Skákal pes (jak by to napsali jiní) Česká lidová: Skákal pes přes oves, přes zelenou louku. Šel za ním myslivec, péro na klobouku. Pejsku náš, co děláš, žes tak vesel stále? Řek' bych vám, nevím sám. Hop! a skákal dále. A jak by to (možná) pojal... * Vítězslav Hálek * K. H. Mácha * Edward Lear * K. H. Borovský * Vítězslav Nezval * Jiří Žáček * E. A. Poe * Jan Vodňanský * François Villon * --- Intermezzo: Haiku * Vladimír Majakovskij * William Shakespeare * Václav Hrabě * --- Intermezzo: Haiku II * Karel Šiktanc * Emanuel Frynta * Charles Bukowski * Petr Bezruč * Christian Morgenstern * Jaroslav Seifert * Karel Kryl * --- Intermezzo: Haiku III * Guillaume Apollinaire * Karel Jaromír Erben * Michal Horáček * František Gellner * Jan Werich * Nadstrážmistr Policie ČR * Posluchač Rádia Impuls do soutěže na této stanici * Písmeno A B C Č D E F * Angličan * Japonec * Maďar * Polák * Ostravák * Brňák * Němec * Číňan A hudebně: * Scott Joplin * jazz * Scooter * Vangelis * Ennio Morricone ... Vítězslav Hálek: Můj Bože, jaká nádhera, ty zlaté klasy ovsa. Hle tamť, přes louky zelené veselý pejsek hopsá. Zdeť v klobouku má myslivec co diadem vetklá pera Jaký Ty's velký umělec, jesť to Tvá přenádhera! ... K. H. Mácha: Po polích přímých dálných lánů, po luzích vláčných zelených uhání psíček, lehký vích, dalekosáhlým během svým. V korunách vzrostlých nad jeho hlavou vítr si pohrává s větvovím. Viselce tělo tam teskně tlí, beránky bílé do dálav plavou. Z odění zeleného už jen cáry a pohled planý v prázdno plyne, bezvolně stoupá, kam z lesů páry, odnášen vánkem bez cíle. Pro lásku žil a pro ni hyne. Viléme, Hynku, Jarmile! ... Edward Lear: Jeden pitbul z Olomouce skákal na zelené louce. šel za ním hajný a že byl tajný pes ho sežral na palouce. ... K. H. Borovský: Přiskákal pes ovsem, lukou, nese v hubě psaní, to mi píšou páni z Vídně hezký pozdravení. Za ním sem jde mysliveckej, říšskej žandarm k němu, že mi komis darovala urlaub ve Brixenu. ... Vítězslav Nezval: Oves a lány, kosy svíííst Hrábě. Polonahé ženy Bouda je áčko Řetěz přetržený Kulovnice, kroky, klobouk A pera, mocné zbraně Vepředu vořech Hop, hop, hop Řetěz a laně ... Jiří Žáček: Jestliže zdravý pes poskakuje ovsem, je to celkem prima věc. Pokud však myslivec dělá totéž - ovšem, je to blb a pitomec. ... E. A. Poe: Chladné noci únorové ve hvozdu, jenž Temný slove, bloudil jsem předlouhé míle, opustiv již dávno dav. Tu v měsíčním polostínu spatřil jsem, jen na vteřinu, hostinský dům potemnělý. Sním? Či hlady nejsem zdráv? Na vývěsním štítě stojí: "Vrahův blaf". Uvnitř není nikdo více, jeden stolek bez lavice, slabé světlo jedné svíce halí místnost v tmavý háv. Cítím zrak, jenž na mne hledí: v nejtemnějším koutě sedí zchromlý pes, již olysalý, černý vlkodav. V menu řádek jediný je: Vrahův blaf. Psisko povědomé zdá se - je to ten, co v mladé kráse po polích a po lukách se nosil s lesním jako páv? A ta krčma, věřím tomu, stojí v místech jejich domu, pomalu tu chátrá v čase, jenž dovršil bědný stav. To snad okenice skřípou: "vrrahův blaf". Živé duše však tu není, jenom v kotli cosi pění. Již jen krůček k rozednění, když jas svíce náhle ztmav'. Průvanem mi kolem očí proletělo pírko sojčí, co nosíval za kloboukem onen lesník, Jaroslav. Svíce zhasla. Zlověstné zní: Vrrrahův blaf. ... Jan Vodňanský: Myslivce i jeho psa naučil jsem nehopsat. Jak si hajní pohopsají Poznají hned koho psa jí. ... François Villon: Ach Asto, sladká čubičko, kráskou všech psů jsi byla kdysi. Přes pole, louky, Astičko, za tebou táhli jako krysy. A stejně žádný neužil si, ocit' se s tebou v divném spolku - na zdi dnes jeho kůže visí. Čert aby vzal tu čubčí holku! Ach Lili, sladká holčičko, kdeže jsou dnes tvé hladké rysy? V šantánu, líčko na líčko, Za výstřih růži dala jsi si. Na stole chtěla's plné mísy - já propil psa i kamizolku, a stejně potom řeklas: Jdi si! Čert aby vzal tu čubčí holku! Ach Lili, malá kurvičko každičkou noc jsi byla čísi. Dávalas jenom maličko a brala svraby, syfilisy. Skrývej teď svoje strupy, hnisy, a sedej u prázdného stolku. Dnes se mnou každý přisadí si: Čert aby vzal tu čubčí holku! Poslání nechť z básně čiší, vpálím je hned a bez okolků. Nahlas, ať to každý slyší: Čert aby vzal tu čubčí holku! Intermezzo: Haiku Proschlý lán ovsa Jak ladně se neseš pejsku Kde je myslivec? ... Vladimír Majakovskij: Temným lesem hordy vlků A před nimi hop skok hop a hop psík bílý veselý s nadějí jiskrou v oku Však jistě! po jeho boku Myslivec Chrabrý! Bohatýr! Švihácky zatočený knír Vintovku v ruce ratata bum! Na čapce hvězdu rudou Výstraha černým psům co byli jsou co budou Ať přijdou! Jejich vina! Ať z nich zbudou rozbité kosti krev a žluč jedy a zlosti žlutá slina a černý chlup a trouchnivina Ať si jen přijdou! Jejich věc! Práchnivé cáry jejich potom dup dup dup do země hrdou botou Zašlape sokolík rudý, myslivec! ... William Shakespeare: Znaven, ach znaven jsem věru až k smrti krokům tvým údy mé dávno již nestačí. Ruka, jež vládla i kameny drtit, o řadu podzimů nyní je bohatší. Jen běž a raduj se, příteli nejdražší, poskakuj po lukách, užívej žití. Tvá radost nehraná, věrnost psí byla vším, a je mi průvodcem u konce bytí. Okvětí sedmikrás v slunci se třpytí letí kam odlétlo pírko mé z klobouku. Stejně nám v soumraku paprsky svítí, sám už však nazítří vyběhneš k palouku. Vši tíhu sejmou mi ve spánku s ramen. Naposled lehám dnes, znaven, ach znaven. ... Václav Hrabě: Má malá antikvární krásko barmanko Lucie zašitá snad už navždy v oprýskané Axe na Perštýně Přines zas něco ze svých pokladů zpod pultu Ještě aspoň jednou Skákavého psa Nebo ten tvůj Ovesný dryák Aspoň rum A nalej si taky Sedni si ke mně Zahrajem si zase zelenou louku nebo domino Budeme vzpomínat Tak krásně se mi s tebou vždycky vzpomínalo Na instalatéra