7.16.1. Souřadicí spojovací výrazy
Předcházející  7.16. Souřadicí spojovací výrazy a operátory  Další

7.16.1. Souřadicí spojovací výrazy

Pro každý spojovací výraz je na základě formálních a sémantických kritérií určeno, zda je souřadicí nebo podřadicí.

Jádrem souřadicích spojovacích výrazů jsou souřadicí spojky.

Sémantika spojek je velice abstraktní, proto se spojky velmi často kombinují s dalšími výrazy, zejména s příslovci a částicemi. Tím se sémantika spojek konkretizuje a modifikuje. Kombinováním souřadicích spojek s dalšími slovy vznikají složené souřadicí spojovací výrazy (a nebo také). Složené souřadicí spojovací výrazy tedy chápeme jako spojení dvou typů výrazů:

Souřadicí spojovací výraz zpravidla obsahuje alespoň jednu spojku. Modifikující výrazy nemusí být v souřadicím spojovacím výrazu obsaženy, ale často je přítomen i více než jeden modifikující výraz.

Při zachycování souřadicích spojovacích výrazů v tektogramatickém stromě je třeba v souřadicím spojovacím výrazu odlišit spojku a modifikující výraz. Složený souřadicí spojovací výraz je reprezentován minimálně dvěma uzly: uzlem pro spojku a uzlem pro modifikující výraz. Srov.:

!!! Mezi souřadicími spojkami, mezi modifikujícími výrazy i mezi celými složenými souřadicími spojovacími výrazy nacházíme vztahy synonymie. V PDT je zatím jen velmi částečně vyřešena synonymie mezi souřadicími spojkami (pomocí reprezentativního t-lematu; viz 7.16.1.1 - "Souřadicí spojky"). Modifikující výrazy chápeme jako součásti souřadicího spojovacího výrazu, a jen z důvodu nevyřešené synonymie u souřadicích výrazů je zatím zachycujeme jako samostatný uzel v tektogramatickém stromě.

Funkce souřadicích spojovacích výrazů. U souřadicích spojovacích výrazů rozlišujeme dvě funkce:

  1. souřadicí spojovací výraz spojuje dvě a více doplnění nebo klauzí ve vztahu koordinace nebo apozice.

    Příklad:

    S hojící se sliznicí a s růstem obnovujících se střevních klků vlivem bezlepkové diety se zlepšuje i funkční schopnost sliznice a pacient může přijímat mléko a sladit řepným cukrem.

  2. souřadicí spojovací výraz vyjadřuje návaznost klauze na předchozí kontext.

    Příklad:

    (Velmi mírný růst spotřebitelských cen, jaký je dnes například v Německu, není výsledkem politické vůle, nýbrž zdravě fungujících podniků i celé ekonomiky.) A to zatím není náš případ.

Obrázek 7.287. Složený souřadicí spojovací výraz

Složený souřadicí spojovací výraz

Dostavil se jediný člověk, a navíc nespecialista.

7.16.1.1. Souřadicí spojky

Jádrem (složených) souřadicích spojovacích výrazů jsou souřadicí spojky. Kombinováním spojek mezi sebou vznikají spojkové dvojice (buď - nebo) a vícedílné spojky (a nebo).

Souřadicí spojka (jednodílná spojka, vícedílná spojka a spojková dvojice) je v tektogramatickém stromě reprezentována vždy jedním uzlem. Podle funkce souřadicího spojovacího výrazu (jehož je spojka součástí) je uzel reprezentující spojku:

  • kořenem souřadné struktury (nodetype=coap).

    Kořenem souřadné struktury je uzel reprezentující spojku v případě, že souřadicí spojovací výraz (jehož je spojka součástí) spojuje dvě (a více) doplnění nebo klauze ve vztahu koordinace nebo apozice.

    Kořenu souřadné struktury je vždy přiřazen některý z funktorů popisujících významový druh souřadného spojení (viz 6.12 - "Funktory pro významy souřadných spojení").

  • atomickým uzlem s funktorem PREC (nodetype=atom).

