Vztažná zájmena i zájmenná příslovce uvádějící závislou vztažnou klauzi se pravidelně vážou ke svému antecedentu v klauzi řídící (efektivní kořen závislé vztažné klauze má funktor RSTR; více ke vztažným klauzím viz 5.5 - "Závislé slovesné klauze"). Vztažné klauze, pokud jde o koreferenci, mají jednotné schéma: vztažný prostředek koreferuje se jménem, které je danou závislou klauzí rozvíjeno. Srov.:
-
Za informační dálnici se považuje světová telekomunikační síť, po níž lze přenášet zvuk, data i obraz a která tak otevírá přístup k množství informatických služeb.
Vztažný výraz po níž koreferuje se substantivem síť, které závislá vztažná klauze rozvíjí. Srov. obr. 8.6.
-
Film se odehrává na venkově, v městečku Sardent, kam se po letech vrací - aby si tam léčil zdraví - tamější rodák.
Zájmenné příslovce kam koreferuje se substantivem městečko, které závislá vztažná klauze rozvíjí. Srov. obr. 8.9.
Koreferenční vztah zachycujeme i u nepravých závislých vztažných klauzí (k nim viz 5.5.4.1 - "Nepravé závislé klauze vztažné"). Srov.:
-
Představitelé Hnutí ochránců zvířat obvinili ředitelku Interpespenziónu ze špatné péče o psy, kteří v útulku údajně hynou na infekční onemocnění.
Vztažné zájmeno kteří koreferuje se substantivem psi, které nepravá závislá vztažná klauze rozvíjí. Srov. obr. 8.10.
Další příklady:
Ti, co kroutí hlavami, nerozumí a nechápou, zároveň instinktivně varují. obr. 8.7
K největšímu zhoršení došlo v oblasti stavebnictví, kde se počet insolventních firem oproti roku 1993 zvýšil o 24 procent. obr. 8.8
Obrázek 8.6. Koreference vztažných prostředků
Za informační dálnici se považuje světová telekomunikační síť, po níž lze přenášet zvuk, data i obraz a která tak otevírá přístup k množství informatických služeb.
Obrázek 8.7. Koreference vztažných prostředků
Ti, co kroutí hlavami, nerozumí a nechápou, zároveň instinktivně varují.
Obrázek 8.8. Koreference vztažných prostředků
K největšímu zhoršení došlo v oblasti stavebnictví, kde se počet insolventních firem oproti roku 1993 zvýšil o 24 procent.
Koreferenční vztah zachycujeme i u vztažného spojovacího výrazu což (i v nepřímých pádech; například bez čehož, čemuž). Klauze spojené tímto vztažným výrazem zachycujeme jako klauze souřadně spojené (viz 5.5.4.1.1 - "Konstrukce se spojovacími výrazy "což", "přičemž", "načež", "pročež", "začež", "aniž"").
Koreferovaným členem výrazu což je v tektogramatickém stromě (v důsledku pravidel pro zachycení této nezávislé vztažné klauze; viz 5.5.4.1.1 - "Konstrukce se spojovacími výrazy "což", "přičemž", "načež", "pročež", "začež", "aniž"") v pravidelných případech vždy levá sestra uzlu pro sloveso, na kterém uzel reprezentující výraz což závisí.
Rozlišujeme následující případy:
-
nejčastějším případem je konstrukce, ve které jsou spojovacím výrazem což koordinačně spojeny dvě klauze a spojovací výraz což odkazuje k celé předcházející klauzi. Levou sestrou uzlu slovesa, na kterém výraz což závisí, je efektivní kořen předcházející klauze. Srov.:
-
Damiána sem nasadila komunistická tajná policie, což samozřejmě Povolný nemohl tušit.
Výraz což odkazuje k celé předcházející klauzi Damiána sem nasadila komunistická tajná policie; koreferenční vztah vede od uzlu pro výraz což k efektivnímu kořeni předcházející klauze, k uzlu pro sloveso nasadit. Srov. obr. 8.11.
-
-
další pravidelnou konstrukcí je konstrukce, v níž je souřadně spojeno více klauzí, které jsou koordinačními vztahy různě stupňovitě uspořádány. Výraz což odkazuje k celému předcházejícímu, souřadně spojenému celku vět. Levou sestrou uzlu slovesa, na kterém výraz což závisí, je kořen souřadné struktury (
nodetype=coap). Srov.:-
Pavel dostal trojku a Hanka jedničku, což je nespravedlivé.
Výraz což odkazuje k oběma předcházejícím klauzím Pavel dostal trojku a Hanka jedničku; koreferenční vztah vede od uzlu pro výraz což ke kořeni koordinační struktury, k uzlu pro spojku a. Srov. obr. 8.12.
-
-
okrajově výraz což neodkazuje k celé bezprostředně předcházející klauzi, ale jen k nějakému doplnění v této klauzi obsaženému. Pak je v konstrukci zachycen koordinační nebo apoziční vztah mezi tímto doplněním a klauzí připojenou výrazem což. Levou sestrou uzlu slovesa, na kterém výraz což závisí, je uzel reprezentující koreferované doplnění. Srov.:
-
Mužstvo získalo tři body, což je maximum.
Výraz což odkazuje k doplnění tři body, koreferenční vztah vede od uzlu pro výraz což k uzlu pro slovo bod. V tektogramatickém stromě je zachycena apozice mezi doplněním tři body a klauzí což je maximum. Srov. obr. 8.13.
-
-
vzhledem k povaze spojovacího výrazu což se můžeme běžně setkat i s koreferencí, která přesahuje rámec graficky vymezené věty a funguje na úrovni nadvětné. Protože jde v takových případech o čistě formálně rozdělené souvětí, můžeme i zde použít pravidlo o směřování koreferenčního vztahu k předchozí klauzi: antecedentem je řídící sloveso celé předchozí věty (kořen této věty). Srov.:
-
Právě vedoucí týmu Motorsport Škoda Pavel Janeba jen pokrčil rameny na otázku, jak dopadlo jednání uvnitř koncernu VW, které soutěže v příštím roce jeho tým absolvuje a které ne a kolik jich dohromady bude, jaká bude celková strategie. Což znamená, že vše je zatím ve hvězdách.
Koreferenční vztah vede od uzlu pro výraz což ke kořeni předcházející věty, k uzlu pro sloveso pokrčit.
-
Pan předseda Lux se nemůže smířit s tím, že podpora jeho křesťansky orientované strany je taková, jaká je. Což ho, myslím, vede ke křečovitým formulacím.
Koreferenční vztah vede od uzlu pro výraz což ke kořeni předcházející věty, k uzlu pro modální predikát nemůže se smířit.
-
Obrázek 8.11. Koreference spojovacího výrazu což
Damiána sem nasadila komunistická tajná policie, což samozřejmě Povolný nemohl tušit.