Bedřicha S natrženou harmonikou vždycky vyhrával v pasáži Jalta odrhovačky z tingltanglů večer po šichtě Na tu slečnu z rohu Perlovky Jak šilhala Na jednoho fízla a jeho notes a jak mu tady někdo šlohnul tužku Na tvýho chlapa Já vím žes mu nelhala Na tu soudružku co ti vždycky v únoru lepila vlaječky do výlohy Na zedníky co látali díry v Týnském chrámu hned v květnu v pětačtyřicátém Na Kainara a Milese Davise a sedm primabalerín z Opery Na ty jejich nohy Na profesora latiny co měl brýle vyspravené drátem Na hluchého Václava Na jeho francouzské hole Jeho slepou mámu Na jednu bláznivou holku No tak přines aspoň myslivce A pero ubrousků je tady dost Intermezzo: Haiku II Obojek s hroty Zeleň luk svádí k hříchům Jak kdysi v mládí ... Karel Šiktanc: Skákal. Skotačivě skákal. Rozpustile. Z dlouhé chvíle. I přehopsal, co kde potkal. Louku. Pole. Role. I oves. "Stůj!", kráčel za ním. Nezastavil. Sledoval jeho psí krásu, v zářném jasu lad těch skoků, vlny vlasů. Kůži, která za pár roků zahřeje v bederním pásu. Nezastavil --- Skákal. Rozpustile, z dlouhé chvíle. Přes louku. Pole. "Stůj", volal za ním. Nezastavil. Sledoval ho. Jak by víla skotačila v svitu Luny na palouce nahá. Ladná. Klobouk z týla odsunul si. Srovnal pírko. Zvolna nabil --- Nezastavil. ... Emanuel Frynta: Skáče pes přes oves, přes zelený luh. Jde za ním myslivec, vleče těžký pluh. Z velké lásky ke mně, selce, stal se lesník zemědělcem I když orá jemně, mělce, já jsem šťastná, juch! ... Charles Bukowski: osamělý pes plující rozpáleným letním polem ovsa sotva se vleče ochablý ocas mezi nohama mu cinká o koule a za sebou pořád toho chlápka v zeleným je to Henri Miller zabalenej v prostěradle co mu zbylo po tom flámu na patologii už nemůže teda ten pes - Henri ten může pořád péro má až za kloboukem a je na psy mimo jiné ... Petr Bezruč: Po polní cestě od Bašky k Frydku vracel se adjunktus, burmistr mladý nejmladší synek Laryše-grófa Proti mu Portáš, Magdonů pes. V Gerových lesích zajíce zahryz ke Starým Hamrům ho v mordě sám vleče tam čtvero sirot hladových čeká. Za otce Portáš, Magdonů pes. Zle hledí Laryš, rozkročen zastal, nesytný grosbyrgr, na rukou krve kovkopů-otců, pomřelých v dolech. Zastavil Portáš, Magdonů pes. Zavětřil grófskou, spraví se k skoku, chuť černé krve v mordě jak jedy... Cesta zas volná k hamerským haldám Tam běží Portáš, Magdonů pes. ... Christian Morgenstern: Sedmero mil vlček v botě kol šestera tyček v plotě ku pateru lesních skepsí za čtverem noh pílí vepsí. Až tři vepře zapře tetřev na dvě hlavně hleďme hlavně. Jedno pero na sombrero. Šup myslivca do ovsa! ... Jaroslav Seifert: Jak hvězdy září drobný sléz zelení luk, když noc se snáší. Jásavý štěkot víly plaší, to nivou k polím míří pes. A za psem hajný kráčí dnes. Pod trsy trav podléšky raší. Jak hvězdy září drobný sléz zelení luk, když noc se snáší. Na mušce pušky matný rez je němým svědkem sudby naší. Pozvedá meč svůj Damokles a psík si dál skotačí v šáší. Jak hvězdy září drobný sléz zelení luk, když noc se snáší. ... Karel Kryl: Lituji, že s chutí pohopsat dokáže si jen Alík Žaluji, žaluji toho psa Že vedle něj jsme malí Uprostřed července je doba k poezii Srnec i jelen se do chládku pod mez skryjí Jen ten pes kozelce po louce, poli metá Stulím se k manželce dnes voní po limetách Lituji, že s chutí zahopsat si může jen ten Alík Žaluji, žaluji toho psa Že vedle něj jsme malí Na střechy Kostelce prasátka slunce pouští Tam bych rád vracel se, ne to se neodpouští Tam bych rád prošel se, ne to se nepromíjí Přeněžně přetence vyznání šeptám v houští zbrani, své milence, mazlím se s její spouští Podobna pastelce rudá se v plátno vpíjí Fotku máš v kabelce Vždyť jenom psi tu žijí Žaluji, žaluji toho psa jak vedle něj jsme malí Intermezzo: Haiku III Zkřížené klasy Zákaz vstupu štěňatům Zákaz radosti ... Guillaume Apollinaire: Jsi sám psíku uprostřed luk a polí Klasy se vlní v odpoledním jasu Čeří se jako střechy Montparnassu U Odéonu se plazí tramvaj od Saint-Michel Při kávě slečny z bureau špitají si tiše Stejné jak tehdy Jenom u stanice Raspail Nad hřbitovem jak hůl Cháronova ze skel Vyklíčila věž A jeden kříž rozežral červotoč Klasy se vlní jako město co tu není Jsi sám psíku soumrak přichází Revírní chřestí svou puškou na rameni A ty jsi veselý. Proč? Proč? To bolí ... Karel Jaromír Erben: Okolo louky černý les, přes oves polem skáče pes. A pěšinou kol kopretin myslivec jde a jeho syn. "Pověz mi, otče, pověz vari, když jsme matičku pochovali, na hrobě ještě vadne květ - proč toho psa tak těší svět?" Ach není, není odpovědi. "Pověz mi, otče, pověz přece, stračena naše krev má v mléce, do rána jistě nedožije - proč ten pes tak veselý je?" Ach není, není odpovědi. "Pověz mi, otče, pověz vari, konec se blíží, pes je starý. Hluchý a stěží hlavu nese - a přesto pořád raduje se?" Klopí se oči, co už vědí: Ach není, není odpovědi. ... Michal Horáček: Dalmatin skáče přes ozim znám ho už dlouho, něco zim I přes tu lehkost ladných skoků I přes tu jiskru ve psím oku Dál cítím pušku na svém boku Dál ho provázím Skáče svou ódu na radost Smrtka je pro něj prostě kost Ten pocit těžko přenosný je Dalek jsem toho, kde on žije Kde bere se ta euforie To se nedozvím To se nedozvím ... František Gellner: Já kráčím přes zrosené pole. Jdu v patách veselému psíku. Já kráčím ve své kamizole a hořko cítím na jazyku. A hořko cítím po absinthu, a cítím hořko ve své hlavě. Je však tak snadné shodit flintu, je snadné vyválet se v trávě. A sladko chutná po tvém těle. Zejtřek je zejtra, dneska pijme. Zejtra snad na máry, dnes do postele! Tam já tě přijmu a ty mě přijmeš. Já kráčím ve své kamizole brodím se travou za svým psíkem. Já kráčím přes zelené pole a sladko cítím pod jazykem. ... Jan Werich: Žil byl pes. Ten pes prch' v lán, kde