    Atomickým uzlem s funktorem PREC (závislým na efektivním kořenu připojované klauze) je uzel reprezentující spojku v případě, že souřadicí spojovací výraz (jehož je spojka součástí) vyjadřuje návaznost klauze na předchozí kontext (viz i 6.7.4 - "PREC").

Reprezentativní t-lema. Jednotlivé souřadicí spojky jsou v povrchové podobě věty v některých případech realizovány různými formálními variantami (buď nebo, buďto nebo). Pro tyto různé formální varianty je vždy vybrána jedna reprezentativní varianta, která je zapsána jako t-lema uzlu, který spojku reprezentuje v tektogramatickém stromě. Je-li spojka vícedílná, nebo se jedná o spojkovou dvojici, jsou jednotlivé části spojky v t-lematu spojeny podtržítkem (buď_nebo; viz i v sekci o vícedílných t-lematech -3.3 - "T-lema víceslovných lexikálních jednotek").

Srovnej:

  • Mezi smysly patří zrak a sluch a hmat a čich.

    Opakovaní spojky a - a - a je v tektogramatickém stromě reprezentováno uzlem s t-lematem a.

  • Ve Slavii jsou buďto mladí hráči, anebo ti, kteří dostávají příležitost sporadicky.

    Spojková dvojice buďto - anebo je v tektogramatickém stromě reprezentovaná t-lematem buď_nebo.

Platí, že reprezentativní spojka musí být schopná všech funkcí (funktorů) jednotlivých variant spojek, které reprezentuje. Naopak to však platit nemusí. Spojka, která je v tektogramatickém stromě zachycena reprezentativním t-lematem, nemusí mít všechny významy své spojky reprezentativní. Například spojka a (která má významy funktorů CONJ, ADVS, GRAD, OPER aj.) je reprezentativní pro opakovanou spojku a - a, která má pouze jeden její význam - CONJ.

Pod jedno reprezentativní t-lema jsou v této fázi anotace sjednoceny spojky primárně podle formální (výrazové) podobnosti. Spojky ale a však, formálně (výrazově) odlišné, nejsou sjednoceny pod jedno reprezentativní t-lema, přestože mají stejné významy.

Souřadicí spojka vs. výraz modifikující souřadicí spojku. Výraz je buď spojkou, nebo modifikátorem. Pouze dva výrazy i a ani mohou mít vlastnost spojky i modifikujícího výrazu. Modifikujícím výrazem jsou tehdy, stojí-li ve větě za jinou spojkou. Srov.:

  • tatínek i maminka

    Výraz i je spojkou; uzel reprezentující tento výraz je v tektogramatickém stromě zachycen jako kořen souřadné struktury a má funktor CONJ.

  • tatínek a i maminka

    Výraz i je výrazem modifikujícím souřadicí spojku; uzel reprezentující tento výraz bude v tektogramatickém stromě zachycen jako přímý potomek kořenu souřadné struktury (uzlu pro spojku a) bude mít funktor CM.

  • není tu tatínek ani maminka

    Výraz ani je spojkou; uzel reprezentující tento výraz je v tektogramatickém stromu zachycen jako kořen souřadné struktury a má funktor CONJ.

  • není tu tatínek a ani maminka

    Výraz ani je výrazem modifikujícím souřadicí spojku; uzel reprezentující tento výraz bude v tektogramatickém stromu zachycen jako přímý potomek kořenu souřadné struktury (uzlu pro spojku a) bude mít funktor CM.

Interpunkce jako souřadicí spojka. Mezi souřadicí spojky zahrnujeme i interpunkci (zejména čárku), pokud jsou klauze spojeny asyndeticky, nebo pokud se pojí jen s modifikujícím výrazem (nikoli se spojkou). Srovnej:

  • Byl tu premiér, předsedové stran, někteří ministři.

    Jako kořen koordinační struktury bude zachycen uzel reprezentující interpunkční čárku (t_lemma=#Comma).

  • Byl tu premiér, předsedové stran, dále někteří ministři.

    Jako kořen koordinační struktury bude zachycen uzel reprezentující interpunkční čárku (t_lemma=#Comma). Uzel reprezentující modifikující výraz dále bude zachycen jako atomický uzel s funktorem CM, který bude přímým potomkem kořene souřadné struktury.

