7.2.2. Poznámky k některým konstrukcím se slovesem "být"

7.2.2.1. Verbonominální predikát vs. opisné pasivum

Konstrukce s verbonominálním predikátem (viz 7.2.1.3 - ""Být" sponové (verbonominální predikát)") a konstrukce s trpným pasivem není vždy možné jednoznačně odlišit: krátký tvar deverbativního adjektiva je morfologicky totožný s opisným participiem slovesa. Oba typy konstrukcí (s participiem i s krátkým tvarem deverbativního adjektiva) interpretujeme primárně jako opisné pasivum (výjimku viz níže). Rozdíl mezi významem "děje" a významem "výsledného stavu" bude zachycen hodnotou gramatému rezultativnosti (resultative; viz 4.5.14 - "Gramatém rezultativnosti (resultative)"). Srov.:

  • Dům byl.PRED zadlužený.PAT

    Verbonominální predikát (srov. obr. 7.20).

  • Dům byl zadlužen.PRED [t-lemma=zadlužit; sempos=v]

    Opisné pasivum s významem "výsledného stavu" (srov. obr. 7.21).

  • Dům byl rodinou zadlužen.PRED [t-lemma=zadlužit; sempos=v]

    Opisné pasivum s významem "děje" (srov. obr. 7.22).

!!! Hodnoty v gramatému rezultativnosti v konstrukcích s opisným pasivem zatím nebyly rozlišovány. V gramatému rezultativnosti je v případech opisného pasiva vždy vyplněna hodnota res0.

Poznámka: Při anotaci vycházíme z psaného projevu. Stírání rozdílu mezi oběma typy v mluveném projevu zde nemůže být reflektováno (mluvčí by řekl Výstava je otevřená, ale napsal Výstava je otevřena).

Výjimka: konstrukce vyjadřující výsledný stav, vyplývající z reflexivně pojatého děje. Pouze konstrukce vyjadřující výsledný stav, vyplývající z reflexivně pojatého děje, zachycujeme jako verbonominální predikát: být + krátký tvar deverbativního adjektiva (nikoli jako opisné pasivum). Jedná se o případy, kdy v konstrukci skutečně nelze spatřovat trpně pojatý děj, kdy nelze větu interpretovat jako obsahující všeobecného aktora, protože povrchový subjekt je zároveň i hloubkovým aktorem vyjádřeného děje zaměřeného na sebe sama.

Podle pravidel uvedených v 3.2 - "T-lema a m-lema, t-lema a slovní forma" mají uzly reprezentující krátké tvary adjektiv t-lema dlouhého adjektiva.

Srovnej:

  • Prezident je.PRED přesvědčen.PAT , že vláda neplní své povinnosti. [t-lemma=přesvědčený; sempos=adj.denot]

    = Prezident se přesvědčil, že vláda neplní své povinnosti.

    Konstrukce nemá význam: "někdo přesvědčil prezidenta, že ..", ale: "prezident přesvědčil sebe sama, že..." (srov. obr. 7.23).

Další příklady:

Vláda je.PRED připravena.PAT plnit své povinnosti. [t-lemma=připravený; sempos=adj.denot]

Premiér je.PRED unaven.PAT [t-lemma=unavený; sempos=adj.denot]

Pavel ještě není.PRED oblečen.PAT [t-lemma=oblečený; sempos=adj.denot]

!!! Rozhodování mezi verbonominálním predikátem a opisným pasivem, respektive mezi krátkým tvarem adjektiva a trpným participiem proběhlo až na tektogramatické rovině. Na morfologické rovině jsou výrazy přesvědčen, unaven, připraven apod. vždy ohodnoceny jako tvary slovesa.

Rozhodování mezi krátkým tvarem adjektiva a trpným participiem se týká i jiných pozic než po slovese být; viz 5.5.1.2 - "Závislé participiální konstrukce".

Obrázek 7.20. Verbonominální predikát

Verbonominální predikát

Dům byl zadlužený.