dal se v klus a běh a v skok. Tu zří, jak kol jde chlap. Přes hřbet má zbraň, tak na šest ran a za fez dal si brk - snad fořt či co, kdo ví. "Stůj, pse," hřmí ten chlap. "Čím to, že ty's vždy jen hej a juch, že znáš jen smích a rej a prost jsi chmur?" Však pes, ne že by štěk' či mrk' - jen na něj vzhléd' (jak byl by hluch či blb) a než řek' bys švec: hop! a byl ten tam. Spoluautor: Ota http://www.bloguje.cz/blogy/ota ... nadstrážmistr Policie ČR: Dne 18.8. t.r. jsem prováděl spolu s nstrm. Hyhlíkem pravidelnou obchůzku. Na konci ulice Polní jsme zjistili osobu mužského pohlaví konající chůzi po poli spolu s jeho psem, který skákal přes ječmen proso obilí. V osobě byl námi zjištěn M. Slivec v uniformě zaměstnance správy lesů. Oba jevili známky rozjařenosti. Na přímý dotaz po příčině jejich veselí uvedl pes, že sám neví a pokračoval ve výše zmíněné činnosti. M. Slivec k dotyčné věci doznal, že pes skáče proto, že se nažral tzv. trávy. Provedli jsme zajištění obouch pachatelů a sdělení obvinění z trestného činu nedovolené výroby a držení omamných látek a jedů podle paragrafu 187 tr. zák. Autor: Arthur Dent ... posluchač Rádia Impuls do soutěže na této stanici: Myslivcův pes skákal a myslivec Ivan na něj hulákal radostně přes oves skákal jeho pes taky přes louku skákal dnes! Ivan za svým psem šel na klobouku sojčí péro měl. Mají dnes oba důvod k radosti: Auto vyhrajou v rádiu v soutěži lákavé ceny za básničku vyhrajeme Impuls když poslouchat budeme Autor: Arthur Dent ... písmeno A: Adjunkt Arnošt Adámek (abrahámoviny) apaticky aportuje Azorovi. Azor (adolescentní afgháňák) - aj, alegorie agilnosti! Atavistická animálnost amplifikuje androgeny a adrenalin. Alpinistickými akcemi atleticky aportuje arnikou a avenou. Ale akceschopnost adjunkta Arnošta absentuje, an atakován akutní angínou. Aplikoval aspirin a alnagon, ačkoli anesteziolog akceptoval apriori antibiotika. Aťsi, aspirin - ale absint a anýzovka? Arci atypický apetýt... Alkohol a analgetika akumulují a Arnoštova astmatická, atrofovaná anatomie automaticky abdikuje. Arnošt angažoval aj astrologa, absurdně argumentoval alchymií, amulety anebo abnormální aurou. Amatér. Akceschopnost aktivizována abstinencí, Adámku! Avšak alkoholická anamnéza anemického adjunkta absolutně autuje. Amen, Arnošte - a adresuj ahoj andělům a apoštolům. Adié. Aspoň Azor aportuje adlibitum... ... písmeno B: Bílý buldok Baryk bezstarostně běží blatouchy, blaženě brázdí bezprašné brázdy. Bohorovně bojkotuje bečící berany, blahosklonně bere bokem bučící brav. Blízko bloumá Bedřich Bedrna. Bledězelená bunda, brokovnice, baret, bílé brko: byrokrat brdských borů. Bezmyšlenkovitě brnká botou brázdami, bloudí blaty. Béďa býval básník - "Brdské balady", "Bledé bory bludných bohů", "Bobří básničky"... Bohužel básně bývají blbý, ba beznadějný byznys, Béďa-básník bankrotuje. Bože! Béďa bude biflovat. Bambilióny bichlí, bezpočet blábolů (biologie, bankovní bilance, balneologie, bonita, bonton byznysu): bang! Béďa bude bakalářem. Ba, ba, báječná budoucnost. Buldok Baryk brzdí, blbě brejlí: Béďa bezpochyby blázní! Brrr, Béďa byznysmen? Bonviván? Baúú! Baryk bafne, bere brázdu. Bláhoví básníci... ... písmeno C (chybí sice pes i myslivec, ale co nadělám): Cestou cválá cvičená cejlonská cibetka Cecilka. Cyrilova Cecilka. Cyril Cajthaml (ctitel cibetek), celkem civilizovaný cesťák, cupitá cestou, Cecilka cudně courá cereáliemi. Cestují cíleně - cílem Cyrilovy cesty cerhonické cété (Cyril celoročně cítí cévkovanou cystu). Cidlinou cákají candáti, cejni; cvrčci cvičí cis, cestu cloní cypřiše, cedry, cesmíny. Copak, copak? Cecilka couvá. Cáry celty, cizí cetky, cinkají citery, cimbál. Cikánská citadela. Cachtající caparti cumlají cukrátka, cuchají cikánkám copy. Cikáni civí - cákryš, cibetka! Cecilka cítí celer, cibuli... "Cena?" cekne Cikán. Cyrilovi cuká cvikr, cedí: "Cože?! Cyničtí cvoci! Cizopasní cizinci! [cenzurováno]". Cloumají cibetkou, citlivka Cecilka cvrkla. Cyril cpe Cikánovi cigarety. Couvá, cikcak cválá curyk cestou. ... písmeno Č: Čistokrevný černý čuvač Čip čiperně čvachtal čekankou. Čeřil čemeřici, čile čechral čtyřlístky. Čpěl česnek, čejka čarokrásně čiřikala. Čupr čuvač číhal - čekal Čendu Čížka, Čipova člověka. Čtvrtého. Čtyřikrát Čipovi člověka čapli: často čórovali. Čip čeká. Čtrnáct čtyřicet - čoklův černý čumák čichá člověčinu: číhající četníci. Čenda! Čendo, čum: četníci! Čapni čáru! ... Čulibrk. Čímani četníci Čendu čapli. Čítají Čížkovy činy (článek čtrnáct, část čtvrtá). Čenda čechrá čupřinu, časem červená. Čeká černá čajka, četnická čekárna. Člověče, Čendo... Čachrovals čímsi? Čerpal částky či čaroval červenými čísly? Častovals čímsi četníky, čutal Číňany - či činils čestně? Čertví. Čuvač Čip čvachtá čekankou. Čubky čekají... ... písmeno D: Dobrman Don dusal doubravou. Dupal drny, drápy dral divoký dymián. Dona doprovázel dejvický dandy David Drda - defacto docela debilní drvoštěp doškolený do dispozic dřevařského dozorce. Držel dvouhlavňovku (druhá dlaň dírou dodraných džín drbala Davidův dosed). David doufal: dnes dozajista dostanu divočáka! Dobrá. Deset devatenáct, divné dunění. Drobnými doubky Davidovi do dráhy doopravdy dodusal divočák. David dí: Done, drž! Dobrman dělá drahoty. Dost divné. David dvihá dvouhlavňovku, doostří, domáčkne detonátor... Dong. Doprčic, dělej, dělo debilní! Darmo doufá. Dřevaři dali dementnímu Davidovi do držení dřevěnou dvouhlavňovku. Dobrman Don dávno dostatečně daleko, Davidovi dochází důsledky. Divočák dofuněl do dosahu, děsivě dýchá, dramaticky dupe dvěma drápky do drnu: da-da-da-dam, da-da-da-dam. Drsné dusno. David definitivně donucen do defenzivy, dilema dořešeno. Držíc dvouhlavňovou dekoraci dvěma dlaněmi, drcnul divočáka dřeviskem do držky, drsným držadlem dřel