  • Neměl čas, a proto nepřišel.

    Jako kořen koordinační struktury bude zachycen uzel reprezentující spojku a. Uzel reprezentující modifikující výraz proto bude zachycen jako atomický uzel s funktorem CM, který bude přímým potomkem kořene souřadné struktury.

  • Neměl čas, proto nepřišel.

    Jako kořen koordinační struktury bude zachycen uzel reprezentující interpunkční čárku (t_lemma=#Comma). Uzel reprezentující modifikující výraz proto bude zachycen jako atomický uzel s funktorem CM, který bude přímým potomkem kořene souřadné struktury.

"Nesouřadicí" spojovací výrazy. K souřadicím spojkám volně přiřazujeme i některé "nesouřadicí" spojovací výrazy:

  • výrazy přejaté z cizích jazyků: kontra, versus, alias, de facto aj.,

  • fráze, které již natolik ustrnuly, že je lze považovat za prostředek pro vyjádření zejména apozičního vztahu: to jest, to znamená aj.

7.16.1.2. Výrazy modifikující význam souřadicí spojky

Výrazem modifikujícím význam souřadicího spojovacího výrazu rozumíme nespojkové slovo, nejčastěji částici nebo příslovce, které se společně se souřadicím spojovacím výrazem (spojkou) podílí na významové specifikaci koordinačního nebo apozičního vztahu mezi klauzemi nebo jejich částmi. Výraz modifikující význam souřadicího spojovacího výrazu považujeme za součást složeného souřadicího spojovacího výrazu.

Každý výraz modifikující význam souřadicího spojovacího výrazu je v tektogramatickém stromě reprezentován samostatným uzlem. Podle funkce souřadicího spojovacího výrazu (jehož je modifikující výraz součástí) je uzel reprezentující modifikující výraz:

  • atomickým uzlem s funktorem CM (nodetype=atom).

    Atomickým uzlem s funktorem CM, který je vždy přímým potomkem kořene souřadné struktury, je uzel reprezentující modifikující výraz v případě, že souřadicí spojovací výraz (jehož je modifikující výraz součástí) spojuje dvě (a více) doplnění nebo klauze ve vztahu koordinace nebo apozice.

    V atributu is_member má uzel pro modifikující výraz vyplněnou hodnotu 0.

    Platí, že přestože je tento uzel přímým potomkem kořene souřadné struktury a v atributu is_member má hodnotu 0, není společným rozvitím koordinovaných nebo aponovaných terminálních členů, ani nerozvíjí rodiče kořene souřadné struktury. Jde o uzel reprezentující výraz, který je součástí souřadicího spojovacího výrazu.

    Viz i 5.6.1 - "Zachycení souřadnosti v tektogramatickém stromě".

  • atomickým uzlem s funktorem PREC (nodetype=atom).

    Atomickým uzlem s funktorem PREC (závislým na efektivním kořenu připojované klauze) je uzel reprezentující modifikující výraz v případě, že souřadicí spojovací výraz (jehož je modifikující výraz součástí) vyjadřuje návaznost klauze na předchozí kontext (viz i 6.7.4 - "PREC").

Kritéria určování modifikujících výrazů. Modifikujících výrazů, které vstupují do složených souřadicích spojovacích výrazů, je celá řada a mohou se různě kombinovat. Jako součást souřadicích spojovacích výrazů se může vyskytovat většina částic a příslovcí s primární funkcí rematizátorů, různé strukturační částice, některá příslovce s primární funkcí příslovečného určení a další výrazy.

Jen malá část výrazů vystupuje primárně jako součást složeného souřadicího spojovacího výrazu. Takové jsou strukturační a navazovací částice (například: tedy, dále). Jejich funkcí je navazovat výpověď na předchozí kontext. Kromě toho mohou být nositeli významu (například důsledkového), který by se při jejich odtržení ztratil. Jako výrazy modifikující význam souřadicí spojky jsou pak vždy zachyceny i typické části spojovacích výrazů jako dokonce, jednak, tudíž.

