Nekontrastivní kontextově zapojené výrazy jsou výrazy (vyjádřené i nevyjádřené v povrchové podobě věty), které uvádějí do textu "známou informaci". Jedná se o výrazy, které se z předcházejícího textu opakují (ne nutně doslova), nebo jsou z něj nějakým způsobem vyvoditelné (například pomocí koreferenčních či inferenčních vztahů), nebo jde o jednotky nějak související s širším kontextem.

Ke kontextové zapojenosti tíhnou v textu výrazy, které modifikují větu jako celek (například navazovací a postojové částice) a také místní, časová a okolnostní určení, pokud zaujímají funkci tzv. kulis. Kontextově zapojené jsou zpravidla i uzly, které reprezentují jednotky nevyjádřené v povrchové podobě věty (k tomu viz 9.2.2.4 - "Kontextová zapojenost výrazů nevyjádřených v povrchové podobě věty").

Klíčovým vztahem pro určení kontextové zapojenosti výrazu je koreference. V rámci anotace aktuálního členění však bereme v úvahu širší oblast koreferenčních vztahů, než které jsou zatím zpracovány v tektogramatických stromech (zpracované koreferenční vztahy jsou popsány v 8 - "Koreference").

Uzly reprezentující nekontrastivní kontextově zapojené výrazy mají v atributu tfa vyplněnou hodnotu t.

(Uzel s hodnotou t v atributu tfa nazýváme též nekontrastivní kontextově zapojený uzel.)

Kontrastivní kontextově zapojené výrazy jsou výrazy kontrastivně zapojené, které můžeme většinou identifikovat na základě těchto vlastností:

Uzly reprezentující kontrastivní kontextově zapojené výrazy mají v atributu tfa vyplněnou hodnotu c.

(Uzel s hodnotou c v atributu tfa nazýváme též kontrastivní kontextově zapojený uzel.)

Příklady:

!!! Pravidla pro přiřazení hodnoty c jsou prozatím formulována dosti vágně, především proto, že není ještě dostatečně prozkoumáno, kde všude se může kontrast vyskytnout a které faktory mají vliv na jeho použití.

Kontextově nezapojené výrazy jsou výrazy (vyjádřené i nevyjádřené v povrchové podobě věty), které reprezentují v textu dosud neznámá, nová fakta, nebo uvádějí známá fakta do nových souvislostí, tj. vyjadřují informace, které nejsou odvoditelné z kontextu.

Kontextově nezapojené výrazy mohou být nositeli intonačního centra věty (viz 9.1.2.1 - "Intonační centrum").

Uzly reprezentující kontextově nezapojené výrazy mají v atributu tfa vyplněnou hodnotu f.

(Uzel s hodnotou f v atributu tfa nazýváme též kontextově nezapojený uzel.)

Pozor! Kontextově nezapojené mohou být i výrazy, které se opakují z předchozího textu, ale liší se od opakovaného výrazu hodnotou modality, gramatické kategorie apod. Takový výraz přináší novou informaci, proto ho považujeme za kontextově nezapojený.

Příklad:

Atribut tfa se vyplňuje i u nově vytvořených uzlů reprezentujících jednotky nevyjádřené v povrchové podobě věty (is_generated=1; pravidla o doplňování uzlů do tektogramatického stromu viz 5.12 - "Elipsy").

V povrchové podobě věty se nevyjadřují zejména výrazy, které byly již v textu zmíněny, nebo jsou signalizovány v gramatických kategoriích jiných slov (například nevyjádřený podmět), nebo se jedná o konstrukce, ve kterých se některý člen hloubkové struktury v povrchové podobě nevyjadřuje (například všeobecný aktant).

V povrchové podobě věty nejsou tedy určité lexikální jednotky vyjádřené právě proto, že jsou považovány za vyvoditelné z kontextu. Nově vytvořené uzly (reprezentující jednotky v povrchové podobě věty nevyjádřené) proto mají v atributu tfa zpravidla vyplněnou hodnotu t.

Výjimky: Nově vytvořené uzly mohou mít v atributu tfa vyplněnou hodnotu f nebo c v případech aktuální elipsy řídícího substantiva u členských souřadných spojení (viz 5.12.1.2.1 - "Aktuální elipsa řídícího substantiva") a v případech aktuální elipsy řídícího substantiva u binárních relací typu "z-na". V povrchové podobě věty nevyjádřený první výskyt substantiva může být i kontextově nezapojený, nebo kontrastivní kontextově zapojený (záleží na kontextu), zatímco povrchově vyjádřený druhý výskyt substantiva je kontextově zapojený.

Příklady:

Nově vytvořený uzel může mít v atributu tfa vyplněnou hodnotu f nebo c také v případech, kdy je elidováno substantivum následující po předložce.

Příklad:

Nově vytvořený uzel může mít v atributu tfa vyplněnou hodnotu f (nebo c) také v případech, kdy jde o uzel zkopírovaný, který se od kopírovaného uzlu liší v hodnotě nějakého gramatému . Srov.:

Nově vytvořený uzel může mít v atributu tfa vyplněnou hodnotu f (nebo c) také v případech, je-li tímto uzlem uzel syntaktické negace zachycený jako rematizátor (t_lemma=#Neg a functor=RHEM) nebo je-li tímto uzlem kořen seznamové struktury pro cizojazyčné výrazy (t_lemma=#Forn).