dásně, dlouhými dloubanci drasticky dráždil divousovy dávicí detektory. Divočák divně dýchá, dřevem doraženým do držky dávení divouse dusí. Dupání duní do daleka, divočák dusá dokolečka, drásá dráždivý dřevěný dudlík. Darmo. Dochrochtal, dosípal, definitivně dopadl do dutiny dubu. David dotáhne divouse do Dejvic, důkaz dřevařům: dostal divočáka dřevěnou dvouhlavňovkou. Devótní dobrman Don doprovází Davida domů - dostane drůbky, dušenou divočinu. David Dona dobrácky drbe. Debil. ... písmeno E: Endy, energický eskymácký elghund, exhiboval ejpovickým eldorádem. Emitoval extatické emoce: ejchuchu, ejchuchu. Éro. Endyho eskortoval Emilio Ebibi - etiopský emigrant. Exotický exteriér, ebenový email, excelentní exemplář elegána. Etiopská epidemie e-coli eskalovala, ekonomika explodovala, elita emigrovala - evropské Ejpovice Emiliovým exilem. Emeritní encyklopedista-etymolog Emilio exceloval epigramy, esejemi (epigon Ezopa) - ehm, Emiliova exprese enom etiopsky, eventuálně esperantem. "Enervo, Endy! Enervo!". Ech... Endy, ejpovické embryo, etiopsky e-e. Enormní elán expanduje, Endyho ego exhibuje. Ejchuchu, ejchuchu! "Enervo!," Emiliovo echo. Endy e-e. Emoce evidentně eskalují: "Enervo! Enervo!!" Emiliovo EKG exploduje, emituje extrasystoly. Éééé. Exitus. Eňoňuňo euthanázie.... Epilog? Endyho ejchuchu, ejchuchu. ... písmeno F: Foxteriér Ferda fofruje flórou. Ferdu fízluje funící financ František Fajt (Frantu fascinuje fixlování fakturami, fiskální fáze, fúze filiálek firem). Fajnově fouká fén, foxlík Ferda furiantsky frčí fazolemi, fialkami, fenyklem. Franta funí: feťák. Fakt, František férově fedruje fenmetrazin. Flamendrova fyzička falíruje. .... Franta fotografuje. Famózní fotograf. Fotí furt. Fortelně fotí fialové frézie, fotbalové fanoušky, fascinující filwww.pixy.cz - soukromé stránky / zábava - básničky Skákal pes (jak by to napsali jiní) Česká lidová: Skákal pes přes oves, přes zelenou louku. Šel za ním myslivec, péro na klobouku. Pejsku náš, co děláš, žes tak vesel stále? Řek' bych vám, nevím sám. Hop! a skákal dále. A jak by to (možná) pojal... * Vítězslav Hálek * K. H. Mácha * Edward Lear * K. H. Borovský * Vítězslav Nezval * Jiří Žáček * E. A. Poe * Jan Vodňanský * François Villon * --- Intermezzo: Haiku * Vladimír Majakovskij * William Shakespeare * Václav Hrabě * --- Intermezzo: Haiku II * Karel Šiktanc * Emanuel Frynta * Charles Bukowski * Petr Bezruč * Christian Morgenstern * Jaroslav Seifert * Karel Kryl * --- Intermezzo: Haiku III * Guillaume Apollinaire * Karel Jaromír Erben * Michal Horáček * František Gellner * Jan Werich * Nadstrážmistr Policie ČR * Posluchač Rádia Impuls do soutěže na této stanici * Písmeno A B C Č D E F * Angličan * Japonec * Maďar * Polák * Ostravák * Brňák * Němec * Číňan A hudebně: * Scott Joplin * jazz * Scooter * Vangelis * Ennio Morricone ... Vítězslav Hálek: Můj Bože, jaká nádhera, ty zlaté klasy ovsa. Hle tamť, přes louky zelené veselý pejsek hopsá. Zdeť v klobouku má myslivec co diadem vetklá pera Jaký Ty's velký umělec, jesť to Tvá přenádhera! ... K. H. Mácha: Po polích přímých dálných lánů, po luzích vláčných zelených uhání psíček, lehký vích, dalekosáhlým během svým. V korunách vzrostlých nad jeho hlavou vítr si pohrává s větvovím. Viselce tělo tam teskně tlí, beránky bílé do dálav plavou. Z odění zeleného už jen cáry a pohled planý v prázdno plyne, bezvolně stoupá, kam z lesů páry, odnášen vánkem bez cíle. Pro lásku žil a pro ni hyne. Viléme, Hynku, Jarmile! ... Edward Lear: Jeden pitbul z Olomouce skákal na zelené louce. šel za ním hajný a že byl tajný pes ho sežral na palouce. ... K. H. Borovský: Přiskákal pes ovsem, lukou, nese v hubě psaní, to mi píšou páni z Vídně hezký pozdravení. Za ním sem jde mysliveckej, říšskej žandarm k němu, že mi komis darovala urlaub ve Brixenu. ... Vítězslav Nezval: Oves a lány, kosy svíííst Hrábě. Polonahé ženy Bouda je áčko Řetěz přetržený Kulovnice, kroky, klobouk A pera, mocné zbraně Vepředu vořech Hop, hop, hop Řetěz a laně ... Jiří Žáček: Jestliže zdravý pes poskakuje ovsem, je to celkem prima věc. Pokud však myslivec dělá totéž - ovšem, je to blb a pitomec. ... E. A. Poe: Chladné noci únorové ve hvozdu, jenž Temný slove, bloudil jsem předlouhé míle, opustiv již dávno dav. Tu v měsíčním polostínu spatřil jsem, jen na vteřinu, hostinský dům potemnělý. Sním? Či hlady nejsem zdráv? Na vývěsním štítě stojí: "Vrahův blaf". Uvnitř není nikdo více, jeden stolek bez lavice, slabé světlo jedné svíce halí místnost v tmavý háv. Cítím zrak, jenž na mne hledí: v nejtemnějším koutě sedí zchromlý pes, již olysalý, černý vlkodav. V menu řádek jediný je: Vrahův blaf. Psisko povědomé zdá se - je to ten, co v mladé kráse po polích a po lukách se nosil s lesním jako páv? A ta krčma, věřím tomu, stojí v místech jejich domu, pomalu tu chátrá v čase, jenž dovršil bědný stav. To snad okenice skřípou: "vrrahův blaf". Živé duše však tu není, jenom v kotli cosi pění. Již jen krůček k rozednění, když jas svíce náhle ztmav'. Průvanem mi kolem očí proletělo pírko sojčí, co nosíval za kloboukem onen lesník, Jaroslav. Svíce zhasla. Zlověstné zní: Vrrrahův blaf. ... Jan Vodňanský: Myslivce i jeho psa naučil jsem nehopsat. Jak si hajní pohopsají Poznají hned koho psa jí. ... François Villon: Ach Asto, sladká čubičko, kráskou všech psů jsi byla kdysi. Přes pole, louky, Astičko, za tebou táhli jako krysy. A stejně žádný neužil si, ocit' se s tebou v divném spolku - na zdi dnes jeho kůže visí. Čert aby vzal tu čubčí holku! Ach Lili, sladká holčičko, kdeže jsou dnes tvé hladké rysy? V šantánu, líčko na líčko, Za výstřih růži dala jsi si. Na stole chtěla's plné mísy - já propil psa i kamizolku, a stejně potom řeklas: Jdi si! Čert aby vzal tu čubčí holku! Ach Lili, malá kurvičko každičkou