Většina výrazů vystupujících v úloze výrazu modifikujícího význam souřadicí spojky je však homonymních, v jiné konstrukci mohou ty samé výrazy plnit jiné funkce, zejména funkce rematizátorů.

Hlavním kritériem pro hodnocení určitého výrazu jako výrazu modifikujícího význam souřadicí spojky je, že součástí souřadicího spojovacího výrazu se stávají jen ty výrazy, které se neúčastní větné struktury ani nejsou ve větě rematizátory. Platí tedy, že:

  • do složených souřadicích spojovacích výrazů nevstupují (modifikujícím výrazům podobné) výrazy s významem funktoru MOD, ATT nebo i EXT (například: asi, možná, snad, prý, bohužel, skoro, téměř), které se vždy účastní větné struktury.

    Pokud se tyto výrazy objeví za spojkou mezi souřadně spojenými členy, jedná se buď o souřadnost větnou, kde uzel reprezentující daný výraz závisí na doplněném uzlu pro predikát (viz i 5.6.1.2 - "Souřadnost členská, větná a smíšená"), nebo o rozvití jednoho ze souřadně spojených členů. Srovnej:

    • Přišel Karel a snad i Pavel.

      = Přišel Karel a snad.MOD {přijít.PRED} i Pavel.

      Doplnění snad rozvíjí elidovaný predikát přijít.

    • Přišel Karel a bohužel i Pavel.

      = Přišel Karel a bohužel.ATT {přijít.PRED} i Pavel.

      Doplnění bohužel rozvíjí elidovaný predikát přijít.

    • Přišel unavený a téměř zoufalý

      = Přišel unavený a téměř.EXT zoufalý.

      Doplnění téměř rozvíjí adjektivum zoufalý.

  • do souřadicích spojovacích výrazů nevstupují (s modifikujícími výrazy totožné) výrazy s funkcí rematizátoru. Pro tyto homonymní výrazy platí, že:

    • pokud se při členské souřadnosti, která vstupuje do větné struktury jako celek (a má proto i z hlediska aktuálního členění stejné vlastnosti) objeví za spojkou mezi souřadně spojenými členy výrazy s potenciální funkcí rematizátoru, jsou tyto výrazy hodnoceny jako výrazy modifikující význam souřadicí spojky. Srovnej:

      • Podej mi i.RHEM sešit a tužku.

        Částice i rematizuje celou koordinační skupinu. Uzel reprezentující tento rematizátor bude zachycen jako levá sestra kořene koordinační struktury.

      • Podej mi sešit a i.CM tužku.

        Částice i nemá rematizační funkci, hodnotíme ji proto jako výraz modifikující význam souřadicí spojky. Uzel reprezentující tento výraz má funktor CM a je přímým potomkem kořene souřadné struktury, kterým je uzel reprezentující spojku a.

    • při větné souřadnosti může zdůrazňovací částice mít funkci rematizační, nebo ji ve větě plnit nemusí a pak je hodnocena jako součást souřadicího spojovacího výrazu. Srovnej:

      • Dnes přišel Karel, ale včera jsem zahlédl také.RHEM Jirku.

        Částice také má rematizační funkci, signalizuje vlastní ohnisko Jirka. Uzel reprezentující tento rematizátor bude zachycen jako levá sestra uzlu reprezentujícího substantivum Jirka.

      • Nejenže naše firma staví domy, ale budujeme také.CM na sídlištích dětská hřiště.

        Částice také nemá rematizační funkci, při posunu částice (ale také.CM budujeme na sídlištích dětská hřiště) se nemění význam, nejde tedy o rematizátor, a částici hodnotíme proto jako výraz modifikující význam souřadicí spojky. Uzel reprezentující tuto částici má funktor CM a je přímým potomkem kořene souřadné struktury, kterým je uzel reprezentující spojku ale.

    Viz i 9.6.1.3 - "Homonymie: rematizátor - výraz modifikující souřadicí spojovací výraz" a 7.13.3 - "Negační výrazy jako výrazy modifikující význam souřadicího spojovacího výrazu".