Obrázek 7.21. Opisné pasivum

Opisné pasivum

Dům byl zadlužen.

Obrázek 7.22. Opisné pasivum

Opisné pasivum

Dům byl rodinou zadlužen.

Obrázek 7.23. Verbonominální predikát

Verbonominální predikát

Prezident je přesvědčen, že vláda neplní své povinnosti.

7.2.2.2. Konstrukce s infinitivem

Infinitiv může být v konstrukcích se slovesem být buď aktorem, nebo patientem, nebo i obligatorním volným doplněním.

Infinitiv jako aktor. Konstrukce, v nichž je infinitiv v konstrukci se slovesem být aktorem, se vyskytují ve spojení se všemi typy slovesa být, s "být" existenčním, sponovým i zástupným.

  • Konstrukce: existenční "být" + infinitiv v pozici aktora vyjadřuje trvání nějakého stavu, existenci nějaké možnosti.

    Příklady:

    Je co číst.ACT obr. 7.24

    Je komu pomáhat.ACT

    Je pořád co dělat.ACT

  • V konstrukcích se sponovým "být", ve verbonominálním predikátu může být infinitiv aktorem, ale i patientem. V pozici aktora je infinitiv zejména u podtypu kvazimodálních sloves (viz 7.2.1.3 - ""Být" sponové (verbonominální predikát)").

    Příklady:

    Je mu trapné odejít.ACT obr. 7.25

    Je marné o tom hovořit.ACT

    Je možné studovat.ACT v zahraničí.

  • Pravidelně je infinitiv aktorem zejména v konstrukcích být + adverbium modální, které zachycujeme jako uzel s funktorem CPHR (viz 7.2.1.3 - ""Být" sponové (verbonominální predikát)").

    Příklad:

    Není nutno zdravit.ACT

  • Infinitiv může být aktorem i v konstrukcích se zástupným "být".

    Příklad:

    Teď je pozdě litovat.ACT obr. 7.26

Specifickou konstrukcí, ve které je infinitiv v pozici aktora, je konstrukce být + infinitiv u sloves smyslového vnímaní a poznávání: slyšet, vidět, cítit, poznat, rozumět, typ "Je vidět Sněžku" (viz 7.2.2.4 - "Konstrukce "Je vidět Sněžku/Sněžka"").

Infinitiv jako patiens. Neslovesná (nesponová) část verbonominálního predikátu (viz 7.2.1.3 - ""Být" sponové (verbonominální predikát)") může být vyjádřena i infinitivem.

Příklady:

Končit není umřít.PAT obr. 7.26

Je vidět.PAT , že se dobře bavíte.

Je cítit.PAT síra.

Je vidět.PAT Sněžka.

Viz i 7.2.2.4 - "Konstrukce "Je vidět Sněžku/Sněžka"" (konstrukce "Je vidět Sněžku.").

Infinitiv jako volné doplnění. V konstrukcích se zástupným "být" může infinitiv stát i v pozici volného doplnění, a to nejčastěji jako INTT.

Příklad:

Byli jsme to obhlížet.INTT obr. 7.28

Obrázek 7.24. Infinitiv jako aktor v konstrukci se slovesem "být"

Infinitiv jako aktor v konstrukci se slovesem být

Je co číst.

Obrázek 7.25. Infinitiv jako aktor v konstrukci se slovesem "být"

Infinitiv jako aktor v konstrukci se slovesem být

Je mu trapné odejít.

Obrázek 7.26. Infinitiv jako aktor v konstrukci se slovesem "být"

Infinitiv jako aktor v konstrukci se slovesem být

Teď je pozdě litovat.

Obrázek 7.27. Infinitiv jako patiens v konstrukci se slovesem "být"

Infinitiv jako patiens v konstrukci se slovesem být

Končit není umřít.

Obrázek 7.28. Infinitiv jako volné doplnění v konstrukci se slovesem "být"

Infinitiv jako volné doplnění v konstrukci se slovesem být

Byli jsme to obhlížet.