noc jsi byla čísi. Dávalas jenom maličko a brala svraby, syfilisy. Skrývej teď svoje strupy, hnisy, a sedej u prázdného stolku. Dnes se mnou každý přisadí si: Čert aby vzal tu čubčí holku! Poslání nechť z básně čiší, vpálím je hned a bez okolků. Nahlas, ať to každý slyší: Čert aby vzal tu čubčí holku! Intermezzo: Haiku Proschlý lán ovsa Jak ladně se neseš pejsku Kde je myslivec? ... Vladimír Majakovskij: Temným lesem hordy vlků A před nimi hop skok hop a hop psík bílý veselý s nadějí jiskrou v oku Však jistě! po jeho boku Myslivec Chrabrý! Bohatýr! Švihácky zatočený knír Vintovku v ruce ratata bum! Na čapce hvězdu rudou Výstraha černým psům co byli jsou co budou Ať přijdou! Jejich vina! Ať z nich zbudou rozbité kosti krev a žluč jedy a zlosti žlutá slina a černý chlup a trouchnivina Ať si jen přijdou! Jejich věc! Práchnivé cáry jejich potom dup dup dup do země hrdou botou Zašlape sokolík rudý, myslivec! ... William Shakespeare: Znaven, ach znaven jsem věru až k smrti krokům tvým údy mé dávno již nestačí. Ruka, jež vládla i kameny drtit, o řadu podzimů nyní je bohatší. Jen běž a raduj se, příteli nejdražší, poskakuj po lukách, užívej žití. Tvá radost nehraná, věrnost psí byla vším, a je mi průvodcem u konce bytí. Okvětí sedmikrás v slunci se třpytí letí kam odlétlo pírko mé z klobouku. Stejně nám v soumraku paprsky svítí, sám už však nazítří vyběhneš k palouku. Vši tíhu sejmou mi ve spánku s ramen. Naposled lehám dnes, znaven, ach znaven. ... Václav Hrabě: Má malá antikvární krásko barmanko Lucie zašitá snad už navždy v oprýskané Axe na Perštýně Přines zas něco ze svých pokladů zpod pultu Ještě aspoň jednou Skákavého psa Nebo ten tvůj Ovesný dryák Aspoň rum A nalej si taky Sedni si ke mně Zahrajem si zase zelenou louku nebo domino Budeme vzpomínat Tak krásně se mi s tebou vždycky vzpomínalo Na instalatéra Bedřicha S natrženou harmonikou vždycky vyhrával v pasáži Jalta odrhovačky z tingltanglů večer po šichtě Na tu slečnu z rohu Perlovky Jak šilhala Na jednoho fízla a jeho notes a jak mu tady někdo šlohnul tužku Na tvýho chlapa Já vím žes mu nelhala Na tu soudružku co ti vždycky v únoru lepila vlaječky do výlohy Na zedníky co látali díry v Týnském chrámu hned v květnu v pětačtyřicátém Na Kainara a Milese Davise a sedm primabalerín z Opery Na ty jejich nohy Na profesora latiny co měl brýle vyspravené drátem Na hluchého Václava Na jeho francouzské hole Jeho slepou mámu Na jednu bláznivou holku No tak přines aspoň myslivce A pero ubrousků je tady dost Intermezzo: Haiku II Obojek s hroty Zeleň luk svádí k hříchům Jak kdysi v mládí ... Karel Šiktanc: Skákal. Skotačivě skákal. Rozpustile. Z dlouhé chvíle. I přehopsal, co kde potkal. Louku. Pole. Role. I oves. "Stůj!", kráčel za ním. Nezastavil. Sledoval jeho psí krásu, v zářném jasu lad těch skoků, vlny vlasů. Kůži, která za pár roků zahřeje v bederním pásu. Nezastavil --- Skákal. Rozpustile, z dlouhé chvíle. Přes louku. Pole. "Stůj", volal za ním. Nezastavil. Sledoval ho. Jak by víla skotačila v svitu Luny na palouce nahá. Ladná. Klobouk z týla odsunul si. Srovnal pírko. Zvolna nabil --- Nezastavil. ... Emanuel Frynta: Skáče pes přes oves, přes zelený luh. Jde za ním myslivec, vleče těžký pluh. Z velké lásky ke mně, selce, stal se lesník zemědělcem I když orá jemně, mělce, já jsem šťastná, juch! ... Charles Bukowski: osamělý pes plující rozpáleným letním polem ovsa sotva se vleče ochablý ocas mezi nohama mu cinká o koule a za sebou pořád toho chlápka v zeleným je to Henri Miller zabalenej v prostěradle co mu zbylo po tom flámu na patologii už nemůže teda ten pes - Henri ten může pořád péro má až za kloboukem a je na psy mimo jiné ... Petr Bezruč: Po polní cestě od Bašky k Frydku vracel se adjunktus, burmistr mladý nejmladší synek Laryše-grófa Proti mu Portáš, Magdonů pes. V Gerových lesích zajíce zahryz ke Starým Hamrům ho v mordě sám vleče tam čtvero sirot hladových čeká. Za otce Portáš, Magdonů pes. Zle hledí Laryš, rozkročen zastal, nesytný grosbyrgr, na rukou krve kovkopů-otců, pomřelých v dolech. Zastavil Portáš, Magdonů pes. Zavětřil grófskou, spraví se k skoku, chuť černé krve v mordě jak jedy... Cesta zas volná k hamerským haldám Tam běží Portáš, Magdonů pes. ... Christian Morgenstern: Sedmero mil vlček v botě kol šestera tyček v plotě ku pateru lesních skepsí za čtverem noh pílí vepsí. Až tři vepře zapře tetřev na dvě hlavně hleďme hlavně. Jedno pero na sombrero. Šup myslivca do ovsa! ... Jaroslav Seifert: Jak hvězdy září drobný sléz zelení luk, když noc se snáší. Jásavý štěkot víly plaší, to nivou k polím míří pes. A za psem hajný kráčí dnes. Pod trsy trav podléšky raší. Jak hvězdy září drobný sléz zelení luk, když noc se snáší. Na mušce pušky matný rez je němým svědkem sudby naší. Pozvedá meč svůj Damokles a psík si dál skotačí v šáší. Jak hvězdy září drobný sléz zelení luk, když noc se snáší. ... Karel Kryl: Lituji, že s chutí pohopsat dokáže si jen Alík Žaluji, žaluji toho psa Že vedle něj jsme malí Uprostřed července je doba k poezii Srnec i jelen se do chládku pod mez skryjí Jen ten pes kozelce po louce, poli metá Stulím se k manželce dnes voní po limetách Lituji, že s chutí zahopsat si může jen ten Alík Žaluji, žaluji toho psa Že vedle něj jsme malí Na střechy Kostelce prasátka slunce pouští Tam bych rád vracel se, ne to se neodpouští Tam bych rád prošel se, ne to se nepromíjí Přeněžně přetence vyznání šeptám v houští zbrani, své milence, mazlím se s její spouští Podobna pastelce rudá se v plátno vpíjí Fotku máš v kabelce Vždyť jenom psi tu žijí Žaluji, žaluji toho psa jak vedle něj jsme malí Intermezzo: Haiku III Zkřížené klasy Zákaz vstupu štěňatům Zákaz radosti ... Guillaume Apollinaire: Jsi sám psíku uprostřed luk a polí Klasy se vlní v odpoledním jasu Čeří se jako