Vliv modifikujícího výrazu na význam souřadicí spojky. Modifikující výrazy v souřadicím spojovacím výrazu mají v zásadě dvojí vliv na význam souřadicí spojky, a tím celého souřadného spojení:

  • význam základní spojky jen zpřesňují, zdůrazňují.

    Funktor popisující význam souřadného spojení (u kořene souřadné struktury) je stejný v případě přítomnosti i nepřítomnosti modifikujícího výrazu.

    Srovnej:

    • Dostal kolo a.CONJ počítač.

    • Dostal kolo a.CONJ také.CM počítač.

  • způsobují posun ve významu (oproti tomu, který nese základní spojka sama o sobě).

    Funktor popisující význam souřadného spojení (u kořene souřadné struktury) se v případě přítomnosti modifikujícího výrazu mění.

    Srovnej:

    • Dostal kolo a.CONJ počítač.

    • Dostal kolo a.GRAD dokonce.CM počítač.

Typy modifikujících výrazů. Z hlediska vlivu na význam souřadného spojení (a pro potřeby anotace) dělíme modifikující výrazy do skupin:

  • kontextualizátory.

    Kontextualizátory jsou modifikující výrazy, které se mohou připojovat ke kterémukoli souřadicímu spojovacímu výrazu, aniž by nějak zásadně měnily význam souřadného spojení (funktor u kořenu souřadné struktury).

    Ke kontextualizátorům řadíme například výrazy:

    i
    také
    též
    zároveň
    rovněž
    ještě

  • restriktory.

    Restriktory jsou zpravidla částice, jejichž lexikálním významem je upřesnění, zúžení množiny. Restriktory dodávají souřadnému spojení některý z významů následujících funktorů: ADVS, GRAD, CONFR, DISJ (viz 6.12.1 - "Funktory pro koordinaci").

    K restriktorům řadíme například výrazy:

    alespoň
    hlavně
    jenom
    pouze
    třeba
    zejména

  • negační modifikátory.

    Součástí souřadicího spojovacího výrazu se může stávat i negace, realizovaná morfémem i částicí. Je-li součástí souřadicího spojovacího výrazu negační modifikátor, nese kořen souřadné struktury některý z následujících funktorů: ADVS, GRAD, CONFR (viz 6.12.1 - "Funktory pro koordinaci").

    K negačním modifikátorům řadíme výrazy:

    ne
    nikoli/v
    ani
    morfém ne- u sloves (v tektogramatickém stromě reprezentovaný uzlem se zástupným t-lematem #Neg)

    K negačním modifikátorům viz 7.13.3 - "Negační výrazy jako výrazy modifikující význam souřadicího spojovacího výrazu".

  • ostatní modifikátory.

    Součástí spojovacích výrazů se stává i celá řada dalších výrazů. Pro většinu z nich je charakteristické dodávat souřadnému spojení typický význam jen některého z funktorů pro souřadnost. Je možné je proto dále dělit do skupin podle toho, se kterým významem se typicky spojují:

    • modifikující výrazy typické pro význam ADVS.

      Například: přece, nýbrž, zato.

    • modifikující výrazy typické pro význam CONFR.

      Například: naopak.

    • modifikující výrazy typické pro význam CONJ.

      Například: stejně, podobně.

    • modifikující výrazy typické pro význam CSQ.

      Například: proto, tudíž.

    • modifikující výrazy typické pro význam DISJ.

      Například: případně, popřípadě, eventuálně.

    • modifikující výrazy typické pro význam GRAD.

      Například: dokonce, navíc, nadto.

    • modifikující výrazy typické pro význam APPS.

      Například: jmenovitě, například, zkrátka.

    Rozdělení do skupin však není absolutní. Neplatí, že například výraz zařazený ve skupině výrazů typických pro význam CONJ se nakonec v konkrétní větě nemůže vyskytnout jako součást souřadicího spojovacího výrazu s významem jiného funktoru pro souřadnost.

Předcházející  Nahoru  Další
7.16. Souřadicí spojovací výrazy a operátory  Domů  7.16.2. Operátory