Institute of Formal and Applied Linguistics

Kompozita typu N+N (it. conferenza_.N stampa_.N – „tisková konference“) jsou v románských jazycích recentní strukturní inovací, jejíž diachronní vývoj nebyl zatím podrobněji zmapován. Z dosavadních pramenů lze soudit, že k exponenciálnímu nárůstu produktivity (ve smyslu vyšší type i token frequency) kompozit N+N dochází v italštině a ve francouzštině nejdříve od 60. let 20. století a významně se na něm podílí vznik poloschématických konstrukcí s identickým prvním nebo druhým komponentem, jako např. it. N+chiave (“N+klíč”; e.g. parola chiave – “klíčové slovo”) (Rainer, 2016: 2714, Radimský, 2020). Pokud jde o italštinu, dosavadní literatura dokonce neuvádí prakticky žádné případy N+N kompozit atestované před rokem 1950 (Tolemache, 1945; Micheli, 2020a, 2020b). A přesto právě v tomto jazyce najdeme dnes již etablovaný produktivní vzorec subordinačních kompozit typu verbal-nexus (např. it. trattamento_.N rifiuti_.N – „zpracování odpadů“) – tedy schématickou morfologickou konstrukci vyššího řádu, která předpokládá deverbální hlavu odvozenou od tranzitivního slovesa (trattamento) doplněnou objektovým argumentem (rifiuti), a která je v rámci románských jazyků v tomto smyslu ojedinělá (Rainer, 2016; Baroni, Guevara, Zamparelli, 2009; Radimský, 2018). Cílem prezentovaného empirického diachronního výzkumu je upřesnit původ a mechanismus vzniku tohoto slovotvorného vzorce s teoretickým ukotvením v paradigmatu morfologie konstrukční (Booij, 2010; Traugott & Trousdale, 2013) a relační (Jackendoff & Audring, 2020).

Pro podrobné zmapování diachronního vývoje italských kompozit typu verbal-nexus jsme se pokusili využít data z Google n-grams (verze 2020[1]) a Google books[2] (Radimský, 2022). Analýzy vzorku více než 1.000 kompozit (typů) zatím ukazují, že původ tohoto vzorce je patrně mnohem starší a lze ho vystopovat v úředním jazyce již přinejmenším od poloviny 19. století. V přednášce a následné diskusi bychom se rádi zaměřili především na technické a metodologické aspekty výzkumu (viz též Hilpert & Gries, 2016).

 

Bibliografie

 

Baroni Marco, Guevara Emiliano, Pirrelli Vito (2009), Sulla tipologia dei composti N+N in italiano: principi categoriali ed evidenza distribuzionale a confronto. In: Benatti, R., Ferrari, G. & Mosca M. (Eds.), Linguistica e modelli tecnologici di ricerca (Atti del 40^esimo Congresso della Società di Linguistica Italiana), 73-95. Roma: Bulzoni.

Booij Geert (2010), Construction Morphology. Oxford, Oxford University Press.

Hilpert, Martin, Stefan Th. Gries (2016), “Quantitative Approaches to Diachronic Corpus Linguistics.” In The Cambridge Handbook of English Historical Linguistics, edited by Merja Kyto and Paivi Pahta, 36–53. Cambridge: Cambridge University Press. https://doi.org/10.1017/CBO9781139600231.003.

Jackendoff Ray J., Audring Jenny (2020), Texture of the Lexicon: Relational Morphology and the Parallel Architecture. Oxford, Oxford University Press.

Micheli M. Silvia (2020a), Composizione italiana in diacronia. Le parole composte dell’italiano nel quadro della Morfologia delle costruzioni. Berlin / Boston, Walter de Gruyter.

Micheli M. Silvia (2020b), La formazione delle parole. Roma, Carocci.

Radimský Jan (2018), Does French have verbal-nexus Noun+Noun compounds? Linguisticae Investigationes, 41:2, John Benjamins, Amsterdam, p. 214-224.

Radimský Jan (2020), A paradigmatic account of lexical innovation: the role of repeated components in French N+N compounds. In: Jenny Audring et al., Mediterranean Morphology Meetings – Rules, patterns, schemas and analogy, 12, Patras, University of Patras, p. 77-91. ISSN: 1826-7491. URL: https://mmm.library.upatras.gr/

Radimský Jan (2022), Towards a Diachronic Analysis of Romance Morphology through Google N-Grams. Corpus, no. 23 (March 2, 2022). https://doi.org/10.4000/corpus.7205.

Rainer Franz (2016), Italian. In: Müller Peter O. et al. (eds.), Word-formation: an international handbook of the languages of Europe. Vol. 4. Berlin/Boston, Walter de Gruyter, p. 2712-2731.

Tollemache Federico (1945), Le parole composte nella lingua italiana. Roma, Edizioni Rores.

Traugott Elisabeth C., Trousdale Graeme (2013), Constructionalization and constructional changes. Oxford, Oxford University Press.