střechy Montparnassu U Odéonu se plazí tramvaj od Saint-Michel Při kávě slečny z bureau špitají si tiše Stejné jak tehdy Jenom u stanice Raspail Nad hřbitovem jak hůl Cháronova ze skel Vyklíčila věž A jeden kříž rozežral červotoč Klasy se vlní jako město co tu není Jsi sám psíku soumrak přichází Revírní chřestí svou puškou na rameni A ty jsi veselý. Proč? Proč? To bolí ... Karel Jaromír Erben: Okolo louky černý les, přes oves polem skáče pes. A pěšinou kol kopretin myslivec jde a jeho syn. "Pověz mi, otče, pověz vari, když jsme matičku pochovali, na hrobě ještě vadne květ - proč toho psa tak těší svět?" Ach není, není odpovědi. "Pověz mi, otče, pověz přece, stračena naše krev má v mléce, do rána jistě nedožije - proč ten pes tak veselý je?" Ach není, není odpovědi. "Pověz mi, otče, pověz vari, konec se blíží, pes je starý. Hluchý a stěží hlavu nese - a přesto pořád raduje se?" Klopí se oči, co už vědí: Ach není, není odpovědi. ... Michal Horáček: Dalmatin skáče přes ozim znám ho už dlouho, něco zim I přes tu lehkost ladných skoků I přes tu jiskru ve psím oku Dál cítím pušku na svém boku Dál ho provázím Skáče svou ódu na radost Smrtka je pro něj prostě kost Ten pocit těžko přenosný je Dalek jsem toho, kde on žije Kde bere se ta euforie To se nedozvím To se nedozvím ... František Gellner: Já kráčím přes zrosené pole. Jdu v patách veselému psíku. Já kráčím ve své kamizole a hořko cítím na jazyku. A hořko cítím po absinthu, a cítím hořko ve své hlavě. Je však tak snadné shodit flintu, je snadné vyválet se v trávě. A sladko chutná po tvém těle. Zejtřek je zejtra, dneska pijme. Zejtra snad na máry, dnes do postele! Tam já tě přijmu a ty mě přijmeš. Já kráčím ve své kamizole brodím se travou za svým psíkem. Já kráčím přes zelené pole a sladko cítím pod jazykem. ... Jan Werich: Žil byl pes. Ten pes prch' v lán, kde dal se v klus a běh a v skok. Tu zří, jak kol jde chlap. Přes hřbet má zbraň, tak na šest ran a za fez dal si brk - snad fořt či co, kdo ví. "Stůj, pse," hřmí ten chlap. "Čím to, že ty's vždy jen hej a juch, že znáš jen smích a rej a prost jsi chmur?" Však pes, ne že by štěk' či mrk' - jen na něj vzhléd' (jak byl by hluch či blb) a než řek' bys švec: hop! a byl ten tam. Spoluautor: Ota http://www.bloguje.cz/blogy/ota ... nadstrážmistr Policie ČR: Dne 18.8. t.r. jsem prováděl spolu s nstrm. Hyhlíkem pravidelnou obchůzku. Na konci ulice Polní jsme zjistili osobu mužského pohlaví konající chůzi po poli spolu s jeho psem, který skákal přes ječmen proso obilí. V osobě byl námi zjištěn M. Slivec v uniformě zaměstnance správy lesů. Oba jevili známky rozjařenosti. Na přímý dotaz po příčině jejich veselí uvedl pes, že sám neví a pokračoval ve výše zmíněné činnosti. M. Slivec k dotyčné věci doznal, že pes skáče proto, že se nažral tzv. trávy. Provedli jsme zajištění obouch pachatelů a sdělení obvinění z trestného činu nedovolené výroby a držení omamných látek a jedů podle paragrafu 187 tr. zák. Autor: Arthur Dent ... posluchač Rádia Impuls do soutěže na této stanici: Myslivcův pes skákal a myslivec Ivan na něj hulákal radostně přes oves skákal jeho pes taky přes louku skákal dnes! Ivan za svým psem šel na klobouku sojčí péro měl. Mají dnes oba důvod k radosti: Auto vyhrajou v rádiu v soutěži lákavé ceny za básničku vyhrajeme Impuls když poslouchat budeme Autor: Arthur Dent ... písmeno A: Adjunkt Arnošt Adámek (abrahámoviny) apaticky aportuje Azorovi. Azor (adolescentní afgháňák) - aj, alegorie agilnosti! Atavistická animálnost amplifikuje androgeny a adrenalin. Alpinistickými akcemi atleticky aportuje arnikou a avenou. Ale akceschopnost adjunkta Arnošta absentuje, an atakován akutní angínou. Aplikoval aspirin a alnagon, ačkoli anesteziolog akceptoval apriori antibiotika. Aťsi, aspirin - ale absint a anýzovka? Arci atypický apetýt... Alkohol a analgetika akumulují a Arnoštova astmatická, atrofovaná anatomie automaticky abdikuje. Arnošt angažoval aj astrologa, absurdně argumentoval alchymií, amulety anebo abnormální aurou. Amatér. Akceschopnost aktivizována abstinencí, Adámku! Avšak alkoholická anamnéza anemického adjunkta absolutně autuje. Amen, Arnošte - a adresuj ahoj andělům a apoštolům. Adié. Aspoň Azor aportuje adlibitum... ... písmeno B: Bílý buldok Baryk bezstarostně běží blatouchy, blaženě brázdí bezprašné brázdy. Bohorovně bojkotuje bečící berany, blahosklonně bere bokem bučící brav. Blízko bloumá Bedřich Bedrna. Bledězelená bunda, brokovnice, baret, bílé brko: byrokrat brdských borů. Bezmyšlenkovitě brnká botou brázdami, bloudí blaty. Béďa býval básník - "Brdské balady", "Bledé bory bludných bohů", "Bobří básničky"... Bohužel básně bývají blbý, ba beznadějný byznys, Béďa-básník bankrotuje. Bože! Béďa bude biflovat. Bambilióny bichlí, bezpočet blábolů (biologie, bankovní bilance, balneologie, bonita, bonton byznysu): bang! Béďa bude bakalářem. Ba, ba, báječná budoucnost. Buldok Baryk brzdí, blbě brejlí: Béďa bezpochyby blázní! Brrr, Béďa byznysmen? Bonviván? Baúú! Baryk bafne, bere brázdu. Bláhoví básníci... ... písmeno C (chybí sice pes i myslivec, ale co nadělám): Cestou cválá cvičená cejlonská cibetka Cecilka. Cyrilova Cecilka. Cyril Cajthaml (ctitel cibetek), celkem civilizovaný cesťák, cupitá cestou, Cecilka cudně courá cereáliemi. Cestují cíleně - cílem Cyrilovy cesty cerhonické cété (Cyril celoročně cítí cévkovanou cystu). Cidlinou cákají candáti, cejni; cvrčci cvičí cis, cestu cloní cypřiše, cedry, cesmíny. Copak, copak? Cecilka couvá. Cáry celty, cizí cetky, cinkají citery, cimbál. Cikánská citadela. Cachtající caparti cumlají cukrátka, cuchají cikánkám copy. Cikáni civí - cákryš, cibetka! Cecilka cítí celer, cibuli... "Cena?" cekne Cikán. Cyrilovi cuká cvikr, cedí: "Cože?! Cyničtí cvoci! Cizopasní cizinci! [cenzurováno]". Cloumají