko; Ιονιοι Νισοι (Ionioi Nisoi); Κεφαλλονια (Kefallonia): 1996/5/300 Kefallonia - ostrov zajímavostí. (Ervín Bělák)
Řecko; Ιονιοι Νισοι (Ionioi Nisoi); Ζακυνθος (Zakynthos): 1997/1/40 Ostrov básníků a želv. (Jaroslava Hyklová)
Řecko; Ηπειρος (Îpeiros); Παργα (Parga): 1999/5/264. (Ivan Knorr)
Řecko; Ηπειρος (Îpeiros); Ιωαννινα (Iôannina), Μετσοβο (Metsovo): 1997/1/52 Ioannina a Metsovo. (Vladimír Plešinger)
Řecko; Θεσσαλια (Thessalia); Μετεωρα (Meteôra): 1997/1/34 Tajemná Meteora. (Vladimír Plešinger)
Řecko; Θεσσαλια (Thessalia); Πηλιο (Pîlio): 1997/1/37 Země kentaurů a argonautů. (Vladimír Plešinger)
Řecko; Θεσσαλια (Thessalia); Βορειοι Σποραδες (Voreioi Sporades): 1997/1/26 Sporady vonící borovicemi. (Jaroslava Hyklová)
Řecko; Αθηνα (Athîna): 1993/5/265 Život pod athénskou Akropolí. (Milan Kruml)
Řecko; Αθηνα (Athîna): 1994/1/48 Květ klasické antiky. (Jiří Vitula)
Řecko; Αττικη (Attikî); Σουνιον (Sounion): 1993/5/306 Mys Sounion. (Hana Skálová)
Řecko; Θερμοπυλες (Thermopules): 1993/9/568 Bitva u teplých pramenů. (Hana Skálová)
Řecko; Πελοπονησος (Peloponîsos); Κορινθος (Korinthos): 1993/5/308 Korintský průplav. (Hana Skálová)
Řecko; Πελοπονησος (Peloponîsos); Кαλαβριτα (Kalavrita): 2000/1/53 Ozubnicovou tratí ke klášterům na Peloponésu. (Petr Hoffman)
Řecko; Πελοπονησος (Peloponîsos): 1997/1/51 Peloponéský vláček snů. (Vladimír Plešinger)
Řecko; Πελοπονησος (Peloponîsos): 1997/1/6 Argolis - magická strana Peloponésu. (Vladimír Plešinger)
Řecko; Πελοπονησος (Peloponîsos); Μυκηνες (Mukînes): 1993/5/270 Tajemství mykénských hrobů. (Hana Skálová)
Řecko; Πελοπονησος (Peloponîsos); Μανη (Manî): 1997/1/15 Mani - legitimní dědic Sparty. (Vladimír Plešinger)
Řecko; Πελοπονησος (Peloponîsos); Μονεμβασια (Monemvasia): 1997/1/41 Monemvasia - Gibraltar východu. (Vladimír Plešinger)
Řecko; Πελοπονησος (Peloponîsos); Ακρα Ταιναρο (Akra Tainaro): 1995/9/562 Odlehlý Tainaron. (Irena Páleníčková)
Řecko; Πελοπονησος (Peloponîsos); Ολυμπια (Olumpia): 1993/5/307 Starověká olympiáda a Diagóras. (Efthymios Papadopulos)
Řecko; Κρητη (Krîtî): 1992/6/350 Ostrov opředený legendami. (Soňa Thomová)
Řecko; Κρητη (Krîtî): 1997/3/182 S kolem na jarní Krétu. (Jiří Páleníček)
Řecko; Κρητη (Krîtî): 1993/5/278 Planiny, paláce a soutěsky Kréty. (Miloš Podpěra)
Řecko; Κρητη (Krîtî); Χορα Σφακιον (Hora Sfakion): Kdysi slavná Sfakia. (Vladimír Plešinger)
Řecko; Κρητη (Krîtî); Λουτρο (Loutro): 1998/3/170 Modrobílý ráj. (Jana Plamínková)
Řecko; Κρητη (Krîtî); Φαιστος (Faistos): 1997/1/30 Za mínojskou kulturou na jih Kréty. (Hana Skálová)
Řecko; Κρητη (Krîtî); Αγιος Νικολαος (Agios Nikolaos): 1995/3/152 Svatý Mikuláš na Krétě. (Pavel Šust)
Řecko; Κρητη (Krîtî); Lasithi: 1997/1/22 Zastávky na cestě po Lasithi. (Vladimír Plešinger)
Řecko; Δωδεκανησος (Dôdekanîsos); Κως (Kôs), Νισυρος (Nisyros): 1997/1/18 Souostroví Dodekanesos. (Pavel Šust)
Řecko; Δωδεκανησος (Dôdekanîsos); Μεγιστη (Megistî, Kastelorizo): 1993/7/392 Zde začíná Evropa! (Jiří Moravec)
Řecko; Δωδεκανησος (Dôdekanîsos); Ροδος (Rodos): 1995/6/350 Růžový ostrov. (Jaroslav Hofmann)
Řecko; Δωδεκανησος (Dôdekanîsos); Ροδος (Rodos): 1999/7/432 Údolí motýlů na ostrově Rhodos. (Jan Rakytka)
Řecko; Δωδεκανησος (Dôdekanîsos); Συμη (Sumî): 1997/3/147 Ke břehům ostrova Symi. (Vladimír Tokan)
Řecko; Νισοι Αιγαιου (Nisoi Aigaiou); Κυκλαδες (Kuklades): 1993/5/286 Toulky po Kykladách. (Miloš Podpěra)
Řecko; Νισοι Αιγαιου (Nisoi Aigaiou); Κυκλαδες (Kuklades); Μυκονος (Mukonos): 1994/4/224 Mykonos vystoupil ze stínu. (Milan Kruml)
Řecko; Νισοι Αιγαιου (Nisoi Aigaiou); Κυκλαδες (Kuklades); Ιος (Ios): 1997/1/10 Slunce, písek, moře a …? (Pavel Šust)
Řecko; Νισοι Αιγαιου (Nisoi Aigaiou); Λεσβος (Lesvos): 1993/5/283 Poetický Lesbos. (Jiří Moravec)
Řecko, Turecko, Izrael, Egypt: 1994/7/420 Plavba plná pohody. (Soňa Thomová)
Řecko; Ολυμπος (Olumpos): 1993/5/276 Tam, kde sídlí hromovládce. (Radek Zavadil)
Řecko; Αγιου Ορος (Agiou Oros); Αθος (Athos): 1993/5/2
· Daniel Zeman [:dz]
· František Honzák: Státy a jejich představitelé, Libri, Praha 1994 [:sajp]
· Evropa 93/94 s prázdnou kapsou - jih, Oáza, Praha 1993 [:e]
· Let's Go: Evropa 1992, Johanides, Praha 1992 [:lg]
· CIA World Factbook, Central Intelligence Agency, 1991 [:cia]