7.2.2.3. Konstrukce s číslovkovými výrazy

Zachycování konstrukcí s číslovkovými výrazy se liší podle toho, zda číslovka je substantivní, adjektivní, nebo adverbiální povahy (viz o tom 7.10 - "Čísla a číslovky" a 4.2 - "Sémantické slovní druhy"):

  • "být" + číslovka nebo číslovkový výraz substantivní a adjektivní.

    Spojení číslovek a číslovkových výrazů substantivních a adjektivních (sémantických substantiv nebo adjektiv) se slovesem být hodnotíme jako verbonominální predikát (viz 7.2.1.3 - ""Být" sponové (verbonominální predikát)"). K číslovce adjektivní se v pozici patientu nedoplňuje uzel pro řídící substantivum (viz i 7.10.1.1 - "Číslovky s funkcí přívlastku (RSTR)").

    Příklady:

    Je to.ACT třetina.PAT dortu. obr. 7.29

    To.ACT je kousek.PAT dortu.

    Petr.ACT byl první.PAT

    Oni.ACT jsou tři.PAT

    Bylo to.ACT půl.PAT kilometru.

    Je to.ACT třicet metrů.PAT

    Cena.ACT je třicet korun.PAT

    Jsme si vědomi toho, že pozice patientu u sponového slovesa "být" nese zejména v konstrukcích být + číslovkový výraz různé významy: totožnost (To je třetina dortu.), kvantifikaci (Cena je 30 Kč., Chlapců je pět.), kvalifikaci (Petr byl první.). Hranice mezi jednotlivými významovými druhy není vždy jednoznačná, často určuje významový druh verbonominálního predikátu až kontext - i z tohoto důvodu stojí na místě neslovesné části jen sémanticky nevyhraněný patiens.

  • "být" + číslovka nebo číslovkový výraz adverbiální.

    Ve spojení číslovek a číslovkových výrazů adverbiální povahy (sémantických adverbií) se slovesem být je sloveso "být" zástupné (viz 7.2.1.2 - ""Být" zástupné"), případně existenční (viz 7.2.1.1 - ""Být" existenční"). Číslovkový výraz je tu volným doplněním.

    Příklady:

    Kurs.ACT byl dvakrát.THO obr. 7.31

    To.ACT je kousek.EXT od města.

Pozor! Číslovky hodně, dost, moc, málo, mnoho (a jejich stupňované podoby více, méně) jsou ve spojení se slovesem být syntaktickými (i sémantickými) adjektivy (viz více 7.10.2.2 - "Číslovkové výrazy "hodně", "více", "dost", "moc", "málo", "méně", "stejně", "plno""). V konstrukcích se slovesem být pak mají jako adjektiva povahu patientu; například:

To.ACT je hodně.PAT obr. 7.30

To.ACT je moc.PAT

Problémů.ACT je více.PAT

Děvčat.ACT je málo.PAT

Chlapců.ACT je ještě méně.PAT

To.ACT je o důvod víc.PAT

Obrázek 7.29. "Být" + číslovka substantivní nebo adjektivní

Být + číslovka substantivní nebo adjektivní

Je to třetina dortu.

Obrázek 7.30. "Být" + číslovka substantivní nebo adjektivní

Být + číslovka substantivní nebo adjektivní

To je hodně.

Obrázek 7.31. "Být" + číslovka adverbiální

Být + číslovka adverbiální

Kurs byl dvakrát.

7.2.2.4. Konstrukce "Je vidět Sněžku/Sněžka"

Specifickou konstrukcí se slovesem být je konstrukce, ve které se sloveso být pojí s infinitivem sloves smyslového vnímaní a poznávání: slyšet, vidět, cítit, poznat, rozumět. Předmět vnímání nebo poznávání může být v těchto konstrukcích vyjádřen buď nominativem substantiva, nebo akuzativem; srov.:

  • Je vidět Sněžka.