cibetkou, citlivka Cecilka cvrkla. Cyril cpe Cikánovi cigarety. Couvá, cikcak cválá curyk cestou. ... písmeno Č: Čistokrevný černý čuvač Čip čiperně čvachtal čekankou. Čeřil čemeřici, čile čechral čtyřlístky. Čpěl česnek, čejka čarokrásně čiřikala. Čupr čuvač číhal - čekal Čendu Čížka, Čipova člověka. Čtvrtého. Čtyřikrát Čipovi člověka čapli: často čórovali. Čip čeká. Čtrnáct čtyřicet - čoklův černý čumák čichá člověčinu: číhající četníci. Čenda! Čendo, čum: četníci! Čapni čáru! ... Čulibrk. Čímani četníci Čendu čapli. Čítají Čížkovy činy (článek čtrnáct, část čtvrtá). Čenda čechrá čupřinu, časem červená. Čeká černá čajka, četnická čekárna. Člověče, Čendo... Čachrovals čímsi? Čerpal částky či čaroval červenými čísly? Častovals čímsi četníky, čutal Číňany - či činils čestně? Čertví. Čuvač Čip čvachtá čekankou. Čubky čekají... ... písmeno D: Dobrman Don dusal doubravou. Dupal drny, drápy dral divoký dymián. Dona doprovázel dejvický dandy David Drda - defacto docela debilní drvoštěp doškolený do dispozic dřevařského dozorce. Držel dvouhlavňovku (druhá dlaň dírou dodraných džín drbala Davidův dosed). David doufal: dnes dozajista dostanu divočáka! Dobrá. Deset devatenáct, divné dunění. Drobnými doubky Davidovi do dráhy doopravdy dodusal divočák. David dí: Done, drž! Dobrman dělá drahoty. Dost divné. David dvihá dvouhlavňovku, doostří, domáčkne detonátor... Dong. Doprčic, dělej, dělo debilní! Darmo doufá. Dřevaři dali dementnímu Davidovi do držení dřevěnou dvouhlavňovku. Dobrman Don dávno dostatečně daleko, Davidovi dochází důsledky. Divočák dofuněl do dosahu, děsivě dýchá, dramaticky dupe dvěma drápky do drnu: da-da-da-dam, da-da-da-dam. Drsné dusno. David definitivně donucen do defenzivy, dilema dořešeno. Držíc dvouhlavňovou dekoraci dvěma dlaněmi, drcnul divočáka dřeviskem do držky, drsným držadlem dřel dásně, dlouhými dloubanci drasticky dráždil divousovy dávicí detektory. Divočák divně dýchá, dřevem doraženým do držky dávení divouse dusí. Dupání duní do daleka, divočák dusá dokolečka, drásá dráždivý dřevěný dudlík. Darmo. Dochrochtal, dosípal, definitivně dopadl do dutiny dubu. David dotáhne divouse do Dejvic, důkaz dřevařům: dostal divočáka dřevěnou dvouhlavňovkou. Devótní dobrman Don doprovází Davida domů - dostane drůbky, dušenou divočinu. David Dona dobrácky drbe. Debil. ... písmeno E: Endy, energický eskymácký elghund, exhiboval ejpovickým eldorádem. Emitoval extatické emoce: ejchuchu, ejchuchu. Éro. Endyho eskortoval Emilio Ebibi - etiopský emigrant. Exotický exteriér, ebenový email, excelentní exemplář elegána. Etiopská epidemie e-coli eskalovala, ekonomika explodovala, elita emigrovala - evropské Ejpovice Emiliovým exilem. Emeritní encyklopedista-etymolog Emilio exceloval epigramy, esejemi (epigon Ezopa) - ehm, Emiliova exprese enom etiopsky, eventuálně esperantem. "Enervo, Endy! Enervo!". Ech... Endy, ejpovické embryo, etiopsky e-e. Enormní elán expanduje, Endyho ego exhibuje. Ejchuchu, ejchuchu! "Enervo!," Emiliovo echo. Endy e-e. Emoce evidentně eskalují: "Enervo! Enervo!!" Emiliovo EKG exploduje, emituje extrasystoly. Éééé. Exitus. Eňoňuňo euthanázie.... Epilog? Endyho ejchuchu, ejchuchu. ... písmeno F: Foxteriér Ferda fofruje flórou. Ferdu fízluje funící financ František Fajt (Frantu fascinuje fixlování fakturami, fiskální fáze, fúze filiálek firem). Fajnově fouká fén, foxlík Ferda furiantsky frčí fazolemi, fialkami, fenyklem. Franta funí: feťák. Fakt, František férově fedruje fenmetrazin. Flamendrova fyzička falíruje. .... Franta fotografuje. Famózní fotograf. Fotí furt. Fortelně fotí fialové frézie, fotbalové fanoušky, fascinující filigránské fiály, francouzské fontány, filmové festivaly, folklórní fašanky, fšechno. Fíha! Freudovsky frustrovaný foxteriér Ferda: frnk! Frivolní fešná fenečka. Frčí feromony, Ferda fofruje flámovat. Franta frkne fistulí: "Fuj, Ferdo! Fuj, fix fagot!" Fiasko. Ferda frnknul. Franta fláknul flintou, forhandem fláknul foťákem. Franta funí fortissimo, fialoví. Fyziologické funkce futrované fetem finišují. Fantastická frekvence funění, finální fáze: fjú! Frantova fýzis foukla. Finito, fošna, funus. Fajn fór, Ferdo. ... Angličan: Sky call pas press O. Vass, Press sell an awl okew. Shells an yeem miss Lee Vetz, Pear o'nack lob okew. Pays coon ash tsod yellash, jazz tuck wessel stalley? Greg Bikh wham navym sum, Hop ask a cull dalley. Pokud ve svém systému máte něco jako "Speak selected text" (jako je to např. v MacOSX), nechejte si tuhle verzi počítačem přečíst. Ve spolupráci s Otou http://www.bloguje.cz/blogy/ota ... Japonec: Šinesito Pej-san klasamažita, ókolo niwa, ótawa kušimusaha. Zapatama samurai cokamizoluma načepici našišato perojako dekoraci. Ówinaši Pej-san, copato japato Óduchakuchu den-coden? Cotišibe? Neporuči-pan janemohuto. Netušito. Šinesito zanašichatu wen. Ve spolupráci s Otou http://www.bloguje.cz/blogy/ota ... Maďar: Szkökal péz ovszöm Loukaját zélényim Sélzanyim miszli vécs szpérem nacépicos. Pézkunás csogyölás Zsösztakvészöl sztalä gyölbyhvám névímszám hópaszkákal dálö... Autor: Arthur Dent / upravil -pixy- ... Polák: Piajszek przes ówosz się skokówał czy przes ląke ziełone I dla niego chłap bardzo ziełony wypochodował, pjierko wpiśćene w ćepycę ziełonę. Piajszek nasz, czo źe pan zróbiłem? Dla czego źe pan w permanencji szczastłiwy tak? Ja powiedziałem bym, ja newiedziałem. Hop i skokówal się dałę. Tak. ... Ostravak: Skače čuba přes obile šibko hupe přes luku. Za ňu chachar v kamizole fájne brko v klobuku. Kaj se vališ, co se chlameš, co se ščuřiš jako cyp? Prd ti řeknu, take zname a zas vali do kajsik. ... Brňák: Bere čokl glajze grýnó hópe lúpink přes Kajzec. Za nim kópe plótve rýnó plotňák jégr na Oltec. Co se pecní, těžké lochec? Šlajfuj fligny, haltni vály. Žádné ánunk, čokl borec migne cemrem a de pali. Helfka pro Švédy / Doslovný překlad pro nebrňáky: Utíká pes po zeleni skáče salta brněnským Wilsonovým lesoparkem Za ním si rosí nohy příkopem rodilý Brňák-myslivec směrem na Staré Brno Čemu se jen pořád směje, co ten veselý smích? Přibrzdi s těmi legráckami, přestaň si z nás dělat švandu. Nemá ani ponětí, pašák pes hodí pozadím a jde pryč. ... Němec: Ein Hundfolgendefederhütejägermeister fragst einem Überhafer-Grünewiesespringerhund: "Unserhündchen, was machst du den, dass du so immerwährendlustig bist?" Der Unwissenheitlichgernegesprochenhund ist weitergesprungen hop. ... Číňan: Popo-Li Že-Ne Se Ha-Fan Tua Tam Wen Či Ho Haj-Nej Wi Ťa Zau Chem Pe-Ro Soj Či Fuj Žeje Tak Či Li Ho Šan? Oho-Nem V'r Ťi P'La-Šan? Wi Ťa Se-Di Wi Ha-Fan Seo To Či O'Bo Či Po K'r Či Ne-Tu Ši Šu-Lin Chuj A hudebně: Scott Joplin: The Dog Rag - nízká kvalita (MP3 259 KB), vyšší kvalita (MP3 1,5 MB) New Orleans Mood (jazz) - střední kvalita (MP3 768 KB) Autor: Adam Javůrek Scooter: Halte den Hund! - nízká kvalita (MP3 340 KB), vyšší kvalita (MP3 2,8 MB) Vangelis: Dog Runner Theme - nízká kvalita (MP3 160 KB), vyšší kvalita (MP3 1,2 MB) Ennio Morricone: For a Few Dogs Only - nízká kvalita (MP3 250 KB), vyšší kvalita (MP3 2 MB) Ačkoli jsem už tyto parafráze potkal na mnoha více i méně uvěřitelných místech, jsem stále jejich autorem (až na výslovně uvedené výjimky). Rozhodně mě těší, že se má dílka vesele šíří po světě, a mám opravdu radost, když se někomu líbí. Ale vadí mi, když je někdo vydává za svá nebo je dokonce někde publikuje pod svým vlastním copyrightem. Pokud se s texty nebo skladbami z této stránky v takových souvislostech setkáte, velmi ocením, když vydavatele upozorníte na tuto stránku. Mnohokrát děkuji. Copyright Petr Staníček (www.pixy.cz) a uvedení autoři. igránské fiály, francouzské fontány, filmové festivaly, folklórní fašanky, fšechno. Fíha! Freudovsky frustrovaný foxteriér Ferda: frnk! Frivolní fešná fenečka. Frčí feromony, Ferda fofruje flámovat. Franta frkne fistulí: "Fuj, Ferdo! Fuj, fix fagot!" Fiasko. Ferda frnknul. Franta fláknul flintou, forhandem fláknul foťákem. Franta funí fortissimo, fialoví. Fyziologické funkce futrované fetem finišují. Fantastická frekvence funění, finální fáze: fjú! Frantova fýzis foukla. Finito, fošna, funus. Fajn fór, Ferdo. ... Angličan: Sky call pas press O. Vass, Press sell an awl okew. Shells an yeem miss Lee Vetz, Pear o'nack lob okew. Pays coon ash tsod yellash, jazz tuck wessel stalley? Greg Bikh wham navym sum, Hop ask a cull dalley. Pokud ve svém systému máte něco jako "Speak selected text" (jako je to např. v MacOSX), nechejte si tuhle verzi počítačem přečíst. Ve spolupráci s Otou http://www.bloguje.cz/blogy/ota ... Japonec: Šinesito Pej-san klasamažita, ókolo niwa, ótawa kušimusaha. Zapatama samurai cokamizoluma načepici našišato perojako dekoraci. Ówinaši Pej-san, copato japato Óduchakuchu den-coden? Cotišibe? Neporuči-pan janemohuto. Netušito. Šinesito zanašichatu wen. Ve spolupráci s Otou http://www.bloguje.cz/blogy/ota ... Maďar: Szkökal péz ovszöm Loukaját zélényim Sélzanyim miszli vécs szpérem nacépicos. Pézkunás csogyölás Zsösztakvészöl sztalä gyölbyhvám névímszám hópaszkákal dálö... Autor: Arthur Dent / upravil -pixy- ... Polák: Piajszek przes ówosz się skokówał czy przes ląke ziełone I dla niego chłap bardzo ziełony wypochodował, pjierko wpiśćene w ćepycę ziełonę. Piajszek nasz, czo źe pan zróbiłem? Dla czego źe pan w permanencji szczastłiwy tak? Ja powiedziałem bym, ja newiedziałem. Hop i skokówal się dałę. Tak. ... Ostravak: Skače čuba přes obile šibko hupe přes luku. Za ňu chachar v kamizole fájne brko v klobuku. Kaj se vališ, co se chlameš, co se ščuřiš jako cyp? Prd ti řeknu, take zname a zas vali do kajsik. ... Brňák: Bere čokl glajze grýnó hópe lúpink přes Kajzec. Za nim kópe plótve rýnó plotňák jégr na Oltec. Co se pecní, těžké lochec? Šlajfuj fligny, haltni vály. Žádné ánunk, čokl borec migne cemrem a de pali. Helfka pro Švédy / Doslovný překlad pro nebrňáky: Utíká pes po zeleni skáče salta brněnským Wilsonovým lesoparkem Za ním si rosí nohy příkopem rodilý Brňák-myslivec směrem na Staré Brno Čemu se jen pořád směje, co ten veselý smích? Přibrzdi s těmi legráckami, přestaň si z nás dělat švandu. Nemá ani ponětí, pašák pes hodí pozadím a jde pryč. ... Němec: Ein Hundfolgendefederhütejägermeister fragst einem Überhafer-Grünewiesespringerhund: "Unserhündchen, was machst du den, dass du so immerwährendlustig bist?" Der Unwissenheitlichgernegesprochenhund ist weitergesprungen hop. ... Číňan: Popo-Li Že-Ne Se Ha-Fan Tua Tam Wen Či Ho Haj-Nej Wi Ťa Zau Chem Pe-Ro Soj Či Fuj Žeje Tak Či Li Ho Šan? Oho-Nem V'r Ťi P'La-Šan? Wi Ťa Se-Di Wi Ha-Fan Seo To Či O'Bo Či Po K'r Či Ne-Tu Ši Šu-Lin Chuj A hudebně: Scott Joplin: The Dog Rag - nízká kvalita (MP3 259 KB), vyšší kvalita (MP3 1,5 MB) New Orleans Mood (jazz) - střední kvalita (MP3 768 KB) Autor: Adam Javůrek Scooter: Halte den Hund! - nízká kvalita (MP3 340 KB), vyšší kvalita (MP3 2,8 MB) Vangelis: Dog Runner Theme - nízká kvalita (MP3 160 KB), vyšší kvalita (MP3 1,2 MB) Ennio Morricone: For a Few Dogs Only - nízká kvalita (MP3 250 KB), vyšší kvalita (MP3 2 MB) Ačkoli jsem už tyto parafráze potkal na mnoha více i méně uvěřitelných místech, jsem stále jejich autorem (až na výslovně uvedené výjimky). Rozhodně mě těší, že se má dílka vesele šíří po světě, a mám opravdu radost, když se někomu líbí. Ale vadí mi, když je někdo vydává za svá nebo je dokonce někde publikuje pod svým vlastním copyrightem. Pokud se s texty nebo skladbami z této stránky v takových souvislostech setkáte, velmi ocením, když vydavatele upozorníte na tuto stránku. Mnohokrát děkuji. Copyright Petr Staníček (www.pixy.cz) a uvedení autoři.