  • Je vidět Sněžku.

  • Je cítit síra.

  • Je cítit síru.

Mezi konstrukcemi vidíme významový rozdíl a zachycujeme je odlišně.

Konstrukce "Je vidět Sněžka". Konstrukce být + infinitiv slovesa smyslového vnímání nebo poznávání + nominativ jména interpretujeme na základě modelu:

  • Je vidět Sněžka. = Sněžka je viditelná.

    O předmětu vyjádřeném v nominativu se soudí, že je vnímatelný nebo poznatelný.

Spojení být + infinitiv tu považujeme za verbonominální predikát (viz 7.2.1.3 - ""Být" sponové (verbonominální predikát)"). Jméno v nominativu je aktorem slovesa a infinitiv je jeho patientem.

Příklady:

Je vidět.PAT Sněžka.ACT obr. 7.32

Je slyšet.PAT hudba.ACT

Je znát.PAT změna.ACT

Konstrukce "Je vidět Sněžku". Konstrukce být + infinitiv slovesa smyslového vnímání nebo poznávání + akuzativ jména je konstrukce specifická, analogická konstrukci s predikátem lze (srov. obr. 7.34). Na rozdíl od konstrukce s předmětem vnímaní nebo poznávání vyjádřeném v nominativu je v této konstrukci přítomný jistý význam modálnosti a zároveň si lze v této konstrukci představit i nějaký subjekt, který vnímá nebo poznává. Konstrukce s předmětem vnímání nebo poznávání tedy interpretujeme na základě modelu:

  • Je vidět Sněžku. = Každý člověk může/pro každého je možné vidět Sněžku.

Slovesu být je v těchto konstrukcích přiřazen zvláštní valenční rámec: ACT(.f). Infinitiv chápeme v těchto konstrukcích jako aktor slovesa být. Subjekt vnímání nebo poznávání zachycujeme jako volný benefaktor (BEN), který pokud není vyjádřen, se do tektogramatického stromu doplňuje jen z důvodu zachycení gramatických koreferenčních vztahů (viz 8.2.4 - "Kontrola").

Příklady:

Je vidět.ACT Sněžku. obr. 7.33

Je slyšet.ACT hudbu.

Je znát.ACT změnu.

Konstrukci s předmětem vnímání nebo poznávání v akuzativu považujeme za základní a analogicky podle ní jsou zachyceny případy, kdy pád substantiva není možné určit, nebo kdy předmět vnímání nebo poznávání není vyjádřen vůbec a dále v případech, kdy na místě substantiva stojí závislá klauze, či příslovečné určení.

Příklady:

Bylo slyšet.ACT střílení. obr. 7.35

Přednášejícímu nebylo rozumět.ACT obr. 7.36

Je vidět.ACT , že máš pravdu. obr. 7.37

Odsud je vidět.ACT až za hranice. obr. 7.38

Obrázek 7.32. Konstrukce "Je vidět Sněžka"

Konstrukce Je vidět Sněžka

Je vidět Sněžka.

Obrázek 7.33. Konstrukce "Je vidět Sněžku"

Konstrukce Je vidět Sněžku

Je vidět Sněžku.

Obrázek 7.34. Konstrukce s predikátem "lze"

Konstrukce s predikátem lze

Lze vidět Sněžku.

Obrázek 7.35. Konstrukce "Je vidět Sněžku"

Konstrukce Je vidět Sněžku

Bylo slyšet střílení.

Obrázek 7.36. Konstrukce "Je vidět Sněžku"

Konstrukce Je vidět Sněžku

Přednášejícímu nebylo rozumět.

Obrázek 7.37. Konstrukce "Je vidět Sněžku"

Konstrukce Je vidět Sněžku

Je vidět, že máš pravdu.

Obrázek 7.38. Konstrukce "Je vidět Sněžku"

Konstrukce Je vidět Sněžku

Odsud je vidět až za hranice.